Lidé mají společnou tendenci činit negativní úsudky o jiných lidech. Na středních školách se tato tendence projevuje v klikách. Několik populárních dětí se dostane do skupiny a postupně si začnou myslet, že jsou lepší než ostatní, protože se jim více líbí. Děti, které nejsou „v“, se mohou stát předměty lítosti, pohrdání nebo dokonce krutých vtipů. Tak či onak klika předává důvtipný úsudek ostatním jako nižší třídě lidských bytostí.

Stejná tendence dívat se dolů na ostatní se projevuje v různých náboženstvích. Některé náboženské skupiny jsou tak soustředěny na sebe, že věří, že nikdo z jiné víry nemůže jít do nebe. Když to vezmeme do extrému, je tento druh přístupu krutější než snobské dospívající kliky.

Učení Bible je v rozporu s tím. Nejprve nám Boží slovo říká, že bychom neměli označovat lidi jako „spasené“ nebo „hříšníky“. Ježíš řekl:

„Nesuďte, abyste nebyli odsouzeni. Proč se díváte na skvrnu v oku svého bratra, ale nepovažujete prkno za své oko?“ (Matouš 7:1, 3)

Učeník James to řekl takto: „Existuje jeden zákonodárce, který je schopen zachránit a zničit. Kdo jste, abyste soudili jiného?“ (List Jakubův 4:1)

Když byl Pán na zemi, mezi vedoucími církve převládal soudný postoj. Mnozí si mysleli, že když přišel Mesiáš, zachránil Židy a ne ostatní. Když Ježíš přišel, odsoudili ho za to, že se spojil s nežidy a Židy.

Ježíš tento přístup odradil. Jednou mluvil s některými lidmi, kteří „důvěřovali sobě“, že byli spaseni a jiní ne. Požádal je, aby zvážili dvě modlitby: „Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé,“ a „Bože, buď milostivý, hříšník!“ Ježíš chválil muže, který si myslel, že je hříšník. (Lukáš 18:9-14)

Je lepší myslet na sebe jako na hříšníka, než na to, že jste spaseni.

Možná si vzpomenete na podobenství o dobrém Samaritánovi, který se zastavil, aby pomohl zraněnému u silnice. Přestože byl tento Samaritán „špatnou“ vírou (z židovského hlediska), Ježíš řekl, že Samaritán by měl být milován jako soused, protože byl dobrý člověk. Ve skutečnosti řekl, že člověk, který chce věčný život, by měl být jako tento Samaritán (Lukáš 10:29-37), i když Samaritán nebyl ani křesťan, ani židovský. Ježíš viděl - a vidí - to, co je v srdci člověka, nejen to, do jaké církve patří.

Bible jasně uvádí, že to, jak člověk žije, ne jen to, v co věří, určuje, zda jde do nebe nebo ne. Ježíš řekl: „Ne každý, kdo mi říká:‚ Pane, Pane ', nevstoupí do nebeského království, ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebi. “ (Matouš 7:21)

Znovu: „Odmění každého podle svých skutků.“ (Matouš 16:27)

„Ti, kteří udělali dobro,“ říká, „půjdou„ ke vzkříšení života a ti, kteří udělali zlo, ke vzkříšení odsouzení “. (Jan 5:29)

Protože život člověka, nejen jeho víra, určuje jeho věčné množství, Ježíš předpověděl, že mnoho křesťanů nebude spaseno, protože žili zlým životem.

„Mnozí mi v ten den řeknou:‚ Pane, Pane, ne prorokovali jsme ve tvém jménu, vyháněli ve tvém jménu démony a ve tvém jménu jsme udělali mnoho zázraků? ' A pak jim prohlásím: ‚Nikdy jsem tě neznal: odejdi ode mě ty, kdo praktikuje bezpráví! '“ (Matouš 27:22-23, Lukáš 13:25-27)

Jedním z důvodů, proč lze nekřesťana zachránit, je to, že může milovat svého souseda. Každý, kdo skutečně miluje svého souseda, miluje také Krista, i když si to nemusí uvědomit. Ježíš řekl: „Protože jsi sloužil jednomu z těchto mých bratří, udělal jsi mi to.“ (Matouš 25:40)

Víra v Ježíše, bez lásky k sousedovi nemá smysl.

"I když mám veškerou víru, abych mohl odstranit hory, ale nemilovat, nejsem nic." (1. list Korintským 13:2)

Skutečná láska je naproti tomu znamením, že člověk zná Pána ve svém srdci, bez ohledu na náboženství, které vyznává navenek.

"Láska věří všem věcem." (1. list Korintským 13:7)

"Ten, kdo činí dobro, je od Boha, ale ten, kdo činí zlo, Boha neviděl." (3. list Janův 1:11)

„Milujme se navzájem, protože láska je z Boha a každý, kdo miluje, se narodil z Boha a zná Boha. Bůh je láska a každý, kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh v něm.“ (1. list Janův 4:7-11)

Souhrn:

Některé křesťanské církve to učí: Pouze křesťané jsou spaseni.

Co Bible skutečně říká (a co učí Nová křesťanská církev): Dobří lidé ze všech náboženství jsou spaseni.

Některé odkazy z učení Nové křesťanské církve: Nebe a Peklo 318-328, Božská Prozřetelnost 326

Používá se svolením Johna Odhnera, autora tohoto velmi užitečného webu: http://whatthebiblesays.info/Introduction.html

Nedávno jsem mluvil s někým, kdo se těšil, až se stane otcem. Zeptal se mě: "Je těžké naučit se být dobrým otcem? Jak ses vyrovnal s tou změnou ve svém životě?"

"Jednou z pěkných věcí na tom, stát se otcem," řekl jsem, "je to, že se to stalo krok za krokem. Nejprve jsme se zasnoubili a po nějaké době jsme se vzali. Během té doby mi povídání o rodičovství pomohlo připravit se na to, mentálně. Pár měsíců po naší svatbě moje žena otěhotněla a pak jsme měli ještě devět měsíců, než se naše dítě skutečně narodilo.“

"Samozřejmě, že narození miminka byla velká změna, ale přesto bylo mnoho rodičovských úkolů, které přicházely později. Například první rok nebyla disciplína problémem a trvalo dva roky, než jsme našemu synovi museli pomáhat." Naučte se vycházet s jeho novou sestřičkou. Být dobrým otcem najednou by bylo nemožné, ale Pán nám dává šanci učit se pomalu."

Většina změn v našem životě probíhá postupně. Palec růstu může dítěti trvat půl roku. Naučit se mluvit novým jazykem nebo hrát na hudební nástroj může trvat několik let. Dva lidé se mohou vzít za den, ale skutečné manželství myslí trvá desetiletí.

Změny v našem duchovním životě jsou také pozvolné. Probíhají krok za krokem a duchovní růst bude snazší, budeme-li vědět, že neproběhne za okamžik. Je to pokračující proces. Ježíš řekl,

"Dokud se někdo nenarodí znovu, nemůže spatřit království Boží." (Jan 3:3)

Mnoho pasáží v Bibli naznačuje, že znovuzrození duchovně bude procesem krok za krokem stejně jako fyzické početí, těhotenství, narození, růst a vývoj. Například Peter to popisuje v sedmi různých krocích:

"Přidej ke své víře ctnost a ke ctnosti poznání a k poznání sebeovládání a k sebeovládání vytrvalost a k vytrvalosti zbožnost, k zbožnosti, bratrskou laskavost a k bratrské laskavosti lásku." Pouze dokončením tohoto procesu si můžeme být jisti, že vstoupíme do Božího království. (2 Petr 1:5)

Jedním z důvodů, proč znovuzrození musí být postupný proces, je to, že zahrnuje úplnou změnu charakteru. Pavel to popisuje takto:

"Je-li kdo v Kristu, je novým stvořením: staré věci pominuly, hle, vše se stalo novými." (2 Korinťanům 5:5)

Znovuzrození zahrnuje nové poznání, nové zvyky, nové činnosti, nové lásky a nové vědomí Pána.

Nové znalosti

Znovuzrození neprobíhá slepým skokem víry, ale postupným vzděláváním, studiem a osvětou. Ježíš řekl,

"Pokud budete pokračovat v mém Slovu, ...pravda vás osvobodí." (Jan 15:3)

Pravda je nástrojem změny, prostředkem k novému životu. Ježíš řekl,

"Nyní jsi čistý skrze slovo, které jsem k tobě mluvil." (Jan 15:3)

Abychom se znovuzrodili, místo toho, abychom bez pochyby přijímali dogmata, musíme pochopit pravdu. Být „dětský“ neznamená být dětinský v našem přesvědčení.

"Ve zlobě buďte dětmi, ale v porozumění buďte dospělí." (1 Korinťanům 14:20)

V jednom ze svých příběhů Ježíš popisuje dobrého člověka jako toho, „kdo slyší Slovo, rozumí mu a také nese ovoce“. (Matouš 12:23)

Nejdůležitější ze všeho je porozumění Bohu. Pokud je pro nás Boží přirozenost tajemstvím, těžko můžeme říci, že jsme znovuzrozeni nebo že jsme Jeho synové. (Porovnej Jan 15:15.)

Poznání Boha jde ruku v ruce se zrozením z Něho. (1 Jan 4:7)

"Čistý v srdci uvidí Boha." (Matouš 5:8)

Když jsme znovuzrozeni, Bůh „září v našich srdcích, aby dal světlo poznání Boží slávy ve tváři Ježíše Krista“. (2 Korinťanům 4:6)

Nové návyky

Každý, kdo má ve zvyku dělat nebo myslet na zlé věci, žije „starý“ život a není schopen skutečné dobroty toho, kdo je překonal.

"Může leopard změnit své skvrny? Pak můžete také konat dobro, kdo jste zvyklí konat zlo." (Jeremiáše 13:23) "Kdo páchá hřích, je služebníkem hříchu." (Jan 8:34)

Přijetí nového života vyžaduje boj proti starým zvykům.

"Odvrhněte od sebe všechna provinění, kterých jste se dopustili, a získejte nové srdce a nového ducha. Proč byste měli zemřít? ...Obraťte se a žijte!" (Ezechiel 18:21, 31-32.)

"Umyjte se, očisťte se, odstraňte z mých očí zlo svého konání! Přestaň konat zlo, nauč se konat dobro." (Izajáš 1:16.)

Tento druh pokání se nemůže uskutečnit pouze modlitbou za odpuštění. Vyžaduje to boj, neustálý boj o překonání starých způsobů života. Pavel to nazval bojem mezi „tělem“ a „duchem“. (Galatským 4:29, Římanům 8:7.)

Je to bitva, která vyžaduje naše největší úsilí – „celé vaše srdce a celou vaši duši a veškerou vaši sílu“. (Deuteronomium 6:4)

Nakonec nám Bůh neustálým úsilím dává takovou moc nad našimi zvyky, že už by nás nenapadlo dělat něco zlého. Když tento čas konečně přijde, můžeme být nazýváni „znovuzrozeni“.

"Kdo se narodil z Boha, nehřeší... Nemůže hřešit, protože se narodil z Boha." (1 Jan 3:9)

"Co se narodilo z Boha, vítězí nad světem.... Víme, že kdo se narodil z Boha, nehřeší, ale kdo se narodil z Boha, zachovává se a ten ničemný se ho nedotýká.“ (1 Jan 5:4, 18)

Nové aktivity

Spolu s novými návyky přicházejí i nové aktivity. Člověk, který zanedbává být užitečný, se nemůže znovu narodit a nemůže jít do nebe. Ježíš naznačil, že někteří křesťané nebudou spaseni, protože nemají dobré skutky.

"Ne každý, kdo mi říká, Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích." (Matouš 7:21)

V jednom ze svých podobenství Ježíš vyprávěl o některých lidech, kteří půjdou do věčného trestu, ne proto, že by jim chyběla víra, ale protože nedokázali pomoci lidem, kteří byli v nouzi. (Matouš 25:41-46)

Po smrti Pán „oddává každému podle jeho skutků“. (Matouš 16:27)

Znovuzrozený člověk se zajímá o ostatní a svůj život orientuje na práci, kterou může dělat, aby pomohl druhým.

"Víra sama o sobě, pokud nemá skutky, je mrtvá... Člověk je ospravedlněn ze skutků, a ne pouze z víry." (List Jakubův 2:17, 24)

Abyste se znovu narodili, musíte „přinášet ovoce hodné pokání“. (Lukáš 3:8) Služba a užitečnost jsou znaky nového života.

Nové lásky

Ještě více než víra a více než skutky je síla, která způsobuje znovuzrození člověka, láska. Petr nám říká, že jsme znovuzrozeni prostřednictvím lásky a za účelem milovat druhé.

"Protože jste očistili své duše v poslušnosti pravdy skrze ducha v upřímné lásce k bratřím, milujte se navzájem vroucně čistým srdcem, znovuzrození...slovem Božím." (1 Petr 1:22, 23)

John také velmi jasně říká, že pouze ti, kdo milují druhé, mohou získat nový život:

"Víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme bratry. Kdo nemiluje svého bratra, zůstává ve smrti." (1 Jan 3:14)

"Každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a zná Boha. Kdo nemiluje, nezná Boha, neboť Bůh je láska." (1 Jan 4:7-8)

Nové vědomí Pána

Musíme vzít na sebe víru, bojovat se zlými pudy v sobě, sloužit druhým a milovat druhé, chceme-li se znovu narodit. Přesto si ve všech těchto věcech musíme také uvědomit, že je to Pán, kdo v nás působí.

"Také jsi v nás vykonal všechna naše díla." (Izajáš 26:12)

"Existuje mnoho forem práce, ale všechny ve všech lidech jsou dílem téhož Boha." (1 Korinťanům 12:6)

V procesu znovuzrození si uvědomujeme, že je to Pán působící v nás, který nám umožňuje pracovat, věřit, bojovat a milovat. Tyto schopnosti jsou Jeho milosrdným darem. On říká,

"Dám ti nové srdce a vložím do tebe nového ducha...a způsobím, že budeš chodit v mých nařízeních." (Ezechiel 36:26-27)

Trpělivost

Abychom se znovuzrodili, musíme obnovit své znalosti, zvyky, činy, lásky a vztah s Pánem. To vše vyžaduje čas, dokonce celý život. Stejně jako porod a růst vyžaduje trpělivost a vytrvalost, tak i znovuzrození.

"Ve své trpělivosti získáte své duše." (Lukáš 21:19)

"Kdo vytrvá do konce, bude spasen." (Matouš 10:22)

Bůh dá věčný život těm, kdo ho hledají „trpělivým pokračováním v činění dobra“. (Římanům 2:7)

Nemůžeme očekávat, že se znovu narodíme v jediném okamžiku. Pokud si přejeme získat nebeské zaslíbení, Bible znovu a znovu radí k vytrvalosti a vytrvalosti.

"Je dobře, že člověk má doufat a tiše čekat na spasení Páně." (Pláč Jeremjášův 3:26, 27)

Neboť to sice nějakou dobu trvá, ale když uděláme svůj díl, Pán to jistě udělá.

"Svěř svou cestu Hospodinu, důvěřuj mu také a on ji uskuteční." (Žalmy 37:5, 7)