Ze Swedenborgových děl

 

O bílém koni # 1

Prostudujte si tuto pasáž

/ 17  
  

1. Jan v knize Zjevení popisuje Slovo co do jeho duchovního neboli vnitřního smyslu následovně:

A viděl jsem nebesa otevřená, a hle, bílý kůň, a na něm seděl ten, který má jméno Věrný a Pravý, neboť soudí a bojuje spravedlivě. Jeho oči plamen ohně a na hlavě množství královských korun; Jeho jméno je napsáno a nezná je nikdo než On sám. Má na sobě plášť zbrocený krví a Jeho jméno je Slovo Boží. Za ním nebeská vojska na bílých koních, oblečená do bělostného čistého kmentu. (…) Na plášti a na boku má napsáno jméno: Král králů a Pán pánů. (Zjevení Janovo 19:11-14, 16)

Nikdo nemůže zřetelně chápat, co výše uvedené výrazy znamenají, nezná-li vnitřní smysl. Je zřejmé, že každý jednotlivý výraz něco zobrazuje a označuje (například otevřená nebesa a bílý kůň, že na něm seděl ten, kdo spravedlivě soudí a bojuje, že Jeho oči byly jako plamen ohně a na Jeho hlavě bylo množství královských korun, že měl napsáno jméno, které nezná nikdo než On sám, že měl na sobě plášť zbrocený krví, že Jej následovala nebeská vojska na bílých koních, oblečená do bělostného čistého kmentu a že na plášti a na boku měl napsáno jisté jméno).

Výslovně se uvádí, že se hovoří o Slovu a že tímto Slovem je Pán, neboť se píše: „Jeho jméno je Slovo Boží,” a dále: „Na plášti a na boku má napsáno jméno: Král králů a Pán pánů.” Ze smyslu jednotlivých výrazů je zřejmé, že je zde popisováno Slovo ve svém duchovním neboli vnitřním významu. Otevřenými nebesy se znázorňuje a označuje, že vnitřní význam Slova lze pozorovat v nebi, a proto jej spatřují i ti na světě, kterým je nebe otevřeno. Bílý kůň znázorňuje a označuje chápání Slova co do jeho vnitřního obsahu. V následujícím textu tento smysl výrazu bílý kůň ozřejmíme.

Je jasné, že ten, který na něm seděl, je Pán jako Slovo, a tedy Slovo, neboť se píše, že Jeho jméno je Slovo Boží. Věrným a soudícím spravedlivě je nazván vzhledem k dobru, a pravým a spravedlivě bojujícím vzhledem k pravdě, neboť Pán je spravedlnost. Jeho oči jako plamen ohně označují Božskou Pravdu z Božského Dobra Jeho Božské Lásky. Množství královských korun na Jeho hlavě označuje veškerá dobra a pravdy víry. Jméno napsané, které nezná nikdo jiný než On sám znamená, že nikdo kromě Něj a těch, komu to On zjeví, nevidí, že Slovo ve vnitřním smyslu je tohoto charakteru. Plášť zbrocený krví označuje Slovo v jeho literním smyslu, na němž bylo spácháno násilí. Nebeská vojska na bílých koních za ním označují ty, kteří Slovu rozumějí vnitřně; výraz oblečeni v bělostný a čistý kment označuje tytéž, kteří jsou v pravdě z dobra. Jméno napsané na Jeho plášti a na boku označuje pravdu a dobro a jejich kvalitu.

Z toho všeho, i z toho, co předcházelo a co bude následovat, vysvítá, co je zde zvěstováno, tedy že za posledního času církve bude duchovní neboli vnitřní smysl Slova otevřen. Popisuje se také, co bude následovat (verše 17-21).

Není nutné dokazovat, že tyto výrazy mají opravdu naznačený význam, neboť ten je detailně vysvětlen v díle Nebeská tajemství, jako například že Pán je Slovo, protože je Božská pravda (Nebeská tajemství 2533, 2803, 2884, 5272, 7835) a že Slovo je Božská pravda (č. 4692, 5075, 9987). Pán je popisován jako ten, který sedí na koni, spravedlivě soudí a bojuje, protože je Spravedlnost; je nazýván Spravedlnost, protože ze své vlastní moci spasil lidské pokolení (č. 1813, 2025-2027, 9715, 9809, 10019, 10152). Spravedlnost je zásluha, která náleží pouze Pánu (č. 9715, 9979). Oči jako plamen ohně označují Božskou Pravdu z Božského Dobra Božské Lásky, protože oči označují chápání a pravdu víry (č. 2701, 4403-4421, 4523-4534, 6923, 9051, 10569) a plamen ohně dobro lásky (č. 934, 4906, 5215, 6314, 6832). Královské koruny, které měl na hlavě, označují všechna dobra a pravdy víry (č. 114, 3858, 6335, 6640, 9863, 9865, 9868, 9873, 9905). Napsané jméno, které nezná nikdo jiný než On sám, znamená, že nikdo nemůže znát Slovo v jeho vnitřním smyslu kromě Něj a toho, komu to On zjeví - neboť jméno označuje kvalitu dané věci (č. 114, 145, 1754, 1896, 2009, 2724, 3006, 3237, 3421, 6674, 9310). Plášť zbrocený krví, který měl na sobě, označuje Slovo v jeho literním smyslu, na kterém bylo spácháno násilí. Plášť totiž označuje pravdu, která odívá dobro (č. 1073, 2576, 5248, 5319, 5954, 9212, 9216, 9952, 10536), zejména pak pravdu v nejzevnější úrovni, a tedy i Slovo v literním smyslu (č. 5248, 6918, 9158, 9212), a krev znamená násilí spáchané na pravdě nepravdou (č. 374, 1005, 4735, 5476, 9127).

Nebeská vojska na bílých koních za ním označují ty, kteří chápou Slovo v jeho vnitřním významu: vojska označují ty, kteří jsou v pravdě a dobru nebes a církve (č. 3448, 7236, 7988, 8019) a kůň označuje chápání (č. 3217, 5321, 6125, 6400, 6531, 6534, 7024, 8146, 8318). Bělost označuje pravdu, která je v nebeském světle, tedy vnitřní pravdu (č. 3301, 3993, 4007, 5319). Oblečeni v bělostný čistý kment označuje tytéž, kteří jsou v pravdě z dobra, neboť kment označuje pravdu nebeského původu, tedy pravdu z dobra (č. 5319, 9469). Jméno napsané na Jeho plášti a na boku znamená pravdu a dobro a jejich kvalitu, protože plášť označuje pravdu a jméno kvalitu, jak je uvedeno výše, a bok označuje dobro lásky (č. 3021, 4277, 4280, 9961, 10485). Král králů a Pán pánů je Pán vzhledem k Božské Pravdě a Božskému Dobru. Pán se nazývá Králem vzhledem k Božské Pravdě (č. 3009, 5068, 6148) a Pánem vzhledem k Božskému Dobru (č. 4973, 9167, 9194).

Z toho všeho vidíme, jaké je Slovo ve svém duchovním neboli vnitřním významu a že v něm není jediný výraz, který by neoznačoval něco duchovního, týkajícího se nebe a církve.

/ 17  
  

Many thanks to Lenka Máchová for her permission to use this translation on this site.

Ze Swedenborgových děl

 

Tajemství nebe # 934

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

934. Chlad zobrazuje nedostatek lásky, přesněji řečeno nedostatek účinné lásky k bližnímu a nedostatek víry. To je zřejmé z následujících citátů v Písmu. Andělu církve v Laodikeji je řečeno:

Vím o tvých skutcích; nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký! Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech. (Zjevení Janovo 3:15-16)

Zde slovo studený zobrazuje duchovní stav, kdy člověk nemá účinnou lásku k bližnímu, a slovo žhavý stav, kdy účinnou lásku k bližnímu má.

U Izajáše 18:4 čteme:

Neboť Hospodin mi praví toto: „Klidně budu přihlížet ze svého stanoviště, budu jak sálavé horko v záři slunce, jako rosný oblak v horku žní.

Zde se pojednává o založení nové církve. Sálavé horko a horko žní zde symbolizují lásku a účinnou lásku k bližnímu.

U stejného proroka (Izajáš 3:9):

...je výrok Hospodina, který má oheň na Sijónu a pec v Jeruzalémě.

Oheň zobrazuje lásku.

O cherubínech, které viděl Ezechiel:

Svým vzhledem se ty bytosti podobaly hořícímu řeřavému uhlí. Vypadaly jako pochodně a oheň procházel mezi bytostmi a zářil, totiž z toho ohně šlehal blesk. (Ezechiel 1:13)

II. O Pánu je ve stejné kapitole řečeno:

A nahoře nad klenbou, kterou měly nad hlavou, bylo cosi, co vypadalo jako safírový kámen podoby trůnu, a na té podobě trůnu, nahoře na něm, bylo cosi, co vypadalo jako člověk. I viděl jsem, jako by se třpytil oslnivý vzácný kov; vypadalo to jako oheň uvnitř i okolo; směrem od toho, co vypadalo jako bedra, nahoru a směrem od toho dolů jsem viděl, co vypadalo jako oheň šířící záři dokola. (Ezechiel 1:26-27, 8:2)

Zde oheň opět zobrazuje lásku.

U Daniela 7:9,10 čteme:

...usedl Věkovitý...jeho stolec – plameny ohně, jeho kola – hořící oheň. Řeka ohnivá proudila a vycházela od něho, tisíce tisíců sloužily jemu a desetitisíce desetitisíců stály před ním.

Oheň zobrazuje lásku Pána.

Já sám, je výrok Hospodinův, budu ohnivou hradbou kolem něho. (Zachariáš 2:5)

V tomto citátu se mluví o Novém Jeruzalémě.

Z vichrů si činíš své posly, z ohnivých plamenů sluhy. (žalm 104:4)

Ohnivé plameny zobrazují to, co je nebesko-duchovní.

III. Protože oheň znamená lásku, symbolizuje zároveň Pána a Jeho milosrdenství. To je zřejmé z textu Leviticus 6:6:

Oheň na oltáři bude stále udržován, nesmí vyhasnout.

Proto Áron musel nejprve pálit kadidlo ohněm z oltáře, kde se připravovala zápalná oběť, než mohl vykonat smírčí obřady (viz Leviticus 16:12-14). Jestliže od Hospodina vyšel oheň a pozřel na oltáři zápalnou oběť i obětovaný tuk (Leviticus 9:24), bylo zřejmé, že Hospodin oběť přijal. V Písmu oheň symbolizuje také sebelásku a s ní spojené žádosti. S touto láskou nebeská láska nikdy nemůže souhlasit. Proto byli Áronovi synové pozřeni ohněm, protože před Hospodina přinesli cizí oheň (viz Leviticus 10:1-2). Cizí oheň zobrazuje sebelásku a lásku ke světu a všechny touhy s těmito láskami spojené. Nebeská láska se navíc zlým lidem jeví jako oheň pálící a požírající, a proto je připisován Pánu. Např. oheň na hoře Sinaj, který představuje lásku nebo milosrdenství Pána, byl lidmi vnímán jako oheň pohlcující. Proto řekli Mojžíšovi, že si už nepřejí slyšet hlas Hospodina nebo vidět veliký oheň, aby nezemřeli (viz Deuteronomy 18:16). Takto se jevila Boží láska nebo milosrdenství lidem ponořeným do ohně sebelásky a lásky ke světu.

  
/ 10837  
  

Přeložil: rev. Mgr. Pavel Heger Jazyková úprava: Mgr. Květoslava Hegrová; Návrh a zpracování obálky: dr. Jan Buchta, Vydáno vlastním nákladem r. 2017 ISBN 978-80-270-1572-6