'Wilderness' signifies something with little life in it, as described in the internal sense in Luke 1:80 'Wilderness' signifies somewhere there is no good because there is no truth. 'Wilderness,' as in Jeremiah 23:10, signifies the Word when it is adulterated.

(Odkazy: Arcana Coelestia 1927)

13. Ve Zjevení, kap. 9, čteme:

„Potom anděl pátý zatroubil, i viděl jsem, že hvězda s nebe spadla na zem, a dán jest jí klíč od studnice propasti. Kterážto otevřela studnici propasti. I vyšel dým z té studnice jako dým z peci veliké, i zatmělo se slunce i povětří od dymu té studnice. A z toho dymu vyšly kobylky na zemi, jimž dána jest moc, jakouž moc mají štírové zemští. Způsob pak těch kobylek podobný byl koňům připraveným k boji, a na hlavách jejich byly jako koruny podobné zlatu, a tváři jejich jako tváři lidské. A měly vlasy jako vlasy ženské, a zubové jejich byli jako lvů. Měly také pancíře jako pancíře železné, a zvuk křídel jejich jako zvuk vozů, když množství koní běží k boji. A měly ocasy podobné štírům, a žihadla v ocasích jejich byla, a moc jejich byla škoditi lidem za pět měsíců. Měly pak nad sebou krále, anděla propasti, jemuž jméno Židovsky Abaddon, a Řecky Apollyon.” (Zjevení 9:1-3, 7-11).

Ani tento text by nemohl pochopit nikdo, komu by nebyl odhalen duchovní smysl: nic zde totiž není řečeno naprázdno, ale každá jednotlivá věc má svůj význam. Popisuje se zde stav církve, kdy veškerá znalost pravdy ze Slova upadla do zkázy a kdy člověk, jenž proto podlehl své smyslovosti, sám sebe přesvědčuje o pravdivosti klamů. Hvězda spadlá z nebe znamená upadlé poznání pravdy: zatmění slunce a povětří znamená, že světlo pravdy se obrátilo v hlubokou tmu: kobylky, které vyšly z dýmu studnice, označují nepravdy ve vnějších věcech, tak jak se vyskytují u těch, kdo podlehli své smyslovosti a kteří všechno nahlížejí a posuzují z mylného stanoviska: štír pak vystupuje jako jejich schopnost přesvědčovat. To, že způsob těch kobylek podobný byl koňům připraveným k boji, znamená asi tolik, že se jejich úsudek zdá pocházet z pochopení pravdy: koruny podobné zlatu a tváře jejich jako tváře lidské znamenají, že tito lidé sami sebe považovali za moudré a za vítěze: jejich vlasy jako vlasy ženské naznačují jejich pojímání sebe samých jako lidí nakloněných pravdě: jejich zuby jako zubové lvů mají ten význam, že smyslové věci, tedy konečné věci přírodního člověka, pro ně zjevně panují nade vším. Pancíře jako pancíře železné znamenají převahu díky klamům, jejichž pomocí bojují a získávají převahu: zvuk křídel jejich jako zvuk vozů válečných je obrazem úsudků jakoby vyvozených z pravd, jimž učí Slovo a za něž je třeba bojovat: ocasy podobné štírům znamenají přesvědčování: žihadla v ocasích jejich úskočnost, s jakou tímto přesvědčováním klamou: moc škoditi lidem za pět měsíců znamená, že v lidech chápajících pravdu a vnímajících dobro vyvolávají ustrnutí: král nad nimi, anděl propasti, jemuž jméno Abaddon neboli Apollyon naznačuje, že jejich klamy pocházejí z pekla obydleného těmi, kdo jsou pouze přírodní a zůstávají ve svém vlastním rozumu.

Takový je duchovní smysl těchto slov, z něhož se v jejich doslovném smyslu neobjevuje nic. Stejně je tomu v celém Zjevení. Je nutno vědět, že v duchovním smyslu spolu všechny věci souvisí v nepřetržitém spojení, kterého je dosaženo pomocí každého jednotlivého slova v doslovném čili přirozeném smyslu - takže kdyby třeba jen slůvko bylo vyňato, spojení by se přerušilo a souvislost by pominula. Aby se tomu předešlo, je na konci této prorocké knihy připojeno, že žádné nesmí být ujmuto od slov proroctví tohoto (Zjevení 22:19). Stejně je tomu s prorockými knihami Starého Zákona: aby se předem zabránilo tomu, že by z nich mohlo být něco vyňato, způsobila Pánova božská Prozřetelnost, že v nich vše až po samotná písmena bylo spočítáno: to se uskutečnilo prací Masoretů.