Bible

 

Metjū 11

Studie

   

1 Un kad Jēzus bija beidzis mācīt savus divpadsmit mācekļus, notika, ka Viņš no šejienes aizgāja, lai mācītu un sludinātu viņu pilsētās.

2 Bet Jānis, dzirdēdams cietumā par Kristus darbiem, nosūtīja divus no saviem mācekļiem

3 Un sacīja Viņam: Vai Tu esi tas, kam bija jānāk, vai lai citu gaidām?

4 Un Jēzus, atbildēdams viņiem, sacīja: Ejiet un ziņojiet Jānim, ko jūs dzirdējāt un redzējāt!

5 Akli redz, tizli staigā, spitalīgie kļūst tīri, kurli dzird, miroņi ceļas augšām, nabagiem tiek sludināts evaņģēlijs.

6 Un svētīgs ir tas, kas no manis neapgrēcinās.

7 Bet viņiem aizejot, Jēzus sāka runāt ļaudīm par Jāni: Ko jūs gājāt tuksnesī skatīt? Vai vēja šķobītu niedri?

8 Bet ko jūs gājāt skatīt? Vai mīkstās drēbēs tērptu cilvēku? Lūk, kas tērpjas mīkstās drēbēs, tie dzīvo ķēniņu pilīs.

9 Bet ko jūs gājāt skatīt? Vai pravieti? Jā, es saku jums, un vairāk nekā pravieti.

10 Šis ir tas, par ko rakstīts: lūk, es sūtu savu eņģeli pirms Tava vaiga, kas sagatavos Tavu ceļu pirms Tevis.

11 Patiesi es jums saku: starp dzimušajiem no sievietēm neviens nav lielāks nācis par Jāni Kristītāju; bet mazākais debesvalstībā ir lielāks par viņu.

12 No Jāņa Kristītāja laikiem līdz šim debesvalstība cieš varu: un tie, kas varu lieto, iegūst to.

13 Jo visi pravieši un bauslība līdz pat Jānim pravietoja.

14 Un ja jūs gribat pieņemt: viņš ir Elijs, kam bija jānāk.

15 Kam ausis dzirdēšanai, lai dzird!

16 Bet kam lai es pielīdzinu šo cilti? Viņa līdzīga bērniem, kas tirgus laukumā sēd un, kliegdami sev līdzīgajiem,

17 Saka: Mēs jums spēlējām, bet jūs nedejojāt; mēs jums dziedājām raudu dziesmas, bet jūs neraudājāt.

18 Jo atnāca Jānis: ne ēda, ne dzēra, bet tie saka, ka viņā ļaunais gars.

19 Atnāca Cilvēka Dēls; Viņš ēd un dzer, un tie saka: lūk, cilvēks, kas rijējs un dzērājs, muitnieku un grēcinieku draugs! Un to bērni attaisnoja viņu gudrību.

20 Tad Viņš sāka pārmest tām pilsētām, kurās bija darīti daudzi brīnumi, ka tās neatgriežas no grēkiem.

21 Bēdas tev, Horacina! Bēdas tev, Betsaida! Jo, ja Tirā un Sidonā būtu notikuši tie brīnumi, kas tika darīti jūsos, viņi sen jau maisos un pelnos nožēlotu grēkus.

22 Bet es jums saku: Tirai un Sidonai tiesas dienā tiks vieglāk piedots nekā jums.

23 Un tu, Kafarnauma, vai tu pacelsies līdz debesīm? Līdz pat ellei tu nokritīsi, jo, ja Sodomā būtu darīti tie brīnumi, kas notika tevī, tā noteikti paliktu līdz šai dienai.

24 Tomēr es jums saku: Sodomas zemei tiesas dienā būs vieglāk nekā tev.

25 Tanī laikā Jēzus atbildēdams sacīja: Es godinu Tevi, Tēvs, debess un zemes Kungs, ka Tu noslēpi to mācītiem un gudriem, bet atklāji to mazajiem.

26 Jā, Tēvs, jo tas Tev tā labpatika.

27 Mans Tēvs man visu atdevis. Un neviens nepazīst Dēlu kā tikai Tēvs; un neviens nepazīst Tēvu kā tikai Dēls, un kam Dēls grib to atklāt.

28 Nāciet pie manis visi, kas pūlaties un esat apgrūtināti! Es jūs atspirdzināšu.

29 Ņemiet manu jūgu uz sevis un mācieties no manis, jo es esmu lēnprātīgs un pazemīgu sirdi; un jūs atradīsiet mieru savām dvēselēm.

30 Jo mans jūgs ir tīkams, un mana nasta viegla.

   

Komentář

 

Zkoumání významu Matouše 11

Napsal(a) Ray and Star Silverman (strojově přeloženo do čeština)

Saint John the Baptist in Prison Sends His Disciples to Question Jesus

Kapitola 11.


Pronásledování začíná


1. Když Ježíš dokončil vyučování svých dvanácti učedníků, odešel odtud učit a kázat do jejich měst.

2. Jan uslyšel ve vězení o Kristových skutcích [a] poslal dva ze svých učedníků,

3. "Jsi to ty, kdo přichází, nebo máme čekat jiného?" ptá se ho.

4. Ježíš jim odpověděl: "Jděte a oznamte Janovi, co jste slyšeli a viděli:

5. Slepí vidí a chromí chodí, malomocní jsou očišťováni a hluší slyší, mrtví vstávají a chudým se zvěstuje evangelium.

6. A šťastný je [ten], kdo se ve mně nepohoršuje."

7. Když odcházeli, Ježíš začal zástupům říkat o Janovi: "Co jste vyšli na poušť pozorovat? Třtinu, kterou třese vítr?

8. Ale co jste vyšli, abyste viděli? Člověka oděného měkkým rouchem? Hle, ti, kdo nosí měkké oděvy, jsou v královských domech.

9. Ale na co jste vyšli, abyste se podívali? Proroka, ano, pravím vám, a více než proroka.

10. Vždyť to je [ten], o němž je psáno: 'Hle, posílám svého posla před tvou tváří, který ti připraví cestu.

11. Amen, pravím vám: Mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nepovstal větší než Jan Křtitel, ale nejmenší v nebeském království je větší než on. 12. Amen.

12. A od dnů Jana Křtitele až dosud se nebeské království tlačí a ti, kdo se tlačí, se ho zmocňují.

13. Vždyť všichni proroci i Zákon prorokovali až do Jana,

14. A chcete-li [to] přijmout, on je Eliáš, který měl přijít.

15. Kdo má uši k slyšení, ať slyší.

16. K čemu však mám přirovnat toto pokolení? Podobá se malým chlapcům, kteří sedí na trzích a svolávají své druhy,

17. A říkají: 'My jsme vám pískali, a vy jste netančili; my jsme vám naříkali, a vy jste nenaříkali.

18. Jan totiž nepřišel ani jíst, ani pít, a oni říkají: 'Má démona'.

19. Syn člověka přišel jíst a pít, a oni říkají: 'Hle, člověk, žrout a pijan vína, přítel celníků a hříšníků! A moudrost byla ospravedlněna svými dětmi."

20. Potom začal vyčítat městům, v nichž se odehrála většina jeho [mocenských] skutků, že nečiní pokání.

21. "Běda ti, Chorazíne! Běda tobě, Betsaido! Kdyby se totiž v Týru a Sidonu konaly [skutky] moci, které se konaly u vás, dávno by činili pokání v žíních a popelu.

22. Ale já vám říkám: Týru a Sidonu bude v den soudu snesitelněji než vám.

23. A ty, Kafarnaum, které jsi vyvýšené až do nebe, budeš sraženo až do pekla, neboť kdyby se [skutky] moci, které se v tobě staly, staly v Sodomě, zůstaly by až do dnešního dne.

24. Ale pravím ti, že pro sodomskou zemi bude v den soudu snesitelnější než pro tebe." 25. "Ať se stane cokoli," řekl Hospodin, "ať se stane cokoli," řekl Hospodin.


V předchozím díle byli učedníci zorganizováni, poučeni a vysláni. Protože každý učedník představuje duchovní princip, který je pro náš duchovní život stěžejní, je nutné, aby "učedníci v nás" (základní duchovní principy) byli dobře organizováni. 1 To je obraz toho, jak se naše dobré city a pravdivé myšlenky - i když jsou zpočátku rozptýlené - uspořádávají, dávají do formy a připravují k činu. Je však duchovním zákonem, že každý krok vpřed v našem duchovním vývoji se setká se stejným a opačným útokem. Tímto způsobem Pán udržuje nepřetržitý stav rovnováhy, čímž chrání a zachovává naši duchovní svobodu. 2

Přesně to je znázorněno v následující epizodě, kdy se dozvídáme, že Jan Křtitel byl uvězněn. Začaly protiútoky. Protože Jan Křtitel následoval Ježíše a veřejně hlásal, že se přiblížilo nebeské království, byl pronásledován a uvězněn.

To je však pouze vnější příběh. Vnitřněji se protiútoky odehrávají uvnitř každého z nás - v naší mysli. Když jsme pronásledováni, když se cítíme znechuceni a rozrušeni, začínáme pochybovat, zda je následování Pána správné. Pochybujeme o jeho božství. Pochybujeme o autoritě Jeho slov. Pochybujeme o tom, že nebeské království je skutečně na dosah.

Dokonce i Jan Křtitel, jeden z Ježíšových nejvěrnějších zastánců, začíná pochybovat. Přestože je zavřený ve vězení, Jan je schopen poslat Ježíšovi vzkaz: "Jsi ty ten, který přichází, nebo máme hledat jiného?" Ježíš se však neozývá. (11:3). Ježíš neodpovídá přímo. Místo toho říká Janovým poslům, aby se vrátili a podali zprávu o tom, co se děje: "Slepí vidí a chromí chodí, malomocní jsou očišťováni a hluší slyší, mrtví vstávají a chudým je zvěstováno evangelium" (11:5). 3

Je důležité mít na paměti, že Jan Křtitel představuje doslovné učení Slova. 4 V Janově době bylo Boží slovo překrouceno a zprofanováno, až se stalo nepoužitelným k ničemu jinému než k potvrzení toho, čemu náboženský establishment chtěl, aby lidé věřili. Jasné doslovné učení bylo považováno za méně významné než přísné tradice, které učili a prosazovali vládnoucí náboženští vůdci. To vše představuje Janův pobyt ve vězení a právě na to Ježíš naráží, když říká: "Nebeské království trpí násilí a násilníci se ho zmocňují násilím" (11:12).

Lidská rasa se rychle propadala do nejtemnější noci, jakou kdy poznala, což naznačovala epidemie posedlosti démony. Přestože Ježíš konal mocné skutky, mnozí stále odmítali uvěřit. Zdálo se, že se blíží soudný den. A tak je varoval: "A vy, Kafarnaum, kteří jste vyvýšeni v nebi, budete sraženi do pekla, neboť kdyby se mocné skutky, které se u vás děly, byly staly v Sodomě, zůstalo by to až do dnešního dne" (11:23). Ježíš skutečně konal mocné skutky, takže i zlí lidé v Sodomě mohli činit pokání a uvěřit. Bůh přišel na svět skrze Ježíše Krista, ale někteří si tak zvykli na temnotu, že odmítali světlo - i když bylo přímo v jejich středu.

Ježíš je nadále varuje před blížící se zkázou a záhubou. "Ale já vám říkám, že pro sodomskou zemi bude v den soudu snesitelnější než pro vás" (11:24). Ti, kdo odmítají věřit a odmítají světlo, představují ty části nás, které se nechtějí změnit, i když je k tomu dostatek světla.


"Mé jho je snadné"


25. Tehdy Ježíš odpověděl: "Vyznávám tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je nemluvňatům.

26. Ano, Otče, vždyť tak se ti to [líbilo].

27. Všechno je mi odevzdáno mým Otcem; a nikdo nezná Syna kromě Otce; ani Otce nezná nikdo kromě Syna a [toho], komu ho chce Syn zjevit.

28. Pojďte ke mně všichni, [kdo] se namáháte a jste obtíženi, a já vám dám odpočinout.

29. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí pro své duše.

30. Neboť mé jho je [snadné] a mé břemeno je lehké."


Uprostřed těchto hrozivých varování Ježíš nadále poskytuje naději a útěchu. Když se tato epizoda uzavírá, mluví s něhou a soucitem Otce, který je v něm: "Všechno mi bylo odevzdáno mým Otcem a nikdo nezná Otce kromě Syna a toho, komu ho Syn chce zjevit" (11:27). Jinými slovy, všechny věci pocházejí z Boží lásky (Otce). Kvůli rostoucí temnotě ve světě si lidé přestávají uvědomovat, že taková láska vůbec existuje. Ježíš ji však nyní vynáší na světlo a bude ji zjevovat dalším lidem - těm, "kterým ji Syn chce zjevit".

Ačkoli se zdá, že jen někteří budou vybráni, aby tuto lásku přijali, pozvání je určeno všem. Ježíš už nemluví ve smyslu oddělení Otce a Syna, nyní mluví nanejvýš něžně, jako milující otec, který mluví k unaveným dětem. "Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny," říká, "a já vám dám odpočinout" (11:28). Je třeba si všimnout, že Ježíš neříká: "Otec vám dá odpočinout." Místo toho říká: "Já vám dám odpočinout." To je krásné poselství útěchy, zaslíbení, že v Ježíši nenajdeme jen tělesný odpočinek, ale především odpočinek duchovní - tedy odpočinek pro naše duše: "Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí pro své duše" (11:30).

Jak Ježíš odhaluje svou jednotu s božstvím v sobě, jeho slova jsou stále jemnější a něžnější. Stále více vidíme, jak se božská láska Otce projevuje v božské moudrosti Syna, a začínáme vnímat, že v jistém smyslu jsou jedno. V Ježíši nevidíme přísnou, hněvivou, trestající představu Boha, kterého je třeba se bát. Místo toho vidíme Boha, kterého lze milovat, soucitného, odpouštějícího Otce, který každému z nás říká: "Pojďte ke mně... a naleznete odpočinutí pro své duše, neboť mé jho je snadné a mé břemeno lehké" (11:30).

Poznámky pod čarou:

1Vysvětlená Apokalypsa 411: “Všichni Pánovi učedníci dohromady představovali církev a každý z nich nějaký ústřední princip církve; "Petr" představuje pravdu církve [víru], "Jakub" její dobro a "Jan" dobro v jednání, tedy ve skutcích; ostatní učedníci představují pravdy a dobra, která jsou z těchto ústředních principů odvozena."

2Vysvětlená Apokalypsa 349[2]: “Člověk je zachován ve svobodě volby, to znamená, zda přijme dobro a pravdu od Pána, nebo zlo a nepravdu od pekla. To se děje kvůli nápravě člověka. Být udržován mezi nebem a peklem, a tedy v duchovní rovnováze, je svoboda."

3Nebeská tajemství 9209[4] “Ti, kteří jsou nazýváni "slepí", jsou v neznalosti pravdy; "chromí" jsou ti, kteří jsou v dobru, ale kvůli své neznalosti pravdy nejsou v pravém dobru; "malomocní" jsou ti, kteří jsou nečistí, a přesto touží být očištěni; "hluší" jsou ti, kteří nejsou ve víře v pravdu, protože ji nevnímají; a "chudí" jsou ti, kteří nemají Slovo, a proto nevědí nic o Pánu, a přesto touží být poučeni. Proto je řečeno, že 'těm bude evangelium zvěstováno'."

4. Viz poznámka pod čarou na Matouš 3:1 což vysvětluje zobrazení Jana Křtitele.

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 1085

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

1085. 'They put it on a shoulder' means that they did so with all the power they had, that is to say, they placed a good interpretation on it and excused it. This is clear from the meaning of 'shoulder' as all power. In the Word 'hand' means power, as shown already. 'Arm' means greater power still, while 'shoulder' means all power, as becomes clear also from the following places in the Word: In Ezekiel,

You push with side and with shoulder, and butt with your horns all the weak sheep till you have scattered them abroad. Ezekiel 34:21.

'With side and with shoulder' here stands for all their soul and all their power; and 'butting with horns' stands for all their strength.

[2] In the same prophet,

That all the inhabitants of Egypt may know that I am Jehovah, because they have been a staff of reed to the house of Israel. When they grasp you with the hand you will be broken, and will tear for them every shoulder. Ezekiel 29:6-7.

This refers to people who wish to probe into spiritual truths by means of facts. 'A staff of reed' stands for power of this kind, 'taking with the hand' stands for trusting in it, 'tearing every shoulder' for being deprived of all power so that they may know nothing. In Zephaniah,

That all of them may call on the name of Jehovah to serve Him with one shoulder. Zeph, 3:9.

'One shoulder' stands for doing so with one soul. and so with one power.

[3] In Zechariah,

They refused to listen, and turned a stubborn shoulder. Zechariah 7:11.

This stands for their resisting with all the power they had. In Isaiah,

They hire a smith who makes gold and silver into God. They worship, they even bow down to it. They bear it on the shoulder, they carry it. Isaiah 46:6-7.

'Shoulder' stands for their worshipping the idol with all the power they have, which is 'bearing on the shoulder'.

[4] In the same prophet,

To us a Boy is born, to us a Son is given; and the government will be upon His shoulder, and His name will be called, Wonderful, Counsellor, God, Hero, Father of Eternity, Prince of Peace. Isaiah 9:6.

This refers to the Lord, and at this point to the power He has and exercises - hence the phrase 'upon His shoulder'. In the same prophet,

I will place the key of the house of David on His shoulder, and He will open and none will shut; and He will shut and none will open.

This similarly refers to the Lord, placing on the shoulder the key of the house of David' standing for the power He has and exercises.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.