Bible

 

Exodus 29

Studie

   

1 Toto také učiníš jim ku posvěcení jich, aby úřad kněžský konali přede mnou: Vezmi volka jednoho ještě mladého a skopce dva bez vady.

2 Chleby též přesné a koláče přesné s olejem smíšené, a oplatky přesné polité olejem; z běli pšeničné naděláš toho.

3 A vklada to do koše jednoho, obětovati to budeš v koši, spolu s tím volkem a dvěma skopci.

4 Potom Aronovi a synům jeho přistoupiti kážeš ke dveřím stánku úmluvy, a umyješ je vodou.

5 A vezma roucha, oblečeš Arona v sukni, a v plášť náležící pod náramenník, a v náramenník, a v náprsník, a přepášeš ho pasem náramenníka.

6 Vstavíš i čepici na hlavu jeho, a korunu svatosti vstavíš na čepici.

7 Naposledy vezmeš olej pomazání, a vyleje na hlavu jeho, pomažeš ho.

8 Potom synům jeho přistoupiti kážeš, a zobláčíš je v sukně.

9 A zopasuješ je pasy, Arona i syny jeho, a vstavíš jim čepičky na hlavu. I budouť míti kněžství řádem věčným; a posvětíš ruky Aronovy a ruky synů jeho.

10 Přivedeš také volka před stánek úmluvy, i vloží Aron a synové jeho ruce své na hlavu volka.

11 A zabiješ volka před Hospodinem u dveří stánku úmluvy.

12 A nabera krve z volka, pomažeš na rozích oltáře prstem svým, a všecku krev vyleješ k spodku oltáře.

13 Vezmeš pak všecken tuk přikrývající droby a branici s jater, a dvě ledviny s tukem, kterýž jest na nich, a zapálíš to na oltáři.

14 Maso pak z toho volka, a kůži s lejny jeho spálíš ohněm vně za stany; nebo obět za hříchy jest.

15 Skopce také jednoho vezmeš, a vloží Aron a synové jeho ruce své na hlavu toho skopce.

16 A zabiješ toho skopce, a nabera krve jeho, pokropíš oltáře na vrchu vůkol.

17 Skopce pak rozsekáš na kusy, a vymyje droby jeho i nohy, vkladeš je na ty kusy z něho a na hlavu jeho.

18 A potom všeho skopce zapálíš na oltáři; nebo zápal ten jest Hospodinu vůně příjemná, obět ohnivá jest Hospodinu.

19 Vezmeš také skopce druhého; i vloží Aron a synové jeho ruce své na hlavu téhož skopce.

20 A zabiješ skopce toho, a vezma krev jeho, pomažeš jí konce ucha Aronova, a konce pravého ucha synů jeho, i palce na pravé ruce jejich, a palce na pravé noze jejich; a vykropíš tu krev na oltář vůkol.

21 A vezma krve, kteráž bude na oltáři, a oleje pomazání, pokropíš Arona a roucha jeho i synů jeho a roucha jejich s ním; a budeť posvěcen on i roucho jeho, i synové jeho, a roucho synů jeho s ním.

22 Potom vezmeš z skopce tuk a ocas, a tuk přikrývající droby, a branici s jater, a dvě ledviny s tukem, kterýž jest na nich, a plece pravé, (nebo skopec naplnění jest),

23 A jeden pecník chleba, a jeden koláč chleba s olejem, a oplatek jeden z koše chlebů přesných, kterýž jest před Hospodinem.

24 A dáš to vše v ruce Aronovy a v ruce synů jeho, a obraceti to budeš sem i tam, aby byla obět obracení před Hospodinem.

25 Potom vezma to z rukou jejich, zapálíš na oltáři v zápal, k vůni příjemné před Hospodinem. Toť jest obět ohnivá Hospodinu.

26 Vezmeš také hrudí z skopce posvěcení, kterýž bude Aronův, a obraceti je budeš sem i tam, aby byla obět obracení před Hospodinem; a budeť na tvůj díl.

27 Posvětíš tedy hrudí obracení, a plece pozdvižení, kteréž obracíno a kteréž pozdvihováno bylo z skopce posvěcení, z toho, kterýž bude Aronův, a z toho, kterýž bude synů jeho.

28 A bude to Aronovi a synům jeho právem věčným od synů Izraelských, když obět pozdvižení bude. Nebo pozdvižení bude od synů Izraelských, z obětí jejich pokojných; pozdvižení jejich náleží Hospodinu.

29 Roucha pak svatá, kteráž jsou Aronova, zůstanou synům jeho po něm, aby pomazováni byli v nich, a aby posvěcovány byly v nich ruce jejich.

30 Sedm dní bude v nich choditi kněz, kterýž bude na jeho místě z synů jeho, kterýž vcházeti bude do stánku úmluvy, aby sloužil v svatyni.

31 Skopce pak posvěcení vezma, uvaříš maso jeho na místě svatém.

32 A budeť jísti Aron s syny svými maso toho skopce a chléb, kterýž jest v koši u dveří stánku úmluvy.

33 Jísti budou to ti, za něž očištění se stalo ku posvěcení rukou jejich, aby posvěceni byli. Cizí pak nebude jísti, nebo svatá věc jest.

34 Zůstalo-li by co masa posvěcení a chleba až do jitra, spálíš ostatky ohněm; nebude jedeno, nebo svatá věc jest.

35 Tak tedy uděláš s Aronem a syny jeho vedlé všeho, což jsem přikázal tobě; za sedm dní posvěcovati budeš rukou jejich.

36 A volka za hřích obětovati budeš na každý den na očištění, a krví za hřích pokropíš oltáře, čině očištění na něm, a pomažeš ho ku posvěcení jeho.

37 Za sedm dní očišťování konati budeš na oltáři, a posvětíš ho, a ten oltář bude nejsvětější. Cokoli dotkne se oltáře, posvěceno bude.

38 A toto jest, což obětovati budeš na oltáři, beránky roční dva, na každý den ustavičně.

39 Jednoho beránka obětovati budeš ráno, a beránka druhého obětovati budeš k večerou.

40 A desátý díl efi běli smíšené s olejem vytlačeným, jehož by bylo s čtvrtý díl hin, a k oběti mokré čtvrtý díl hin vína na jednoho beránka.

41 Tolikéž beránka druhého obětovati budeš k večerou. Jako při oběti suché ranní, a jako při mokré oběti její, tak při této učiníš, aby byla vůně příjemná, obět ohnivá Hospodinu.

42 Zápalná obět tato ustavičná ať jest po všecky věky vaše u dveří stánku úmluvy před Hospodinem, kdež přicházeti budu k vám, abych tam s tebou mluvil.

43 A tam přicházeti budu k synům Izraelským, a posvěceno bude místo slávou mou.

44 Nebo posvětím stánku úmluvy i oltáře; Arona také a synů jeho posvětím, aby mi úřad kněžský konali.

45 A bydliti budu u prostřed synů Izraelských, a budu jim za Boha.

46 A zvědíť, že já jsem Hospodin Bůh jejich, kterýž jsem je vyvedl z země Egyptské, abych přebýval u prostřed nich, já Hospodin Bůh jejich.

   

Komentář

 

Po

  
After, a photo of a bulb pushing up through the earth, by Brita Conroy

Podle Swedenborga čas a prostor neexistují v duchovní realitě; jsou to čistě přírodní věci, které existují pouze ve fyzické rovině. To znamená, že jedna duchovní věc se nemůže stát „po“ jiné duchovní věci v čase, protože není čas. A jedna duchovní věc nemůže následovat „za“ jinou ve vesmíru, protože tam není žádný prostor.

Místo toho je duchovní realita strukturována na základě duchovního stavu nebo lásky a myšlenek andělů. Tyto lásky a myšlenky se spojují v řetězcích příčiny a následku, které andělé prožívají stejně, jako zažíváme čas .; jedna myšlenka plyne do druhé na duchovní úrovni a andělé cítí, že postupuje stejně, jako my vnímáme postup jednoho okamžiku plynoucího do druhého. A když andělé mají podobné myšlenky a pocity, zažívají blízkost, která je velmi stejná jako naše zkušenost s fyzickou blízkostí; jejich představa „prostoru“ je variace myšlenek a citů, které duchové po celém duchovním světě drží.

Když Bible popisuje něco jako „po“ něčem jiném, pak duchovní význam souvisí s vývojem duchovních stavů; je to nový duchovní stav, který se vynořuje ze stavu před ním. A protože vyšší stavy proudí do nižších stavů, věci přicházející „po“ bývají nižší, vnější. Například hluboká vnitřní touha být dobrým pro ostatní proudí sama o sobě do konkrétních představ o konkrétních dobrých věcech, které můžeme udělat. Tyto konkrétní myšlenky by tedy byly „po“ touze být dobrý.

(Odkazy: Nebeská tajemství 1955, 2019, 5216, 8209, 9251, 10099, 10550)

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 8209

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

8209. 'And came after them' means the attempt to flow in. This is clear from the meaning of 'coming after someone', when done by those steeped in falsities arising from evil, as the attempt to do violence by flowing in with falsity arising from evil, dealt with in 8187. The reason why it is an attempt is that genii and spirits belonging to hell cannot inflict ill on the good, yet are nevertheless constantly attempting to do so. There is a sphere emanating from the hells, which may be called a sphere of endeavours; this is a sphere of doing ill. I have also been allowed sometimes to perceive this sphere. That attempt to flow in exists constantly, and is actualized the moment any opportunity presents itself. But that sphere is counteracted by a sphere of endeavours by heaven, which emanates from the Lord; this is a sphere of doing good, which has all power within it since it has a Divine origin.

[2] Nevertheless equilibrium is maintained between those diametrically opposed types of endeavour, to the end that a person may be in freedom and so have freedom to choose, and to the end that he may be able to be reformed; for all reformation takes place in freedom, and no reformation without it. Spiritually, attempting something is the same as willing it. While a person is being reformed he is kept in a state of equilibrium, that is, in freedom between willing good and willing evil. The closer he moves at this time towards willing good, the closer he moves to heaven and the further away from hell. His new will, acquired at this time from the Lord, also comes more and more to prevail over the will properly his own, which he acquired by heredity from his parents and then through his own actions in life. When therefore a person's reformation has progressed so far that he wills good and has an affection for it, good removes evil, since the Lord is present within that good. For good has its origin in the Lord, and so is the Lord's, indeed is the Lord. From all this one may see what the situation is so far as the things attempting to flow into him are concerned.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.