Bible

 

Matouš 4

Studie

   

1 Tehdy Ježíš veden jest na poušť od Ducha, aby pokoušín byl od ďábla.

2 A postiv se čtyřidceti dnů a čtyřidceti nocí, potom zlačněl.

3 A přistoupiv k němu pokušitel, řekl: Jsi-li Syn Boží, rciž, ať kamení toto chlebové jsou.

4 On pak odpovídaje, řekl: Psánoť jest: Ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem vycházejícím skrze ústa Boží.

5 Tedy pojal jej ďábel do svatého města a postavil ho na vrchu chrámu.

6 A řekl mu: Jsi-li Syn Boží, spustiž se dolů; nebo psánoť jest, že andělům svým přikázal o tobě, a na ruce uchopí tebe, abys někde o kámen nohy své neurazil.

7 I řekl mu Ježíš: Zase psáno jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého.

8 Opět pojal ho ďábel na horu vysokou velmi, a ukázal mu všecka království světa i slávu jejich, a řekl jemu:

9 Toto všecko tobě dám, jestliže padna, budeš mi se klaněti.

10 Tedy dí mu Ježíš: Odejdiž, satane; neboť jest psáno: Pánu Bohu svému klaněti se budeš a jemu samému sloužiti budeš.

11 Tedy opustil ho ďábel, a aj, andělé přistoupili a sloužili jemu.

12 A když uslyšel Ježíš, že by Jan vsazen byl do žaláře, odšel do Galilee.

13 A opustiv Nazarét, přišed, bydlil v Kafarnaum za mořem, v krajinách Zabulon a Neftalím,

14 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:

15 Země Zabulon a Neftalím při moři za Jordánem, Galilea pohanská,

16 Lid, kterýž bydlil v temnostech, viděl světlo veliké, a sedícím v krajině a stínu smrti, světlo vzešlo jim.

17 Od toho času počal Ježíš kázati a praviti: Pokání čiňte; neboť se přiblížilo království nebeské.

18 A chodě Ježíš podle moře Galilejského, uzřel dva bratry, Šimona, kterýž slove Petr, a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí sít do moře, (nebo byli rybáři.)

19 I dí jim: Pojďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí.

20 A oni hned opustivše síti, šli za ním.

21 A poodšed odtud, uzřel jiné dva bratry, Jakuba syna Zebedeova, a Jana bratra jeho, na lodí s Zebedeem otcem jejich, ani tvrdí síti své. I povolal jich.

22 A oni hned opustivše lodí a otce svého, šli za ním.

23 I procházel Ježíš všecku Galilei, uče v shromážděních jejich a káže evangelium království a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu.

24 A rozešla se o něm pověst po vší Syrii. I přivedli k němu všecky nemocné, rozličnými neduhy a trápeními poražené, i ďábelníky, i náměsičníky, i šlakem poražené; a uzdravoval je.

25 I šli za ním zástupové mnozí z Galilee a z krajiny Desíti měst, i z Jeruzaléma i z Judstva i z Zajordání.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Scriptural Confirmations # 67

  
/ 101  
  

67. 3. That from good works that may glorify God in the day of visitation (1 Peter 2:12).

Charity is described in various ways (1 Peter 3:8, 9, 11).

Charity covers a multitude of sins (1 Peter 4:8).

Whoso shall keep His Word and His commands, in him is the love of God; hereby we know that we are in Him (1 John 2:4-6).

He that loveth his brother abideth in the light, and he that hateth his brother is in darkness (1 John 2:9-11).

Similar is the case of him who loves the world (verses 15, 16).

Whosoever doeth not justice, and loveth not his brother is not of God (1 John 3:10-11, 14-15).

Let us not love in word and tongue, but in deed and in truth (1 John 3:18).

Let us love one another, for love is of God, for God is love, etc. (1 John 4:7-9).

No one hath seen God at any time. If we love another, God abideth in us (1 John 4:12).

If any one say I love God, but hateth his brother, he is a liar, for he who loves God loves his brother also (1 John 4:19-21).

Everyone that loveth Him that begat him loveth Him that is born from Him (1 John 5:1, 2).

By this we know that we love the sons of God, when we keep the commandments of God; and he loves God (1 John 5:2-3).

This is love, that we walk according to His commandments (2 John 1:6; 1 John 5:2).

He that doeth good is of God: he that doeth evil hath not seen God (3 John 1:11).

If God so loved us, we ought to love one another (1 John 4:11).

  
/ 101  
  

Thanks to the Swedenborg Foundation for their permission to use this translation.