Eden
“Eden” by itself stands for love, in most cases the love that comes from the Lord and our love for the Lord, which is the highest human love of all. Of course, “Eden” is closely identified with “garden,” which means intelligence and the intellect. The “Garden of Eden,” then, means the state of love and wisdom with people who are in a pure state of love to the Lord. The Garden of Eden is referred to throughout Scripture, but is described in detail in Genesis 2:8-17. Those verses, understood on a spiritual level, show the nature of what the Writings call the Most Ancient Church, in which people of pre-historic times were elevated to a state of love to the Lord and communion with heaven, a degree of innocence and love that we cannot truly imagine in the modern world.
Izajáš 32
1
Aj, v spravedlnosti kralovati bude král, a knížata v soudu panovati budou.
2
Nebo bude muž ten jako skrýše před větrem, a schrana před přívalem, jako potokové vod na místě suchém, jako stín skály veliké v zemi vyprahlé.
3
A oči vidoucích nebudou blíkati, a uši slyšících pozorovati budou.
4
Pročež srdce bláznů nabude umění, a jazyk zajikavých prostranně a světle mluviti bude.
5
Nebudeť více nazýván nešlechetný šlechetným, a skrbný nebude slouti štědrým.
6
Proto že nešlechetný o nešlechetnosti mluví, a srdce jeho skládá nepravost, jak by provodil ošemetnost, a mluvil proti Hospodinu scestné věci, jak by znuzil duši lačného, a nápoj žíznivému odjal.
7
Také i usilování skrbného jsou škodlivá; nebo nešlechetnosti obmýšlí, jak by k záhubě přivedl ponížené slovy lživými, a mluvil proti nuznému před soudem.
8
Ješto šlechetný obmýšlí šlechetné věci, a takovýť při tom, což šlechetného jest, státi bude.
9
Ženy lhostejné, vstaňte, slyšte hlas můj; dcery bezpečně sobě počínající, ušima pozorujte řeči mé.
10
Za mnohé dny a léta vichrovány budete, ó vy v bezpečnosti bydlící; nebo přestane vinobraní, a klizení úrod nepřijde.
11
Třestež se strachem, ó lhostejné, pohnětež se, bezpečně sobě počínající; svlecte se, a obnažte se, a přepašte se po bedrách.
12
Kvílíce nad prsy, nad poli výbornými a nad kmeny úrodnými.
13
Na zemi lidu mého trní a hloží vzejde, anobrž na všech domích veselých a městě plésajícím.
14
Nebo rozkošný palác opuštěn bude, hluk města přestane, hrad vysoký a věže obráceny budou v jeskyně na věčnost, k radosti divokým oslům, a ku pastvišti stádům.
15
Dokudž nebude vylit na nás duch s výsosti, a nebude obrácena poušť v pole úrodné, a pole úrodné za les počítáno.
16
I bude na poušti soud bydliti, a spravedlnost na poli úrodném přebývati.
17
A zjeví se skutek spravedlnosti, pokoj, ovoce, pravím, spravedlnosti, pokoj a bezpečnost až na věky.
18
Nebo bydliti bude lid můj v obydlí pokojném, totiž v příbytcích nejbezpečnějších a v odpočívání nejpokojnějším,
19
Byť pak i krupobití spadlo na les, a velmi sníženo bylo město.
20
Blaze vám, kteříž sejete na všelikých místech úrodných, vypouštějíc tam vola i osla.
