Bible

 

Exodus 28

Studie

   

1 Ty pak přijmi k sobě Arona bratra svého s syny jeho z prostředku synů Izraelských, aby úřad kněžský konali přede mnou: Aron, Nádab, Abiu, Eleazar a Itamar, synové Aronovi.

2 A uděláš roucha svatá Aronovi bratru svému k slávě a k ozdobě.

3 Ty také mluviti budeš se všechněmi umělými řemeslníky, kteréž jsem naplnil duchem moudrosti, aby dělali roucha Aronovi ku posvěcení jeho, v nichž by úřad kněžský konal přede mnou.

4 Tato pak jsou roucha, kteráž udělají, náprsník, náramenník, plášť a sukni s oky, čepici a pás. Takové šaty svaté udělají Aronovi bratru tvému a synům jeho, aby úřad kněžský konali přede mnou.

5 A vezmou řemeslníci zlato a modrý postavec, a šarlat a červec dvakrát barvený a kment.

6 Udělají pak náramenník z zlata, z postavce modrého a šarlatu, z červce dvakrát barveného a hedbáví bílého, přesukovaného dílem řemeslným.

7 Dva vrchní kraje spojená míti bude na dvou koncích svých, a tak se spolu držeti bude.

8 Přepásaní pak přes ten náramenník, kteréž na něm bude, podobné bude dílu jeho; z týchž věcí bude, totiž z zlata, z postavce modrého a z šarlatu, a z červce dvakrát barveného, a z hedbáví bílého přesukovaného.

9 Vezmeš také dva kameny onychinové, a vyryješ na nich jména synů Izraelských.

10 Šest jmen jejich na kameni jednom, a jmen Šest ostatních na kameni druhém, podlé pořádku narození jejich.

11 Dílem řemeslníka, kterýž řeže na kameni, a kterýž vyrývá pečeti, vyryješ na těch dvou kameních jména synů Izraelských; do zlata je vsadíš.

12 A položíš dva kameny ty na vrchních krajích náramenníku, kameny pro pamět na syny Izraelské; a nositi bude Aron jména jejich před Hospodinem na obou ramenách svých na památku.

13 Uděláš i haklíky zlaté.

14 A dva řetízky z zlata čistého jednostejně uděláš dílem točeným, a zavěsíš řetízky ty stočené na ty haklíky.

15 Uděláš také náprsník soudu dílem řemeslným, takovým dílem, jako náramenník uděláš jej z zlata, z postavce modrého, z šarlatu, z červce dvakrát barveného, a z bílého hedbáví přesukovaného.

16 Čtverhraný bude a dvojnásobní; pídi dlouhost, a pídi širokost jeho bude.

17 A vysadíš jej všudy kamením drahým. Čtyřmi řady ať jest kamení, pořádkem tímto: Sardius, topazius a smaragdus v prvním řadu;

18 V druhém pak zpořádaní karbunkulus, zafir a jaspis;

19 A v řadu třetím linkurius, achates a ametyst;

20 V čtvrtém řadu chryzolit, onychin a beryl. Vsazeni budou do zlata v svém pořádku.

21 Těch pak kamenů s jmény synů Izraelských bude dvanácte, podlé jmen jejich, dílem řežících pečeti; jeden každý podlé jména svého, pro dvanáctero pokolení budou.

22 Uděláš i k náprsníku řetízky jednostejné dílem točeným z zlata čistého.

23 Uděláš také k náprsníku dva kroužky zlaté, a dáš je na dva kraje náprsníka.

24 A prostrčíš dva řetízky zlaté skrze dva kroužky po krajích náprsníka.

25 A druhé konce těch dvou řetízků připneš k haklíkům, a dáš na vrchní kraje náramenníka po předu.

26 Uděláš i dva kroužky zlaté, kteréž dáš na dva kraje náprsníka, na tu obrubu jeho, kteráž jest po té straně k náramenníku do vnitřku.

27 Uděláš ještě dva jiné kroužky zlaté, kteréž dáš na dvě strany náramenníka zespod po předu naproti spojení jeho, svrchu nad přepásaním náramenníka.

28 Tak svíží náprsník ten, kroužky jeho s kroužky náramenníka, tkanicí z postavce modrého, aby byl nad přepásaním náramenníka, a neodevstával náprsník od náramenníka.

29 I bude nositi Aron jména synů Izraelských na náprsníku soudu na srdci svém, když vcházeti bude do svatyně, na památku před Hospodinem ustavičně.

30 Položíš pak do náprsníku soudu urim a thumim, aby bylo na srdci Aronově, když vcházeti bude před Hospodina; a nositi bude Aron soud synů Izraelských na srdci svém před Hospodinem vždycky.

31 Uděláš také plášť pod náramenník, všecken z postavce modrého.

32 A bude na vrchu v prostřed něho díra; okolek její všudy vůkol dílem tkaným, jako obojek u pancíře bude, aby se neroztrhl.

33 Uděláš i na podolku jeho jablka zrnatá z hedbáví modrého, z šarlatu a z červce dvakrát barveného, na podolku jeho vůkol, a zvonečky zlaté mezi nimi vůkol.

34 Zvonček zlatý a jablko zrnaté, opět za tím zvonček zlatý a jablko zrnaté na podolku pláště vůkol.

35 A bude to míti na sobě Aron při službách, aby slyšán byl zvuk jeho, když vcházeti bude do svatyně před Hospodina, i když vycházeti bude, aby neumřel.

36 Uděláš také plech z zlata čistého, a vyryješ na něm dílem vyrývajících pečeti: Svatost Hospodinu.

37 Kterýž dáš na tkanici z modrého postavce, a bude na čepici; napřed na čepici bude.

38 I bude nad čelem Aronovým, aby nesl Aron nepravosti posvěcených věcí, kterýchž by posvětili synové Izraelští při všech dařích posvěcených věcí svých; a bude nad čelem jeho vždycky, aby příjemné je činil před Hospodinem.

39 Uděláš také sukni z hedbáví bílého vázanou s oky; uděláš i čepici z hedbáví bílého; pás také uděláš dílem krumpéřským.

40 Synům také Aronovým zděláš sukně; pasy také jim uděláš a klobouky k slávě a k ozdobě.

41 A oblečeš v ně Arona bratra svého a syny jeho s ním, a pomažeš jich, a naplníš ruce jejich, a posvětíš mi jich, aby úřad kněžský konali přede mnou.

42 Nadělej jim i košilek lněných k zakrytí nahoty těla; od bedr až do stehen budou.

43 A ať je na sobě mají Aron i synové, když vcházeti budou do stánku úmluvy, aneb když přistupovati budou k oltáři, aby sloužili v svatyni; a neponesou nepravosti, aniž zemrou. Řád tento bude věčný jemu i potomkům jeho po něm.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 9936

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

9936. And it shall be upon Aaron’s forehead. That this signifies from the Lord’s Divine love, is evident from the representation of Aaron, as being the Lord as to Divine good, which is the good of His Divine love (see n. 9806); and from the signification of “the forehead,” when it refers to the Lord, as being His Divine love; for by “the face of the Lord,” or what is the same, by “the face of Jehovah,” are signified all things of the Divine love; such as mercy, peace, good, wisdom (n. 222, 223, 5585, 6848, 6849, 9306, 9545, 9546). That “the face of Jehovah” or “the face of the Lord” has this signification, is because by “the face” in general are signified the interior things of man, which are his affections and the consequent thoughts, thus the things that belong to his love and faith (see the places cited in n. 9546). The reason why these things are signified by “the face,” is that they shine forth from the face as it were in their type or effigy; wherefore also the face is called the effigy of the mind. Hence it is that by “the face,” when said of Jehovah or the Lord, are signified the things which are of His Divine love. That by “the forehead” is specifically signified the Divine love itself, is because the interiors have been allotted their provinces in the face; those which are of love being in the province of the forehead; those which are of wisdom and intelligence being in the province of the eyes; those which are of perception being in the province of the nostrils; and those which are of utterance being in the province of the mouth. From this it is evident why “the forehead,” when said of the Lord, who is represented by Aaron, signifies the Divine love.

[2] As the forehead with man corresponds to his love, therefore they who are in celestial love (that is, in love to the Lord from the Lord) are said to have “a mark on their foreheads,” by which is signified that they are under the Lord’s protection, because they are in His love, as in Ezekiel:

Jehovah said, Go through the midst of Jerusalem, and set a mark upon the foreheads of the men that groan and sigh for all the abominations that are done in the midst thereof; and smite; let not your eye spare; but come not near against any man upon whom is the mark (Ezekiel 9:4-6).

Behold the Lamb standing on the Mount Zion, and with Him a hundred and forty and four thousand, having the name of His Father written on their foreheads (Revelation 14:1).

They shall see the faces of God and of the Lamb, and His name shall be on their foreheads (Revelation 22:4).

It was said that they should not hurt the grass of the earth, neither any green thing, nor any tree; but only the men that have not the mark of God on their foreheads (Revelation 9:4).

[3] “Having the mark,” or seal, “of God,” and “the name of God,” “on their foreheads,” denotes to be in safety from the infestation of evils which are from hell, because they are in the Lord through love; “the grass and the green thing,” which were not to be hurt, denote the memory-truth through which is the truth of faith (n. 7571, 7691); “the tree,” which also was not to be hurt, denotes the perception of truth from good (n. 103, 2163, 2722, 2972, 4552, 7692).

[4] In Moses:

Thou shalt love Jehovah thy God from all thine heart, and from all thy soul, and from all thy strengths. Thou shalt bind these words for a sign upon thy hand, and they shall be for frontlets between thine eyes (Deuteronomy 6:5, 8).

“To be for frontlets” denotes for a sign of love to Jehovah God; it is said “between the eyes,” because “the eyes” signify the intelligence and wisdom which are from this love, and wisdom from this love is to have God continually before the eyes. That this is the meaning is evident, because love to Jehovah God is treated of. It is said that they should “love Him from all the heart, from all the soul, and from all the strengths,” by which is signified with all that is in man. “From the heart” denotes from the will in which is the good of love (n. 7542, 9050, 9300, 9495); “from the soul” denotes from the understanding in which is the truth of faith, thus from faith (n. 9050), which two are of the internal man; “from all the strengths” denotes from the things that belong to the understanding and the will in the external man. The strengths and power of the love of both the external and the internal man are signified by “the hands” (n. 4931-4937, 7518); and therefore it is said that “these words shall be bound for a sign upon the hand.”

[5] As by virtue of its correspondence “the forehead” signifies heavenly love with the good; so with the evil it signifies infernal love, which is opposite to heavenly love. The forehead of the latter is called a “brazen forehead” in Isaiah 48:4; and a “hardened forehead” in Ezekiel 3:7-8; and of those who are in infernal love it is said that “they had the mark of the beast upon their foreheads” (Revelation 13:16; 14:9; 20:4); and also “the name of Babylon upon their foreheads” (Revelation 17:5).

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Foundation for the permission to use this translation.