Komentář

 

Svatý Duch

Napsal(a) New Christian Bible Study Staff, John Odhner (strojově přeloženo do čeština)

Henry Ossawa Tanner (United States, Pennsylvania, Pittsburgh, 1859 - 1937) 
Daniel in the Lions' Den, 1907-1918. Painting, Oil on paper mounted on canvas, 41 1/8 x 49 7/8 in.

Povaha Ducha svatého je téma, kde existuje výrazný rozdíl mezi standardní křesťanskou teologií a novou křesťanskou perspektivou. „Oficiální“ dogma většiny křesťanských učení je, že Duch svatý je jednou ze tří osob, které tvoří jednoho Boha, v roli oslovování lidí s Boží mocí, aby je přivedli do touhy po spravedlnosti. Je vnímán jako postupující od ostatních dvou: Bůh Otec a Ježíš Syn.

Tato stará formulace byla výsledkem tří století debat mezi ranými křesťany, když se snažili pochopit Boží povahu. V té době existovala značná menšina, která odmítla pohled Boha na tři osoby, ale - většina vyhrála na radě Nicea v roce 325 nl.

Nové křesťanské učení se více podobá některým pohledům na starou menšinu. Považuje Ducha svatého za sílu nebo aktivitu, která přichází od Boha - ne jako samostatná bytost. To je v souladu s naším každodenním chápáním „ducha“ jako projekce něčí osobnosti. To také odpovídá za skutečnost, že termín „Duch svatý“ se ve Starém zákoně nevyskytuje, který místo toho používá fráze, jako „duch Boží“, „duch Jehovův“ a „duch Pána“, kde myšlenka ducha úzce spojená s Boží osobou.

Spisy popisují Otce, Syna a Ducha svatého jako tři atributy jedné osoby: duši, tělo a ducha jediného Boha. Také říkají, že pojem „Duch svatý“ se objevuje v Novém zákoně, protože je spojen s Pánovým příchodem ve fyzickém těle Ježíše, a kvůli způsobu, jakým tento příchod změnil způsob, jak se můžeme učit Pánovu pravdu a stát se dobrými lidmi. .

Podle spisů byly církve před příchodem „reprezentativní“. Lidé v nich (v tom nejlepším z těch církví) věděli, že Pán stvořil svět a že svět byl tedy obrazem Pána, a měli schopnost podívat se na tento stvořený svět a porozumět jeho duchovnímu zprávy; mohli se podívat na svět a pochopit Pána. A udělali to bez pokusu as velkou hloubkou, tak jak můžeme číst knihu, když to, co vlastně vidíme, je banda černých hádek na bílém listu papíru.

Tato schopnost byla nakonec zkroucena v uctívání idolů a magii, když lidé sklouzli do zla. Pán použil Děti Izraele k uchování symbolických forem uctívání, ale ani neznali hlubší význam rituálů, které následovali. S tímto světem bez skutečného porozumění vzal Pán lidské tělo, aby mohl lidem přímo nabízet nové myšlenky. Proto spisy říkají, že představuje božskou pravdu („Slovo se stalo tělem“, jak je uvedeno v Janovi 1:14).

Duch Svatý v srdci také představuje božskou pravdu, pravdu, kterou Pán nabízí skrze svou službu ve světě a její záznam v Novém zákoně. Termín „Duch svatý“ se také používá v obecnějším slova smyslu, což znamená božskou aktivitu a božský účinek, které fungují prostřednictvím pravého učení a mají dopad na naše životy.

Takové přímé spojení mezi Pánem a námi nebylo něco, co by mohlo přijít skrze zástupce; muselo to pocházet od Pána jako člověka kráčejícího po Zemi během jeho fyzického života nebo - v moderní době - skrze obraz, který jsme od Něho měli jako člověka ve svém fyzickém životě. Proto lidé nepřijali Ducha svatého před Pánovým příchodem.

Nyní však máme plnohodnotnou myšlenku Pána, kdy Bůh Otec zastupuje jeho duši, Syn představuje jeho tělo a Duch Svatý představuje jeho činy a jeho dopad na lidi.

(Odkazy: Nauka Nového Jeruzaléma O Pánu 58; Pravé křesťanské náboženství 138, 139, 140, 142, 153, 158, 163, 164, 166, 167, 168, 170, 172)

Ze Swedenborgových děl

 

True Christian Religion # 163

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 853  
  

163. THE DIVINE TRINITY

I have discussed God the Creator, and at the same time the creation, and then the Lord the Redeemer, and at the same time the process of redemption; and now finally the Holy Spirit, and at the same time how God works. So having discussed God the Three-in-one, I must now also discuss the Divine Trinity, a subject familiar to Christian people, yet actually one they know nothing about. For this is the only way of acquiring a correct idea of God; and a correct idea of God is to the congregation like the sanctuary and altar in a church, or like a crown on the head and a sceptre in the hand of a king, as he sits upon his throne. From this hangs the whole body of theology, like a chain from its anchor-point. If you are prepared to believe me, the idea everyone has of God determines his place in the heavens. It is like the touchstone used to test gold and silver, that is to say, it tests the nature of the good and truth a person has. For he cannot have any good which leads to salvation except from God, nor any truth which does not get its quality from the good deep within it. But to reveal the nature of the Divine Trinity so that it can be seen by both eyes, the discussion must be split up into propositions, as follows.

(i) There is a Divine Trinity consisting of Father, Son and Holy Spirit.

(ii) Those three, Father, Son and Holy Spirit, are the three essentials of a single God, which make one as soul, body and activity do with a person.

(iii) This Trinity did not exist before the creation of the world, but it was provided and made after the creation of the world, when God became incarnate, and then it was in the Lord God, the Redeemer and Saviour, Jesus Christ.

(iv) A Trinity of Divine persons from eternity, or existing before the creation of the world, implies thinking about a Trinity of Gods; and this thought cannot be banished by a verbal confession of belief in one God.

(v) The Trinity of persons was unknown to the Apostolic church, but was the invention of the Council of Nicaea, leading to its introduction into the Roman Catholic church, and thus to the churches which split from it.

(vi) The Trinity as defined by the Council of Nicaea and by Athanasius caused a faith to arise which has perverted the whole Christian church.

(vii) This is the source of the abomination of desolation and the affliction such as never has been nor shall be, both of which the Lord predicted in Daniel, the Gospels and Revelation.

(viii) Further, unless a new heaven and a new church are founded by the Lord, no flesh can be saved.

(ix) From a Trinity of persons, each of which individually is God, as asserted by the Athanasian Creed, many absurd ideas of various kinds have arisen about God, which are mere fancies and abortions.

These propositions will now be explained one by one.

  
/ 853  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.