Bible

 

Genesis 40

Studie

   

1 Stalo se potom, že šeňkýř krále Egyptského a pekař provinili proti pánu svému, králi Egyptskému.

2 I rozhněval se Farao na oba úředníky své, na vládaře nad šeňkýři, a na vládaře nad pekaři.

3 A dal je do vězení v domě nejvyššího nad drabanty, do věže žalářné, v místo, v němž Jozef vězněm byl.

4 I postavil jim nejvyšší nad drabanty Jozefa k službě; a byli drahně dní u vězení.

5 I měli sen oba dva, každý z nich sen svůj noci jedné, každý podlé vyložení sna svého, šeňkýř i pekař krále Egyptského, kteříž seděli v věži.

6 Tedy přišel k nim Jozef ráno, a hleděl na ně; a aj, byli smutní.

7 I optal se těch úředníků Faraonových, kteříž s ním byli v vězení v domě pána jeho, řka: Proč jsou dnes tváři vaše smutnější?

8 Kteřížto odpověděli jemu: Měli jsme sen, a nemáme, kdo by jej vyložil. I řekl jim Jozef: Zdaliž Boží nejsou výkladové? Pravte mi medle.

9 Tedy správce nad šeňkýři vypravoval sen svůj Jozefovi, a řekl jemu: Zdálo se mi ve snách, že jsem viděl před sebou vinný kmen,

10 A na tom kmenu tři ratolesti; a ten kmen jako by pupence pouštěl, a vycházel květ jeho, až k sezrání přišli hroznové jeho.

11 A já maje koflík Faraonův v ruce své, bral jsem hrozny, a vytlačoval je do koflíka Faraonova, a podával jsem koflíka Faraonovi do rukou.

12 I řekl jemu Jozef: Toto jest vyložení jeho: Ti tři révové jsou tři dnové.

13 Po třech dnech povýší Farao hlavy tvé, a k úřadu tvému tě navrátí; i budeš podávati koflíka Faraonova do ruky jeho podlé obyčeje prvního, když jsi byl šeňkýřem jeho.

14 Ale mějž mne v své paměti, kdyžť se dobře povede; a učiň, prosím, se mnou to milosrdenství, abys zmínku učinil o mně před Faraonem, a vysvobodil mne z domu tohoto.

15 Nebo kradmo jsem vzat z země Židovské; a zde jsem ničeho neučinil, pročež by mne do tohoto vězení dali.

16 Vida pak správce nad pekaři, že dobře vyložil, řekl Jozefovi: Mně také zdálo se ve snách, ano tři košové pletení na hlavě mé.

17 A v koši vrchním byli všelijací pokrmové Faraonovi dílem pekařským strojení, a ptáci jedli je z koše nad hlavou mou.

18 I odpověděl Jozef a řekl: Toto jest vyložení jeho: Tři košové jsou Tři dnové.

19 Po třech dnech odejme tobě Farao hlavu tvou, a oběsí tě na dřevě; i budou jísti ptáci maso tvé s tebe.

20 Tedy stalo se v den třetí, v den pamatný narození Faraonova, že učinil hody všechněm služebníkům svým; i počítal hlavu vládaře nad šeňky, i hlavu vládaře nad pekaři, mezi služebníky svými.

21 A navrátil nejvyššího nad šeňky k místu jeho, aby podával koflíku Faraonovi do ruky.

22 Vládaře pak nad pekaři oběsil, tak jakž jim byl sen vyložil Jozef.

23 A nezpomenul správce nad šeňky na Jozefa, ale zapomenul na něj.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 5013

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

5013. See, he hath brought us a Hebrew man. That this signifies a servant, is evident from the signification of a “Hebrew man” as being predicated of service (n. 1703), and as is also clear from what is said later, where Joseph is called a “Hebrew servant,” and also simply a “servant:” “the Hebrew servant whom thou hast brought to us came to me” (verse 17); “according to these words did thy servant to me” (verse 19). That a “Hebrew man” here is a servant, is chiefly for the reason that those who are in truth and good natural not spiritual, who are here represented by Potiphar and his wife, regard spiritual truth and good, which is represented by Joseph, no otherwise than as a servant; for in both life and doctrine they are in inverted order, because with them the natural rules and the spiritual serves; when yet it is according to order that the spiritual should rule and the natural serve; for the spiritual is prior, interior, and higher, and nearer the Divine; while the natural is posterior, exterior, and lower, and more remote from the Divine. For this reason the spiritual in man and in the church is compared to heaven, and is also called heaven; and the natural is compared to earth, and is also called earth. Hence also it is that they who are spiritual, that is, in whom the spiritual has ruled, appear in the other life in the light of heaven with the head upward toward the Lord, and with the feet downward toward hell; whereas they who are natural, that is, they in whom the natural has ruled, appear in the light of heaven with the feet upward and the head downward, however differently they may appear in their own light, which is a fatuous light resulting from the evil affections and consequent phantasies in which they are (n. 1528, 3340, 4214, 4418, 4531, 4532). That natural men regard spiritual things as subservient, was also represented by the Egyptians regarding the Hebrews no otherwise than as servants; for by the Egyptians were represented those who are in natural knowledge and who therefore are natural, but by the Hebrews, those who are of the church and are therefore relatively spiritual. Moreover the Egyptians regarded the Hebrews as being so vile-as servants-that it was an abomination to them to eat with the Hebrews (Genesis 43:32); and the sacrifices offered by the Hebrews were also an abomination to them (Exodus 8:26).

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Foundation for the permission to use this translation.