Bible

 

Genesis 1

Studie

1 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.

2 Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami.

3 I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo.

4 A viděl Bůh světlo, že bylo dobré; i oddělil Bůh světlo od tmy.

5 A nazval Bůh světlo dnem, a tmu nazval nocí. I byl večer a bylo jitro, den první.

6 Řekl také Bůh: Buď obloha u prostřed vod, a děl vody od vod!

7 I učinil Bůh tu oblohu, a oddělil vody, kteréž jsou pod oblohou, od vod, kteréž jsou nad oblohou. A stalo se tak.

8 I nazval Bůh oblohu nebem. I byl večer a bylo jitro, den druhý.

9 Řekl také Bůh: Shromažďte se vody, kteréž jsou pod nebem, v místo jedno, a ukaž se místo suché! A stalo se tak.

10 I nazval Bůh místo suché zemí, shromáždění pak vod nazval mořem. A viděl Bůh, že to bylo dobré.

11 Potom řekl Bůh: Zploď země trávu, a bylinu vydávající símě, a strom plodný, nesoucí ovoce podlé pokolení svého, v němž by bylo símě jeho na zemi. A stalo se tak.

12 Nebo země vydala trávu, a bylinu nesoucí semeno podlé pokolení svého, i strom přinášející ovoce, v němž bylo símě jeho, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že to bylo dobré.

13 I byl večer a bylo jitro, den třetí.

14 Opět řekl Bůh: Buďte světla na obloze nebeské, aby oddělovala den od noci, a byla na znamení a rozměření časů, dnů a let.

15 A aby svítila na obloze nebeské, a osvěcovala zemi. A stalo se tak.

16 I učinil Bůh dvě světla veliká, světlo větší, aby správu drželo nade dnem, a světlo menší, aby správu drželo nad nocí; též i hvězdy.

17 A postavil je Bůh na obloze nebeské, aby osvěcovala zemi;

18 A aby správu držela nade dnem a nocí, a oddělovala světlo od tmy. A viděl Bůh, že to bylo dobré.

19 I byl večer a bylo jitro, den čtvrtý.

20 Řekl ještě Bůh: Vydejte vody hmyz duše živé v hojnosti, a

21 I stvořil Bůh velryby veliké a všelijakou duši živou, hýbající se, kteroužto v hojnosti vydaly vody podlé pokolení jejich, a všeliké ptactvo křídla mající, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že to bylo dobré.

22 I požehnal jim Bůh, řka: Ploďtež se a množte se, a naplňte vody mořské; též ptactvo ať se rozmnožuje na zemi!

23 I byl večer a bylo jitro, den pátý.

24 Řekl též Bůh: Vydej země duši živou, jednu každou podlé pokolení jejího, hovada a zeměplazy, i zvěř zemskou, podlé pokolení jejího. A stalo se tak.

25 I učinil Bůh zvěř zemskou podlé pokolení jejího, též hovada vedlé pokolení jejich, i všeliký zeměplaz podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že bylo dobré.

26 Řekl opět Bůh: Učiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho, a ať panují nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad hovady, a nade vší zemí, i nad všelikým zeměplazem hýbajícím se na zemi.

27 I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je.

28 A požehnal jim Bůh, a řekl jim Bůh: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi, a podmaňte ji, a panujte nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad všelikým živočichem hýbajícím se na zemi.

29 Řekl ještě Bůh: Aj, dal jsem vám všelikou bylinu, vydávající símě, kteráž jest na tváři vší země, a všeliké stromoví, (na němž jest ovoce stromu), nesoucí símě; to bude vám za pokrm.

30 Všechněm pak živočichům zemským, i všemu ptactvu nebeskému, a všemu tomu, což se hýbe na zemi, v čemž jest duše živá, všelikou bylinu zelenou dal jsem ku pokrmu. I stalo se tak.

31 A viděl Bůh vše, což učinil, a aj, bylo velmi dobré. I byl večer a bylo jitro, den šestý.

Ze Swedenborgových děl

 

Tajemství nebe # 737

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

737. Výrok Noe byl syn šesti set let zobrazuje první stupeň pokušení. To je patrné z toho, že zde a až k Heberovi v 11. kapitole čísla, stáří osob a jejich jména mají pouze symbolický význam, stejně jako stáří osob a všechna jména v páté kapitole. Že šest set let zde znamená první stupeň pokušení, je patrné z čísel šest a deset, která jsou při vytvoření čísla šest set podstatná. Tato čísla jsou mezi sebou vynásobena a znovu pak vynásobena číslem šest. Symbolika čísel vzniklých násobením určitých čísel je stejná, ať už jde o výsledné číslo menší či větší.

Číslo deset symbolizuje základy duchovního života, jak již bylo řečeno v č. 576 při výkladu Genesis 6:3. Číslo šest zobrazuje práci a boj, což je patrné z mnoha pasáží v Písmu. Věc se má takto: Předešlé verše se zabývaly přípravou člověka církve Noe na pokušení, což spočívalo v tom, že Pán člověka vybavil pravdami v rozumu a dobrem ve vůli. Tyto pravdy a dobra jsou duchovními základy, které nejsou odhaleny, dokud člověk nevstoupí do procesu znovuzrození. Jestliže má být člověk znovuzrozen prostřednictvím pokušení, jsou základy duchovního života v člověku k dispozici andělům, jež jsou u něho přítomni. Andělé z těchto základů duchovního života vybírají to, čím mohou člověka bránit před zlými duchy, kteří na něho útočí tím způsobem, že v něm aktivují nepravdy.

Protože základy duchovního života jsou symbolizovány číslem deset a boj číslem šest, je uvedeno, že roků bylo šest set. V tomto čísle dominují číslice deset a šest a symbolizují stav pokušení.

II. Symbolika čísla šest je boj, což je patrné z první kapitoly Genesis, kde je popsáno šest dnů jako doba, v níž je člověk v procesu znovuzrození předtím, než se stane nebeským. V těchto šesti dnech probíhá soustavně boj, ale sedmého dne nastává odpočinek. Z toho důvodu bylo ustanoveno šest dní práce a sedmý den odpočinku. Proto také měl hebrejský sluha sloužit šest let a sedmého roku být propuštěn (viz 2. Mojžíšova 21:2, 5. Mojžíšova 15:12 a Jeremiáš 34:14). Z téhož důvodu bylo nařízeno šest let osívat půdu a sklízet z ní úrodu, ale sedmý rok ji nechat ležet ladem (viz 2. Mojžíšova 23:10-12), stejně se mělo zacházet s vinicí. Ze stejného důvodu byl sedmého roku vyhlášen rok odpočinutí země, odpočinutí Hospodinovo (viz 3. Mojžíšova 25:3-4).

Protože číslo šest symbolizuje práci a boj, symbolizuje také rozptýlení nepravd, jako např. u Ezechiela 9:2:

A hle, šest mužů přichází cestou od Horní brány, obrácené k severu, každý se svou ničivou zbraní (dle Swedenborga –zbraní na rozptýlení lidí) v ruce.

Dále, proti Gogovi u Ezechiela 39:2:

Přiměju tě, aby ses otočil, učiním tě šestinou a způsobím, že přijdeš ze severních stran. (Swedenborgův překlad)

Zde číslo šest a učinění šestinou znamená rozptýlení, sever symbolizuje nepravdy, Gog zobrazuje ty, kdo staví nauku na tom, co je vnější a tím ničí vnitřní bohoslužbu.

U Joba 5:19 čteme:

Z šesti soužení tě vysvobodí, v sedmi nezasáhne tě nic zlého…

Zde jsou číslem šest myšleny boje pokušení.

III. Číslo šest se však v Písmu vyskytuje i v jiném významu než práce, boj nebo rozptýlení nepravd, a to ve významu svatost víry. Šestka má totiž vztah k číslu dvanáct, které symbolizuje víru a všechny věci víry v jednom celku. Dále se číslo šest vztahuje ještě k číslu tři, které symbolizuje svatost. Odtud je odvozen pravý význam čísla šest, jako např. u Ezechiela 40:5: … dokola domu Božího byla hradba. Délka prutu k měření, který měl muž v ruce, byla šest loket… V Písmu bychom našli další příklady. Důvodem tohoto výkladu je, že v bojích pokušení je přítomna svatost víry a také, že šest dní práce a bojů směřuje ke svatému sedmému dni.

  
/ 10837  
  

Přeložil: rev. Mgr. Pavel Heger Jazyková úprava: Mgr. Květoslava Hegrová; Návrh a zpracování obálky: dr. Jan Buchta, Vydáno vlastním nákladem r. 2017 ISBN 978-80-270-1572-6