Soudců 14: Samsonova Pelištejská manželka.

V době Samsona Filištíni zuřivě utiskovali Izrael. Pelištejci žili na pobřeží a klidně mohli pocházet ze zámoří. Žili v této oblasti asi 600 let a Starý zákon se zmiňuje o mnoha pozdějších konfliktech s Pelištejci.

Jednoho dne Samson uviděl v Timnath mladou filištínskou ženu a požádal své rodiče, aby ji získali za manželku. Ptali se, proč si nevybral izraelskou ženu, ale on trval na tom, že si vezme ženu, kterou viděl v Timnath, a tak se s ní všichni vydali naproti. Na cestě na Samsona zaútočil lev a on ho roztrhal holýma rukama. Po nějaké době, když procházel stejným místem, bylo uvnitř lví mrtvoly roj včel a medu. Část medu snědl a část z něj dokonce přinesl rodičům, ale neřekl jim, odkud pochází.

Žena Samsona potěšila a uspořádal hostinu, na kterou bylo pozváno třicet společníků. Na hostině jim Samson řekl hádanku: „Z jedlíka vzešlo něco k jídlu, ze silného něco sladkého. Řekl, že když hádanku vyluští v sedmi dnech svátku, dá jim třicet lněných prostěradel a třicet převleků. Pokud ne, měli mu dát totéž. Tři dny nedokázali vyřešit hádanku, a tak přesvědčili Samsonovu ženu, aby ho prosila o odpověď. Na konci sedmi dnů muži odpověděli na Samsonovu hádanku a on se rozzuřil.

Potom na Samsona sestoupil Hospodinův duch a zabil třicet Pelištejců z Aškalonu, vzal jejich roucha a dal je třiceti mužům o hostině. Jeho žena byla dána jeho společníkovi.

*****

Duchovní smysl mocných Pelištejců je věřit, že víra je nanejvýš důležitá a nevyžaduje charitu ani dobré skutky v životě – základní duchovní chyba. Tento způsob myšlení se nazývá spiritualita „pouze víra“ a může mít mnoho podob. Blízkost Pelištejců k Izraeli je také významná, protože naznačuje, že pokušení preferovat víru bez ohledu na lásku není nikdy daleko (viz Swedenborgovo dílo, Pravé křesťanské náboženství 200[3]).

Honba za filištínskou manželkou odráží svůdnou povahu víry bez lásky k bližnímu, snadné, samolibé spirituality. Mladý lev představuje pouze sílu víry, která nás drží ve svém sevření. Med představuje duchovní sladkost po regeneraci, když využíváme svou víru k rozšíření našich srdcí a myslí (viz Swedenborgovo dílo, Nebeská tajemství 5620[1]).

Samsonova hádanka představuje záhadnou povahu učení Slova pro ty, kteří žijí pouze vírou. Číslo třicet představuje to, co je celistvé, v tomto případě zcela protikladnou povahu samotné víry a pravého duchovního života. Lněná prostěradla a převlékání znamenají zahájení pravého duchovního života, který zahrnuje pokání, život podle Slova a uznání Pána. Len je materiálem kněžského roucha a představuje nejvyšší duchovní pravdy (Nebeská tajemství 5319[7]).

Tento konec tohoto příběhu nám ukazuje, že víra samotná se zdvojnásobuje a vede ke zcela vnějšímu pochopení Pána. To je vidět v tom, že vezmete oděv od třiceti mrtvých Pelištejců a dáte je Pelištejcům z hostiny. Samsonova žena, která byla dána jeho filištínskému společníkovi, představuje úplný předěl mezi samotnou vírou a láskou k Pánu. Samsonův zdánlivý hněv je ve skutečnosti horlivostí chránit podstatu pravého duchovního života, který pochází od Pána (viz Swedenborgovo dílo, Zjevená Apokalypsa 365).

19. The Word contains a still more interior sense, called celestial, which we said something about in no. 6 above. But this sense is almost impossible to explicate, as it does not fall so much within the scope of the thought of the intellect as into the affection of the will.

The Word contains this still more interior sense, called celestial, because there emanates from the Lord Divine goodness and Divine truth — Divine goodness from His Divine love, and Divine truth from His Divine wisdom. Both are present in the Word, for the Word is a Divine emanation. And because both are present, therefore the Word gives life to people who read it reverently. However, we will say more on this subject in the section where we show that the constituents of the Word all contain a marriage of the Lord and the church, and so a marriage of goodness and truth.