Bible

 

Ezechiel 34

Studie

   

1 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

2 Synu člověčí, prorokuj proti pastýřům Izraelským. Prorokuj a rci jim, těm pastýřům: Takto praví Panovník Hospodin: Běda pastýřům Izraelským, kteříž pasou sami sebe. Zdaliž pastýři nemají stáda pásti?

3 Tuk jídáte, a vlnou se odíváte, což tučného, zabijíte, stáda však nepasete.

4 Neduživých neposilujete, a nemocné nehojíte, a zlámané neuvazujete, a zaplašené zase nepřivodíte, a zahynulé nehledáte, ale přísně a tvrdě panujete nad nimi,

5 Tak že rozptýleny jsou, nemajíce pastýře, a rozptýleny jsouce, jsou za pokrm všelijaké zvěři polní.

6 Bloudí stádo mé po všech horách, a na každém pahrbku vysokém, nýbrž po vší země širokosti rozptýleny jsou ovce stáda mého, a není žádného, kdo by se po nich ptal, ani žádného, kdo by jich hledal.

7 Protož ó pastýři, slyšte slovo Hospodinovo:

8 Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, zajisté proto že stádo mé bývá v loupež, a ovce stáda mého bývají k sežrání všelijaké zvěři polní, nemajíce žádného pastýře, aniž se ptají pastýři moji po stádu mém, ale pasou pastýři sami sebe, stáda pak mého nepasou:

9 Protož vy pastýři, slyšte slovo Hospodinovo:

10 Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já jsem proti pastýřům těm, a budu vyhledávati stáda mého z ruky jejich, a zastavím jim pasení stáda, aby nepásli více ti pastýři samých sebe. Vytrhnu zajisté ovce své z úst jejich, aby jim nebyly za pokrm.

11 Nebo takto praví Panovník Hospodin: Aj já, já ptáti se budu po ovcích svých a shledávati je.

12 Jakož shledává pastýř stádo své tehdáž, když bývá u prostřed ovec svých rozptýlených: tak shledávati budu stádo své, a vytrhnu je ze všech míst, kamž v den oblaku a mrákoty rozptýleny byly.

13 A vyvedu je z národů, a shromáždím je z zemí, a uvedu je do země jejich, a pásti je budu na horách Izraelských, při potocích i na všech místech k bydlení příhodných v zemi té.

14 Na pastvě dobré pásti je budu, a na horách vysokých Izraelských bude ovčinec jejich. Tamť léhati budou v ovčinci veselém, a pastvou tučnou pásti se budou na horách Izraelských.

15 Já pásti budu stádo své, a já způsobím to, že odpočívati budou, praví Panovník Hospodin.

16 Zahynulé hledati budu, a zaplašenou zase přivedu, a polámanou uvíži, a nemocné posilím, tučnou pak a silnou zahladím; nebo je pásti budu v soudu.

17 Vy pak, stádo mé, slyšte: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já soudím mezi dobytčetem a dobytčetem, mezi skopci a kozly.

18 Což jest vám málo pastvou dobrou se pásti, že ještě ostatek pastvy vaší pošlapáváte nohama svýma? a učištěnou vodu píti, že ostatek nohama svýma kalíte,

19 Tak aby ovce mé tím, což vy nohama pošlapáte, se pásti, a kal noh vašich píti musily?

20 Protož takto praví Panovník Hospodin k nim: Aj já, já souditi budu mezi dobytčetem tučným a mezi dobytčetem hubeným,

21 Proto že boky i plecemi strkáte, a rohy svými trkáte všecky neduživé, tak že je vyháníte i ven.

22 Protož vysvobodím stádo své, aby nebylo více v loupež, a souditi budu mezi dobytčetem a dobytčetem.

23 A vzbudím nad nimi pastýře jednoho, kterýž je pásti bude, služebníka svého Davida. Tenť je pásti bude, a ten bude jejich pastýřem.

24 Já pak Hospodin budu jejich Bohem, a služebník můj David knížetem u prostřed nich. Já Hospodin mluvil jsem.

25 A učině s nimi smlouvu pokoje, způsobím, že přestane zvěř zlá na zemi; i budou bydleti na poušti bezpečně, a spáti i po lesích.

26 K tomu obdařím je i okolí pahrbku svého požehnáním, a ssílati budu déšť časem svým; dešťové požehnání budou bývati;

27 Tak že vydá dřevo polní ovoce své a země vydá úrodu svou; i budou v zemi své bezpeční, a zvědí, že já jsem Hospodin, když polámi závory jha jejich, a vytrhnu je z ruky těch, jenž je v službu podrobují.

28 I nebudou více loupeží národům, a zvěř zemská nebude jich žráti, ale bydliti budou bezpečně, aniž jich kdo přestraší.

29 Nadto vzbudím jim výstřelek k slávě, a nebudou více mříti hladem v té zemi, aniž ponesou více potupy od pohanů.

30 I zvědí, že já Hospodin Bůh jejich jsem s nimi, a oni lid můj, dům Izraelský, praví Panovník Hospodin.

31 Vy pak ovce mé, ovce pastvy mé, jste vy lidé, a já Bůh váš, praví Panovník Hospodin.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Tajemství nebe # 46

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

46. I. Z mnoha pasáží v Bibli je patrné, že zvířata symbolizují lidské náklonnosti, a to náklonnosti ke zlému u „zlých“ zvířat a náklonnosti k dobrému u „dobrých“ zvířat. Například:

„A vy, izraelské hory, vyženete své větvoví a ponesete své plody mému izraelskému lidu; jeho příchod je blízko. Vždyť já jsem s vámi, obrátím se k vám a budete obdělávány a osívány… Ano, rozmnožím na vás lidi i dobytek (dle Swedenborga - zvířata), rozmnoží a rozplodí se, osídlím vás jako za vašich dávných časů. Budu ještě štědřejší než ve vašich počátcích. I poznáte, že já jsem Hospodin.“ (Ezechiel 36:9, 11)

„Neboj se, dobytku (dle Swedenboga „nebojte se, zvířata“) na poli, stepní pastviny se zazelenají, strom zase ponese ovoce, fíkovník a réva vydají úrodu.“ (Joel 2:22)

„… byl jsem tupec, nic jsem neznal, jak dobytče (dle Swedenborga - jako zvíře) jsem před tebou býval.“ (žalmu 73:22)

V následujícím úryvku se mluví o znovuzrození:

„Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy oseji dům izraelský i dům judský lidmi i zvířaty. A jako jsem nad nimi bděl, abych rozvracel a podvracel, bořil a ničil a škodil, tak budu nad nimi bdít, abych budoval a sázel, je výrok Hospodinův.“ (Jeremiáš 31:27-28)

II. Rozmanité druhy zemské zvěře mají podobný význam, například u Ozeáše:

„V onen den pro ně uzavřu smlouvu s polní zvěří a s nebeským ptactvem i se zeměplazy..“ (Ozeáš 2:20)

Podobně v dalších citátech:

„… a neboj se zemské zvěře, vždyť budeš mít smlouvu s kamením na poli a polní zvěř bude žít pokojně s tebou… “ (Jób 5:22-23)

„Uzavřu s nimi smlouvu pokoje a odstraním ze země dravou zvěř, takže i na poušti budou moci bezpečně sídlit a spát v divočině.“ (Ezechiel 34:25)

„Čest mi vzdá zvěř pole, obdařil jsem poušť vodou… “ (Izajáš 43:20, Swedenborgův překlad)

„V jeho větvích hnízdilo kdejaké nebeské ptactvo, pod jeho ratolestmi se rodila kdejaká polní zvěř, v jeho stínu sídlily kdejaké početné pronárody.“ (Ezechiel 31:6)

V tomto posledním citátu se mluví o asyrském národě, který symbolizuje duchovního člověka a také je přirovnáván k zahradě Eden.

„Chvalte ho, všichni jeho andělé, chvalte ho, všechny jeho zástupy… Ze země ať chválí Hospodina netvoři a všechny propastné tůně… horstva a všechny pahorky, ovocné stromy a všechny cedry, zvěř a všechna dobytčata, plazi, okřídlené ptactvo… “ (žalmu 148:2, 7, 9-10)

Zmínění netvoři, ovocné stromy, zvěř, dobytčata, plazi a okřídlené ptactvo apod. reprezentují to, co je v člověku živé, proto jsou vyzýváni, aby oslavovali Hospodina.

III. U proroků je pečlivě rozlišováno mezi zvířaty zemskými a zvířaty polními. Nicméně dobro v člověku je nazváno zvířata. Také ti, kdo jsou v nebi nejblíže k Pánu, jsou zváni zvířata - např. u Ezechiela nebo ve Zjevení:

„A všichni andělé se postavili kolem trůnu, kolem starců i těch čtyř bytostí (v Bibli kralické stejně jako ve Swedenborgově překladu jsou uvedena zvířata) a padli před trůnem tváří k zemi… “ (Zjevení Janovo 7:11)

Ti, kterým má být hlásáno evangelium, jsou nazýváni stvoření, protože mají být nově stvořeni:

„A řekl jim:

„Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.“ (Marek 16:15)

  
/ 10837  
  

Přeložil: rev. Mgr. Pavel Heger Jazyková úprava: Mgr. Květoslava Hegrová; Návrh a zpracování obálky: dr. Jan Buchta, Vydáno vlastním nákladem r. 2017 ISBN 978-80-270-1572-6