Novokřesťanské studium Bible

Bible

 

Matthew 17

Studie

   

1 και G2532 CONJ μεθ G3326 P EP ημερας G2250 N-APF εξ G1803 A-NUI παραλαμβανει G3880 G5719 V-PAI-3S ο G3588 T-NSM ιησους G2424 N-NSM τον G3588 T-ASM πετρον G4074 N-ASM και G2532 CONJ ιακωβον G2385 N-ASM και G2532 CONJ ιωαννην G2491 N-ASM τον G3588 T-ASM αδελφον G80 N-ASM αυτου G846 P-GSM και G2532 CONJ αναφερει G399 G5719 V-PAI-3S αυτους G846 P-APM εις G1519 P EP ορος G3735 N-ASN υψηλον G5308 A-ASN κατ G2596 P EP ιδιαν G2398 A-ASF

2 και G2532 CONJ μετεμορφωθη G3339 G5681 V-API-3S εμπροσθεν G1715 P EP αυτων G846 P-GPM και G2532 CONJ ελαμψεν G2989 G5656 V-AAI-3S το G3588 T-NSN προσωπον G4383 N-NSN αυτου G846 P-GSM ως G5613 ADV ο G3588 T-NSM ηλιος G2246 N-NSM τα G3588 T-NPN δε G1161 CONJ ιματια G2440 N-NPN αυτου G846 P-GSM εγενετο G1096 G5633 V-2ADI-3S λευκα G3022 A-NPN ως G5613 ADV το G3588 T-NSN φως G5457 N-NSN

3 και G2532 CONJ ιδου G2400 G5628 V-2AAM-2S ωφθησαν G3700 G5681 V-API-3P αυτοις G846 P-DPM μωσης G3475 N-NSM και G2532 CONJ ηλιας G2243 N-NSM μετ G3326 P EP αυτου G846 P-GSM συλλαλουντες G4814 G5723 V-PAP-NPM

4 αποκριθεις G611 G5679 V-AOP-NSM δε G1161 CONJ ο G3588 T-NSM πετρος G4074 N-NSM ειπεν G2036 G5627 V-2AAI-3S τω G3588 T-DSM ιησου G2424 N-DSM κυριε G2962 N-VSM καλον G2570 A-NSN εστιν G2076 G5748 V-PXI-3S ημας G2248 P-1AP ωδε G5602 ADV ειναι G1511 G5750 V-PXN ει G1487 COND θελεις G2309 G5719 V-PAI-2S ποιησωμεν G4160 G5661 V-AAS-1P ωδε G5602 ADV τρεις G5140 A-APF σκηνας G4633 N-APF σοι G4671 P-2DS μιαν G1520 A-ASF και G2532 CONJ μωση G3475 N-DSM μιαν G1520 A-ASF και G2532 CONJ μιαν G1520 A-ASF ηλια G2243 N-DSM

5 ετι G2089 ADV αυτου G846 P-GSM λαλουντος G2980 G5723 V-PAP-GSM ιδου G2400 G5628 V-2AAM-2S νεφελη G3507 N-NSF φωτεινη G5460 A-NSF επεσκιασεν G1982 G5656 V-AAI-3S αυτους G846 P-APM και G2532 CONJ ιδου G2400 G5628 V-2AAM-2S φωνη G5456 N-NSF εκ G1537 P EP της G3588 T-GSF νεφελης G3507 N-GSF λεγουσα G3004 G5723 V-PAP-NSF ουτος G3778 D-NSM εστιν G2076 G5748 V-PXI-3S ο G3588 T-NSM υιος G5207 N-NSM μου G3450 P-1GS ο G3588 T-NSM αγαπητος G27 A-NSM εν G1722 P EP ω G3739 -DSM ευδοκησα G2106 G5656 V-AAI-1S αυτου G846 P-GSM ακουετε G191 G5720 V-PAM-2P

6 και G2532 CONJ ακουσαντες G191 G5660 V-AAP-NPM οι G3588 T-NPM μαθηται G3101 N-NPM επεσον G4098 G5627 V-2AAI-3P επι G1909 P EP προσωπον G4383 N-ASN αυτων G846 P-GPM και G2532 CONJ εφοβηθησαν G5399 G5675 V-AOI-3P σφοδρα G4970 ADV

7 και G2532 CONJ προσελθων G4334 G5631 V-2AAP-NSM ο G3588 T-NSM ιησους G2424 N-NSM ηψατο G680 G5662 V-ADI-3S αυτων G846 P-GPM και G2532 CONJ ειπεν G2036 G5627 V-2AAI-3S εγερθητε G1453 G5682 V-APM-2P και G2532 CONJ μη G3361 P T-N φοβεισθε G5399 G5737 V-PNM-2P

8 επαραντες G1869 G5660 V-AAP-NPM δε G1161 CONJ τους G3588 T-APM οφθαλμους G3788 N-APM αυτων G846 P-GPM ουδενα G3762 A-ASM ειδον G1492 G5627 V-2AAI-3P ει G1487 COND μη G3361 P T-N τον G3588 T-ASM ιησουν G2424 N-ASM μονον G3441 A-ASM G3440 ADV

9 και G2532 CONJ καταβαινοντων G2597 G5723 V-PAP-GPM αυτων G846 P-GPM απο G575 P EP του G3588 T-GSN ορους G3735 N-GSN ενετειλατο G1781 G5662 V-ADI-3S αυτοις G846 P-DPM ο G3588 T-NSM ιησους G2424 N-NSM λεγων G3004 G5723 V-PAP-NSM μηδενι G3367 A-DSM ειπητε G2036 G5632 V-2AAS-2P το G3588 T-ASN οραμα G3705 N-ASN εως G2193 CONJ ου G3739 -GSM ο G3588 T-NSM υιος G5207 N-NSM του G3588 T-GSM ανθρωπου G444 N-GSM εκ G1537 P EP νεκρων G3498 A-GPM αναστη G450 G5632 V-2AAS-3S

10 και G2532 CONJ επηρωτησαν G1905 G5656 V-AAI-3P αυτον G846 P-ASM οι G3588 T-NPM μαθηται G3101 N-NPM αυτου G846 P-GSM λεγοντες G3004 G5723 V-PAP-NPM τι G5101 I-NSN ουν G3767 CONJ οι G3588 T-NPM γραμματεις G1122 N-NPM λεγουσιν G3004 G5719 V-PAI-3P οτι G3754 CONJ ηλιαν G2243 N-ASM δει G1163 G5904 V-PQI-3S ελθειν G2064 G5629 V-2AAN πρωτον G4412 ADV

11 ο G3588 T-NSM δε G1161 CONJ ιησους G2424 N-NSM αποκριθεις G611 G5679 V-AOP-NSM ειπεν G2036 G5627 V-2AAI-3S αυτοις G846 P-DPM ηλιας G2243 N-NSM μεν G3303 P T ερχεται G2064 G5736 V-PNI-3S πρωτον G4412 ADV και G2532 CONJ αποκαταστησει G600 G5692 V-FAI-3S παντα G3956 A-APN

12 λεγω G3004 G5719 V-PAI-1S δε G1161 CONJ υμιν G5213 P-2DP οτι G3754 CONJ ηλιας G2243 N-NSM ηδη G2235 ADV ηλθεν G2064 G5627 V-2AAI-3S και G2532 CONJ ουκ G3756 P T-N επεγνωσαν G1921 G5627 V-2AAI-3P αυτον G846 P-ASM αλλ G235 CONJ εποιησαν G4160 G5656 V-AAI-3P εν G1722 P EP αυτω G846 P-DSM οσα G3745 K-APN ηθελησαν G2309 G5656 V-AAI-3P ουτως G3779 ADV και G2532 CONJ ο G3588 T-NSM υιος G5207 N-NSM του G3588 T-GSM ανθρωπου G444 N-GSM μελλει G3195 G5719 V-PAI-3S πασχειν G3958 G5721 V-PAN υπ G5259 P EP αυτων G846 P-GPM

13 τοτε G5119 ADV συνηκαν G4920 G5656 V-AAI-3P οι G3588 T-NPM μαθηται G3101 N-NPM οτι G3754 CONJ περι G4012 P EP ιωαννου G2491 N-GSM του G3588 T-GSM βαπτιστου G910 N-GSM ειπεν G2036 G5627 V-2AAI-3S αυτοις G846 P-DPM

14 και G2532 CONJ ελθοντων G2064 G5631 V-2AAP-GPM αυτων G846 P-GPM προς G4314 P EP τον G3588 T-ASM οχλον G3793 N-ASM προσηλθεν G4334 G5627 V-2AAI-3S αυτω G846 P-DSM ανθρωπος G444 N-NSM γονυπετων G1120 G5723 V-PAP-NSM αυτω G846 P-DSM

15 και G2532 CONJ λεγων G3004 G5723 V-PAP-NSM κυριε G2962 N-VSM ελεησον G1653 G5657 V-AAM-2S μου G3450 P-1GS τον G3588 T-ASM υιον G5207 N-ASM οτι G3754 CONJ σεληνιαζεται G4583 G5736 V-PNI-3S και G2532 CONJ κακως G2560 ADV πασχει G3958 G5719 V-PAI-3S πολλακις G4178 ADV γαρ G1063 CONJ πιπτει G4098 G5719 V-PAI-3S εις G1519 P EP το G3588 T-ASN πυρ G4442 N-ASN και G2532 CONJ πολλακις G4178 ADV εις G1519 P EP το G3588 T-ASN υδωρ G5204 N-ASN

16 και G2532 CONJ προσηνεγκα G4374 G5656 V-AAI-1S αυτον G846 P-ASM τοις G3588 T-DPM μαθηταις G3101 N-DPM σου G4675 P-2GS και G2532 CONJ ουκ G3756 P T-N ηδυνηθησαν G1410 G5675 V-AOI-3P-ATT αυτον G846 P-ASM θεραπευσαι G2323 G5658 V-AAN

17 αποκριθεις G611 G5679 V-AOP-NSM δε G1161 CONJ ο G3588 T-NSM ιησους G2424 N-NSM ειπεν G2036 G5627 V-2AAI-3S ω G5599 INJ γενεα G1074 N-VSF απιστος G571 A-VSF και G2532 CONJ διεστραμμενη G1294 G5772 V- PP-NSF εως G2193 CONJ ποτε G4219 P T-I εσομαι G2071 G5704 V-FXI-1S μεθ G3326 P EP υμων G5216 P-2GP εως G2193 CONJ ποτε G4219 P T-I ανεξομαι G430 G5695 V-FDI-1S υμων G5216 P-2GP φερετε G5342 G5720 V-PAM-2P μοι G3427 P-1DS αυτον G846 P-ASM ωδε G5602 ADV

18 και G2532 CONJ επετιμησεν G2008 G5656 V-AAI-3S αυτω G846 P-DSN ο G3588 T-NSM ιησους G2424 N-NSM και G2532 CONJ εξηλθεν G1831 G5627 V-2AAI-3S απ G575 P EP αυτου G846 P-GSM το G3588 T-NSN δαιμονιον G1140 N-NSN και G2532 CONJ εθεραπευθη G2323 G5681 V-API-3S ο G3588 T-NSM παις G3816 N-NSM απο G575 P EP της G3588 T-GSF ωρας G5610 N-GSF εκεινης G1565 D-GSF

19 τοτε G5119 ADV προσελθοντες G4334 G5631 V-2AAP-NPM οι G3588 T-NPM μαθηται G3101 N-NPM τω G3588 T-DSM ιησου G2424 N-DSM κατ G2596 P EP ιδιαν G2398 A-ASF ειπον G2036 G5627 V-2AAI-3P δια G1223 P EP τι G5101 I-ASN ημεις G2249 P-1NP ουκ G3756 P T-N ηδυνηθημεν G1410 G5675 V-AOI-1P-ATT εκβαλειν G1544 G5629 V-2AAN αυτο G846 P-ASN

20 ο G3588 T-NSM δε G1161 CONJ ιησους G2424 N-NSM ειπεν G2036 G5627 V-2AAI-3S αυτοις G846 P-DPM δια G1223 P EP την G3588 T-ASF απιστιαν G570 N-ASF υμων G5216 P-2GP αμην G281 HEB γαρ G1063 CONJ λεγω G3004 G5719 V-PAI-1S υμιν G5213 P-2DP εαν G1437 COND εχητε G2192 G5725 V-PAS-2P πιστιν G4102 N-ASF ως G5613 ADV κοκκον G2848 N-ASM σιναπεως G4615 N-GSN ερειτε G2046 G5692 V-FAI-2P τω G3588 T-DSN ορει G3735 N-DSN τουτω G5129 D-DSN μεταβηθι G3327 G5628 V-2AAM-2S εντευθεν G1782 ADV εκει G1563 ADV και G2532 CONJ μεταβησεται G3327 G5695 V-FDI-3S και G2532 CONJ ουδεν G3762 A-NSN αδυνατησει G101 G5692 V-FAI-3S υμιν G5213 P-2DP

21 τουτο G5124 D-NSN δε G1161 CONJ το G3588 T-NSN γενος G1085 N-NSN ουκ G3756 P T-N εκπορευεται G1607 G5736 V-PNI-3S ει G1487 COND μη G3361 P T-N εν G1722 P EP προσευχη G4335 N-DSF και G2532 CONJ νηστεια G3521 N-DSF

22 αναστρεφομενων G390 G5746 V-PPP-GPM δε G1161 CONJ αυτων G846 P-GPM εν G1722 P EP τη G3588 T-DSF γαλιλαια G1056 N-DSF ειπεν G2036 G5627 V-2AAI-3S αυτοις G846 P-DPM ο G3588 T-NSM ιησους G2424 N-NSM μελλει G3195 G5719 V-PAI-3S ο G3588 T-NSM υιος G5207 N-NSM του G3588 T-GSM ανθρωπου G444 N-GSM παραδιδοσθαι G3860 G5745 V-PPN εις G1519 P EP χειρας G5495 N-APF ανθρωπων G444 N-GPM

23 και G2532 CONJ αποκτενουσιν G615 G5692 V-FAI-3P αυτον G846 P-ASM και G2532 CONJ τη G3588 T-DSF τριτη G5154 A-DSF ημερα G2250 N-DSF εγερθησεται G1453 G5701 V-FPI-3S και G2532 CONJ ελυπηθησαν G3076 G5681 V-API-3P σφοδρα G4970 ADV

24 ελθοντων G2064 G5631 V-2AAP-GPM δε G1161 CONJ αυτων G846 P-GPM εις G1519 P EP καπερναουμ G2584 N-P I προσηλθον G4334 G5656 V-AAI-3P οι G3588 T-NPM τα G3588 T-APN διδραχμα G1323 N-APN λαμβανοντες G2983 G5723 V-PAP-NPM τω G3588 T-DSM πετρω G4074 N-DSM και G2532 CONJ ειπον G2036 G5627 V-2AAI-3P ο G3588 T-NSM διδασκαλος G1320 N-NSM υμων G5216 P-2GP ου G3756 P T-N τελει G5055 G5719 V-PAI-3S τα G3588 T-APN διδραχμα G1323 N-APN

25 λεγει G3004 G5719 V-PAI-3S ναι G3483 P T και G2532 CONJ οτε G3753 ADV εισηλθεν G1525 G5627 V-2AAI-3S εις G1519 P EP την G3588 T-ASF οικιαν G3614 N-ASF προεφθασεν G4399 G5656 V-AAI-3S αυτον G846 P-ASM ο G3588 T-NSM ιησους G2424 N-NSM λεγων G3004 G5723 V-PAP-NSM τι G5101 I-ASN σοι G4671 P-2DS δοκει G1380 G5719 V-PAI-3S σιμων G4613 N-VSM οι G3588 T-NPM βασιλεις G935 N-NPM της G3588 T-GSF γης G1093 N-GSF απο G575 P EP τινων G5101 I-GPM λαμβανουσιν G2983 G5719 V-PAI-3P τελη G5056 N-APN η G2228 P T κηνσον G2778 N-ASM απο G575 P EP των G3588 T-GPM υιων G5207 N-GPM αυτων G846 P-GPM η G2228 P T απο G575 P EP των G3588 T-GPM αλλοτριων G245 A-GPM

26 λεγει G3004 G5719 V-PAI-3S αυτω G846 P-DSM ο G3588 T-NSM πετρος G4074 N-NSM απο G575 P EP των G3588 T-GPM αλλοτριων G245 A-GPM εφη G5346 G5713 V-IXI-3S αυτω G846 P-DSM ο G3588 T-NSM ιησους G2424 N-NSM αραγε G686 P T ελευθεροι G1658 A-NPM εισιν G1526 G5748 V-PXI-3P οι G3588 T-NPM υιοι G5207 N-NPM

27 ινα G2443 CONJ δε G1161 CONJ μη G3361 P T-N σκανδαλισωμεν G4624 G5661 V-AAS-1P αυτους G846 P-APM πορευθεις G4198 G5679 V-AOP-NSM εις G1519 P EP την G3588 T-ASF θαλασσαν G2281 N-ASF βαλε G906 G5628 V-2AAM-2S αγκιστρον G44 N-ASN και G2532 CONJ τον G3588 T-ASM αναβαντα G305 G5631 V-2AAP-ASM πρωτον G4412 ADV ιχθυν G2486 N-ASM αρον G142 G5657 V-AAM-2S και G2532 CONJ ανοιξας G455 G5660 V-AAP-NSM το G3588 T-ASN στομα G4750 N-ASN αυτου G846 P-GSM ευρησεις G2147 G5692 V-FAI-2S στατηρα G4715 N-ASM εκεινον G1565 D-ASM λαβων G2983 G5631 V-2AAP-NSM δος G1325 G5628 V-2AAM-2S αυτοις G846 P-DPM αντι G473 P EP εμου G1700 P-1GS και G2532 CONJ σου G4675 P-2GS

   

Komentář

 

Zkoumání významu Matouše 17

Napsal(a) Ray and Star Silverman (strojově přeloženo do čeština)

Kapitola 17.

Záblesky nebe

1. Po šesti dnech vzal Ježíš Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je samotné na vysokou horu,

2. A proměnil se před nimi; jeho tvář zazářila jako slunce a jeho roucho zbělelo jako světlo.

3. A hle, viděli před sebou Mojžíše a Eliáše, jak s ním mluví.

4. Petr Ježíšovi odpověděl: "Pane, je dobré, abychom tu byli; chceš-li, udělejme tu tři stánky: jeden pro tebe, jeden pro Mojžíše a jeden pro Eliáše." A Ježíš mu odpověděl: "Pane, je dobré, abychom tu byli."

5. Ještě když mluvil, hle, zastínil je osvícený oblak a hle, z oblaku zazněl hlas: "Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení; poslouchejte ho."

6. Učedníci to uslyšeli, padli na tvář a velmi se báli.

7. Ježíš se jich dotkl a řekl: "Vstaňte a nebojte se."

8. Pozvedli oči, ale nikoho neviděli, jen Ježíše.

Na konci předchozí epizody Ježíš slíbil, že "tu stojí někteří, kteří neokusí smrti, dokud neuvidí Syna člověka přicházet v jeho království". V této další epizodě svůj slib plní - ale ne tak, jak učedníci očekávali. Zatímco oni přemýšlejí o přirozeném království s trůny, císařským postavením a politickou mocí, Ježíš je připravuje na duchovní království, které se řídí božskou pravdou a je naplněno božskou láskou. V následující epizodě Ježíš dává několika učedníkům nahlédnout do tohoto království.

Učedníci vybraní pro tuto zvláštní výsadu jsou Petr, Jakub a Jan. Když Ježíš opouští Cesareu Filipovu, která se nachází na úpatí hory Hermon, bere nyní tyto tři učedníky na vrchol této hory a tam se jim zjevuje: "Po šesti dnech vzal Ježíš Petra, Jakuba a jeho bratra Jana, vyvedl je samotné na vysokou horu a proměnil se před nimi. Jeho tvář zářila jako slunce a jeho oděv zbělel jako světlo" (17:1-2). 1

Tento okamžik na vrcholu hory, známý jako "proměnění", je duchovním naplněním toho, co Ježíš slíbil na konci předchozí epizody: "Syn člověka přijde ve svém království". Je to obraz toho, jaké to je být v přítomnosti božské pravdy ("Syna člověka"), která září ze Slova. Slova "Jeho tvář zářila jako slunce" jsou obrazem Boží lásky a "Jeho oděv zbělel jako světlo" je obrazem pravdy, která z této lásky září. Právě v takových chvílích se překonávají pochybnosti o božství Slova a božství Pána. Pravda o Ježíšově božství září v naplnění Izaiášova proroctví: "V onen den ... bude světlo slunce jako světlo sedmi dnů" (Izajáš 30:26).

Tento záblesk božství je dopřán každému, kdo projde bojem s pokušením. Je dopřán všem, kdo dobrovolně položí svůj život ve službě lásce a moudrosti, a tak naleznou svůj život. Ve Slově jsou práce v pokušení zastoupeny číslem "šest". Jak je psáno: "Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je sobota" (Exodus 20:9). Na začátku této epizody čteme: "Po šesti dnech vzal Ježíš Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu." 2

V předchozích epizodách Ježíš učil své učedníky o nutnosti pokušení a připravoval je na ně. Ježíš sám bude muset jít do Jeruzaléma a mnoho vytrpět, než bude vzkříšen. Podobně i my musíme projít pokušeními, aby naše nižší přirozenost byla pokořena a naše vyšší přirozenost "pozvednuta". Právě tyto zápasy nám dávají příležitost odložit naše sobecké starosti. I když může být tento boj obtížný a namáhavý, vede ke stavům na vrcholu hory. V jazyce Písma svatého je tato vrcholná zkušenost popsána jako "být na vysoké hoře s Ježíšem".

Když Ježíš řekl svým učedníkům, že někteří z nich "neokusí smrti", dokud ho neuvidí přicházet v jeho království, nemohli vědět, že má na mysli Petra, Jakuba a Jana. Vyvstává tedy otázka, proč byli vybráni právě tito tři, a ne ostatní? Bylo to proto, že byli obzvláště oblíbení? Nebo to snad bylo kvůli tomu, co představovali? Jak již bylo zmíněno, každý učedník představuje určitý duchovní princip. V tomto případě Petr, Jakub a Jan představují tři hlavní principy našeho probouzejícího se duchovního života: Petr představuje princip víry, Jakub představuje princip lásky a Jan, který je Jakubovým bratrem, představuje skutky lásky - tedy užitečnou službu druhým. Všimněte si, jak úzce spolu láska a skutky lásky souvisejí: jsou to bratři. Protože se jedná o tři hlavní zásady našeho duchovního života, jsou popsány jako oddělené od všech ostatních: "Vyvedl je na vysokou horu samotné". 3

Ježíš nyní začíná konat další velký zázrak. Dočasně je odvádí od starostí o tělo a svět a otevírá jim duchovní zrak, aby mohli vidět nebeské věci. 4 I nám je někdy dopřán nezasloužený pohled do nebe, abychom se inspirovali k další cestě. V tomto případě jsou Petr, Jakub a Jan uvedeni do povzneseného duchovního stavu, protože Ježíš je chce připravit a posílit na případná pokušení, kterými budou procházet. Záblesky nebe, jako je tento, jsou nezbytné na začátku regenerace. Je to jako na začátku manželství, kdy lidé zakoušejí čistou, nebeskou lásku ke svému partnerovi. Jsou přesvědčeni, že našli svou pravou lásku, a udělají pro ni cokoli - dokonce i položí svůj život. Připomínka těchto záblesků nebe je může posílit, když se objeví pokušení. 5

Na hoře se Petrovi, Jakubovi a Janovi naskytne letmý pohled na Ježíše v jeho božském lidství. Vzpomínka na tento zázračný okamžik jim dobře poslouží během následujících pokušení. Důležité pro ně bude také vědomí, že Ježíš je úzce spjat s hebrejskými písmy. Proto čteme, že "Mojžíše a Eliáše viděli spolu s Ježíšem, jak s ním mluví" (17:3). Je to nádherný obraz Zákona (Mojžíš), Proroků (Eliáš) a Evangelií (Ježíš), které nyní společně tvoří úplné Boží slovo - "mluví spolu". V našich bojích s pokušením potřebujeme víc než příjemné a rozkošné vzpomínky. Potřebujeme víc než "záblesky" nebe. Potřebujeme také živou pravdu Slova, která působí v naší mysli, Mojžíšův zákon, slova proroků a Ježíšovo učení. A potřebujeme vidět zásadní shodu mezi těmito učeními; potřebujeme vidět, jak "spolu mluví".

Petr, ohromený a zdrcený touto nádhernou vizí, vyjadřuje své přání uchovat si tuto vzpomínku ve svém srdci navždy: "Pane," říká, "je dobré, abychom tu byli; chceš-li, dej nám tu udělat tři stánky: jeden pro tebe, jeden pro Mojžíše a jeden pro Eliáše" (srov.17:4). Ale ještě když Petr mluví, přichází z nebe odpověď: "Toto je můj milovaný Syn, v němž mám zalíbení. Slyšte ho!" (17:5). Hlas z nebe neříká: "To jsou moji tři proroci. Slyšte je." Říká: "Toto je můj milovaný Syn. Slyšte ho."

V takových chvílích se obzvlášť jasně ukazuje bezproblémové propojení každé epizody - dokonce i samotné věty. Naše duchovní znovuzrození může začít tím, že uvidíme nějakou pravdu, která září ze Slova - Syn člověka přichází ve svém království. Ale proces zrození se tím nemůže zastavit. Nejde jen o to, abychom pravdu viděli; jde o to, abychom pravdu slyšeli. "Slyšte ho", říká hlas.

Smysl pro slyšení předčí smysl pro vidění v tom, že to, co je slyšeno, přesahuje to, co je viděno. Řekneme-li někomu: "Slyším tě", znamená to, že nejen rozumíme významu slov; cítíme také náklonnost, která se za slovy skrývá. V Písmu "slyšet slovo Páně" neznamená jen naslouchat; jde také o vnitřní vnímání pravdy a zároveň o zbožnou touhu poslouchat to, co bylo slyšeno. 6

Když tedy učedníci uslyší tento hlas z nebe, padnou na tvář a velmi se vyděsí (17:7). Pravé klanění a uctívání vychází ze stavu nejhlubší pokory. Je to bázeň, kterou člověk pociťuje v přítomnosti božství. V takových stavech zažíváme něco podobného jako úctyhodnou bázeň - pocit, jak je Bůh veliký a jak pokorné je být v jeho přítomnosti. Právě z tohoto stavu nejvyšší pokory se nás může dotknout teplo a světlo nebe. Proto čteme: "Ježíš přistoupil, dotkl se jich a řekl: 'Vstaňte, nebojte se'" (17:7). Poslechnou a okamžitě prožijí nejhlubší, nejniternější okamžik ze všech. Čteme: "Když pozvedli oči, neviděli nikoho jiného než Ježíše" (17:8). 7

Slova: "Neviděli nikoho jiného než Ježíše" naznačují, že celé slovo ukazuje pouze na Ježíše. V Ježíšových slovech a životě se nejen naplňuje celý Zákon a všichni proroci, ale také se naplňuje další vnitřní moudrostí. Ježíš se stává způsobem, jakým chápeme posvátné pravdy obsažené v hebrejských Písmech. Když čteme tato Písma ve světle Ježíšova učení - pozvedáme oči -, nečteme jen slova, ale nasloucháme samotnému autorovi.

Víra, která hory přenáší

9. Když sestupovali z hory, Ježíš jim přikázal: "Nikomu to vidění neříkejte, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých." A oni se rozloučili.

10. Učedníci se ho zeptali: "Proč tedy zákoníci říkají, že nejdřív musí přijít Eliáš?" On jim odpověděl: "Ne," odpověděli.

11. Ježíš jim odpověděl: "Eliáš skutečně přijde první a všechno obnoví.

12. Ale já vám říkám, že Eliáš už přišel, a oni ho neznali, ale dělali mu, co chtěli; tak i Syn člověka má trpět skrze ně."

13. Tehdy učedníci pochopili, že k nim mluvil o Janu Křtiteli.

14. Když přišli k zástupu, přistoupil k němu člověk, který před ním klečel a říkal: "Co je to za člověka?" A on mu řekl: "Já jsem ten, který klečí,

15. "Pane, smiluj se nad mým synem, neboť je blázen a těžce trpí, často padá do ohně a často do vody.

16. Přivedl jsem ho k tvým učedníkům, ale ti ho nemohli vyléčit." A tak ho přivedl ke svým učedníkům.

17. Ježíš odpověděl: "Ó pokolení nevěřící a převrácené, do kdy budu s vámi? Do kdy s vámi budu snášet? Přiveďte ho sem ke mně."

18. Ježíš ho napomenul a démon z něho vyšel a chlapec byl od té [hodiny] uzdraven.

19. Učedníci pak sami přišli k Ježíšovi a řekli: "Proč jsme ho nemohli vyhnat?" Ježíš jim odpověděl: "Nevím."

20. Ježíš jim odpověděl: "Pro vaši nevíru, neboť amen, pravím vám: Budete-li mít víru jako hořčičné zrnko, řeknete této hoře: 'Přejdi odtud tam', a ona přejde, a nic vám nebude nemožné." 21. Ježíš jim odpověděl: "Nevěřte.

21. Ale tento druh nepřejde, leda modlitbou a postem."

Když Petr, Jakub a Jan "pozvedli oči" a spatřili "pouze Ježíše", byl to konec jejich vidění na vrcholu hory. I když to byl pouhý záblesk nebe, byla to podstatná součást jejich přípravy na duchovní boje, které budou muset brzy podstoupit. Nyní nastal čas sestoupit z hory a ujmout se běžných každodenních povinností.

Podobně je tomu i v našem životě. Čas od času nám Bůh dovolí prožít "stavy na vrcholu hory", při nichž zahlédneme, jak úžasně v našem životě působí. Možná nějaká pravda ze Slova zazáří s velkou slávou a my se cítíme povzneseni a inspirováni. Nebo se nám ve chvíli rozjímání - ať už na vrcholu hory, nebo třeba před zrcadlem při čištění zubů - dostane vhledu, který v sobě spojí řadu otázek, jež nám vrtají hlavou. Cítíme se povzneseni a povzneseni do nových výšin.

Ale nemůžeme tam zůstat. Tyto nové vhledy si musíme vzít s sebou, když sestupujeme z hory a pokračujeme v životě ve světě. Zatímco Petr chce zůstat na hoře a postavit si tam svatostánek, skutečnost je taková, že skutečný svatostánek je v našich srdcích a zůstává s námi, ať jdeme kamkoli. Je to živý stánek z masa, krve a ducha. Je to vnitřní stánek, který podle Izajáše "nebude nikdy stržen, ani jeden z jeho kůlů nebude nikdy odstraněn a žádný z jeho provazů nebude přetržen" (Izajáš 33:20).

Cílem je tedy sestoupit z hory, aniž bychom ztratili inspiraci. Vize z vrcholu hory by se měla stát naší nedílnou součástí, když se snažíme užitečně sloužit druhým. To je samozřejmě to, co má Ježíš na mysli pro své učedníky, ale upozorňuje je na to, že je důležité zachovat tuto zkušenost v tajnosti. Když sestupují z hory, Ježíš říká: "Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých" (17:9).

Není to poprvé, co Ježíš říká svým učedníkům, aby mlčeli o svém poznání jeho božství. Hned poté, co Petr vyznal, že Ježíš je Kristus, Syn živého Boha, Ježíš učedníkům přikazuje, aby o tom nikomu neříkali (16:20). A zde říká něco podobného: "Nikomu to vidění neříkejte." Petrovo vyznání víry v Cesareji Filipově a vidění na vrcholu hory jsou důležitými momenty v postupném odhalování Ježíšova božství, ale učedníci ještě neprošli žádnou vážnou duchovní výzvou. Nezažili "znamení proroka Jonáše" - duchovní vzkříšení - ve svém vlastním srdci. Nezažili ani "Syna člověka, který vstal z mrtvých" - nejen Ježíšovo fyzické vzkříšení, ale také nějakou pravdu, které je Ježíš učil, jež v nich povstala, aby jim dala život. Ačkoli tedy byli svědky úžasných zázraků a viděli velká vidění, není to svědectví, které Ježíš hledá. Jediné svědectví, které od nich - a od nás - hledá, je svědectví, které pochází z očištěného srdce po zápasech s pokušením. 8

Proto se musíme neustále vracet na rovinu každodenního života, bez ohledu na to, jak vysoko jsme vystoupali v horách povzneseného vhledu, bez ohledu na to, jaké "emocionální opojení" jsme zažili. Bez ohledu na to, jak vysoko jsme vystoupali, se musíme vrátit do světa aplikace a služby. A tak když se Ježíš a jeho tři učedníci vracejí ze svého dobrodružství na vrcholu hory, okamžitě dostanou příležitost být užiteční: k učedníkům přistoupí muž a požádá je, aby uzdravili jeho syna. Učedníci, kterým byla dána moc uzdravovat a vyhánět démony, jsou neúspěšní: "Přivedl jsem ho k tvým učedníkům," říká muž Ježíšovi, "ale oni ho nedokázali uzdravit." (17:16).

Je to poprvé, co se učedníci pokoušejí někoho vyléčit - a tento první pokus je neúspěšný. 9 Zdá se, že Ježíš je s nimi nespokojen: "Ó pokolení nevěrné a převrácené," říká, "jak dlouho budu s vámi? Jak dlouho to s vámi budu snášet?" (17:17). Ježíš chlapce okamžitě uzdraví: "Ježíš démona okřikl a ten z něj vyšel a dítě bylo od té hodiny uzdraveno" (17:18).

Zdá se, že Ježíš je na učedníky naštvaný a nazývá je "nevěřícími" a "zvrácenými" - což je dost silný výraz - jen proto, že nejsou schopni vyléčit dítě posedlé démonem. Co to může znamenat? Právě sestoupili z hory, kde se jim dostalo zvláštního pohledu na Ježíšovo božství. Jejich víra musela být na vrcholu. Předtím jim Ježíš slíbil, že jim dá "moc nad nečistými duchy, aby je vyháněli", a přikázal jim, aby "uzdravovali nemocné, očišťovali malomocné a vyháněli démony" (10:8). Proč by to tedy nemohli udělat nyní?

V soukromém rozhovoru s Ježíšem se ptají: "Proč jsme ho nemohli vyhnat?" A Ježíš odpovídá: "Pro vaši nevíru; neboť vpravdě vám říkám, že budete-li mít víru jako hořčičné zrnko, řeknete této hoře: 'Přesuň se odtud tam', a ona se pohne; a nic vám nebude nemožné" (17:20).

Příběh o osvícení na hoře a následném selhání v údolí obsahuje zásadní duchovní lekci. Pokud po osvícení nenásleduje silná víra ve zdroj tohoto osvícení, může tato zkušenost vést k pocitům domýšlivosti, že jsme zvlášť vyvolení, vysoce privilegovaní, a tudíž lepší než ostatní. Pravé osvícení je pravým opakem. Vždy je provázeno pocitem pokory a vděčnosti. Odhaluje nám naši v podstatě hříšnou přirozenost. Poznáváme, že jsme méně hodni než ostatní a že si zasloužíme spíše peklo než nebe. To je osvícení. Petr, Jakub a Jan to sice zahlédli na vrcholu hory, když v uctivé bázni padli na tvář, ale je to lekce pokory, kterou se učedníci budou muset ještě naučit. 10

Síla pokory, která jako jediná může přijmout Pánovu moc, může přenášet hory - hory sebelásky, nepřiměřené pýchy a nadřazenosti. K tomu je však zapotřebí zvláštní druh víry, víry, že sami od sebe nemáme vůbec žádnou moc a že veškerá moc pochází pouze od Pána. 11

Ježíš pak vysvětluje, jak tuto víru praktikovat. S odkazem na démony, kteří chlapce posedli, Ježíš říká: "Takoví démoni se dají vyhnat jen modlitbou a postem" (17:21). “"Modlitba" v podstatě znamená obrátit se k Pánu a přijímat dobro a pravdu, které od něho přicházejí; "půst" znamená odmítat zlo a nepravdu, které přicházejí z pekla. 12

Je to víra, která nejen vyhání démony, ale také přenáší hory.

Placení daní

22. Když byli v Galileji, Ježíš jim řekl: "Syn člověka má být vydán do rukou lidí;

23. Ti ho zabijí, ale třetího dne bude vzkříšen." A tak se stalo. A oni se velmi zarmoutili.

24. Když přišli do Kafarnaum, přišli k Petrovi ti, kdo dostali didrachmu, a řekli: "Copak tvůj Učitel neplatí didrachmu?" Petr jim odpověděl: "Ne," odpověděli.

25. On řekl: "Ano." Když vešel do domu, Ježíš před něj předstoupil a řekl: "Co si myslíš, Šimone? Od koho berou králové země daň nebo povinnost? Od svých vlastních synů, nebo od cizinců?" "Od svých synů," odpověděl.

26. Petr mu odpověděl: "Od cizinců." Ježíš mu prohlásí: "Synové jsou tedy svobodní.

27. Abychom je však nepohoršili, jdi k moři, nahoď háček, vytáhni rybu, která se vynoří jako první, a až jí otevřeš ústa, najdeš statera; toho vezmi a dej jim za mě i za sebe."

Jakmile sestoupíme z hory osvícení a vstoupíme do každodenního života, čeká nás nejen vyhánění démonů, ale také plnění občanských povinností. Jednoduchou povinností, která nás čeká, až "sestoupíme z hory", je placení daní. Ačkoli se placení daní nemůže rovnat majestátu našich horských stavů ani zásadní práci při odstraňování zla, přesto je třeba ho vykonávat. Skutečná duchovnost zahrnuje všechny aspekty života, jak duchovní, tak i přirozený život. Dokud jsme na tomto světě, nemůžeme být čistě duchovními bytostmi, aniž bychom se starali také o světské a světské věci. Zodpovědný občanský život ve skutečnosti poskytuje pevný základ pro duchovní život, stejně jako tělo poskytuje pevnou strukturu, díky níž může duch působit. 13

Proto je příznačné, že v následující epizodě je Ježíš konfrontován s otázkou, zda je pro něj a jeho učedníky vhodné platit chrámovou daň. Jednalo se o každoroční daň, kterou museli platit všichni Izraelci na podporu a údržbu jeruzalémského chrámu. Vzhledem k tomu, že Ježíš a jeho učedníci byli pod neustálou kritikou zkorumpovaných chrámových úřadů, je otázka, zda má Ježíš chrámovou daň platit, nebo ji odmítnout, důležitá. Měli by Ježíš a jeho učedníci nadále podporovat zkorumpované náboženské zřízení?

Ježíš hodlá chrámovou daň zaplatit, ale způsobem, který ukazuje, že přímo nepodporuje to, co náboženští představitelé dělali. Navíc tuto situaci využije jako příležitost k trvalému duchovnímu poučení o tom, že starosti a problémy každodenního života je třeba podřídit niternějším, duchovním principům. Jinými slovy, duchovní hodnoty by nikdy neměly být nadřazeny materialistickým zájmům nebo jim být podřízeny. Vyšší hodnoty musí vládnout nad nižšími - a nikdy ne naopak.

To je vnitřní poučení obsažené v Ježíšových slovech Petrovi. "Jdi k moři," říká, "nahoď háček a vezmi první rybu, která se vynoří. A když rybě otevřeš tlamu, najdeš minci" (17:27). Petr tak učiní a jako zázrakem má první ryba, kterou chytí, z moře, kde jsou tisíce ryb, v tlamě minci. Navíc,

je to přesně taková mince, jaká je potřeba k zaplacení chrámové daně pro Ježíše i Petra. "Vezmi tu minci," říká Ježíš, "a dej jim ji za mě i za tebe" (17:27).

To je další projev Ježíšova božství. Jak mohl vědět, že v ústech ryby bude mince a že její hodnota bude přesně stačit na zaplacení chrámové daně za něj i za Petra? A v hlubší rovině, jak mohl mít tolik moudrosti, aby poskytl příhodu, která dokonale odpovídá na obtížnou otázku ohledně placení chrámové daně?

Odpověď na tuto otázku se nabízí ve dvou rovinách. Za prvé, na té nejvnější úrovni Ježíš jako by říkal, že Pán se vždy postará, a to i tím nejzázračnějším způsobem. Proto není nikdy třeba si dělat starosti. Na vnitřní úrovni však Ježíš říká, že přirozený život, představovaný rybou ve vodě, musí sloužit vyšším, duchovním principům našeho života, které představují Ježíš a Petr. Skutečnost, že ani Ježíš, ani Petr tuto podporu neposkytují přímo - ale spíše platí nepřímo z ryby chycené ve vodě -, ukazuje, že ani Ježíš (který představuje to, co je božské), ani Petr (který představuje víru v to, co je božské) chrám přímo nepodporují. 14

Další zázrak obsažený v této události se týká podrobností o incidentu při rybolovu. Patří k nim chození na ryby do moře, háček použitý k chycení ryby, otevření rybí tlamy a stříbrná mince, která je vytažena z rybí tlamy. Kdykoli jdeme ke Slovu a hledáme nějakou pravdu, "jdeme na ryby". "Háček", který používáme, je naše upřímná touha být osvícen, abychom mohli objevit nějakou pravdu, která nám pomůže vést lepší život. "Ryba", kterou chytíme, je doslovné učení ze Slova; a stříbrná mince, kterou vytáhneme z rybí tlamy, je vnitřnější pravda obsažená v tomto doslovném učení; tato vnitřnější pravda září jako jasné stříbro s přímou aplikací na náš život.

Při tom všem bychom však měli mít na paměti nejobecnější učení celého sledu epizod, počínaje proměněním na vrcholu hory. Bez ohledu na to, jak vysoko se duchovně povzneseme, je třeba vše přenést do praktického života. Zatímco tato kapitola začíná na vrcholu hory, kde se Ježíš zjevuje učedníkům ve své proměněné slávě, končí u moře, v prosté venkovské scéně popisující minci nalezenou v ústech ryby. V této závěrečné scéně Ježíš zjevuje svou vševědoucnost i všemohoucnost a ukazuje, že jeho zářivá sláva na vrcholu hory je stejně univerzální jako jeho nádhera u moře. Je všude, naplňuje vesmír a v každém okamžiku se stará o každého z nás.

Jedním ze zřejmých poznatků je, že Petr by si nemusel dělat starosti s chrámovou daní; v jeho případě by byly prostředky zázračně zajištěny. I když bychom si to neměli vykládat tak, že Pán vždy pokryje naše finanční závazky, poskytuje nám to ujištění, že hojně naplní naše duchovní potřeby způsobem, který je často překvapivý - podobně jako učedníci našli minci v ústech ryby. Bůh nás ve své vševědoucnosti vede po celou dobu a okolnosti našeho života uspořádává do nejmenších detailů - od vrcholu hory až po dno moře - tak, aby nás přivedl k největší radosti, kterou můžeme obdržet.

Ve své vševědoucnosti Pán vnímá možné výsledky každého našeho rozhodnutí. Díky tomu je s námi na každém kroku; předvídá možnosti špatných odboček, které bychom mohli udělat, a zároveň nás vede - pokud jsme ochotni ho následovat - na cesty, které vedou k největší radosti. Jak píše žalmista: "Ukážeš mi cestu života. V tvé přítomnosti je plnost radosti, po tvé pravici jsou potěšení navěky" (Žalmy 16:11). 15

V zázraku s mincí v ústech ryby Ježíš zjevuje Boží vševědoucnost - božskou vševědoucnost, která předvídá a zároveň poskytuje úžasnou cestu pro každého z nás. Uvědomění si této hluboké pravdy nás může vést k odevzdání se do Pánovy vůle, k víře v jeho vedení a nakonec ke stavu nejhlubší pokory. 16

Poznámky pod čarou:

1. Někteří badatelé tvrdí, že proměnění se odehrálo na hoře Tábor v Galileji. V předchozí epizodě se však Ježíš nacházel v Cesareji Filipově (na úpatí hory Hermon). Navíc hora Tábor není "vysoká hora", neboť měří pouze 1750 stop, zatímco hora Hermon je nejvyšší horou Izraele a dosahuje výšky až 9400 stop. Zdá se tedy vhodné, aby se proměnění odehrálo na hoře Hermon - nikoli na hoře Tábor.

2. Nebeská tajemství 737[2]: “Geneze 1 popisuje šest dní regenerace člověka před tím, než se stane nebeským. Během těchto šesti dnů dochází k neustálým konfliktům, ale sedmý den přichází odpočinek. V důsledku toho je šest dní práce a sedmý den je sobota, což je slovo, které znamená odpočinek. To je také důvod, proč měl hebrejský otrok šest let sloužit a v sedmém roce měl odejít na svobodu." Viz také: "Šestý den je den, kdy se má pracovat, Nebeská tajemství 8494: “ Slovo "odpočinek" znamená stav klidu, kdy není žádné pokušení... jako tomu bylo ve dnech soboty. . . Šest předchozích dnů však představovalo boj a práci, tedy pokušení, která předcházejí stavu klidu; po pokušeních totiž přichází stav klidu a pak nastává spojení dobra a pravdy."

3. Vysvětlená Apokalypsa 64[2]: “Pán vzal Petra, Jakuba a Jana, protože jimi byla představena církev, pokud jde o víru, lásku a skutky lásky; vzal je 'na vysokou horu', protože 'hora' znamená nebe; 'jeho tvář zářila jako slunce', protože 'tvář' znamená nitro, a zářila jako slunce, protože jeho nitro bylo božské, protože 'slunce' znamená božskou lásku." Viz také Nebeská tajemství 7038[3]: “Pán si Jana zamiloval více než ostatní, ale ne kvůli němu samotnému, nýbrž proto, že představoval cvičení lásky, to znamená užívání."

4. Nebe a Peklo 119: “Učedníci viděli Pána, když se vzdálili od těla a byli v nebeském světle." Viz také Nebeská tajemství 1530: “Tak se jim zjevil, protože se jim otevřel vnitřní zrak."

5. Manželská láska 333: “Cožpak neexistují a neexistovali muži, kteří pro ženu, po níž touží a kterou prosí, aby se stala jejich nevěstou, považují svůj život za bezcenný a přejí si zemřít, pokud ona na jejich prosby nepřistoupí - důkaz, o němž svědčí i mnohé souboje soupeřících nápadníků až do jejich smrti, že tato láska přesahuje lásku k životu?

6. Vysvětlená Apokalypsa 14: “To, co vstupuje zrakem, vstupuje do rozumu a osvěcuje ho ... ale to, co vstupuje sluchem, vstupuje do rozumu a zároveň do vůle..... Že věci, které vstupují sluchem, vstupují rozumem přímo do vůle, lze dále ilustrovat z poučení andělů nebeského království, kteří jsou nejmoudřejší; ti přijímají veškerou svou moudrost sluchem, a ne zrakem, neboť cokoli slyší o božských věcech, přijímají ve vůli z úcty a lásky a činí to součástí svého života."

7. Nebeská tajemství 3719: “Ve vnitřním smyslu 'bázeň' znamená to, co je posvátné... [Je to stav] úcty a bázně nebo uctivé bázně."

8. To se stane hlavním tématem evangelia podle Marka.

9. Je zaznamenáno, že jim Ježíš dal "moc nad nečistými duchy" (10:1) a přikázal jim "vyhánět démony" (10:8), Matouš však až dosud nezaznamenal žádný případ, kdy by některou z těchto činností vykonali.

10. Nebeská tajemství 2273: “Člověk není spasen kvůli pokušením, pokud do nich vkládá něco ze svých zásluh; pokud to totiž dělá, je to z lásky k sobě samému, protože si kvůli nim gratuluje a věří, že si nebe zasloužil více než ostatní, a zároveň myslí na svou převahu nad ostatními tím, že ostatními ve srovnání se sebou pohrdá; to vše odporuje vzájemné lásce, a tedy i nebeskému blahoslavenství. Pokušení, v nichž člověk vítězí, jsou doprovázena přesvědčením, že všichni ostatní jsou hodnější než on sám a že je spíše pekelný než nebeský."

11. Vysvětlená Apokalypsa 405: “Pán to řekl učedníkům, když se domnívali, že mohou dělat zázraky z vlastní víry, tedy sami od sebe, ačkoli takové věci se dějí jen z víry pocházející od Pána, a tedy od Pána."

12. Nebeská tajemství 6206: “Všechno zlo přichází z pekla a všechno dobro z nebe od Pána."

13. Nebe a Peklo 528: “Aby člověk získal nebeský život, musí žít ve světě, vykonávat v něm povinnosti a zaměstnání a prostřednictvím mravního a občanského života získat život duchovní. Žádným jiným způsobem nemůže být duchovní život u člověka utvářen, ani jeho duch nemůže být připravován pro nebe; neboť žít vnitřním životem a zároveň nežít životem vnějším je jako bydlet v domě, který nemá základy, který postupně klesá, praská a trhá se, nebo se potácí, až spadne."

14. Vysvětlená Apokalypsa 513[18]: “To, co je přirozené, je podřízeno tomu, co je duchovní, a slouží mu, neboť duchovní člověk je jako pán a přirozený člověk jako služebník; a protože přirození jsou služebníci, a proto se jimi myslí ti, kdo platí daň, tak se stalo, že daň neplatil ani Pán, ani Petr, ale "ryba", která znamenala přirozeného člověka." Viz také Nebeská tajemství 6394: “Když Petr chytil z moře rybu a našel v její tlamě kus peněz, které měl dát [na zaplacení chrámové daně], představovalo to, že to má udělat nejnižší přirozenost, která slouží; neboť 'ryby' znamenají tuto přirozenost."

15. Duchovní deník 5002: “Život každého člověka je Pánem předvídán, jak dlouho bude žít a jakým způsobem; proto je každý člověk od nejútlejšího dětství veden s ohledem na život na věčnosti. Pánova prozřetelnost tedy začíná již od nejranějšího dětství." Je třeba poznamenat, že Boží prozíravost je taková, že předvídá každou možnost. Avšak vzhledem k lidské svobodné vůli, která není nikdy odňata, není nic nevyhnutelné.

16. Nebeská tajemství 5122[3]: “Pán zná všechny věci a každou jednotlivou věc, zajišťuje je v každém okamžiku. Kdyby se byť jen na okamžik zastavil, narušil by se veškerý vývoj; neboť to, co předchází, se dívá na to, co následuje, v nepřetržité řadě a vytváří řadu důsledků až do věčnosti. Je tedy zřejmé, že Boží prozíravost a prozřetelnost jsou ve všem, i v tom nejmenším; a že kdyby tomu tak nebylo nebo kdyby byly pouze všeobecné, lidský rod by zahynul."

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 2493

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

2493. I have spoken to angels about the memory of things of the past and about consequent anxiety concerning things of the future, and I have been informed that the more interior and perfect angels are the less do they care about things of the past or think about those of the future, and that this is also the origin of their happiness. They have said that the Lord provides them every moment with what to think, accompanied by blessing and happiness, and that this being so they have no cares and no worries. This also is what is meant in the internal sense by the manna being received 'day by day' from heaven, and by the 'daily [provision] of bread' in the Lord's Prayer, as well as by the statement that they must not worry about what they are to eat and drink, or what clothes they are to put on. But although angels have no care about things of the past and are not worried about those of the future they nevertheless have a most perfect recollection of things of the past and a most perfect insight into those of the future, because their entire present includes both the past and future within it. Thus they possess a more perfect memory than can possibly be imagined or put into words.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.

©2024 New Christian Bible Study Corporation. All rights reserved. Printed from newchristianbiblestudy.org