Bibeln

 

Jóel 3

Studie

   

1 Nebo aj, v těch dnech a v ten čas, když zase přivedu zajatý lid Judský a Jeruzalémský,

2 Shromáždím také všecky národy, a svedu je do údolí Jozafat, abych se tam soudil s nimi o lid svůj a dědictví své, Izraele, jejž rozptýlili mezi pohany a zemi mou rozdělili.

3 Také o lid můj metali los, a dávali mládence za nevěstku, mladice pak prodávali za víno, aby pili.

4 Anobrž, co vy máte proti mně, ó Tyrští a Sidonští, i všecky končiny Filistinské? Zdaliž se mi odplacujete? Jestliže mi se odplacujete, snadněť a vnáhleť i já obrátím odplatu vaši na hlavu vaši,

5 Kteříž stříbro mé i zlato mé béřete, a klénoty mé výborné vnášíte do chrámů svých,

6 A syny Judské i syny Jeruzalémské prodáváte synům Javanovým, aby je pryč zavodili od pomezí jejich.

7 Aj, já vzbudím je z toho místa, kamž jste je prodali, a obrátím odplatu vaši na hlavu vaši.

8 Prodám zajisté syny i dcery vaše v moc synů Judských, i prodadí je Sabejským, do národu dalekého; neboť jest Hospodin mluvil.

9 Provolejte to mezi národy, vyhlaste boj, probuďte reků, nechť přitáhnou, a dadí se najíti všickni muži váleční.

10 Skujte motyky své v meče, a srpy své v oštípy; ten, kterýž jest mdlý, nechť řekne: Udatný jsem.

11 Shromažďte se a přitáhněte všickni národové okolní, a shlukněte se; způsobiž to, ať tam sstoupí, ó Hospodine, rekové tvoji.

12 Probudíť se a přitáhnou národové ti do údolé Jozafat; nebo tam se posadím, abych soudil všecky ty národy okolní.

13 Přičiňte srp, nebo uzralo obilé; poďte, sstupte, nebo plný jest pres, oplývají kádě; mnohá zajisté jest zlost jejich.

14 Ale více hromad, hromad v údolí posekání; nebo blízký jest den Hospodinův, v údolí posekání.

15 Slunce a měsíc zatmí se, a hvězdy potratí blesk svůj.

16 A Hospodin řváti bude z Siona, a z Jeruzaléma vydá hlas svůj, tak že se třásti budou nebesa i země; nebo Hospodin jest útočiště lidu svého, a síla synů Izraelských.

17 I zvíte, že já Hospodin jsem Bohem vaším, kterýž bydlím na Sionu, hoře svatosti své, a tak Jeruzalém bude svatý, a cizí nepůjdou přes něj více.

18 I stane se v ten čas, že hory dštíti budou mstem, a pahrbkové oplývati mlékem, a všickni potokové Judští budou plní vody, a studnice z domu Hospodinova vyjde, kteráž zapojí údolé Setim.

19 Egypt na zpuštění přijde, a země Idumejská hrozně zpuštěna bude pro násilí synům Judským činěné; nebo vylévali krev nevinnou v zemi jejich.

20 Juda pak na věky trvati bude, a Jeruzalém od národu do pronárodu.

21 A očistím ty, jejichž jsem krve neočistil; nebo Hospodin přebývá na Sionu.

   

Kommentar

 

Wilderness

  

'Wilderness' signifies something with little life in it, as described in the internal sense in Luke 1:80 'Wilderness' signifies somewhere there is no good because there is no truth. 'Wilderness,' as in Jeremiah 23:10, signifies the Word when it is adulterated.

(Referenser: Arcana Coelestia 1927)


Från Swedenborgs verk

 

Apocalypse Revealed #4

Studera detta avsnitt

  
/ 962  
  

4. Things which must shortly take place. This symbolically means that they must surely come to pass to keep the church from perishing.

"Which must shortly take place" does not mean that the things predicted in the book of Revelation are going to happen immediately or quickly, but that they will happen surely, and that unless they come to pass, the church will perish.

In the Divine view, and so in the spiritual sense, time does not exist, but instead of time, state. And because "shortly" has to do with time, it symbolically means certainty and that something will happen before its time. For the book of Revelation was written in the first century, and seventeen centuries have now gone by, from which it is apparent that "shortly" means, symbolically, what corresponds to it, which is certainty.

[2] Something quite similar is involved in these words of the Lord:

Unless those days were shortened, no flesh would be saved; but for the elect's sake those days will be shortened. (Matthew 24:22)

This, too, means that unless the church should be ended before its time, it would perish entirely. That chapter has as its subject the end of the age and the Lord's advent, and by the end of the age is meant the last state of the old church, and by the Lord's advent, the first state of a new church.

[3] We said that in the Divine view there is no time, but the presence of everything that has happened and will happen. Accordingly we are told in the Psalms,

...a thousand years in Your sight are like yesterday... (Psalms 90:4)

And in the same book:

I will declare the decree: Jehovah has said to Me, "You are My Son, today I have begotten You." (Psalms 2:7)

"Today" is the presence of the Lord's advent.

For this reason, too, a whole period in the Word is called a day, its first state being called dawn and morning, and its last state evening and night.

  
/ 962  
  

Many thanks to the General Church of the New Jerusalem, and to Rev. N.B. Rogers, translator, for the permission to use this translation.