Bible

 

Ծննդոց 7

Studie

   

1 Տէր Աստուած ասաց Նոյին. «Դու եւ քո ողջ ընտանիքը մտէ՛ք տապան, որովհետեւ մարդկային ցեղի մէջ միայն քե՛զ գտայ արդար իմ հանդէպ:

2 Անպիղծ բոլոր կենդանիներից եօթը-եօթը՝ արու եւ էգ, կը մտցնես քեզ հետ, իսկ պիղծ բոլոր կենդանիներից երկու-երկու՝ արու եւ էգ,

3 նաեւ երկնքի անպիղծ թռչուններից եօթը-եօթը՝ արու եւ էգ, իսկ պիղծ թռչուններից երկու-երկու՝ արու եւ էգ, որ սերունդ պահպանուի ողջ երկրի վրայ:

4 Եօթը օր յետոյ ես քառասուն օր ու քառասուն գիշեր անձրեւ պիտի թափեմ երկրի վրայ եւ երկրի երեսից պիտի ջնջեմ իմ ստեղծած ամէն մի էակ»:

5 Նոյն արեց այն ամէնը, ինչ պատուիրեց Տէր Աստուած:

6 Նոյը վեց հարիւր տարեկան էր, երբ ջրհեղեղ եղաւ երկրի վրայ:

7 Ջրհեղեղի պատճառով Նոյի հետ տապան մտան նրա որդիները, նրա կինն ու նրա որդիների կանայք:

8 Անպիղծ թռչուններից ու պիղծ թռչուններից, երկրի վրայ սողացող բոլոր սողուններից

9 երկու-երկու՝ արու եւ էգ, Նոյի հետ մտան տապան, ինչպէս պատուիրել էր նրան Տէր Աստուած:

10 Եօթը օր յետոյ երկրի վրայ ջրհեղեղ եղաւ:

11 Նոյի կեանքի վեցհարիւրերորդ տարում, երկրորդ ամսի քսանեօթին ժայթքեցին ստորգետնեայ բազում աղբիւրներ, բացուեցին երկնքի ջրվէժները:

12 Երկրի վրայ անձրեւ թափուեց քառասուն օր ու քառասուն գիշեր:

13 Այդ օրը Նոյի հետ տապան մտան Սէմը, Քամը, Յաբէթը՝ Նոյի որդիները, Նոյի կինը եւ նրա որդիների երեք կանայք:

14 Նրանք եւ ամէն տեսակ գազան, ամէն տեսակ անասուն, երկրի վրայ սողացող ամէն տեսակ սողուն եւ ամէն տեսակ թռչուն

15 մտան տապան՝ Նոյի մօտ, երկու-երկու բոլոր այն էակներից, որոնց մէջ կենդանութեան շունչ կար:

16 Տապան մտնող էակները արու եւ էգ էին, ինչպէս պատուիրել էր Աստուած Նոյին: Տէր Աստուած նրա ետեւից փակեց տապանը:

17 Երկրի վրայ քառասուն օր ու քառասուն գիշեր ջրհեղեղ եղաւ: Յորդացաւ ջուրն ու բարձրացրեց տապանը, եւ տապանը կտրուեց գետնից:

18 Ջուրն աւելի ու աւելի վարարեց, ողողեց երկիրը, եւ տապանը լողաց ջրերի վրայ:

19 Ջուրն այնքան սաստկացաւ երկրի վրայ, որ ծածկեց երկնքի տակ գտնուող բոլոր բարձրաբերձ լեռները:

20 Տասնհինգ կանգուն աւելի վեր բարձրացաւ ջուրը եւ ծածկեց բոլոր լեռները:

21 Մեռան երկրի վրայ շարժուող բոլոր կենդանի էակները՝ թռչունները, անասուններն ու գազանները, երկրի վրայ սողացող բոլոր սողուններն ու բոլոր մարդիկ:

22 Ցամաքի վրայ եղած ամէն բան, որ կենդանի շունչ ունէր իր ռունգերի մէջ, ոչնչացաւ:

23 Աստուած բնաջնջեց երկրի երեսին գտնուող ամէն մի էակ՝ մարդուց մինչեւ անասուն, սողուններից մինչեւ երկնքի թռչունները: Նրանք վերացան երկրի երեսից: Կենդանի մնաց միայն Նոյը, նաեւ նրանք, որ նրա հետ տապանում էին:

24 Ջուրը հարիւր յիսուն օր ողողեց երկիրը:

   

Komentář

 

Explorer la signification de la Genèse 7

Napsal(a) New Christian Bible Study Staff, Joe David (strojově přeloženo do Français)

Dans Genèse 7,1-24, le texte littéral est au cœur de l'histoire de Noé et de l'Arche. Noé et sa famille entrent dans l'arche, et amènent des animaux avec eux, deux par deux. Le déluge arrive, et le monde est noyé, mais l'arche est à l'abri, flottant sur le déluge.

Au sens interne, le déluge signifie la destruction de la "Très Ancienne Eglise" - une étape du développement humain qui était - au début - caractérisée par un monothéisme simple, et une innocence, et un haut degré de conscience spirituelle. C'est ce qu'Adam et Eve symbolisent au début, mais les histoires de "la chute", puis de Caïn et Abel, et ensuite de leurs descendants, sont les histoires de la corruption progressive mais omniprésente de la spiritualité de cette époque. Un déluge d'eau - représentant une marée de mal et de fausseté - détruit cette église corrompue, mais le Seigneur préserve les restes de bien et de vérité qui existent encore (Noé, sa famille et les animaux choisis), pour assurer le commencement d'une nouvelle église. C'est ce que l'on entend par l'arche et sa préservation.

AC 701. The subject here treated of in general is the preparation of a new church. As the subject before was the intellectual things of that church, so here it is the things of the will (verses 1 to 5).

AC 702. Next its temptations are treated of, which are described as to its intellectual things from (verses 6 to 10), and as to the things of the will in (verses 11, 12).

AC 703. Afterwards the protection of this church is treated of, and its preservation (verses 13 to 15). But what its state was, that it was fluctuating, is described in (verses 16 to 18).

AC 704. Finally the last posterity of the Most Ancient Church is treated of in regard to its character: that it was possessed by persuasions of falsity and by cupidities of the love of self to such a degree that it perished (verses 19 to 24).

Bible

 

Genèse 1:5

Studie

       

5 Dieu appela la lumière jour, et il appela les ténèbres nuit. Ainsi, il y eut un soir, et il y eut un matin: ce fut le premier jour.