Bibeln

 

Ezechiel 22

Studie

   

1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

2 Ty pak synu člověčí, zastával-li bys, zastával-liž bys toho města vražedlného? Raději mu oznam všecky ohavnosti jeho,

3 A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Přicházíť čas města toho, jenž prolévá krev u prostřed sebe, a dělá ukydané bohy proti sobě, aby se poškvrňovalo.

4 Ty krví svou, kterouž jsi prolilo, zavinivší, a ukydanými bohy svými, jichž jsi nadělalo, sebe poškvrnivší, to jsi způsobilo, že se přiblížili dnové tvoji, a přišlo jsi k letům svým. Protož vydám tě v pohanění národům, a ku posměchu všechněm zemím.

5 Blízké i daleké od tebe budou se tobě posmívati, ó zlopověstné a různic plné.

6 Aj, knížata Izraelská jeden každý vší silou na to se vydali, aby krev v tobě prolévali.

7 Otce i matku zlehčují v tobě, pohostinnému činí nátisk u prostřed tebe, sirotka a vdovu utiskují v tobě.

8 Svatými věcmi mými zhrdáš, a sobot mých poškvrňuješ.

9 Utrhači jsou v tobě, aby prolévali krev, a na horách jídají v tobě; nešlechetnost páší u prostřed tebe.

10 Nahotu otce syn odkrývá v tobě, a nečisté v oddělení ponižují v tobě.

11 Jiný pak s ženou bližního svého páše ohavnost, a jiný s nevěstou svou poškvrňuje se nešlechetností, a jiný sestry své, dcery otce svého, ponižuje v tobě.

12 Dar berou v tobě, aby krev prolili; lichvu a úrok béřeš, a zisku hledáš s útiskem bližního svého, na mne se pak zapomínáš, dí Panovník Hospodin.

13 Protož aj, já tleskl jsem rukama svýma nad ziskem tvým, jehož dobýváš, i nad tou krví, kteráž byla u prostřed tebe.

14 Zdali ostojí srdce tvé? Zdaž odolají ruce tvé dnům, v nichž já budu zacházeti s tebou? Já Hospodin mluvil jsem i učiním.

15 Nebo rozptýlím tě mezi pohany, a rozženu tě po krajinách, a do konce vyprázdním nečistotu tvou z tebe.

16 A zavrženo jsuc před očima pohanů, poznáš, že já jsem Hospodin.

17 Potom stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

18 Synu člověčí, obrátili se mi dům Izraelský v trůsku, všickni napořád jsou měď, cín, železo a olovo u prostřed peci, trůsky stříbra jsou.

19 Pročež takto praví Panovník Hospodin: Proto že jste vy všickni obrátili se v trůsky, protož aj, já shromáždím vás do Jeruzaléma.

20 Jakž se shromažďuje stříbro a měď, železo, olovo i cín do prostřed peci, k rozdmýchání ohně vůkol něho a k rozpouštění: tak shromáždím v hněvě a v prchlivosti své, a slože, rozpouštěti vás budu.

21 Sberu vás, pravím, a rozdmýchám okolo vás oheň prchlivosti své, i rozpustíte se u prostřed města.

22 Jakž se stříbro rozpouští v peci, tak se rozpustíte u prostřed něho, i zvíte, že já Hospodin vylil jsem prchlivost svou na vás.

23 Ještě stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

24 Synu člověčí, rci: Ty země jsi nečistá, nebudeš deštěm svlažena v den rozhněvání.

25 Spiknutí proroků jejích u prostřed ní, jsou podobni lvu řvoucímu, uchvacujícímu loupež, duše žerou, bohatství a věci drahé berou, a činí mnoho vdov u prostřed ní.

26 Kněží její natahují zákona mého, a svaté věci mé poškvrňují, mezi svatým a poškvrněným rozdílu nečiní, a mezi nečistým a čistým nerozeznávají. Nadto od sobot mých skrývají oči své, tak že zlehčován bývám mezi nimi.

27 Knížata její u prostřed ní jsou jako vlci uchvacující loupež, vylévajíce krev, hubíce duše, aby sháněli mrzký zisk.

28 Proroci pak jejich obmítají jim vápnem ničemným, předpovídají marné věci, a hádají jim lež, říkajíce: Takto praví Panovník Hospodin, ješto Hospodin nemluvil.

29 Lid této země činí nátisk, a cizí věci mocí béře, chudému a nuznému ubližují, a pohostinného utiskují nespravedlivě.

30 Hledaje pak někoho z nich, kterýž by udělal hradbu, a postavil se v mezeře před tváří mou za tuto zemi, abych jí nezkazil, žádného nenacházím.

31 Protož vyleji na ně rozhněvání své, ohněm prchlivosti své konec jim učiním, cestu jejich jim na hlavu obrátím, praví Panovník Hospodin.

   

Från Swedenborgs verk

 

Arcana Coelestia #7052

Studera detta avsnitt

  
/ 10837  
  

7052. Verses 27-31 And Jehovah said to Aaron, Go to meet Moses, to the wilderness. And he went, and he came to meet him in the mountain of God, and kissed him. And Moses told Aaron all Jehovah's words with which He had sent him, and all the signs which He had commanded him. And Moses and Aaron went, and gathered together all the elders of the children of Israel. And Aaron spoke all the words which Jehovah had spoken to Moses, and did the signs before the eyes of the people. And the people believed, and heard that Jehovah had visited the children of Israel, and that He had seen their affliction; and they bowed, and bowed down.

'And Jehovah said to Aaron' means the truth presented by doctrinal teachings and perception from the Divine within it. 'Go to meet Moses' means that it was to be joined to truth going forth directly from the Divine. 'To the wilderness' means a situation prior to that in which no such thing exists. 'And he went, and he came to meet him in the mountain of God' means a joining together within the good of love there. 'And kissed him' means the affection belonging to the joining together. 'And Moses told Aaron all Jehovah's words' means an influx of truth going forth directly from the Lord's Divine into truth that goes forth in an indirect way, and instruction in specific doctrinal teachings. 'With which He had sent him' means which go forth. 'And all the signs which He had commanded him' means enlightenment together with corroboration as a result of that enlightenment. 'And Moses and Aaron went' means the life of both when joined together. 'And gathered together all the elders of the children of Israel' means the chief characteristics of wisdom that the spiritual Church possessed. 'And Aaron spoke all the words which Jehovah had spoken to Moses' means doctrinal teachings received thereby from the Divine. 'And did the signs before the eyes of the people' means a corroboration suited to the ability to grasp things. 'And the people believed, and heard' means faith and hope. 'That Jehovah had visited the children of Israel' means those who belonged to the spiritual Church - [their faith and hope] that they would be delivered and saved by the Lord's Coming. 'And that He had seen their affliction' means after such great temptations. 'And they bowed, and bowed down' means humility.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.

Bibeln

 

Jeremiah 3:14-19

Studie

      

14 "Return, backsliding children," says Yahweh; "for I am a husband to you. I will take you one of a city, and two of a family, and I will bring you to Zion.

15 I will give you shepherds according to my heart, who shall feed you with knowledge and understanding.

16 It shall come to pass, when you are multiplied and increased in the land, in those days," says Yahweh, "they shall say no more, 'The ark of the covenant of Yahweh!' neither shall it come to mind; neither shall they remember it; neither shall they miss it; neither shall it be made any more.

17 At that time they shall call Jerusalem 'The throne of Yahweh;' and all the nations shall be gathered to it, to the name of Yahweh, to Jerusalem. Neither shall they walk any more after the stubbornness of their evil heart.

18 In those days the house of Judah shall walk with the house of Israel, and they shall come together out of the land of the north to the land that I gave for an inheritance to your fathers.

19 "But I said, 'How I would put you among the children, and give you a pleasant land, a goodly heritage of the armies of the nations!' and I said, 'You shall call me "My Father," and shall not turn away from following me.'