946. Mluvil jsem s několika duchy o skutečnosti, že na zemi pravděpodobně málokdo věří v existenci tolika úžasných věcí na onom světě. Lidé nemají pojem o životě po smrti, až na mlhavou obecnou představu, v níž se utvrdili proto, že svýma očima nevidí žádného ducha ani duši. Dokonce i učenci – ačkoli potvrzují existenci ducha i duše – lpějí na nejrůznějších složitých termínech, které pochopení těchto jevů spíše zamlžují nebo dokonce znemožňují. Z těchto důvodů a také proto, že se tito učenci soustředí na sebe a na materiální svět a jenom zřídka myslí na obecné dobro a na nebe, věří v duchovní skutečnosti ještě méně než smyslově orientovaní lidé. Duchové, s nimiž jsem mluvil, se divili, že lidé mohou být takoví, přestože vědí, že v přírodě je tolik podivuhodností, které ještě ani nejsou dobře prozkoumány. Jako příklad můžeme uvést vnitřní ucho, o němž může být napsána celá kniha plná neuvěřitelných faktů a každý jim věří. Je-li však řečeno něco o duchovním světě, v němž je původ všeho, co je v přírodě, téměř nikdo tomu nevěří, a to proto, že duchovní svět nikdo nevidí.

The Bible refers to the Lord in many different ways seemingly interchangeably. Understood in the internal sense, though, there are important differences. To some degree, the meanings all start with "Jehovah," which is the Lord's actual name. It represents the perfect, eternal, infinite love which is the Lord's actual essence. As such it also represents the good will that flows from the Lord to us and His desire for us to be good. "God," meanwhile, represents the wisdom of the Lord and the true knowledge and understanding He offers to us. The term "the Lord" is very close in meaning to "Jehovah," and in many cases is interchangeable (indeed, translators have a tendency to go back and forth). When the two are used together, though, "the Lord" refers to the power of the Lord's goodness, the force it brings, whereas "Jehovah" represents the goodness itself. In the New Testament, the name "Jehovah" is never used; the term "the Lord" replaces it completely. There are two reasons for that. First, the Jews of the day considered the name "Jehovah" too holy to speak or write. Second, they would not have been able to grasp the idea that the Lord -- who was among them in human form at the time -- was in fact Jehovah Himself. This does ultimately lead to a difference in the two terms by the end of the Bible. Thought of as "Jehovah," the Lord is the ultimate human form and has the potential for assuming a physical human body; thought of as "the Lord" He actually has that human body, rendered divine by the events of his physical life.