59. Co bylo výše řečeno o vyhlášení, svatosti a moci tohoto Zákona, lze nalézt v těchto výrocích Slova:

Hospodin sestoupil na horu Sínaj v ohni, z hory stoupal kouř a silně se chvěla, hřmělo a blýskalo se, byl tam těžký oblak a zvuk polnice. (Exodus 19:16, 18; Deuteronomium 4:11; 5:22-26)

Před sestoupením Hospodina se lidé připravovali a posvěcovali po tři dni. (Exodus 19:10-11, 15)

Kolem hory byla vymezena hranice, aby se nikdo nemohl přiblížit k jejímu okraji a vystoupit, a tak zemřít; a to ani kněží, ale jedině Mojžíš. (Exodus 19:12-13, 20-23; 24:1-2)

Zákon byl oznámený z hory Sínaj. (Exodus 20:2-17; Deuteronomium 5:6-21)

Tento Zákon byl napsán Božím prstem na dvě kamenné desky. (Exodus 31:18; 32:15-16; Deuteronomium 9:10)

Mojžíšovi, když podruhé sestupoval s těmito deskami z hory, zářil obličej. (Exodus 34:29-35)

Desky byly uloženy do schrány. (Exodus 25:16; Exodus 40:20; Deuteronomium 10:5; 1 Královská 8:9)

Na schránu byl umístěn příkrov a na něj dva zlatí cherubi. (Exodus 25:17-21)

Schrána s příkrovem a cheruby tvořila nejvnitřnější část svatostánku, a zlatý svícen, zlatý oltář s kaditelnicí a stůl obložený zlatem, na kterém ležely předkladné chleby, tvořily zevní část svatostánku, a deset opon z purpurově fialové, nachové a karmínové látky jeho nejzevnější část. (Exodus 25; 26; 40:17-28)

Místo, kde byla uložena schrána, se nazývalo velesvatyní. (Exodus 26:33)

Veškerý izraelský lid tábořil kolem tohoto stanu v pořadí podle svých kmenů, a podle tohoto pořadí za ním pochodovali. (Numeri 2)

Nad tímto stanem pak byl oblak ve dne a oheň v noci. (Exodus 40:38; Numeri 9:15-23; 14:14; Deuteronomium 1:33)

Pán hovořil s Mojžíšem nad schránou mezi cheruby (Exodus 25:22; Numeri 7:39)

Schrána se od Zákona v ní nazývala Hospodin tam, neboť Mojžíš řekl, když schrána měla táhnout dál: „Povstaň, Hospodine!", a když se zastavila k odpočinku: „Navrať se, Hospodine!" (Numeri 10:35-36; dá 2. Samuelova 6:2; Žalmy 132:7-8)

Pro svatost tohoto Zákona nebylo Áronovi dovoleno vejít za oponu jinak než s oběťmi a se zápalem. (Leviticus 16:2-14 a násl.)

David s oběťmi a plesáním odvezl schránu na horu Sion. (2. Samuelova 6:1-19) Tehdy Uza, který se jí dotkl, zemřel. (6-7)

Schrána byla umístěna doprostřed jeruzalémského chrámu a tvořila tam svatostánek. (1 Královská 6:19 a násl.; 8:3-9)

Přítomností a mocí Pána v Zákoně ve schráně se rozdělily vody Jordánu, a když schrána spočívala uprostřed, lid přešel v suchu na druhou stranu. (1 Královská 4:5, 20)

Obnášením schrány padly zdi Jericha. (Jozue 6:1-20)

Dágon, bůh Pelištejců, se před schránou skácel na zem a potom zůstal ležet na prahu chrámu s uraženou hlavou. (1. Samuelova 5:1-4)

Skrze schránu bylo pobito mnoho tisíc mužů z Bét-šemeše. (1. Samuelova 6:19)