Bible

 

Exodus 35

Studie

   

1 Tedy svolal Mojžíš všecko shromáždění synů Izraelských, a řekl jim: Tato jsou slova, kteráž přikázal vám Hospodin, abyste je činili.

2 Šest dní děláno bude dílo, ale v sedmý den mějte svátek, sobotu odpočinutí Hospodinova. Kdo by dělal v něm dílo, umře.

3 Nezanítíte ohně nikdež v příbytcích svých v den sobotní.

4 Mluvil také Mojžíš ke všemu shromáždění synů Izraelských takto: Toto jest slovo, kteréž přikázal Hospodin, řka:

5 Sebeřte z sebe obět pozdvižení Hospodinu. Každý, kdož jest ochotný v srdci svém, přinese tu obět Hospodinu: Zlato, stříbro a měď,

6 A postavec modrý, a šarlat, a červec dvakrát barvený, a bílé hedbáví, a kozí srsti;

7 Též kůže skopců na červeno barvené, a kůže jezevčí, a dříví setim,

8 A olej k svícení a vonné věci na olej ku pomazání a pro kadění vonné,

9 A kamení onychinové, a jiné kamení k vsazování do náramenníku a náprsníku.

10 A všickni, kdož jsou vtipní mezi vámi, přijdou a dělati budou, cožkoli přikázal Hospodin:

11 Příbytek, stánek jeho i přikrytí jeho a háky jeho, dsky jeho, svlaky jeho, sloupy jeho i podstavky jeho;

12 Truhlu s sochory jejími, slitovnici a oponu zastření;

13 Stůl i sochory k němu se všemi nádobami jeho, i chléb předložení;

14 A svícen k svícení s nádobami jeho i lampy jeho, a olej k svícení;

15 Též oltář pro kadění a sochory jeho, i olej pomazání a kadidlo z vonných věcí, i zastření dveří v příbytku;

16 Oltář k zápalu a rošt jeho měděný a sochory jeho, i všecka nádobí jeho, i umyvadlo s podstavkem jeho;

17 Koltry očkovaté k síni, sloupy její a podstavky její, i zastření brány do síně;

18 Kolíky k příbytku, a Kolíky síně s provázky jejich;

19 Roucha k službě, k přisluhování v svatyni, i roucho svaté Arona kněze, i roucho synů jeho k konání úřadu kněžského.

20 Vyšlo tedy všecko shromáždění synů Izraelských od tváři Mojžíšovy,

21 A přišli, každý muž, kteréhož ponuklo srdce jeho, a každý, v němž duch jeho byl dobrovolný, a přinesli obět pozdvižení Hospodinu, k dílu stánku úmluvy a ke vší službě jeho, i k rouchu svatému.

22 Přicházeli muži i ženy, každý, kdož byl ochotný v srdci, a přinášeli spinadla, a náušnice, a prsteny, a záponky z pravých rukou, všelijaké nádobí zlaté, a kdožkoli obětoval obět zlata Hospodinu.

23 Každý, kdož měl postavec modrý a šarlat, a červec dvakrát barvený, a bílé hedbáví a kozí srsti, a kůže skopců na červeno barvené, a kůže jezevčí, přinesl to.

24 Kdokoli obětoval obět stříbra a mědi, přinášeli to za obět pozdvižení Hospodinu; každý také, kdo měl dříví setim, ke všelikému dílu služebnosti, přinášeli je.

25 Ano i všecky ženy vtipné rukama svýma předly, a přinesly, co napředly, postavec modrý a šarlat, a červec dvakrát barvený a bílé hedbáví.

26 Všecky pak ženy, kterýchž ponuklo srdce jejich, aby předly uměle, předly srsti kozí.

27 Knížata pak přinášeli kamení onychinové, a jiné kamení k vsazování do náramenníku a náprsníku,

28 Též vonné věci a olej k svícení, a k oleji pomazání, a k vonnému kadidlu.

29 Každý muž i žena, v nichž ochotné srdce jejich bylo k tomu, aby přinášeli potřeby ke všelikému dílu, kteréž byl přikázal dělati Hospodin skrze Mojžíše, přinášeli synové Izraelští obět dobrovolnou Hospodinu.

30 Tedy řekl Mojžíš synům Izraelským: Pohleďte, povolal ze jména Hospodin Bezeleele, syna Uri, syna Hur, z pokolení Judova.

31 A naplnil ho duchem Božím, moudrostí, rozumností i uměním všelijakého řemesla,

32 Aby vtipně smysliti uměl, jak by se co dělati mělo na zlatu a stříbru a mědi,

33 I v řemeslném strojení kamenů k vsazování, i v díle od dřeva, aby dělal všelijakým řemeslem vtipným.

34 Dal nadto v srdce jeho i to, aby učiti mohl on i Aholiab, syn Achisamechův z pokolení Dan.

35 Naplnil je moudrostí srdce, aby dělali všelijaké dílo tesařské a řemeslné, i krumpéřské a vytkávané z postavce modrého a šarlatu, a červce dvakrát barveného, a bílého hedbáví, a aby dělali všelijaké dílo a vymýšleli vtipné věci.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 6180

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

6180. And do mercy and truth with me. That this signifies humiliation, is evident from the signification of “doing mercy,” as being the good of love; and from the signification of “doing truth,” as being the truth of faith (of which significations in what follows). These words are uttered as words of supplication, thus of humiliation. That “doing mercy” denotes the good of love is because all mercy is of love; for he who is in love or charity is also in mercy, and the love and charity in him become mercy when the neighbor is in need or misery, and he affords him help in that state. Hence it is that by “mercy” is signified the good of love. That “doing truth” denotes the truth of faith is because all truth is of faith, and for this reason in the original tongue faith is meant by the same expression.

[2] Because the good of love and the truth of faith are in the closest conjunction, and the one is not possible without the other, therefore this form of speaking was usual among the ancients, because they knew that the good of love is inseparable from the truth of faith, and for this reason also these two are often spoken of conjointly in the Word, as in Exodus:

Jehovah great in mercy and truth (Exodus 34:6).

In the second book of Samuel:

David said unto the men of Jabesh, Jehovah do mercy and truth with you (2 Samuel 2:5-6).

In the same:

David said unto Ittai the Gittite, Return thou, and take back thy brethren with thee, with mercy and truth (2 Samuel 15:20).

In Hosea:

Jehovah hath a controversy with the inhabitants of the land, because there is no truth, and no mercy, and no knowledge of God in the land (Hos. 4:1).

In David:

All the ways of Jehovah are mercy and truth to them that keep His covenant (Psalms 25:10).

Again:

Thou wilt not withhold Thy mercies from me, O Jehovah; Thy mercy and Thy truth will perpetually guard me (Psalms 40:11).

Again:

I will sing the eternal mercies of Jehovah; with my mouth will I make known Thy truth to generation and generation. For I have said, Eternally shall mercy be builded; in the very heavens Thou wilt confirm Thy truth. Righteousness and judgment are the support of Thy throne; mercy and truth stand before Thy faces (Psalms 89:1-2, 89:14;

and in other passages in David (Psalms 26:3; 36:5; 57:3, 10; 61:7; 85:10; 86:15; 89:24, 33; 92:2).

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Foundation for the permission to use this translation.