The first altar mentioned in the Word was the one built by Noah after he came out of the ark, after being saved from the great flood. On that altar, he sacrificed clean animals to the Lord.

Mountains represent the Lord because of their height; we need to raise our thoughts above worldly things when "talking" with the Lord. An altar is a small artificial mountain. When it's used in worship, it can call to mind this raising of thought. The fire and smoke that rise from an altar are symbolically being sent to the Lord.

Most altars were made from unhewn stones. Stones represent truths. Unhewn stones - ones that have not been shaped by men - represent truths from the Word, truths that have not been adulterated.

The clean beasts to be sacrificed represent good things, charitable acts done because they are right. The clean birds represent thoughts about doctrine and actions, and about what is right. Presenting these things is an acknowledgment that we have them from the Lord, and a giving thanks to Him for them.

In the Israelitish Tabernacle, the altar of burnt offering represented the acknowledgment of good and the altar of incense that of truth. For this reason this larger altar, which was outside by the door, was made of brass which signifies natural good, while the altar of incense was made of gold, which signifies love to the Lord from whom comes truth.

Pán je samotná láska, vyjádřená ve formě samotné moudrosti. Láska je tedy Jeho podstatou, Jeho nejskrytější. Moudrost - milující pochopení toho, jak uvést lásku do činnosti - je o něco více vnější a dává lásce způsob, jak se vyjádřit.

Když Bible mluví o „Jehovovi“, představuje to nejhlubší lásku, která je podstatou Pána. Tato láska je jedna, celá a úplná sama o sobě a Jehova také je jedno, jméno aplikované pouze na Pána. Moudrost je však vyjádřena v celé řadě myšlenek a myšlenek, které spisy společně nazývají božskou pravdou. Existuje také mnoho imaginárních bohů a někdy mohou být andělé a lidé nazýváni bohy (Pán řekl, že Mojžíš bude Aaronem jako bůh). Takže když Bible nazývá Pána „Bohem“, ve většině případů se to týká božské pravdy.

V jiných případech „Bůh“ odkazuje na to, čemu se říká božský člověk. Je tomu tak v případě:

Jako lidské bytosti nemůžeme Pána přímo zapojit jako božskou lásku. Je příliš silný a příliš čistý. Místo toho musíme k Němu přistoupit tím, že Ho pochopíme skrze božskou pravdu. Božská pravda je tedy Pán v lidské podobě, forma, ke které můžeme přistupovat a porozumět mu. Tak se „Bůh“ používá také ve vztahu k tomuto lidskému aspektu, protože se jedná o výraz pravdy.

(Odkazy: Zjevená Apokalypsa 21; Nebeská tajemství 300, 391, 624, 2001, 2769, 2807 [2], 4287 [4], 6905, 7268, 10154)