Bible

 

1 Mózes 1

Studie

1 Kezdetben teremté Isten az eget és a földet.

2 A föld pedig kietlen és puszta vala, és setétség vala a mélység színén, és az Isten Lelke lebeg vala a vizek felett.

3 És monda Isten: Legyen világosság: és lõn világosság.

4 És látá Isten, hogy a világosság; és elválasztá Isten a világosságot a setétségtõl.

5 És nevezé Isten a világosságot nappalnak, és a setétséget nevezé éjszakának: és lõn este és lõn reggel, elsõ nap.

6 És monda Isten: Legyen mennyezet a víz között, a mely elválaszsza a vizeket a vizektõl.

7 Teremté tehát Isten a mennyezetet, és elválasztá a mennyezet alatt való vizeket, a mennyezet felett való vizektõl. És úgy lõn.

8 És nevezé Isten a mennyezetet égnek: és lõn este, és lõn reggel, második nap.

9 És monda Isten: Gyûljenek egybe az ég alatt való vizek egy helyre, hogy tessék meg a száraz. És úgy lõn.

10 És nevezé Isten a szárazat földnek; az egybegyûlt vizeket pedig tengernek nevezé. És látá Isten, hogy .

11 Azután monda Isten: Hajtson a föld gyenge fûvet, maghozó fûvet, gyümölcsfát, a mely gyümölcsöt hozzon az õ neme szerint, a melyben legyen néki magva e földön. És úgy lõn.

12 Hajta tehát a föld gyenge fûvet, maghozó fûvet az õ neme szerint, és gyümölcstermõ fát, a melynek gyümölcsében mag van az õ neme szerint. És látá Isten, hogy .

13 És lõn este és lõn reggel, harmadik nap.

14 És monda Isten: Legyenek világító testek az ég mennyezetén, hogy elválaszszák a nappalt az éjszakától, és legyenek jelek, és meghatározói ünnepeknek, napoknak és esztendõknek.

15 És legyenek világítókul az ég mennyezetén hogy világítsanak a földre. És úgy lõn.

16 Teremté tehát Isten a két nagy világító testet: a nagyobbik világító testet, hogy uralkodjék nappal és a kisebbik világító testet, hogy uralkodjék éjjel; és a csillagokat.

17 És helyezteté Isten azokat az ég mennyezetére, hogy világítsanak a földre;

18 És hogy uralkodjanak a nappalon és az éjszakán, és elválaszszák a világosságot a setétségtõl. És látá Isten, hogy .

19 És lõn este és lõn reggel, negyedik nap.

20 És monda Isten: Pezsdûljenek a vizek élõ állatok nyüzsgésétõl; és madarak repdessenek a föld felett, az ég mennyezetének színén.

21 És teremté Isten a nagy vízi állatokat, és mindazokat a csúszó-mászó állatokat, a melyek nyüzsögnek a vizekben az õ nemök szerint, és mindenféle szárnyas repdesõt az õ neme szerint. És látá Isten, hogy .

22 És megáldá azokat Isten, mondván: Szaporodjatok, és sokasodjatok, és töltsétek be a tenger vizeit; a madár is sokasodjék a földön.

23 És lõn este és lõn reggel, ötödik nap.

24 Azután monda az Isten: Hozzon a föld élõ állatokat nemök szerint: barmokat, csúszó-mászó állatokat és szárazföldi vadakat nemök szerint. És úgy lõn.

25 Teremté tehát Isten a szárazföldi vadakat nemök szerint, a barmokat nemök szerint, és a földön csúszó-mászó mindenféle állatokat nemök szerint. És látá Isten, hogy .

26 És monda Isten: Teremtsünk embert a mi képünkre és hasonlatosságunkra; és uralkodjék a tenger halain, az ég madarain, a barmokon, mind az egész földön, és a földön csúszó-mászó mindenféle állatokon.

27 Teremté tehát az Isten az embert az õ képére, Isten képére teremté õt: férfiúvá és asszonynyá teremté õket.

28 És megáldá Isten õket, és monda nékik Isten: Szaporodjatok és sokasodjatok, és töltsétek be a földet és hajtsátok birodalmatok alá; és uralkodjatok a tenger halain, az ég madarain, és a földön csúszó-mászó mindenféle állatokon.

29 És monda Isten: Ímé néktek adok minden maghozó fûvet az egész föld színén, és minden fát, a melyen maghozó gyümölcs van; az legyen néktek eledelül.

30 A föld minden vadainak pedig, és az ég minden madarainak, és a földön csúszó-mászó mindenféle állatoknak, a melyekben élõ lélek van, a zöld fûveket [adom] eledelûl. És úgy lõn.

31 És látá Isten, hogy minden a mit teremtett vala, ímé igen . És lõn este és lõn reggel, hatodik nap.

Komentář

 

Genesis 1 - Synopse

Napsal(a) Bradley Sheahan, New Christian Bible Study Staff (strojově přeloženo do čeština)

Geneze 1, ve svém doslovném smyslu vypráví příběh stvoření.

Toto je prastarý, prastarý příběh lidstva. Zapsal ji Mojžíš asi před 3300 lety, ale je mnohem starší. Byla součástí „Ústní Tóry“, ústní tradice mezi Abrahamem a jeho potomky, a je to pozůstatek ze Starověkého Slova, které se datuje asi před 5000 lety v psané formě a opět mnohem dříve v příbězích vyprávěných u táborových ohňů. bezpočtu národů.

Není to jen staré; je to vědecké! Slunce a Měsíc nejsou v posloupnosti, ale celkově jde o docela dobrý teleskopický obraz toho, co známe z astrofyziky, geologie a archeologie.

A... tady je hlavní věc: Je to posvátné. V doslovném smyslu je to příběh o Bohu, který stvořil svět, který může podporovat život, a pak živé duše a pak lidské bytosti, které mohou přijmout Jeho lásku a svobodně ji vrátit.

Je to také příběh, který je neuvěřitelně bohatý na symbolický význam. Na hluboké úrovni nám říká, jak se lidé rodí do života zaměřeného na svět a jeho hmotné rozptýlení, ale časem je může Bůh proměnit v duchovní lidi. Každý den popsaný v této kapitole odkazuje na novou etapu v regeneraci nebo znovuzrození lidské bytosti, dokud se nakonec nestaneme nebeskou přirozeností.

Zde je stručný nástin kapitoly (a viz Nebeská tajemství 6 pro další reference!):

  • (Verše 1, 2) Bůh tvoří nebesa a zemi. Všechno je beztvaré, prázdné a temné, ale nad vodami dumá Boží duch. To odkazuje na fázi života, kdy stále žijeme v duchovní temnotě. Ještě jsme se nezačali obracet k Bohu. (Vidět Nebeská tajemství 7)
  • (Verše 3-5) Bůh tvoří světlo, prvního dne. Zde jsme ve fázi, kdy chápeme, že Bůh skutečně existuje, a světlo, které nám dává, představuje naše úsvitové pochopení.
  • (Verše 6-8) Bůh vytváří prostor uprostřed vod a nazývá to nebesa, druhého dne. To představuje určité poznatky o pravdě, které Bůh začíná zavádět do našich myslí. (Vidět Nebeská tajemství 8)
  • (Verše 9-13)Třetího dne Bůh odděluje zemi a moře a dává růst bylinám a ovocným stromům. To představuje duchovní fázi, kdy pravdy, které známe, a dobré lásky, které pěstujeme, začínají přinášet ovoce. (Vidět Nebeská tajemství 9)
  • (Verše 14-19) Čtvrtého dne Bůh stvořil slunce a měsíc, aby vládly dni a noci. Slunce představuje lásku a měsíc představuje víru. Světlo pravdy a teplo dobrých lásek začínají vládnout našim životům. Když přijde večer, máme období pochybností a potřebujeme se spolehnout na svou víru, která nás protáhne. (Vidět Nebeská tajemství 10)
  • (Verše 20-23) Pátého dne Bůh stvořil ryby, velryby a ptáky – „každou živou duši“ – a bylo jim řečeno, aby plodili a množili se. Nyní přinášíme hlubší, lepší porozumění pravdě a dobru a žijeme a mluvíme z přesvědčení. (Vidět Nebeská tajemství 11)
  • (Verše 24-31) Šestého dne Bůh stvořil suchozemská zvířata a pak, ve verši 26, učinil člověka, ke svému obrazu, muže a ženu. Žehná jim a také jim říká, aby se plodili a množili, a dává jim vládu nad rostlinami a zvířaty. Tento den představuje stav, kdy dosahujeme svého lidského potenciálu – být duchovními lidmi. Zvířata představují naši náklonnost k duchovní pravdě a dobru. Začínáme být obrazem Boha, když odrážíme dobro, které do nás proudí od Boha. (Vidět Nebeská tajemství 12)

Na konci kapitoly Bůh odpočívá od svého díla. Toto popisuje nebeský stav bytí, ve kterém jsme se naučili milovat to, co je dobré a pravdivé, a naučili jsme se podle těchto lásek žít.

Ne všichni lidé dosáhnou sedmého dne svého duchovního vývoje. Většina lidí zůstává v prvním stavu; někteří se dostanou do druhého; několik dalších třetí, čtvrtý a pátý; a jen velmi málo šestého. Lidé se dnes, stejně jako v průběhu historie, příliš soustředí na své smyslové znalosti a sledování světských cílů, včetně peněz, postavení, moci a pohodlí. Ale... Bůh přemýšlí nad vodami; čeká, až řekneme: "OK, začněme žít lepší život."

Na následujících stránkách a verších získáte lepší přehled o životě, který máme ve skutečnosti žít.

Klíčové duchovní lekce z této kapitoly: Pán nás vždy volá a zve nás, abychom šli po cestě, která vede k blízkému vztahu s Ním. Dává nám život a pak nás vede po krocích regenerace. Je na nás, abychom naslouchali, následovali Jeho pravdy a odevzdali svůj život Jemu. Když se budeme učit a růst, On nás promění v duchovní osobu ke svému obrazu a podobě.

Bible

 

Genesis 2:8-14

Studie

      

8 Yahweh God planted a garden eastward, in Eden, and there he put the man whom he had formed.

9 Out of the ground Yahweh God made every tree to grow that is pleasant to the sight, and good for food; the tree of life also in the middle of the garden, and the tree of the knowledge of good and evil.

10 A river went out of Eden to water the garden; and from there it was parted, and became four heads.

11 The name of the first is Pishon: this is the one which flows through the whole land of Havilah, where there is gold;

12 and the gold of that land is good. There is aromatic resin and the onyx stone.

13 The name of the second river is Gihon: the same river that flows through the whole land of Cush.

14 The name of the third river is Hiddekel: this is the one which flows in front of Assyria. The fourth river is the Euphrates.