Bible

 

Leviticus 17

Studie

   

1 I mluvil Hospodin Mojžíšovi, řka:

2 Mluv k Aronovi a synům jeho i ke všechněm synům Izraelským, a rci jim: Tato jest věc, kterouž přikázal Hospodin, řka:

3 Kdož by koli z domu Izraelského zabil vola aneb beránka, neb kozu, buď mezi stany, aneb kdož by zabil vně za stany,

4 A ke dveřím stánku úmluvy nepřivedl by ho, aby obětoval obět Hospodinu před příbytkem Hospodinovým: vinen bude krví, nebo krev vylil; protož vyhlazen bude muž ten z prostředku lidu svého.

5 Přivedou tedy synové Izraelští oběti své, kteréž by na poli zabíjeti chtěli, přivedou je, pravím, k Hospodinu ke dveřím stánku úmluvy, k knězi, a obětovati budou oběti pokojné Hospodinu.

6 A pokropí kněz krví na oltáři Hospodinovu u dveří stánku úmluvy, a páliti bude tuk u vůni líbeznou Hospodinu.

7 A nikoli více nebudou obětovati obětí svých ďáblům, po nichžto odcházejíce, oni smilní. Zákon tento bude jim věčný i všechněm potomkům jejich.

8 Protož povíš jim: Kdož by koli z domu Izraelského aneb z příchozích, kteříž by pohostinu byli mezi vámi, obětoval zápal aneb jinou obět,

9 A ke dveřím stánku úmluvy nepřivedl by jí, aby ji obětoval Hospodinu; tedy vyhlazen bude člověk ten z lidu svého.

10 A kdož by koli z domu Izraelského aneb z příchozích, kteříž jsou pohostinu mezi nimi, jedl jakou krev: postavím tvář svou proti člověku tomu, a vyhladím jej z prostředku lidu jeho.

11 Nebo duše všelikého těla ve krvi jest, já pak oddal jsem vám ji k oltáři, k očišťování duší vašich. Nebo sama krev na duši očišťuje.

12 Protož řekl jsem synům Izraelským: Nižádný z vás nebude jísti krve; ani příchozí, kterýž pohostinu jest mezi vámi, nebude krve jísti.

13 A kdož by koli z synů Izraelských aneb z příchozích, kteříž jsou pohostinu mezi vámi, honě, ulovil zvíře aneb ptáka, což se jísti může, tedy vycedí krev jeho a zasype ji prstí.

14 Nebo duše všelikého těla jest krev jeho, kteráž jest v duši jeho. Protož jsem pověděl synům Izraelským: Krve žádného těla jísti nebudete, nebo duše všelikého těla jest krev jeho; kdož by koli jedl ji, vyhlazen bude.

15 Kdož by pak koli jedl tělo mrtvé aneb udávené, buď on doma zrozený aneb příchozí: zpéře roucha svá, a umyje se vodou, a nečistý bude až do večera, potom pak čistý bude.

16 A pakli nezpéře roucha svého, a těla svého neumyje, tedy ponese nepravost svou.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Apocalypse Explained # 767

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 1232  
  

767.And the dragon was wroth against the woman.- That this signifies the hatred of those who are meant by the dragon, against the church, which is the New Jerusalem, enkindled by the perception that it is favoured by many, is evident from the signification of wroth when said of the dragon, as denoting hatred, concerning which see above (n. 754, 758), therefore to be wroth denotes to hate. That it is a grievous hatred enkindled by the perception that that church is favoured by many, follows as a consequence from what precedes and from what follows. From what precedes, namely, that the earth opened her mouth, and helped the woman, and swallowed up the river which the dragon cast out of his mouth, which signifies that the church, in which there are also dragons, rendered assistance, and did not accept their crafty reasonings about faith alone; and from what follows, namely, that the dragon went away to make war with the rest of her seed, which signifies a determined effort, arising from that hatred, to attack the truths of the doctrine of that church. The anger of the dragon therefore signifies here such hatred enkindled by a perception that it is favoured by many. For, as said above, the woman flying into the wilderness to the place prepared by God signifies that the church which is the New Jerusalem was yet among a few, while provision was being made for it among many, and for its growing to fullness.

  
/ 1232  
  

Translation by Isaiah Tansley. Many thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.

Bible

 

Isaiah 41:9

Studie

       

9 You whom I have taken hold of from the ends of the earth, and called from its corners, and said to you, 'You are my servant, I have chosen you and not cast you away;'