圣经文本

 

Exodus第12章

学习

   

1 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi a k Aronovi v zemi Egyptské, řka:

2 Tento měsíc počátek měsíců vám bude; první vám bude mezi měsíci ročními.

3 Mluvte ke všemu shromáždění Izraelskému, řkouce: Desátého dne měsíce tohoto vezmete sobě jeden každý beránka po čeledech, beránka na každý dům.

4 Byl-li by pak dům tak malý, že by s beránka býti nemohl, přivezme souseda svého, kterýž jest blízký domu jeho, podlé počtu duší; jeden každý počte tolik osob, kolikž by jich snísti mohlo beránka.

5 Beránka bez vady, samce ročního míti budete, kteréhož z ovcí aneb z koz vezmete.

6 A chovati ho budete až do čtrnáctého dne měsíce tohoto; a zabije ho všecko množství shromáždění Izraelského k večerou.

7 A vezmouce krve, pomaží obou veřejí a nade dveřmi u domů, v nichž jej jísti budou.

8 I budou jísti noci té maso pečené ohněm, s chleby přesnými; s bylinami hořkými jísti jej budou.

9 Nebudete jísti z něho nic surového ani v vodě vařeného, ale pečené ohněm, s hlavou jeho i s nohami a droby.

10 Nezanecháte z něho ničehož do jitra; pakli by co pozůstalo z něho až do jitra, ohněm spálíte.

11 Takto jej pak jísti budete: Bedra svá přepásaná míti budete, obuv svou na nohách svých a hůl svou v ruce své, a jísti budete s chvátáním; nebo Jití jest Hospodinovo.

12 V tu noc zajisté půjdu po zemi Egyptské, a budu bíti všecko prvorozené v zemi Egyptské, od člověka až do hovada, a nade všemi bohy Egyptskými učiním soud: Já Hospodin.

13 Krev pak ta na domích, v nichž budete, budeť vám na znamení; a když uzřím Krev, pominu vás, a nebude mezi vámi rána zahubující, když bíti budu prvorozené v zemi Egyptské.

14 A budeť vám den ten na památku, a slaviti jej budete slavný Hospodinu po rodech svých; právem věčným slaviti jej budete.

15 Za sedm dní přesné chleby jísti budete, a hned prvního dne vyprázdníte kvas z domů vašich; nebo kdožkoli jedl by co kvašeného od prvního až do sedmého dne, vyhlazena bude duše ta z Izraele.

16 A v den první budeť shromáždění svaté; dne také sedmého shromáždění svaté míti budete. Žádného díla nebude děláno v nich; toliko čehož se užívá k jídlu od každého, to samo připraveno bude od vás.

17 A ostříhati budete přesnic, nebo v ten den vyvedl jsem vojska vaše z země Egyptské; protož zachovávati budete den ten po rodech svých právem věčným.

18 Prvního měsíce, čtrnáctého dne téhož měsíce, u večer jísti budete chleby přesné, až do dne jedenmecítmého téhož měsíce k večerou.

19 Za sedm dní nebude nalezeno kvasu v domích vašich; nebo kdo by koli jedl něco kvašeného, vyhlazena bude duše ta z shromáždění Izraelského, tak příchozí jako zrozený v zemi.

20 Nic kvašeného jísti nebudete, ale ve všech příbytcích vašich jísti budete chleby přesné.

21 Tedy svolal Mojžíš všecky starší Izraelské, a řekl jim: Vybeřte a vezměte sobě beránka po čeledech svých, a zabíte Fáze.

22 Vezmete také svazček yzopu, a omočíte v krvi, kteráž bude v medenici, a pomažete nade dveřmi a na obou veřejích tou krví, kteráž bude v nádobě; z vás pak žádný nevycházej ze dveří domu svého až do jitra.

23 Neboť půjde Hospodin, aby bil Egypt, a kde uzří krev nade dveřmi a na obou veřejích, přeskočí Hospodin ty dvéře, aniž dopustí zhoubci vjíti do domů vašich k hubení.

24 Protož ostříhati budete věci této za ustanovení tobě i synům tvým až na věky.

25 A když vejdete do země, kterouž dá Hospodin vám, jakž zaslíbil, zachovávati budete službu tuto.

26 Když by pak řekli vám synové vaši: Jaká jest to služba vaše?

27 Tedy díte: Obět Fáze toto jest Hospodinu, kterýž pominul domů synů Izraelských v Egyptě, když bil Egypt, domy pak naše vysvobodil. A lid sklonivše hlavy, poklonu učinili.

28 A rozšedše se synové Izraelští, učinili, jakž byl Hospodin přikázal Mojžíšovi a Aronovi; tak a nejinak učinili.

29 Stalo se pak o půlnoci, pobil Hospodin všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného Faraonova, kterýž seděti měl na stolici jeho, až do prvorozeného vězně, kterýž byl v žaláři, i všecko prvorozené hovad.

30 Tedy vstal Farao noci té, a všickni služebníci jeho i všickni Egyptští, a vzešel křik veliký v Egyptě; nebo žádného nebylo domu, v němž by nebylo něčeho mrtvého.

31 A povolav Mojžíše a Arona v noci, řekl: Vstaňte, vyjděte z prostředku lidu mého, i vy i synové Izraelští, a odejdouce, služte Hospodinu, jakž jste mluvili.

32 Ovce také vaše i voly vaše vezměte, jakž jste žádali, a jděte; a dejte mi také požehnání.

33 I nutkali Egyptští lid, aby co nejrychleji vyšli z země; nebo pravili: Všickni již teď zemřeme.

34 Protož vzal lid těsto své, prvé než zkysalo, obaliv je v šaty své, na ramena svá.

35 Učinili pak synové Izraelští podlé rozkazu Mojžíšova; nebo vyžádali byli od Egyptských klínotů stříbrných a zlatých, i šatů.

36 A Hospodin dal milost lidu před očima Egyptských, tak že půjčovali jim. I obloupili Egyptské.

37 Tedy táhli synové Izraelští z Ramesses k Sochot, okolo šestkrát sto tisíc pěších, mužů toliko kromě dětí.

38 Ano také jiného lidu mnoho vyšlo s nimi, ovec také a volů, dobytka velmi mnoho.

39 I napekli z těsta, kteréž vynesli z Egypta, koláčů nekvašených; nebo ještě bylo nezkynulo, proto že vypuzeni byli z Egypta, a nemohli prodlévati, a ani pokrmů na cestu nepřipravili sobě.

40 Čas pak bydlení synů Izraelských, kteříž byli v Egyptě, byl čtyři sta a třidceti let.

41 A když se vyplnilo čtyři sta a třidceti let, právě toho dne vyšla všecka vojska Hospodinova z země Egyptské.

42 Noc tato pilně ostříhána býti má Hospodinu, v níž vyvedl je z země Egyptské; tať tedy Noc Hospodinova ostříhána bude ode všech synů Izraelských po národech jejich.

43 I řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Tentoť bude řád při slavnosti Fáze: Žádný cizozemec nebude jísti z něho.

44 Každý pak služebník váš za stříbro koupený, když by obřezán byl, teprv jísti bude z něho.

45 Příchozí a nájemník nebude jísti z něho.

46 V témž domě jísti jej budeš, nevyneseš z domu ven masa jeho; a kostí v něm nezlámete.

47 Všecko shromáždění Izraelské tak s ním učiní.

48 Jestliže by pak cizozemec bydlil s tebou pohostinu, a slaviti by chtěl Fáze Hospodinu, prvé obřezán bude každý pohlaví mužského; a tehdy přistoupí k slavení jeho, a bude jako tu v zemi zrozený; žádný pak neobřezaný nebude jísti z něho.

49 Jednostejné právo bude tu zrodilému a příchozímu, kterýž jest pohostinu u prostřed vás.

50 Tedy učinili všickni synové Izraelští, jakž přikázal Hospodin Mojžíšovi a Aronovi; tak učinili.

51 A tak stalo se právě toho dne, že vyvedl Hospodin syny Izraelské z země Egyptské s vojsky jejich.

   

来自斯威登堡的著作

 

Arcana Coelestia#7932

学习本章节

  
/10837  
  

7932. 'And it shall be, when you come to the land which Jehovah will give you' means when they reach heaven, given them by the Lord. This is clear from the meaning of 'the land', at this point the land of Canaan, which they will 'come to' as the Lord's kingdom, which is heaven, dealt with in 1607, 1866, 3078, 3481, 3705, 4116, 4240, 4447, 5757. The Children of Israel represented those belonging to the spiritual Church who lived in the world before the Lord's Coming, but could not be saved except by the Lord, on account of which they were preserved and held back on the lower earth, where they were in the meantime molested by the hells which were round about them. When therefore the Lord came into the world and made the Human within Him Divine, He then - when He rose again - delivered those who had been preserved and held back there. And after they had undergone temptations He raised them to heaven. These matters are what the internal sense of the second Book of Moses or Exodus contains. By 'the Egyptians' those who molested are meant; by 'being led away from them' deliverance is meant; by 'living forty years in the wilderness' temptations are meant; and by 'being led into the land of Canaan' being raised into heaven is meant. For what has been mentioned already about these meanings, see 6854, 6914, 7091 (end), 7828. From all this it is evident that 'when you come into the land' means when they reach heaven, given them by the Lord. 1

脚注:

1. [NCBS editor's note] From sections 7930 to 7932, there are some differences between the first and third Latin editions, regarding where the text should be divided into its sections. These differences have been carried over into the translations into English and other modern languages; different translators have made different decisions about it. The text is all there in each translation, but you may find what you are looking for in 7930, 7931, or 7932.

  
/10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.

来自斯威登堡的著作

 

Arcana Coelestia#1114

学习本章节

  
/10837  
  

1114. [AUTHOR'S INTRODUCTORY NOTE - CONTINUED

This page continues and completes the 'Author's Introductory Note' that appears on page 1 of the first volume of this English translation. The items numbered 1-27 are the titles of the sections - describing the MARVELS - which occur 'before and after each chapter' of Volume One of the Latin (Chapters 1-15). Items 28 and 29 are the titles of sections that stand in Volume Two of the Latin, at the ends of Chapters 16, and 17 respectively.]

16. The Most Ancient Church, which was called Man, or Adam, 1114-1129.

17. Those before the Flood who perished, 1265-1272.

18. Position in the Grand Man, also place and distance in the next life, 1273-1278

19. Position and place, and also distance and time in the next life - continued, 1376-1382.

20. The perception spirits and angels have; also spheres in the next life, 1383-1400.

21. Perceptions and spheres in the next life - continued, 1504-1520.

22. The light in which angels are living, 1521-1534.

23. The light in which angels are living - continued; also their paradise gardens, and their dwelling-places, 1619-1633.

24. The speech of spirits and angels, 1634-1650.

25. The speech of spirits, and its variations continued, 1757-1764.

26. Sacred Scripture or the Word, and how it conceals within itself Divine matters which are fully visible to good spirits and to angels, 1767-1777

27. Sacred Scripture or the Word - continued, 1869-1879. Some facts about spirits and angels in general, 1880-1885.

28. Visions and dreams, including those that are prophetical which are described in the Word, 1966-1983.

29. The Last Judgement, 2117-2134.

---

Genesis 10.

---

THE MOST ANCIENT CHURCH, WHICH WAS CALLED MAN, OR ADAM

Angels and spirits, that is, human beings after death, are able to meet any they like of all those whom they have been acquainted with in the world or whom they have heard of. They see them and talk to them in person, when the Lord allows it. And what is remarkable, those people are with them in an instant and very much in person. Thus they are allowed to speak not only to friends, who normally find one another, but also to others whom they have admired and revered. In the Lord's Divine mercy I have been allowed to speak not only to those who were known to me during their lifetime but also to the most prominent characters mentioned in the Word. Thus I have been allowed to speak as well to those who belonged to the Most Ancient Church, the Church called Man, or Adam, and also to certain of those who belonged to the Churches that came after it. The reason for my being allowed to do so was so that I might know that the names found in the initial chapters of Genesis are used solely to mean Churches, and also that I might know the character of the members of the Churches of that time. The things that follow next therefore are what I have been given to know concerning the Most Ancient Churches.

  
/10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.