IBhayibheli

 

Numeri 28

Funda

   

1 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:

2 Přikaž synům Izraelským a rci jim: Obětí mých, chleba mého, v obětech mých ohnivých u vůni spokojující mne, nezanedbávejte mi přinášeti v čas k tomu vyměřený.

3 Díš tedy jim: Tato jest obět ohnivá, kterouž obětovati budete Hospodinu: Beránky roční bez poškvrny dva, každého dne v obět zápalnou ustavičně.

4 Beránka jednoho obětovati budeš ráno, a beránka druhého obětovati budeš k večerou.

5 Desátý také díl míry efi mouky bělné, v obět suchou, zadělané olejem nejčistším, čtvrtou částkou míry hin.

6 Ta jest obět zápalná ustavičná, kteráž obětována jest na hoře Sinai u vůni příjemnou, v obět ohnivou Hospodinu.

7 A obět mokrá její, čtvrtý díl míry hin na každého beránka; v svatyni obětuj obět mokrou silného nápoje Hospodinu.

8 Beránka pak druhého obětovati budeš k večerou, tak jako obět suchou jitřní, a jako obět mokrou její obětovati budeš v obět ohnivou, u vůni spokojující Hospodina.

9 Dne také sobotního dva beránky roční bez poškvrny, a dvě desetiny mouky bělné, olejem zadělané v obět suchou s obětí její mokrou.

10 Ta bude obět zápalná sobotní každého dne sobotního, mimo zápalnou obět ustavičnou a mokrou obět její.

11 Také na nov měsíců vašich obětovati budete obět zápalnou Hospodinu, volky mladé dva, skopce jednoho, beránků ročních bez poškvrny sedm;

12 A tři desetiny mouky bělné, olejem zadělané v obět suchou při každém volku, a dvě desetiny mouky bělné, olejem zadělané v obět suchou při každém skopci;

13 A jednu desetinu mouky bělné olejem zadělané v obět suchou při každém beránku, k oběti zápalné u vůni příjemnou, v obět ohnivou Hospodinu.

14 Tyto pak oběti mokré jejich z vína: Půl míry hin bude při každém volku, a třetí částka hin při skopci, a čtvrtá částka hin při každém beránku. Ta jest obět zápalná k nov měsíci, každého měsíce přes celý rok.

15 Kozla také jednoho v obět za hřích, mimo obět ustavičnou, obětovati budete Hospodinu s mokrou obětí jeho.

16 Měsíce pak prvního, čtrnáctý den téhož Měsíce velikanoc bude Hospodinu,

17 A v patnáctý den téhož měsíce slavnost; za sedm dní chleby nekvašené jísti budete.

18 Prvního dne shromáždění svaté bude, žádného díla robotného nebudete dělati v něm.

19 Obětovati pak budete obět ohnivou v zápal Hospodinu, volky mladé dva, skopce jednoho, a sedm beránků ročních; bez poškvrny budou.

20 A suchou obět při nich, totiž mouku bělnou, olejem zadělanou, tři desetiny při každém volku, a dvě desetiny při každém skopci obětovati budete.

21 A jednu desetinu obětovati budeš při každém beránku z těch sedmi beránků,

22 A kozla v obět za hřích jednoho k očištění vás.

23 Mimo obět zápalnou jitřní, kteráž jest obět ustavičná, obětovati budete to.

24 Tak obětovati budete každého dne za těch sedm dní pokrm oběti ohnivé, u vůni spokojující Hospodina, mimo zápalnou obět ustavičnou, a obět mokrou její.

25 Sedmého pak dne shromáždění svaté míti budete, žádného díla robotného nebudete dělati.

26 V den také prvotin, když obětovati budete novou obět suchou Hospodinu, vyplníc téhodny vaše, shromáždění svaté míti budete; žádného díla robotného nebudete dělati.

27 A obětovati budete obět zápalnou, u vůni spokojující Hospodina, volky mladé dva, skopce jednoho, beránků ročních sedm,

28 A obět suchou jejich, mouky bělné olejem zadělané tři desetiny při každém volku, dvě desetiny při každém skopci,

29 Jednu desetinu při každém beránku z těch sedmi beránků,

30 Kozla jednoho k očištění vašemu.

31 To mimo obět zápalnou ustavičnou, a obět suchou její obětovati budete; bez poškvrny ať jsou s obětmi svými mokrými.

   

Amazwana

 

The Lord

  
The Ascension, by Benjamin West

The Bible refers to the Lord in many different ways seemingly interchangeably. Understood in the internal sense, though, there are important differences. To some degree, the meanings all start with "Jehovah," which is the Lord's actual name. It represents the perfect, eternal, infinite love which is the Lord's actual essence. As such it also represents the good will that flows from the Lord to us and His desire for us to be good. "God," meanwhile, represents the wisdom of the Lord and the true knowledge and understanding He offers to us. The term "the Lord" is very close in meaning to "Jehovah," and in many cases is interchangeable (indeed, translators have a tendency to go back and forth). When the two are used together, though, "the Lord" refers to the power of the Lord's goodness, the force it brings, whereas "Jehovah" represents the goodness itself. In the New Testament, the name "Jehovah" is never used; the term "the Lord" replaces it completely. There are two reasons for that. First, the Jews of the day considered the name "Jehovah" too holy to speak or write. Second, they would not have been able to grasp the idea that the Lord -- who was among them in human form at the time -- was in fact Jehovah Himself. This does ultimately lead to a difference in the two terms by the end of the Bible. Thought of as "Jehovah," the Lord is the ultimate human form and has the potential for assuming a physical human body; thought of as "the Lord" He actually has that human body, rendered divine by the events of his physical life.