ბიბლია

 

Danieli 10

Სწავლა

   

1 Léta třetího Cýra krále Perského, zjeveno bylo slovo Danielovi, kterýž sloul jménem Baltazar, a pravé bylo slovo to, i uložený čas dlouhý, a rozum toho slova i smysl zjeven jemu u vidění.

2 V těch dnech já Daniel kvílil jsem za tři téhodny dnů.

3 Pokrmu pochotného jsem nejedl, ani maso ani víno nevešlo do úst mých, aniž jsem se mastí mazal, až se vyplnili dnové tří téhodnů.

4 Dne pak dvadcátého čtvrtého měsíce prvního, když jsem byl na břehu řeky veliké, to jest Hiddekel.

5 Pozdvih očí svých, viděl jsem, a aj, muž jeden oděný v roucho lněné, a bedra jeho přepásaná byla zlatem ryzím z Ufaz.

6 Tělo pak jeho jako tarsis, a oblíčej jeho na pohledění jako blesk, a oči jeho podobné pochodním hořícím, a ramena jeho i nohy jeho na pohledění jako měď vypulerovaná, a zvuk slov jeho podobný zvuku množství.

7 Viděl jsem pak já Daniel sám vidění to, ale muži ti, kteříž se mnou byli, neviděli toho vidění, než hrůza veliká připadla na ně, až i utekli, aby se skryli.

8 Pročež já zůstal jsem sám, a viděl jsem vidění to veliké, ale nezůstalo i ve mně síly, a krása má změnila se, a porušila na mně, aniž jsem mohl zadržeti síly.

9 Tedy slyšel jsem zvuk slov jeho, a uslyšav zvuk slov jeho, usnul jsem tvrdě na tváři své, na tváři své na zemi.

10 V tom aj, ruka dotkla se mne, a pozdvihla mne na kolena má a na dlaně rukou mých.

11 I řekl mi: Danieli, muži velmi milý, pozoruj slov, kteráž já mluviti budu tobě, a stůj na místě svém, nebo nyní poslán jsem k tobě. A když promluvil ke mně slovo to, stál jsem, třesa se.

12 Pročež řekl mi: Nebojž se, Danieli; nebo od prvního dne, jakž jsi přiložil srdce své, abys rozuměl, a trápil se před Bohem svým, vyslyšána jsou slova tvá, a já přišel jsem příčinou slov tvých.

13 Ale kníže království Perského postavovalo se proti mně za jedenmecítma dnů, až aj, Michal, jeden přední z knížat, přišel mi na pomoc; protož jsem já zůstával tam při králích Perských.

14 Již pak přišel jsem, aťbych oznámil, co potkati má lid tvůj v potomních dnech; nebo ještě vidění bude o těch dnech.

15 A když mluvil ke mně ta slova, sklopiv tvář svou k zemi, oněměl jsem.

16 A aj, jako podobnost člověka dotkla se rtů mých, a otevřev ústa svá, mluvil jsem a řekl tomu, kterýž stál naproti mně: Pane můj, příčinou toho vidění obrátili se bolesti mé na mne, a aniž jsem síly zadržeti mohl.

17 Jakž tedy bude moci služebník Pána mého takový mluviti se Pánem mým takovým, poněvadž ve mně od toho času, ve mně, pravím, nezůstalo síly, ani dchnutí nepozůstalo ve mně?

18 Pročež opět dotkl se mne na pohledění jako člověk, a posilnil mne.

19 A řekl: Neboj se, muži velmi milý, pokoj tobě, posilň se, posilň se, pravím. Když pak on mluvil se mnou, posilněn jsa, řekl jsem: Nechť mluví Pán můj, nebo jsi mne posilnil.

20 I řekl: Víš-liž, proč jsem přišel k tobě? Nebo již navrátím se, abych bojoval s knížetem Perským. A já odcházím, a aj, kníže Řecké přitáhne.

21 Ale oznámímť to, což jest zapsáno v psání pravdomluvném; nebo ani jednoho není, ješto by sobě zmužile počínal se mnou v těch věcech, kromě Michala knížete vašeho.

   

სვედენბორგის ნაშრომებიდან

 

O Pánu # 51

შეისწავლეთ ეს პასაჟი.

  
/ 65  
  

51. Tam, kde se hovoří o Pánu, se duchem specificky míní život Jeho moudrosti, což je Božská pravda.

Říkám vám pravdu: prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Utěšitel nepřijde k vám. Odejdu-li, pošlu ho k vám. (Jan 16:7)

Jakmile přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. (Jan 16:13)

On Mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme z Mého. Všecko, co má Otec, jest Mé. Proto jsem řekl, že vám bude zvěstovat, co přijme z Mého. (Jan 16:14-15)

Já požádám Otce, aby vám dal jiného Utěšitele - Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej však znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude. Neopustím vás, sirotků, přijdu k vám, uzříte Mě. (Jan 14:16-19)

Až přijde Utěšitel, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, ten o Mě vydá svědectví. (Jan 15:26)

Ježíš zvolal: „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke Mně a pije! Kdo věří ve Mne, proudy živé vody poplynou z jeho nitra.” To řekl o Duchu svatém, jejž měli přijmout ti, kteří v něj uvěřili. Dosud totiž Duch svatý nebyl dán, neboť Ježíš ještě nebyl oslaven. (Jan 7:37-39)

Ježíš dechl na učedníky a řekl: „Přijměte Ducha svatého.” (Jan 20:22)

Že Utěšitelem, Duchem pravdy a Duchem svatým je míněn Pán sám, je zřejmé z Jeho slov, že svět ho nezná - neznali totiž ještě Pána. A když řekl, že ho pošle, dodal: Neopustím vás, sirotků, přijdu k vám, uzříte Mě. (Jan 14:16-19, 26, 28); a jinde: Hle, Já jsem s vámi po všechny dny až do skonání věku. (Matouš 28:20) A když Tomáš řekl: „Nevíme, kam jdeš, ” Ježíš odpověděl: „Já jsem ta cesta a pravda.” (Jan 14:6)

Protože Duch pravdy neboli Duch svatý je totéž co Pán, Jenž je Pravdasama, praví se také: Dosud nebyl dán Duch svatý, neboť Ježíš ještě nebyl oslaven. (Jan 7:39)

Po Svém oslavení neboli dokonalém sjednocení s Otcem, k čemuž došlo utrpením na kříži, se totiž Pán stal Božskou moudrostí a Božskou pravdou samou, a tedy Duchem svatým. Pán dechl na učedníky a řekl: „Přijměte Ducha svatého” z toho důvodu, že veškeré dýchání v nebi pochází od Pána. Andělé stejně jako lidé dýchají a tluče jim srdce; jejich dýchání se řídí tím, jak přijímají Božskou moudrost od Pána, a tep jejich srdce neboli jejich puls se řídí tím, jak přijímají od Pána Božskou lásku. Že je tomu opravdu tak, bude objasněno na příslušném místě.

Že Duch svatý je Božská pravda od Pána, vysvítá dále i z těchto míst:

Když vás povedou do synagóg, nedělejte si starosti, co řeknete. Duch svatý vás v té hodině naučí, co je třeba říci. (Lukáše 12:11-12; Matouš 10:20; Marek 13:11)

Pravil Hospodin: „Můj duch, který na Tobě spočívá, a Má slova, která jsem Ti vložil do úst, nevzdálí se z úst Tvých. (Izajáš 59:21)

I vzejde proutek z pařezu Jišajova. Prutem Svých úst bude bít zemi a duchem Svých rtů usmrtí svévolníka; Jeho boky přepásá pravda. (Izajáš 11:1, 4-5)

Ústa Boží to přikázala a Jeho duch je shromáždí. (Izajáš 34:16)

Ti, kdo uctívají Boha, mají tak činit v duchu a v pravdě. (Jan 4:24)

Co dává život, je duch, tělo samo nic neznamená. Slova, která jsem k vám mluvil, jsou duch a jsou život. (Jan 6:63)

Já vás křtím vodou k pokání; ale ten, který přichází za mnou, vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. (Matouš 3:11; Marek 1:8; Lukáše 3:16)

Křtít Duchem svatým a ohněm znamená znamená znovuzrozovat Božskou pravdou, která je věcí víry, a Božským dobrem, které je věcí lásky.

Když byl Ježíš pokřtěn, otevřela se nebesa a spatřil Ducha svatého, jak sestupuje jako holubice. (Matouš 3:16; Marek 1:10; Lukáše 3:21; Jan 1:32-33)

Holubice představuje očištění a znovuzrození Božskou pravdou.

Jelikož Duchem svatým se tam, kde se hovoří o Pánu, míní Jeho Božský život, a tedy On sám, a specificky život Jeho moudrosti, jenž se nazývá Božskou pravdou, míní se výrazem prorocký duch, který se také nazývá Duch svatý, Božská pravda od Pána - například na těchto místech:

Duch mluvil k církvím. (Zjevení Janovo 2:7, 11, 29; 3, 1, 3, 6, 13, 22)

Sedm hořících světel před trůnem je sedmero duchů Božích. (Zjevení Janovo 4:5)

Mezi starci stojí Beránek; měl sedm očí, což je sedmero duchů Božích vyslaných do celého světa. (Zjevení Janovo 5:6)

Hořící lampy a oči Pána značí Božskou pravdu a číslo sedm označuje svatost.

Duch praví, ať odpočinou od svých prací. (Zjevení Janovo 14:13)

Duch i nevěsta praví: „Přijď!” (Zjevení Janovo 22:17)

Srdce měli jako z křemene, aby neslyšeli zákon ani slova, která posílal Hospodin svým Duchem skrze proroky. (Zacharjáš 7:12)

Na Elíšovi spočinul duch Eliášův. (2. list Korintským 2:15)

Jan šel napřed v duchu a moci Eliášově. (Lukáše 1:17)

Alžběta byla naplněna Duchem svatým a prorokovala. (Lukáše 1:41)

David řekl v Duchu svatém: „Řekl Pán mému Pánu: Usedni po mé pravici.” (Marek 12:36)

Svědectví Ježíšovo je duch proroctví. (Zjevení Janovo 19:10)

Protože se tedy Duchem svatým specificky rozumí Pán vzhledem ke své Božské moudrosti, a proto i vzhledem k Božské pravdě, je zřejmé, proč se o Duchu svatém říká, že osvěcuje, učí a dává vnuknutí.

  
/ 65  
  

Many thanks to Lenka Máchová for her permission to use her translation on this site.