IBhayibheli

 

Genesis 46

Funda

   

1 Tedy bral se Izrael se vším, což měl; a přišed do Bersabé, obětoval oběti Bohu otce svého Izáka.

2 I mluvil Bůh Izraelovi u vidění nočním, řka: Jákobe, Jákobe! Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem.

3 I řekl: Já jsem ten Bůh silný, Bůh otce tvého. Neboj se sstoupiti do Egypta, nebo v národ veliký tam tebe učiním.

4 Já sstoupím s tebou do Egypta, a já tě také i zase přivedu; a Jozef položí ruku svou na oči tvé.

5 Vstal tedy Jákob z Bersabé; a synové Izraelovi vzali Jákoba otce svého, a děti své s ženami svými na vozy, kteréž poslal pro něho Farao.

6 Pobrali také dobytek svůj, a zboží své, kteréhož nabyli v zemi Kananejské; a přišli do Egypta, Jákob i všecko símě jeho s ním.

7 Syny i vnuky, dcery i vnučky své, a všecku rodinu svou uvedl s sebou do Egypta.

8 A tato jsou jména synů Izraelových, kteříž vešli do Egypta: Jákob a synové jeho. Prvorozený Jákobův Ruben.

9 A synové Rubenovi: Enoch, Fallu, Ezron a Charmi.

10 Synové pak Simeonovi: Jamuel, Jamin, Ahod, Jachin, Sohar a Saul, syn jedné ženy Kananejské.

11 Synové Léví: Gerson, Kahat a Merari.

12 Synové Judovi: Her, Onan, Séla, Fáres a Zára. (Ale umřel Her a Onan v zemi Kananejské.) Fáres pak měl syny: Ezrona a Hamule.

13 Synové Izacharovi: Tola, Fua, Job a Simron.

14 A synové Zabulonovi: Sared, Elon a Jahelel.

15 Tiť jsou synové Líe, kteréž porodila Jákobovi v Pádan Syrské, a Dínu, dceru jeho. Všech duší synů i dcer jeho bylo třidceti a tři.

16 Synové Gád: Sefon, Aggi, Suni, Esebon, Heri, Arodi a Areli.

17 Synové Asser: Jemna, Jesua, Jesui, Beria, a Serach sestra jejich. Synové pak Beriovi: Heber a Melchiel.

18 To jsou synové Zelfy, kterouž Lában dal Líe dceři své; a ty porodila Jákobovi, šestnácte duší.

19 Synové pak Ráchel, manželky Jákobovy: Jozef a Beniamin.

20 A Jozefovi narodili se v zemi Egyptské z Asenat, dcery Putifera knížete On, Manasses a Efraim.

21 Ale synové Beniaminovi: Béla, Becher, Asbel, Gera, Náman, Echi, Roz, Mufim, Chuppim a Ared.

22 Tiť jsou synové Ráchel, kteréž porodila Jákobovi; všech duší čtrnáct.

23 A syn Danův: Chusim.

24 Synové pak Neftalím: Jaziel, Guni, Jezer a Sallem.

25 Ti jsou synové Bály, kterouž Lában dal Ráchel dceři své, a ty porodila Jákobovi; všech duší sedm.

26 Všech duší, kteréž vešly s Jákobem do Egypta, což jich pošlo z bedr jeho, kromě žen synů Jákobových, všech duší bylo šedesáte a šest.

27 K tomu synové Jozefovi, kteříž se jemu narodili v Egyptě, dva. A tak všech duší domu Jákobova, kteréž vešly do Egypta, bylo sedmdesáte.

28 Poslal pak Judu napřed k Jozefovi, aby oznámil jemu prvé, než přišel do Gesen. A tak přišli do země Gesen.

29 Jozef pak zapřáh do svého vozu, vyjel vstříc Izraelovi otci svému do Gesen; a jakž ho Jákob uzřel, padl na jeho šíji, a plakal dlouho na šíji jeho.

30 I řekl Izrael Jozefovi: Nechť již umru, když jsem viděl tvář tvou; nebo ty ještě jsi živ.

31 Jozef pak řekl bratřím svým a domu otce svého: Pojedu a zvěstuji Faraonovi, a dím jemu: Bratří moji a dům otce mého, kteříž bydlili v zemi Kananejské, přišli ke mně.

32 Ale jsou pastýři stáda, nebo s dobytkem se obírají; protož ovce své a voly, i cožkoli mají, přihnali.

33 A když by povolal vás Farao, a řekl:Jaký jest obchod váš?

34 Odpovíte: Dobytkem se živili služebníci tvoji od mladosti své až do této chvíle, i my i otcové naši; abyste bydlili v zemi Gesen; nebo v mrzkosti mají Egyptští všecky pastýře stáda.

   

Okususelwe Emisebenzini kaSwedenborg

 

Arcana Coelestia #6044

Funda lesi Sigaba

  
Yiya esigabeni / 10837  
  

6044. And the men are shepherds of the flock. That this signifies that they lead to good, is evident from the signification of “shepherds of the flock,” as being those who lead to good (see n. 343, 3795, 5201). For he is a “shepherd” who teaches and leads, and that is the “flock” which is taught and led. But in the internal sense are meant truths which lead to good, for by the sons of Israel, who here are the “men, shepherds of the flock,” are represented spiritual truths (n. 6040). Moreover with those who teach it is truths that lead. That truths which are of faith lead to good which is of charity, was shown above; and the same is evident from the fact that all things both in general and in particular have relation to an end, and look to it, and those which do not look to an end cannot subsist. For the Lord has created nothing whatever except for the sake of an end; in so much that it may be said that the end is the all in all things that have been created; and all things that have been created are in such an order that as the end from the First through the intermediates looks to the last or ultimate, so the end within the last or ultimate has regard to the end in the First. Hence comes the connection of things. In its first origin the end itself is nothing but the Divine good of the Divine love; thus it is the Lord Himself. Wherefore also in the Word He is called the “First and the Last,” the “Alpha and Omega” (Isaiah 41:4; 44:6; 48:12; Revelation 1:8, 11, 17; 2:8; 21:6; 22:13). This being the case, it is necessary that each and all things which pertain to the life with man should have relation to an end and should look to it. He who has any rational ability can see that the memory-knowledges with a man look to truths as their end, and that the truths look to goods, and that the goods look to the Lord as the last and the first end; as the last end when they look at Him from truths, and as the first end when they look at Him from good. Such is the case with the truths of the church that they lead to good, which is signified by the “men being shepherds of the flock,” and by their being “men of cattle,” as now follows.

  
Yiya esigabeni / 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Foundation for the permission to use this translation.