¹ Protož pravím: Slyštež již přední v Jákobovi, a vůdcové domu Izraelského: Zdaliž vy nemáte povědomi býti soudu?

² Nenávidí dobrého a milují zlé, sdírají s lidu kůži jejich, a maso jejich s kostí jejich.

³ A jedí maso lidu mého, a kůži jejich s nich svláčejí, i kosti jejich rozlamují, a rozdělují jako do hrnce, a jako maso do kotlíku.

⁴ Tehdy volati budou k Hospodinu, a nevyslyší jich, ale skryje tvář svou před nimi v ten čas, tak jakž oni vykonávali zlá předsevzetí svá.

⁵ Takto praví Hospodin o těch prorocích, kteříž v blud uvodí lid můj, a hryzouce zuby svými, vyhlašují pokoj, a proti tomu, kdož by jim nic do úst nedal, válku vyzdvihují.

⁶ A protož obrátí se vám vidění v noc, a předpovídání vaše v tmu; nebo zajde slunce těm prorokům, a zatmí se jim den.

⁷ I budou se hanbiti ti vidoucí, a styděti ti věštci, a zastrou bradu svou všickni napořád, proto že nebude žádné odpovědi Boží.

⁸ Ale já naplněn jsem silou Ducha Hospodinova, a soudem i udatností, abych oznámil Jákobovi zpronevěření jeho, a Izraelovi hřích jeho.

⁹ Slyštež již toto přední v domě Jákobově, a vůdcové domu Izraelského, kteříž v ošklivosti mají soud, a cožkoli jest pravého, převracejí:

¹⁰ Každý vzdělává Sion vraždami, a Jeruzalém nepravostí.

¹¹ Jehož přední podlé darů soudí, a kněží jeho ze mzdy učí, a proroci jeho z peněz hádají, a však na Hospodina zpoléhají, říkajíce: Zdaliž Hospodina není u prostřed nás? Nepřijdeť na nás nic zlého.

¹² A protož vaší příčinou Sion jako pole orán bude, a Jeruzalém v hromady obrácen bude, a hora domu toho v vysoké lesy.

²⁰ Běda těm, kteříž říkají zlému dobré, a dobrému zlé, kladouce tmu za světlo, a světlo za tmu, pokládajíce hořké za sladké, a sladké za hořké.

¹ Woe to those who devise iniquity and work evil on their beds! When the morning is light, they practice it, because it is in the power of their hand.

² They covet fields, and seize them; and houses, and take them away: and they oppress a man and his house, even a man and his heritage.

³ Therefore thus says Yahweh: "Behold, I am planning against these people a disaster, from which you will not remove your necks, neither will you walk haughtily; for it is an evil time.

⁴ In that day they will take up a parable against you, and lament with a doleful lamentation, saying, 'We are utterly ruined! My people's possession is divided up. Indeed he takes it from me and assigns our fields to traitors!'"

⁵ Therefore you will have no one who divides the land by lot in the assembly of Yahweh.

⁶ "Don't prophesy!" They prophesy. "Don't prophesy about these things. Disgrace won't overtake us."

⁷ Shall it be said, O house of Jacob: "Is the Spirit of Yahweh angry? Are these his doings? Don't my words do good to him who walks blamelessly?"

⁸ But lately my people have risen up as an enemy. You strip the robe and clothing from those who pass by without a care, returning from battle.

⁹ You drive the women of my people out from their pleasant houses; from their young children you take away my blessing forever.

¹⁰ Arise, and depart! For this is not your resting place, because of uncleanness that destroys, even with a grievous destruction.

¹¹ If a man walking in a spirit of falsehood lies: "I will prophesy to you of wine and of strong drink;" he would be the prophet of this people.

¹² I will surely assemble, Jacob, all of you; I will surely gather the remnant of Israel; I will put them together as the sheep of Bozrah, as a flock in the midst of their pasture; they will swarm with people.

¹³ He who breaks open the way goes up before them. They break through the gate, and go out. And their king passes on before them, with Yahweh at their head.