Bible

 

Metjū 12

Studie

   

1 Tanī laikā Jēzus gāja sabatā caur druvu. Viņa mācekļi, būdami izsalkuši, sāka raut vārpas un ēst.

2 Farizeji, to redzēdami, sacīja Viņam: Lūk, Tavi mācekļi dara to, ko sabatā nepienākas darīt!

3 Bet Viņš sacīja tiem: Vai jūs neesat lasījuši, ko darīja Dāvids un tie, kas bija ar viņu, kad tas bija izsalcis?

4 Kā viņš iegāja Dieva namā un ēda upura maizi, kuru viņam un arī tiem, kas ar viņu bija, ēst nepienācās, bet tikai vienīgi priesteriem?

5 Vai, atkal, jūs nelasījāt bauslībā, ka priesteri svētnīcā sabatā lauž sabata mieru un ir bezvainīgi?

6 Bet es jums saku: šeit ir lielāks nekā svētnīca.

7 Ja jūs saprastu, ko tas nozīmē: es vēlos žēlsirdību, bet ne upuri, tad jūs nekad nepazudinātu nevainīgos;

8 Jo Cilvēka Dēls ir arī sabata kungs.

9 Un Viņš aizgāja no turienes un iegāja viņu sinagogā.

10 Un, lūk, tur bija cilvēks ar nokaltušu roku. Lai Viņu apvainotu, tie jautāja Viņam, sacīdami: Vai sabatā atļauts dziedināt?

11 Bet Viņš sacīja tiem: Kurš cilvēks no jums, kam viena avs un tā sabatā iekrīt bedrē, neņemtu un neizvilktu to?

12 Cilvēks ir daudz labāks par avi. Tāpēc arī atļauts sabatā labu darīt.

13 Tad Viņš sacīja cilvēkam: Izstiep savu roku! Un viņš izstiepa; un tā bija kļuvusi vesela kā otra.

14 Bet farizeji, izgājuši ārā, sazvērējās pret Viņu, kā to nogalināt.

15 Jēzus, zinādams to, aizgāja no turienes. Un daudzi sekoja Viņam, un Viņš tos visus izdziedināja.

16 Un Viņš pavēlēja, lai tie Viņu neatklāj,

17 Lai izpildītos pravieša Isaja vārdi, kas saka:

18 Šis ir mans kalps, kuru es izredzēju, mans mīlulis, pie kā manai dvēselei labpatika. Es likšu uz Viņu savu garu, un Viņš pasludinās tautām tiesu.

19 Viņš nenaidosies un netrokšņos, un neviens ielās Viņa balsi nedzirdēs.

20 Viņš ielauztu niedri nenolauzīs un kvēlošu degli neizdzēsīs, kamēr nebūs licis taisnībai uzvarēt.

21 Un Viņa vārds ir tautu cerība.

22 Tad atveda pie Viņa ļaunā gara apsēsto, kas bija akls un mēms; un Viņš to izdziedināja tā, ka tas varēja runāt un redzēt.

23 Un visi ļaudis brīnījās un sacīja: Vai tik Viņš nav Dāvida Dēls?

24 Bet farizeji, to dzirdēdami, sacīja: Viņš neizdzen ļaunos garus citādi kā tikai ar Belcebulu, velnu virsnieku.

25 Jēzus, zinādams viņu domas, tiem sacīja: Ikviena valsts, kura pati sevī sašķēlusies, iznīks; un ikviena pilsēta vai māja, kura pati sevī sašķēlusies, nepastāvēs.

26 Ja nu sātans izdzen sātanu, tad viņš pats sevī sašķēlies: kā tad pastāvēs viņa valsts?

27 Ja tad es ļaunos garus izdzenu ar Belcebulu, ar ko tad izdzen jūsu dēli? Tāpēc viņi būs jūsu tiesātāji.

28 Bet ja es izdzenu sātanus ar Dieva garu, tad pie jums atnākusi Dieva valstība.

29 Un kā var kāds ieiet stipra cilvēka mājā un izlaupīt viņa mantu, ja iepriekš nesasien stipro? Un tad tā māju izlaupīs.

30 Kas nav ar mani, tas ir pret mani; kas ar mani nesakrāj, tas izšķiež.

31 Tāpēc es jums saku: Katrs grēks un zaimi cilvēkiem tiks piedots; bet zaimi pret Garu netiks piedoti.

32 Un ja kāds sacīs vārdu pret Cilvēka Dēlu, tam tiks piedots, bet kas runās pret Svēto Garu, tam netiks piedots ne šinī, ne nākošajā pasaulē.

33 Vai nu jūs koku atzīstat par labu un tā augļus par labiem, vai atzīstat koku par nelabu un tā augļus par nelabiem, jo koku pazīst pēc tā augļiem.

34 Čūsku izdzimums, kā jūs varat runāt labu, būdami ļauni? Jo no sirds pārpilnības runā mute.

35 Labs cilvēks no dārgumu krātuves iznes labu mantu, bet ļauns cilvēks no ļaunumu krātuves iznes ļaunu.

36 Bet es jums saku, ka cilvēki par katru nevajadzīgu vārdu, ko tie izrunā, dos norēķinu tiesas dienā.

37 Jo pēc taviem vārdiem tevi attaisnos un pēc taviem vārdiem tevi pazudinās.

38 Tad daži rakstu mācītāji un farizeji atbildēja Viņam, sacīdami: Mācītāj, mēs vēlamies no Tevis redzēt brīnumu!

39 Viņš atbildēja tiem un sacīja: Ļauna un laulības pārkāpēja cilts meklē zīmi, bet cita zīme netiks dota kā tikai pravieša Jonasa zīme.

40 Kā Jonass trīs dienas un trīs naktis bija lielzivs iekšās, tā Cilvēka Dēls trīs dienas un trīs naktis būs zemes klēpī.

41 Ninīves vīri stāsies tiesā pret šo cilti un notiesās to, jo viņi, Jonasam sludinot, atgriezās no grēkiem. Un, lūk, šeit ir vairāk kā Jonass.

42 Dienvidu ķēniņiene stāsies tiesā pret šo cilti un notiesās to, jo viņa nāca no pasaules malas, lai dzirdētu Salomona gudrību, bet šeit ir vairāk kā Salomons.

43 Kad ļaunais gars iziet no cilvēka, tas klejo, meklēdams mieru, bet neatrod to.

44 Tad viņš saka: Es atgriezīšos savā mājā, no kuras es izgāju. Un atnācis, viņš atrod to neaizņemtu, izslaucītu ar slotu un uzpostu.

45 Tad viņš aiziet un paņem līdz septiņus garus, kas ļaunāki par viņu; un iegājuši tie tur dzīvo; un šī cilvēka pēdējais stāvoklis kļūst ļaunāks nekā pirmais. Tā tas notiks arī šai ļaunajai ciltij.

46 Kamēr Viņš vēl runāja ļaudīm, lūk, Viņa māte un Viņa brāļi stāvēja ārā, vēlēdamies ar Viņu runāt.

47 Kāds Viņam sacīja: Lūk, Tava māte un Tavi brāļi stāv ārā un meklē Tevi.

48 Bet Viņš atbildēja tam, kas Viņam paziņoja, sacīdams: Kas ir mana māte un kas mani brāļi?

49 Un Viņš, izstiepis roku pār saviem mācekļiem, sacīja: Lūk, mana māte un mani brāļi!

50 Jo kas izpilda mana Tēva prātu, kas debesīs, tas ir mans brālis un māsa, un māte.

   

Komentář

 

Co říká Bible o tom, že se znovu narodí

Napsal(a) John Odhner (strojově přeloženo do čeština)

Photo by Jenny Stein

Nedávno jsem mluvil s někým, kdo se těšil, až se stane otcem. Zeptal se mě: "Je těžké naučit se být dobrým otcem? Jak ses vyrovnal s tou změnou ve svém životě?"

"Jednou z pěkných věcí na tom, stát se otcem," řekl jsem, "je to, že se to stalo krok za krokem. Nejprve jsme se zasnoubili a po nějaké době jsme se vzali. Během té doby mi povídání o rodičovství pomohlo připravit se na to, mentálně. Pár měsíců po naší svatbě moje žena otěhotněla a pak jsme měli ještě devět měsíců, než se naše dítě skutečně narodilo.“

"Samozřejmě, že narození miminka byla velká změna, ale přesto bylo mnoho rodičovských úkolů, které přicházely později. Například první rok nebyla disciplína problémem a trvalo dva roky, než jsme našemu synovi museli pomáhat." Naučte se vycházet s jeho novou sestřičkou. Být dobrým otcem najednou by bylo nemožné, ale Pán nám dává šanci učit se pomalu."

Většina změn v našem životě probíhá postupně. Palec růstu může dítěti trvat půl roku. Naučit se mluvit novým jazykem nebo hrát na hudební nástroj může trvat několik let. Dva lidé se mohou vzít za den, ale skutečné manželství myslí trvá desetiletí.

Změny v našem duchovním životě jsou také pozvolné. Probíhají krok za krokem a duchovní růst bude snazší, budeme-li vědět, že neproběhne za okamžik. Je to pokračující proces. Ježíš řekl,

"Dokud se někdo nenarodí znovu, nemůže spatřit království Boží." (Jan 3:3)

Mnoho pasáží v Bibli naznačuje, že znovuzrození duchovně bude procesem krok za krokem stejně jako fyzické početí, těhotenství, narození, růst a vývoj. Například Peter to popisuje v sedmi různých krocích:

"Přidej ke své víře ctnost a ke ctnosti poznání a k poznání sebeovládání a k sebeovládání vytrvalost a k vytrvalosti zbožnost, k zbožnosti, bratrskou laskavost a k bratrské laskavosti lásku." Pouze dokončením tohoto procesu si můžeme být jisti, že vstoupíme do Božího království. (2 Petr 1:5)

Jedním z důvodů, proč znovuzrození musí být postupný proces, je to, že zahrnuje úplnou změnu charakteru. Pavel to popisuje takto:

"Je-li kdo v Kristu, je novým stvořením: staré věci pominuly, hle, vše se stalo novými." (2 Korinťanům 5:5)

Znovuzrození zahrnuje nové poznání, nové zvyky, nové činnosti, nové lásky a nové vědomí Pána.

Nové znalosti

Znovuzrození neprobíhá slepým skokem víry, ale postupným vzděláváním, studiem a osvětou. Ježíš řekl,

"Pokud budete pokračovat v mém Slovu, ...pravda vás osvobodí." (Jan 15:3)

Pravda je nástrojem změny, prostředkem k novému životu. Ježíš řekl,

"Nyní jsi čistý skrze slovo, které jsem k tobě mluvil." (Jan 15:3)

Abychom se znovuzrodili, místo toho, abychom bez pochyby přijímali dogmata, musíme pochopit pravdu. Být „dětský“ neznamená být dětinský v našem přesvědčení.

"Ve zlobě buďte dětmi, ale v porozumění buďte dospělí." (1 Korinťanům 14:20)

V jednom ze svých příběhů Ježíš popisuje dobrého člověka jako toho, „kdo slyší Slovo, rozumí mu a také nese ovoce“. (Matouš 12:23)

Nejdůležitější ze všeho je porozumění Bohu. Pokud je pro nás Boží přirozenost tajemstvím, těžko můžeme říci, že jsme znovuzrozeni nebo že jsme Jeho synové. (Porovnej Jan 15:15.)

Poznání Boha jde ruku v ruce se zrozením z Něho. (1 Jan 4:7)

"Čistý v srdci uvidí Boha." (Matouš 5:8)

Když jsme znovuzrozeni, Bůh „září v našich srdcích, aby dal světlo poznání Boží slávy ve tváři Ježíše Krista“. (2 Korinťanům 4:6)

Nové návyky

Každý, kdo má ve zvyku dělat nebo myslet na zlé věci, žije „starý“ život a není schopen skutečné dobroty toho, kdo je překonal.

"Může leopard změnit své skvrny? Pak můžete také konat dobro, kdo jste zvyklí konat zlo." (Jeremiáše 13:23) "Kdo páchá hřích, je služebníkem hříchu." (Jan 8:34)

Přijetí nového života vyžaduje boj proti starým zvykům.

"Odvrhněte od sebe všechna provinění, kterých jste se dopustili, a získejte nové srdce a nového ducha. Proč byste měli zemřít? ...Obraťte se a žijte!" (Ezechiel 18:21, 31-32.)

"Umyjte se, očisťte se, odstraňte z mých očí zlo svého konání! Přestaň konat zlo, nauč se konat dobro." (Izajáš 1:16.)

Tento druh pokání se nemůže uskutečnit pouze modlitbou za odpuštění. Vyžaduje to boj, neustálý boj o překonání starých způsobů života. Pavel to nazval bojem mezi „tělem“ a „duchem“. (Galatským 4:29, Římanům 8:7.)

Je to bitva, která vyžaduje naše největší úsilí – „celé vaše srdce a celou vaši duši a veškerou vaši sílu“. (Deuteronomium 6:4)

Nakonec nám Bůh neustálým úsilím dává takovou moc nad našimi zvyky, že už by nás nenapadlo dělat něco zlého. Když tento čas konečně přijde, můžeme být nazýváni „znovuzrozeni“.

"Kdo se narodil z Boha, nehřeší... Nemůže hřešit, protože se narodil z Boha." (1 Jan 3:9)

"Co se narodilo z Boha, vítězí nad světem.... Víme, že kdo se narodil z Boha, nehřeší, ale kdo se narodil z Boha, zachovává se a ten ničemný se ho nedotýká.“ (1 Jan 5:4, 18)

Nové aktivity

Spolu s novými návyky přicházejí i nové aktivity. Člověk, který zanedbává být užitečný, se nemůže znovu narodit a nemůže jít do nebe. Ježíš naznačil, že někteří křesťané nebudou spaseni, protože nemají dobré skutky.

"Ne každý, kdo mi říká, Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích." (Matouš 7:21)

V jednom ze svých podobenství Ježíš vyprávěl o některých lidech, kteří půjdou do věčného trestu, ne proto, že by jim chyběla víra, ale protože nedokázali pomoci lidem, kteří byli v nouzi. (Matouš 25:41-46)

Po smrti Pán „oddává každému podle jeho skutků“. (Matouš 16:27)

Znovuzrozený člověk se zajímá o ostatní a svůj život orientuje na práci, kterou může dělat, aby pomohl druhým.

"Víra sama o sobě, pokud nemá skutky, je mrtvá... Člověk je ospravedlněn ze skutků, a ne pouze z víry." (List Jakubův 2:17, 24)

Abyste se znovu narodili, musíte „přinášet ovoce hodné pokání“. (Lukáš 3:8) Služba a užitečnost jsou znaky nového života.

Nové lásky

Ještě více než víra a více než skutky je síla, která způsobuje znovuzrození člověka, láska. Petr nám říká, že jsme znovuzrozeni prostřednictvím lásky a za účelem milovat druhé.

"Protože jste očistili své duše v poslušnosti pravdy skrze ducha v upřímné lásce k bratřím, milujte se navzájem vroucně čistým srdcem, znovuzrození...slovem Božím." (1 Petr 1:22, 23)

John také velmi jasně říká, že pouze ti, kdo milují druhé, mohou získat nový život:

"Víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme bratry. Kdo nemiluje svého bratra, zůstává ve smrti." (1 Jan 3:14)

"Každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a zná Boha. Kdo nemiluje, nezná Boha, neboť Bůh je láska." (1 Jan 4:7-8)

Nové vědomí Pána

Musíme vzít na sebe víru, bojovat se zlými pudy v sobě, sloužit druhým a milovat druhé, chceme-li se znovu narodit. Přesto si ve všech těchto věcech musíme také uvědomit, že je to Pán, kdo v nás působí.

"Také jsi v nás vykonal všechna naše díla." (Izajáš 26:12)

"Existuje mnoho forem práce, ale všechny ve všech lidech jsou dílem téhož Boha." (1 Korinťanům 12:6)

V procesu znovuzrození si uvědomujeme, že je to Pán působící v nás, který nám umožňuje pracovat, věřit, bojovat a milovat. Tyto schopnosti jsou Jeho milosrdným darem. On říká,

"Dám ti nové srdce a vložím do tebe nového ducha...a způsobím, že budeš chodit v mých nařízeních." (Ezechiel 36:26-27)

Trpělivost

Abychom se znovuzrodili, musíme obnovit své znalosti, zvyky, činy, lásky a vztah s Pánem. To vše vyžaduje čas, dokonce celý život. Stejně jako porod a růst vyžaduje trpělivost a vytrvalost, tak i znovuzrození.

"Ve své trpělivosti získáte své duše." (Lukáš 21:19)

"Kdo vytrvá do konce, bude spasen." (Matouš 10:22)

Bůh dá věčný život těm, kdo ho hledají „trpělivým pokračováním v činění dobra“. (Římanům 2:7)

Nemůžeme očekávat, že se znovu narodíme v jediném okamžiku. Pokud si přejeme získat nebeské zaslíbení, Bible znovu a znovu radí k vytrvalosti a vytrvalosti.

"Je dobře, že člověk má doufat a tiše čekat na spasení Páně." (Pláč Jeremjášův 3:26, 27)

Neboť to sice nějakou dobu trvá, ale když uděláme svůj díl, Pán to jistě udělá.

"Svěř svou cestu Hospodinu, důvěřuj mu také a on ji uskuteční." (Žalmy 37:5, 7)