Novokřesťanské studium Bible

Bible

 

Matthew 5

Studie

   

1 ICI kawapmat niw maoce'tincIn, e'okwIcowe't, e'shpItnianuk, icI kacipitupIt ni e'knomowacIn okipie'naskakon.

2 IcI e'ki pakinuk ioton; icI e'ki knomowat, otI kikIto.

3 Shuwe'ntakwsik, ki ke'tmake'nkuk, ocipamwan ki ie'ki, te'pe'ntukuk okumauwuni shpumuk kishkok.

4 Shuwe'ntakwsik ki kasate'ntukuk; ki ie'ki ke'mnwe'ntukuk.

5 Shuwe'ntakwsik ki pwakcIne'ntukuk wio’wawa; ki ie'ki ke'tpe'ntumwat kI.

6 Shuwe'ntakwsik ki, pe'kIte'we'ntukuk, ipi e'kakaskite'e'skuk, iukwan mnoshuwe'psowun; ki ie'ki ke'moshkIne'sanuk

7 Shuwe'ntakwsik ki she'we'ncIke'cIk; ki ie'ki ke'kshkItocuk, she'we'ncuke'wun.

8 Shuwe'ntakwsik ki, kiw pante'acIk; kiie'ki ke'wapmacIk Kshe'mIne'ton.

9 Shuwe'ntakwsik ki, tpantowun we'shtocuk; ki ie'ki, ke'shInkascIk Kshe'mIne'to onicansIn.

10 Shuwe'ntakwsik ki mnoshuwe'psuwun, we'ckwtukitowat ki ie'ki te'pe'ntukuk okumauwun shpumuk kishkok.

11 Kshuwe'ntakwsum pic nInwuk, nshonasmukwie'k, ipi miashtotakwuie'k, ipi cake'ko kItwat kukInwush kacimukwie'k, nin ocItotakoie'k.

12 Mnwankosuk, ipi kcImnwe'ntumok; waminkoie'k kIcIne'ntakwut shpumuk kishkok; iwkwshI kashukwtukawat, iacimoncIn kaie'cuk e'pwam shIiIe'k.

13 KinwakwshI kitowsiw taknawum shotI kik; kishpIncI ponsiwtakunukpkok; we'kwnicI ke'ocI siwtakunupok’ CosI ke'shI owunsInon mtIno e'wisakcuwe'pInIkate'k, icI e'wipInkatumowat, nInwuk.

14 Kinwasi, ktowawase'shkanawa kI. KcI otan, kwutakik e'te'k, co takukIckate'snon.

15 Cowike' nInwuk, otaskI‘sinawa waskone'ncukIn, icI e'witowat namiukwan tupu‘ke'nuk; mtIno ie'k waskone'ncukunatkok; icI waskone'ntakwnawa, caye'k pituk e'icuk wikwamuk,

16 Nocma wawase'shkmok e'nasmupwat nInwuk e'wiwaptumwat kmInototmonawan, ipie'wi winwane'k Koswa e'iIt; shpumuk kishkok.

17 Ke'kowi ne'ntuke'kon; otI we'cpiaian e'wipnactoian tpakwnuke'wun, tanake' iacimocuk; cowi intoc piasi e'wipnactoian; mtIno e'wikishtoian.

18 We'we'nI KtInum, pamasI shpumuk kishkok, ipI kI, ke'ntoshke'mkIt, cotIna pke'ci pwawe'pnukate'k tpakwnuke'wun, pama caye'k kicaktpIshkosak.

19 We'kwe'ntuk ke'pnactokwIn notI nkot e'Ii e'kacinoiakIn kiIkwe'we'nIn, ipi ke'knomowacIn nInwun; kshInkaso oie'o otapine' kupite'ntakwsI shiw okumauwunuk shpumuk kishkok; We'kwe'ntukcI ke'totuk ipi ke'knomowat ike' win kshInkana oie'oke'cIpite'ntakwsIt shi okumauwunuk shpumuk kishkok.

20 OtI KItInum; KishpIn cI kmnoshuwe'psiwnInawa wusimI pwashumnoshuwe'psie'k kotI we'npie'ke'cIk ipi Pe'nIsiuk; cokitakshkItosim e'wipitike'ie'k okumauwunuk shpumuk kishkok.

21 Kinotake'msI anwI pnowi kakItwapIt; Ke'kowi nshowe'ke'k icI we'kwe'ntuk ke'nshowe'kwe'n kInie'sansI pictpakwnIt.

22 OtI KtInum, We'kwe'ntuk kipinshInshkacitw at wikane'iIn kInie'sansI pic tpakwnIt, ipi we'kwe'ntuk ke'nat wikane'iIn; Ne'ke', kInie'sansI e'tshI kikitokiwuk; ke'iapI we'kwe'ntuk ke'nat; Kukie'patIs, kInie'sansI namkumuk shkote'k.

23 KishpIn cI iw pie'ton kmikwe'wun e'tc sku‘umatuk, icI shiw mikwe'ntIn kikane', ke'ko, e'ne'nmukwiIn.

24 NkItIn shi ikmikwe'wun e'tshI sku‘umatuk, icI nmamacin; ne'tum pone'ntuk kikane'‘, icI, pianmikwe'n iw kmikwe'wun.

25 Wikantuk kie'nup ne'shknmukwiIn, me'kwa e'iI pmowice'otIie'k; kta nupkItnuk ne'shke'nmukwiIn tpakwnukie'wunuk, icI o tpakwnukie' onInI kupkItnuk kii’aw ni okumasIn icI ke'cIpukinukon shi kpakwotiwkumkok.

26 We'we'nI ktInIn; Cowi ktapie'sakIsi, pama kiwike'tpu‘umIn me'skwapkIsiIt.

27 Kinotake'msI, kakItwapIt pnowi; Ke'ko win waonIshkaiwuke'k.

28 NincI, otI KtInum, We'kwe'nshe'tuk ke'wapmat ni kwe'n naw‘ ne'nmat; kowaonIshkaiwu kisha‘ shiwo te'ik.

29 KishpIn cI, iw kite'p shkishIk ocI mIcIshuwe'psin kicIpIton, icI nkocipukiton; wusimI ktate'pIs kishpIn shkishuk pnacak, icIi caye'k kii‘awe'wipukci kate'k shi namkumuk shkote'k.

30 KishpIn kte'pniw nak ocI mIcIshuwe'psin, Kishkshun, icI nkoci pukuton; wusimIcI kte'pIs nkote'iI knIce'n pnacak; cocI wii caye'k kii’aw e'wipukicikate'k namkumuk shkote'k.

31 OtIsI kikitom, We'kwe'ntuk ke'we'pnakwe'n wiwun, nocIma win, okuminan we'npie'kate'nuk e'we'pnItwat.

32 OtI cI KItnum, We'kwe'ntuk ke'we'pnakwe'n wiwun; pwawaonIshkaiwuto kwe', WinsI o nInI okItotwan, e'wi waonIshkaiwunIt; ipi we'kwe'ntuk ke'wiwkwe'n, niw kawe'pnukasnIncIn waonIshkaiwI.

33 MinI ki notake'm; kakItwapIt pnowi, Ke'kowinIshkItkIn; Ke'ko kItiIn, Kitotum kashuwawitmowut Kshe'mIne'to e'wi totImIn.

34 NincI otI, KtInum Ke'ko wipapIsh kie'tnamta kwsukIn shi; ke'ko wike' shpumuk kishkok iwi e'i Kshe'mIne'to ocipitupwun.

35 Ke'kowike' shotI kik, iw ie'i otupsIte'pwun; ke'kowike', Cinwse'ne'muk, iw ie'i kcIotan o KcIokuma.

36 Ke'kowike' kie'tnamwe'kIn; shi ktupik; cosI wi ktakshkItosin, e'wiwshIton nkot kinsIs e'wiwapshkiak, tanake' e'wi mkIte'wak.

37 NocImasI niw kitukinontiwnowan kitasIstonawa; e'‘, e', co, co; we'kwe'ntuk wusimI icI notI, kupie'ocipie'mkIt me'anuk.

38 KinotamsI e'kitok; kukItwapIt shkishuk ashkot shkishuk, ipi wipIt ashkot wipIt.

39 Nin cI otI ktInum, ke'kowi nakwnuke'k iw me'anuk; we'kwe'ntuk cI ke'we'potakwiIn kte'pnoiak kwe'knoito‘w minI ashwayiukwan.

40 KishpIn cI owIiI nInI witpakwnukwiIn, Ii tpakwnuke'wunuk, icI otapnImakwiIn kpiskumwakIn ke'iapI mish kIc-piskumwakIn.

41 Ipi we'kwe'ntuk, ke'wishte'pmukwiIn, nkot e'wiwice'wIt tpukIn, showice'o nish. 41 And whosoever shall compel thee to go a mile, go with him twain.

42 Mish o ke'ko ne'tumakwiIn, ipi cI o ke'pie'waukon ke'ko win koci ne'nashkawakIn.

43 Kinotake'msI kakItok, Tpash pe'shoc e'tacuk, ipi shike'num me'iashtotakwiIn.

44 Nin cI otI KtInum, Tpanuk kiw me'iashtotakwie'k showe'num kin me'cI knonkoie'k mnotota‘w kiw shake'nmne'konIk ipi nume'kita‘w kiw ne'shkacito nikonIk, ipi kiw kwe'tukine'kok.

45 IwcI i e'winicansunkoie'k Koswa shpumuk e'iIt kishkok; win otashan otukisomIn e'wipie'moksanIt ni me'ashowe'psIncIn, ipi niw me'noshuwe'psIncIn, ipi onitaan e'kmaonInuk ni me'nototmIncIn, ipi niw me'ashtotmIncIn.

46 KishpIn Tpane'k, kiw te'pankoie'k we'kwnicI me'se'ntume'k? ConukwnukI maocIcke' onInwuk shIcke'sik?

47 KishpIn cI numkotwa kikane'iwak, mtIno we'kwnicI iw wusimI e'shcI ke'ie'k ki anIt? Conukwinuke', kiw maocIcke'onInwuk totsik?

48 Nocma kwiuk showe'psuk, ke'cwa o Koswa kwiuk e'shwe'psIt shpumuk e'iIt, kishkok.

   

Komentář

 

Hledáte dobré u ostatních lidí

Napsal(a) Rev. Donald L. Rose (strojově přeloženo do čeština)

Není andělské hledat zlo u člověka, ledaže bychom současně hledali zboží. (Nebeská tajemství 10381).

V tomto světě bychom se měli snažit být jako andělé, mít andělský postoj. Nebeská nauka pro novou církev nám říká, že „nikdo se nestane andělem, to znamená, že nepřijde do nebe, ledaže by s sebou ze světa přinesl něco andělského charakteru“ (Božská Prozřetelnost 60). Nyní, pozoruhodný punc andělské postavy mluví a dobře myslí na ostatní. Lidé v tomto světě, kteří myslí a mluví o druhých „jsou jako andělé“ (Nebeská tajemství 1088). Tito lidé jsou v kontrastu s těmi, kteří vidí jen zlo. Jen zlo? Nemohou vidět dobře u jiných lidí, když tam jsou? Zjevně ne, protože „Pokud vidí něco dobrého, buď to vnímají jako nic, nebo na to špatně interpretují“ (Nebeská tajemství 1079).

Místo toho musíme hledat dobro v jiných. Měli bychom hledat vlastnosti a ctnosti, které dělají někoho užitečného, místo toho, abychom uvažovali pouze o externích. „Kdybys měl vybrat pomocníka nebo služebníka z těch ve tvém sousedství a deset před tvými očima, od kterých jsi si měl vybrat, si vybereš jen z obličeje? [jako] integrita, skromnost, zbožnost, upřímnost? Ty bys uvažoval, když ses na ně díval “(Vysvětlená Apokalypsa 834). I když u někoho není dobré, měli bychom hledat potenciál dobra. Obzvláště když jednáme s dětmi, měli bychom na ně pohlížet jako na dobré, nebo hledat dobré v nich. Neboť jsou potenciálně dobří, a to je nebeské království.

Ale co vidět zlo? Jaký úsudek musíme učinit v průběhu našeho života? Při rozhodování musíme hledat chyby. A zjistíme, že někteří lidé prostě nejsou pro určitá použití vhodná. V této souvislosti na ně klademe malou hodnotu, „protože nemají žádnou schopnost ani nadání, ani k tomu či k tomu účelu“ (Duchovní deník 4347). Přesto musíme mít na paměti, že mají hodnotu i v jiných ohledech. Podle kázání na hoře nemůžeme nikomu říkat „Raca“ (Matouš 5:21-22), jako by byly bezcenné. "Raca" znamená prázdnotu (Apokalypsa vysvětlila 746: 18) je přeložena v jedné moderní verzi jako „dobrá za nic“. Nikdy neuděláme takový druh úsudku o druhých, ale musíme být schopni, když něčí činy nejsou v určité situaci užitečné {ign21} V cynickém světě bychom mohli snadno upadnout do iluze, že je moudré kritizovat ostatní, vybírat jejich chyby, aby byli podezřelí z jakéhokoli dobrého v nich. Ale někdo, kdo nehledá dobře, kdo nevyhlíží z dobrého, není opravdu moudrý. Nebeská doktrína říká, že taková osoba „považuje každého za falešného, je připravena pokárat, trestat trestem; nemá žádnou škodu, že se neaplikuje ani nepřizpůsobí ostatním“ (Nebeská tajemství 1949). Pokud naše „opatrnost“ půjde do extrému, uděláme chybu, když si pomyslíme, že andělský způsob pohledu na ostatní je naivní a nebezpečný. A přesto v této snaze vyhnout se nebezpečí můžeme odcizit ducha lásky a otevřít se nebezpečím pekelného vlivu (viz viz Nebeská tajemství 1088). Nezapomínejme, že není andělské hledat chyby druhých, ledaže by současně hledali dobro v nich.

(Odkazy: Božská Prozřetelnost 60)


Ze Swedenborgových děl

 

Apocalypse Explained # 21

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 1232  
  

21. In Asia, signifies those who are in the light of intelligence. This can be seen by a spiritual idea only, such as angels have, concerning the regions of this earth. When Asia is named, angels perceive the south; when Europe is named, the north; and when Africa, the east; and as by the "south" is signified the clear light of intelligence, so that light is signified by "Asia." This perception has been granted also to me, as often as I have been in the spiritual idea and have thought of Asia. Such is the spiritual idea of Asia, because the church was there in ancient times, and then extended over many regions there; therefore, those who are in heaven from that country are in the light of intelligence. For this reason, when Asia is thought of, a light like that which is in the south of heaven flows in. (That in ancient times, and also in the most ancient, the church was in Asia, extending through many kingdoms there, see the quotations from the Arcana Coelestia in the little work on The New Jerusalem and its Heavenly Doctrine 247; and that the "south" signifies the light of intelligence, see in the work on Heaven and Hell 141-153, where the Four Quarters in Heaven are treated of.) By "Asia," however, the inhabitants of Asia are not here meant, but all, wheresoever they are, who are in the spiritual light of intelligence, or, what is the same, who are in truths from good; for those who are in truths from good are in the spiritual light of intelligence; and all such constitute the Lord's church.

(That the Lord's church exists also among the Gentiles, although specifically where the Lord is known and the Word is read, see in the work on Heaven and Hell 318-328; and on The New Jerusalem and its Heavenly Doctrine 244, 246.)

  
/ 1232  
  

Thanks to the Swedenborg Foundation for their permission to use this translation.

©2024 New Christian Bible Study Corporation. All rights reserved. Printed from newchristianbiblestudy.org