Bible

 

Jóel 1

Studie

1 Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Joelovi synu Petuelovu:

2 Slyšte to starší, a pozorujte všickni obyvatelé této země, stalo-li se to za dnů vašich, aneb za dnů otců vašich?

3 Vypravujte o tom synům svým, a synové vaši synům svým, synové pak jejich rodině potomní.

4 Co pozůstalo po housenkách, snědly kobylky, a co pozůstalo po kobylkách, snědli brouci, co pak pozůstalo po broucích, dojedli chroustové.

5 Prociťte opilci, a plačte a kvělte všickni, kteříž píjíte víno, proto že odtržen jest mest od úst vašich.

6 Nebo přitáhl do zeměnárod silný a nesčíslný, jehož zubové zubové lva, a střenovní zubové jeho lvoví.

7 Přivedl vinné kmeny mé v pustinu, a fíkoví mé na zkázu; docela obnažil je a zporážel, zbělely ratolesti jejich.

8 Kvěl jako mladice přepásaná žíní pro muže mladosti své.

9 Odjata jest suchá i mokrá obět z domu Hospodinova, kvílí kněží, služebníci Hospodinovi.

10 Zpustlo pole, kvílí země, proto že pohubeno obilé, vyschl mest, olej zhynul.

11 Stydí se oráči, kvílí vinaři z příčiny pšenice a ječmene; nebo zahynula žeň polní.

12 Vinný kmen usechl, a fík usvadl, strom zrnatých jablek, též i palma i jabloň, všecko dříví polní poschlo, a že odňato potěšení od synů lidských.

13 Přepašte se a kvělte, ó kněží, úpějte přisluhující oltáři, vejděte a léhejte i v noci v žíních, služebníci Boha mého. Nebo nevnáší se do domu Boha vašeho suché ani mokré oběti.

14 Uložte půst, svolejte shromáždění, shromažďte starší i všecky obyvatele země do domu Hospodina Boha vašeho, a volejte k Hospodinu:

15 Ach, nastojte na tento den; nebo blízký jest den Hospodinův, a jako poplénění od Všemohoucího přichází.

16 Ano před očima našima pokrm odjat jest, z domu Boha našeho veselé a plésání.

17 Vyhynulo símě pod hrudami svými, zpustly stodoly, zbořeny jsou obilnice; nebo vyschlo obilé.

18 Aj, jak vzdychá dobytek, svírají se stáda skotů, proto že nemají žádné pastvy, ano i stáda bravů hynou.

19 K toběť, ó Hospodine, volám; nebo oheň sežral pastviska pouště; a plamen popálil všecka dříví polní.

20 Také i zvěř polní všecka lká k tobě, proto že vyschli potokové vod, a oheň sežral pastviska na poušti.

Komentář

 

Eden

  
by Alison Cole; courtesy of Bryn Athyn Cathedral

“Eden” by itself stands for love, in most cases the love that comes from the Lord and our love for the Lord, which is the highest human love of all. Of course, “Eden” is closely identified with “garden,” which means intelligence and the intellect. The “Garden of Eden,” then, means the state of love and wisdom with people who are in a pure state of love to the Lord. The Garden of Eden is referred to throughout Scripture, but is described in detail in Genesis 2:8-17. Those verses, understood on a spiritual level, show the nature of what the Writings call the Most Ancient Church, in which people of pre-historic times were elevated to a state of love to the Lord and communion with heaven, a degree of innocence and love that we cannot truly imagine in the modern world.

Ze Swedenborgových děl

 

Tajemství nebe # 217

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

217. Protože je dnes vnitřní smysl Písma ztracen, není už známo, že víno v Písmu symbolizuje duchovní dobro a fíkovník přírodní dobro. Kdekoli je těchto výrazů v Písmu použito, mají uvedené významy. Např. v podobenstvích týkajících se vinného kmene a fíkovníku, jako u Matouše (21:19):

„Spatřil u cesty fíkovník a šel k němu; ale nic na něm nenalezl, jen listí. I řekl mu: ,Ať se na tobě navěky neurodí ovoce!´ A ten fíkovník najednou uschl.“

To znamenalo, že Ježíš nenalezl na zemi žádné, ani přírodní, dobro.

Podobný je význam vína a fíkovníku v následujícím úryvku, který znamená, že veškeré dobro - jak duchovní, tak přírodní - bylo zničeno. Lidé byli totiž natolik zkažení, že dokonce ztratili stud, jako ti, kdo jsou v současné době pod vlivem zla a nejenže se za to nestydí, ale naopak jsou na to hrdí:

„Zastyděli se, že páchali ohavnosti? Ne, ti se nestydí, neznají zahanbení. Proto padnou s padajícími, klopýtnou v čase, kdy je budu trestat, praví Hospodin.“ ,Sklidím je nadobro´, je výrok Hospodinův, na vinné révě nezbydou žádné hrozny, na fíkovníku žádné fíky, jen zvadlé listí… “ (Jeremiáš 8:12-13)

V obou následujících úryvcích hrozny, vinná réva znamenají duchovní dobro, fíkovník dobro přírodní.

„Jak hrozny na poušti našel jsem Izraele, jak první plody fíkovníku, ty nejranější, spatřil jsem vaše otce.“ (Ozeáš 9:10)

„Neboj se, dobytku na poli, stepní pastviny se zazelenají, strom zase ponese ovoce, fíkovník a réva vydají úrodu.“ (Joel 2:22)

  
/ 10837  
  

Přeložil: rev. Mgr. Pavel Heger Jazyková úprava: Mgr. Květoslava Hegrová; Návrh a zpracování obálky: dr. Jan Buchta, Vydáno vlastním nákladem r. 2017 ISBN 978-80-270-1572-6