We tend to think of "fruit" in two ways in natural language. One is as food that grows on trees and vines, sweet and delicious, and able to be eaten without harming the plant in any way. Another is as the things we produce, what our work yields for the betterment of the world. These are obviously connected: we are like trees, producing things that "feed" the world in some way, just as the tree produces fruit that feeds us. It makes sense, then, that the idea of fruit in the Bible is bound closely to the idea of goodness. Fruits that are eaten represent the desire for good and the energy to do what is good; fruit that is produced is the actual good that we go into the world and do.

86. Z pasáží, které zmiňují lid a národ, zcela jasně vysvítá, že opakování téže věci se ve Slově objevuje v souvislosti s manželstvím dobra a pravdy:

„Ach, národe hříšný, lide obtížený nepravostí.” (Izajáš 1:4)

„Nebo lid tento chodě v temnostech, uzří světlo veliké. Rozmnožil jsi tento národ.” (Izajáš 9:2-3)

„Běda Assurovi, metle hněvu mého: a na národ ošemetný pošli jej, a o lidu hněvu mého přikáži jemu, aby směle bral kořisti, a loupil bez milosti.” (Izajáš 10:5-6)

„A budeť v ten den, že na kořen Izai, kterýž staneť za korouhev národům, pohané pilně ptáti se budou.” (Izajáš 11:10)

„Potřískal Hospodin hůl bezbožných, prut panujících, mrskajícho lidi v prchlivosti mrskáním ustavičným, panujícího v hněvě nad národy.” (Izajáš 14:5-6)

„V ten den přinesen bude dar Hospodinu zástupů od lidu rozptýleného a zloupeného, od lidu hrozného zdávna i posavad, národu všelijak potlačeného.” (Izajáš 18:7)

„Protož ctíti tě budou lid silný, města národů hrozných báti se tebe budou.” (Izajáš 25:3)

„A zkazí (Hospodin) na hoře této zastření, kteřéž zastírá všecky lidi, a přikrytí, jímž přikryti jsou všickni národové.” (Izajáš 25:7)

„Přistuptež národové, abyste slyšeli, a lidé pozorujte.” (Izajáš 34:1)

„Já Hospodin povolal jsem tě v spravedlnosti: a dám tě v smlouvu lidu, a za světlo národům.” (Izajáš 42:6)

„Všickni národové nechať se spolu shromáždí, a sberou se lidé.” (Izajáš 43:9)

„Aj, já pozdvihnu k národům ruky své, a k lidem vyzdvihnu korouhev svou.” (Izajáš 49:22)

„Aj, za svědka národům dal jsem jej, za vůdce a učitele národům.” (Izajáš 55:4)

„Aj, lid přitáhne z země půlnoční, a národ veliký povstane od končin země.” (Jeremiáše 6:22)

„Aniž dopustím, aby více slýcháno bylo v tobě potupy národů, aniž útržky lidské snášeti budeš více.” (Ezechiel 36:15)

„I dáno jest jemu panství a sláva i království, aby všickni lidé, národové a jazykové sloužili jemu.” (Daniel 7:14)

„Odpusť, ó Hospodine, lidu svému, a nevydávej dědictví svého v pohanění, tak aby nad nimi panovati měli pohané. Proč mají říkati mezi národy: Kde jest Bůh jejich?” (Jóel 2:17)

„Ostatkové lidu mého rozchvátají je, a pozůstalí z lidu mého dědičně je obdrží.” (Sofonjáš 2:9)

„A tak přijdou lidé mnozí a národové nesčíslní, aby hledali Hospodina zástupů v Jeruzalémě.” (Zacharjáš 8:22)

„Nebo viděly oči mé spasení tvé, kteréž jsi připravil před oblíčejem všech lidí, světlo k zjevení národům.” (Lukáš 2:30-32)

„Vykoupils nás Bohu krví svou ze všelikého pokolení a jazyku a lidu i národu.” (Zjevení 5:9)

„Musíš opět prorokovati lidem, a národům, a jazykům, i králům mnohým.” (Zjevení 10:11)

„Postavils mne v hlavu národům: lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.” (Žalmy 18:43)

„Hospodin ruší rady národů, a v nic obrací přemyšlování lidská.” (Žalmy 33:10)

„Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.” (Žalmy 44:14)

„Nebo Hospodin uvozuje lidi v moc naši, a národy pod nohy naše. Nebo král vší země Bůh jest: kralujeť Bůh nad národy.” (Žalmy 47:3, 8-9)

„I budou tě oslavovati národové, ó Bože, oslavovati tě budou všickni lidé. Veseliti se a prozpěvovati budou národové: nebo ty souditi budeš lidi v pravosti, a národy spravovati budeš na zemi.” (Žalmy 47:3, 4)

„Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému: abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého.” (Žalmy 106:4-5)

Lid a národ je zmiňován společně z toho důvodu, že národ znamená ty, kdo zůstávají v dobru, a v opačném smyslu ty, kdo jsou ve zlu: výraz lid označuje ty, kdo setrvávají v pravdě, a v opačném smyslu ty, kdo jsou v klamech. Proto jsou ti, kdo patří Pánovu duchovnímu království, označováni jako lid, a ti, kdo náleží jeho nebeskému království, jako národ - neboť v duchovním království jsou všichni v pravdách a v moudrosti, jež z nich vychází, a v nebeském království všichni přebývají v dobru a z něj vycházející lásce.