Bible

 

Matthew 12

Studie

   

1 Ἐν ἐκείνῳ τῷ καιρῷ ἐπορεύθη ὁ Ἰησοῦς τοῖς σάββασιν διὰ τῶν σπορίμων· οἱ δὲ μαθηταὶ αὐτοῦ ἐπείνασαν καὶ ἤρξαντο τίλλειν στάχυας καὶ ἐσθίειν.

2 οἱ δὲ Φαρισαῖοι ἰδόντες εἶπαν αὐτῷ Ἰδοὺ οἱ μαθηταί σου ποιοῦσιν ὃ οὐκ ἔξεστιν ποιεῖν ἐν σαββάτῳ.

3 ὁ δὲ εἶπεν αὐτοῖς Οὐκ ἀνέγνωτε τί ἐποίησεν Δαυεὶδ ὅτε ἐπείνασεν καὶ οἱ μετ’ αὐτοῦ;

4 πῶς εἰσῆλθεν εἰς τὸν οἶκον τοῦ Θεοῦ καὶ τοὺς ἄρτους τῆς προθέσεως ἔφαγον, ὃ οὐκ ἐξὸν ἦν αὐτῷ φαγεῖν οὐδὲ τοῖς μετ’ αὐτοῦ, εἰ μὴ τοῖς ἱερεῦσιν μόνοις;

5 ἢ οὐκ ἀνέγνωτε ἐν τῷ νόμῳ ὅτι τοῖς σάββασιν οἱ ἱερεῖς ἐν τῷ ἱερῷ τὸ σάββατον βεβηλοῦσιν καὶ ἀναίτιοί εἰσιν;

6 λέγω δὲ ὑμῖν ὅτι τοῦ ἱεροῦ μεῖζόν ἐστιν ὧδε.

7 εἰ δὲ ἐγνώκειτε τί ἐστιν Ἔλεος θέλω καὶ οὐ θυσίαν, οὐκ ἂν κατεδικάσατε τοὺς ἀναιτίους.

8 κύριος γάρ ἐστιν τοῦ σαββάτου ὁ Υἱὸς τοῦ ἀνθρώπου.

9 Καὶ μεταβὰς ἐκεῖθεν ἦλθεν εἰς τὴν συναγωγὴν αὐτῶν.

10 καὶ ἰδοὺ ἄνθρωπος χεῖρα ἔχων ξηράν· καὶ ἐπηρώτησαν αὐτὸν λέγοντες Εἰ ἔξεστιν τοῖς σάββασιν θεραπεῦσαι; ἵνα κατηγορήσωσιν αὐτοῦ.

11 ὁ δὲ εἶπεν αὐτοῖς Τίς ἔσται ἐξ ὑμῶν ἄνθρωπος ὃς ἕξει πρόβατον ἕν, καὶ ἐὰν ἐμπέσῃ τοῦτο τοῖς σάββασιν εἰς βόθυνον, οὐχὶ κρατήσει αὐτὸ καὶ ἐγερεῖ;

12 πόσῳ οὖν διαφέρει ἄνθρωπος προβάτου. ὥστε ἔξεστιν τοῖς σάββασιν καλῶς ποιεῖν.

13 τότε λέγει τῷ ἀνθρώπῳ Ἔκτεινόν σου τὴν χεῖρα. καὶ ἐξέτεινεν, καὶ ἀπεκατεστάθη ὑγιὴς ὡς ἡ ἄλλη.

14 ἐξελθόντες δὲ οἱ Φαρισαῖοι συμβούλιον ἔλαβον κατ’ αὐτοῦ ὅπως αὐτὸν ἀπολέσωσιν.

15 Ὁ δὲ Ἰησοῦς γνοὺς ἀνεχώρησεν ἐκεῖθεν. καὶ ἠκολούθησαν αὐτῷ πολλοί, καὶ ἐθεράπευσεν αὐτοὺς πάντας,

16 καὶ ἐπετίμησεν αὐτοῖς ἵνα μὴ φανερὸν αὐτὸν ποιήσωσιν·

17 ἵνα πληρωθῇ τὸ ῥηθὲν διὰ Ἡσαΐου τοῦ προφήτου λέγοντος

18 Ἰδοὺ ὁ παῖς μου ὃν ᾑρέτισα, ὁ ἀγαπητός μου ὃν εὐδόκησεν ἡ ψυχή μου· θήσω τὸ Πνεῦμά μου ἐπ’ αὐτόν, καὶ κρίσιν τοῖς ἔθνεσιν ἀπαγγελεῖ.

19 οὐκ ἐρίσει οὐδὲ κραυγάσει, οὐδὲ ἀκούσει τις ἐν ταῖς πλατείαις τὴν φωνὴν αὐτοῦ.

20 κάλαμον συντετριμμένον οὐ κατεάξει καὶ λίνον τυφόμενον οὐ σβέσει, ἕως ἂν ἐκβάλῃ εἰς νῖκος τὴν κρίσιν.

21 καὶ τῷ ὀνόματι αὐτοῦ ἔθνη ἐλπιοῦσιν.

22 Τότε προσηνέχθη αὐτῷ δαιμονιζόμενος τυφλὸς καὶ κωφός· καὶ ἐθεράπευσεν αὐτόν, ὥστε τὸν κωφὸν λαλεῖν καὶ βλέπειν.

23 καὶ ἐξίσταντο πάντες οἱ ὄχλοι καὶ ἔλεγον Μήτι οὗτός ἐστιν ὁ υἱὸς Δαυείδ;

24 οἱ δὲ Φαρισαῖοι ἀκούσαντες εἶπον Οὗτος οὐκ ἐκβάλλει τὰ δαιμόνια εἰ μὴ ἐν τῷ Βεελζεβοὺλ ἄρχοντι τῶν δαιμονίων.

25 εἰδὼς δὲ τὰς ἐνθυμήσεις αὐτῶν εἶπεν αὐτοῖς Πᾶσα βασιλεία μερισθεῖσα καθ’ ἑαυτῆς ἐρημοῦται, καὶ πᾶσα πόλις ἢ οἰκία μερισθεῖσα καθ’ ἑαυτῆς οὐ σταθήσεται.

26 καὶ εἰ ὁ Σατανᾶς τὸν Σατανᾶν ἐκβάλλει, ἐφ’ ἑαυτὸν ἐμερίσθη· πῶς οὖν σταθήσεται ἡ βασιλεία αὐτοῦ;

27 καὶ εἰ ἐγὼ ἐν Βεελζεβοὺλ ἐκβάλλω τὰ δαιμόνια, οἱ υἱοὶ ὑμῶν ἐν τίνι ἐκβάλλουσιν; διὰ τοῦτο αὐτοὶ κριταὶ ἔσονται ὑμῶν.

28 εἰ δὲ ἐν Πνεύματι Θεοῦ ἐγὼ ἐκβάλλω τὰ δαιμόνια, ἄρα ἔφθασεν ἐφ’ ὑμᾶς ἡ βασιλεία τοῦ Θεοῦ.

29 ἢ πῶς δύναταί τις εἰσελθεῖν εἰς τὴν οἰκίαν τοῦ ἰσχυροῦ καὶ τὰ σκεύη αὐτοῦ ἁρπάσαι, ἐὰν μὴ πρῶτον δήσῃ τὸν ἰσχυρόν, καὶ τότε τὴν οἰκίαν αὐτοῦ διαρπάσει;

30 ὁ μὴ ὢν μετ’ ἐμοῦ κατ’ ἐμοῦ ἐστιν, καὶ ὁ μὴ συνάγων μετ’ ἐμοῦ σκορπίζει.

31 Διὰ τοῦτο λέγω ὑμῖν, πᾶσα ἁμαρτία καὶ βλασφημία ἀφεθήσεται τοῖς ἀνθρώποις, ἡ δὲ τοῦ Πνεύματος βλασφημία οὐκ ἀφεθήσεται.

32 καὶ ὃς ἐὰν εἴπῃ λόγον κατὰ τοῦ Υἱοῦ τοῦ ἀνθρώπου, ἀφεθήσεται αὐτῷ· ὃς δ’ ἂν εἴπῃ κατὰ τοῦ Πνεύματος τοῦ Ἁγίου, οὐκ ἀφεθήσεται αὐτῷ οὔτε ἐν τούτῳ τῷ αἰῶνι οὔτε ἐν τῷ μέλλοντι.

33 Ἢ ποιήσατε τὸ δένδρον καλὸν καὶ τὸν καρπὸν αὐτοῦ καλόν, ἢ ποιήσατε τὸ δένδρον σαπρὸν καὶ τὸν καρπὸν αὐτοῦ σαπρόν· ἐκ γὰρ τοῦ καρποῦ τὸ δένδρον γινώσκεται.

34 γεννήματα ἐχιδνῶν, πῶς δύνασθε ἀγαθὰ λαλεῖν πονηροὶ ὄντες; ἐκ γὰρ τοῦ περισσεύματος τῆς καρδίας τὸ στόμα λαλεῖ.

35 ὁ ἀγαθὸς ἄνθρωπος ἐκ τοῦ ἀγαθοῦ θησαυροῦ ἐκβάλλει ἀγαθά, καὶ ὁ πονηρὸς ἄνθρωπος ἐκ τοῦ πονηροῦ θησαυροῦ ἐκβάλλει πονηρά.

36 λέγω δὲ ὑμῖν ὅτι πᾶν ῥῆμα ἀργὸν ὃ λαλήσουσιν οἱ ἄνθρωποι, ἀποδώσουσιν περὶ αὐτοῦ λόγον ἐν ἡμέρᾳ κρίσεως·

37 ἐκ γὰρ τῶν λόγων σου δικαιωθήσῃ, καὶ ἐκ τῶν λόγων σου καταδικασθήσῃ.

38 Τότε ἀπεκρίθησαν αὐτῷ τινες τῶν γραμματέων καὶ Φαρισαίων λέγοντες Διδάσκαλε, θέλομεν ἀπὸ σοῦ σημεῖον ἰδεῖν.

39 ὁ δὲ ἀποκριθεὶς εἶπεν αὐτοῖς Γενεὰ πονηρὰ καὶ μοιχαλὶς σημεῖον ἐπιζητεῖ, καὶ σημεῖον οὐ δοθήσεται αὐτῇ εἰ μὴ τὸ σημεῖον Ἰωνᾶ τοῦ προφήτου.

40 ὥσπερ γὰρ ἦν Ἰωνᾶς ἐν τῇ κοιλίᾳ τοῦ κήτους τρεῖς ἡμέρας καὶ τρεῖς νύκτας, οὕτως ἔσται ὁ Υἱὸς τοῦ ἀνθρώπου ἐν τῇ καρδίᾳ τῆς γῆς τρεῖς ἡμέρας καὶ τρεῖς νύκτας.

41 ἄνδρες Νινευεῖται ἀναστήσονται ἐν τῇ κρίσει μετὰ τῆς γενεᾶς ταύτης καὶ κατακρινοῦσιν αὐτήν· ὅτι μετενόησαν εἰς τὸ κήρυγμα Ἰωνᾶ, καὶ ἰδοὺ πλεῖον Ἰωνᾶ ὧδε.

42 βασίλισσα νότου ἐγερθήσεται ἐν τῇ κρίσει μετὰ τῆς γενεᾶς ταύτης καὶ κατακρινεῖ αὐτήν· ὅτι ἦλθεν ἐκ τῶν περάτων τῆς γῆς ἀκοῦσαι τὴν σοφίαν Σολομῶνος, καὶ ἰδοὺ πλεῖον Σολομῶνος ὧδε.

43 Ὅταν δὲ τὸ ἀκάθαρτον πνεῦμα ἐξέλθῃ ἀπὸ τοῦ ἀνθρώπου, διέρχεται δι’ ἀνύδρων τόπων ζητοῦν ἀνάπαυσιν, καὶ οὐχ εὑρίσκει.

44 τότε λέγει Εἰς τὸν οἶκόν μου ἐπιστρέψω ὅθεν ἐξῆλθον· καὶ ἐλθὸν εὑρίσκει σχολάζοντα καὶ σεσαρωμένον καὶ κεκοσμημένον.

45 τότε πορεύεται καὶ παραλαμβάνει μεθ’ ἑαυτοῦ ἑπτὰ ἕτερα πνεύματα πονηρότερα ἑαυτοῦ, καὶ εἰσελθόντα κατοικεῖ ἐκεῖ· καὶ γίνεται τὰ ἔσχατα τοῦ ἀνθρώπου ἐκείνου χείρονα τῶν πρώτων. οὕτως ἔσται καὶ τῇ γενεᾷ ταύτῃ τῇ πονηρᾷ.

46 Ἔτι αὐτοῦ λαλοῦντος τοῖς ὄχλοις ἰδοὺ ἡ μήτηρ καὶ οἱ ἀδελφοὶ αὐτοῦ εἱστήκεισαν ἔξω ζητοῦντες αὐτῷ λαλῆσαι.

47 εἶπεν δέ τις αὐτῷ Ἰδοὺ ἡ μήτηρ σου καὶ οἱ ἀδελφοί σου ἔξω ἑστήκασιν ζητοῦντές σοι λαλῆσαι.

48 ὁ δὲ ἀποκριθεὶς εἶπεν τῷ λέγοντι αὐτῷ Τίς ἐστιν ἡ μήτηρ μου, καὶ τίνες εἰσὶν οἱ ἀδελφοί μου;

49 καὶ ἐκτείνας τὴν χεῖρα αὐτοῦ ἐπὶ τοὺς μαθητὰς αὐτοῦ εἶπεν Ἰδοὺ ἡ μήτηρ μου καὶ οἱ ἀδελφοί μου·

50 ὅστις γὰρ ἂν ποιήσῃ τὸ θέλημα τοῦ Πατρός μου τοῦ ἐν οὐρανοῖς, αὐτός μου ἀδελφὸς καὶ ἀδελφὴ καὶ μήτηρ ἐστίν.  

   

Komentář

 

Co říká Bible o ... jeho vnitřním významu

Napsal(a) John Odhner (strojově přeloženo do čeština)

A frozen bubble shines with light.

Co říká Bible o svém vlastním vnitřním významu?

Někteří lidé berou většinu z toho, co Bible říká, doslova. Jiní vidí Bibli jako velmi symbolickou, s hlubším významem. Někdy vzniká konflikt mezi dvěma různými pohledy. Jedna strana trvá na tom, že jakékoli hledání hlubšího významu pochází z opomenutí uvěřit tomu, co Bůh jasně říká. Druhá strana tvrdí, že Bible se dnes stává smysluplnou a důležitou pouze pomocí symbolického výkladu.

Otázka, jak interpretovat Bibli, by neměla být jen otázkou osobního názoru. Bez ohledu na to, zda dáváme přednost doslovnému nebo symbolickému výkladu, má smysl se podívat na to, jak se bible interpretuje. Jak nám Bůh říká, abychom interpretovali Jeho zjevení? Naznačuje, že bychom měli hledat hlubší význam?

Ježíš řekl, že všechny Zákony a Proroci visí na dvou velkých přikázáních, milovat Pána a milovat souseda. Zdá se však, že některé části Bible nehovoří nic o milování Boha a dalších. Mají tyto části Bible skutečně skryté významy, které nás učí, jak milovat?

Ježíš vysvětlil, že přikázání o vraždě by nemělo být přijato jen na doslovné úrovni. Na hlubší úrovni zakazuje nenávist a pohrdání. "Slyšeli jste, že bylo řečeno starým: Nebudete vraždit," ... ale říkám vám, že kdokoli se zlobí na svého bratra bez příčiny, bude soudem ohrožen. " (Matouš 5:21-22)

Stejně tak hlubší význam přikázání proti cizoložství zakazuje chtíč. "Slyšeli jste, že bylo řečeno starým, neuznáváš cizoložství," ale já vám říkám, že kdokoli se dívá na ženu, po které touží po ní, už se dopustil cizoložství s ní ve svém srdci. " (Matouš 5:27-28)

Ježíš často ukázal, že Starý zákon obsahoval hlubší významy, než jaké byly na první pohled zřejmé. Například řekl svým učedníkům, že Starý zákon obsahoval mnoho proroctví o jeho vlastním životě, kterým nerozuměli.

"Počínaje Mojžíšem a všemi Proroky, vysvětlil jim ve všech Písmech věci, které se ho týkaly." (Lukáš 24:27)

"Otevřel jejich pochopení, že by mohli chápat Písma." (Lukáš 24:45)

Ježíš ukázal, že příběhy ve Starém zákoně byly symbolem jeho vlastního života, i když symbolika nebyla patrná v doslovném smyslu. Například příběh manny je symbolem Ježíše jako chleba života: „Mojžíš vám nedal chléb z nebe, ale Můj Otec vám dává pravý chléb z nebe.“ (Jan 6:32)

Dalším příběhem s vnitřním významem odkazujícím na Ježíše je mosazný had: „Když Mojžíš zvedl hada na poušti, musí být Syn člověka pozvednut.“ (Jan 3:14)

Je to podobné příběhu Jonáše a velryby: „Jak byl Jonáš tři dny v břiše velké ryby, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.“ (Matouš 12:40)

Symbolem Ježíše byl také chrám v Jeruzalémě, který byl dějištěm mnoha příběhů ve Starém zákoně. (Jan 2:19-22)

Ve svých dopisech raným křesťanským sborům nás Pavel také vybízí, abychom překročili doslovný význam Starého zákona. Žádá nás, abychom poslouchali ducha zákona, nejen dopis. „Je to Žid, který je jedním vnitřně, a obřízka je to srdce, v Duchu a ne v dopise.“ (Římanům 2:29)

"Měli bychom sloužit v novosti Ducha a ne ve stáří dopisu." (Římanům 7:6)

"Dopis zabíjí, ale duch dává život." (2. list Korintským 3:6)

Paul ve Starém zákoně často poukazoval na hlubší významy. Například, vzal Adama jako symbol Krista,Římanům 5:14) a jeho manželství s Evou jako symbol Kristova manželství s církví. (Efezkým 5:31, 32)

Izraelský svatostánek s jeho vybavením a všechny rituály a oběti, které v něm byly provedeny, zobrazoval Ježíšovo dílo spásy. Tyto pozemské věci byly „kopií a stínem nebeských věcí ... symbolických pro současnost“. (Židům 8:5, 9:9, Koloským 2:16, 17) Příběh Abrahama, Sarah a Hagara a jejich synů je také alegorie, ve které Hagarův syn reprezentoval Pánovu smlouvu s Židy a Sarahův syn symbolizoval Novou smlouvu v Kristu. (Galatským 4:22-31)

Apoštol Peter viděl příběh Noe a Potopy jako protiklad křtu a regenerace. (1. list Petrův 3:20-21)

Příběh Exodus vypráví o tom, jak izraelské děti unikly z Egypta, putovaly po poušti čtyřicet let a konečně se staly domovem v zaslíbené zemi. Mnozí to viděli jako symbol naší duchovní cesty z otroctví k hříchu skrze pokusy a pokušení a do nebe. Ale naznačuje samotná Bible, že se jedná o podobenství nebo příběh s vnitřním významem? Ve skutečnosti ano. Žalm 78 se otevírá slovy: „Otevřu ústa v podobenství; budu vyslovovat temná slova starých.“ (Žalmy 78:1).

„Podobenství“, které následuje, je příběhem o morech v Egyptě, překračování Rudého moře, přivádění vody ze skály, přijímání manny z nebe a dalších příběhů Exodu. Celý příběh Exodusu je tedy podobenstvím.

Prorok Hosea napsal: „Když byl Izrael dítě, miloval jsem ho a z Egypta jsem zavolal svého syna.“ (Ozeáš 11:1)

Je zřejmé, že „dítětem“ je Izrael jako mladý národ, a když byl povolán z Egypta, odkazuje na Exodus. Ale na hlubší úrovni se odkazuje na samotného Krista - je to proroctví o tom, co by se stalo v Ježíšově životě. (Matouš 2:15)

Z toho můžeme vidět, že mnoho příběhů Starého zákona je symbolem Krista a jeho díla spásy. Ale co příběhy, které nejsou přímo vysvětleny v Novém zákoně? Mají také vnitřní význam? Mnoho lidí vidělo paralelu mezi Josefem, synem Izraele a Ježíšem. Samotná Bible nikdy výslovně neříká, že příběh Josefa má vnitřní význam týkající se Krista. Zde je však seznam, který ilustruje, jak byl Joseph symbolem Krista, přestože tento symbolismus nebyl vidět před Kristovým příchodem.

Joseph a Jesus Srovnání:

- Joseph byl pastýř; Ježíš byl náš pastýř

- Joseph byl milovaným synem; Ježíš byl milovaný Syn

- Joseph byl zbaven své tuniky; Ježíš byl zbaven své tuniky

- Josefa prodal Juda za dvacet kusů stříbra; Ježíše zradil Ježíš za třicet stříbrných kusů

- Josef byl svými bratry opuštěn; Jeho učedníci opustili Ježíše

- Josef byl falešně obviněn ze zločinu; Ježíš byl falešně obviněn ze zločinu

- Joseph byl uvězněn se dvěma zločinci, z nichž jeden byl propuštěn; Ježíš byl ukřižován se dvěma zločinci, z nichž jeden bude spasen

- Josef se stal vládcem celé země; Ježíš se stal králem nebe

- Joseph poskytoval jídlo hladovým lidem; Ježíš poskytl jídlo hladovým lidem

- Josef se znovu setkal se svými bratry, kteří se mu klaněli; Ježíš se znovu setkal se svými žáky, kteří Ho uctívali

- Joseph se sešel se svým otcem; Ježíš se v něm znovu setkal s Otcem

Můžeme hledat hlubší význam i na místech, která Bible konkrétně nevysvětluje? Už jsme viděli, že Kristus splnil mnoho proroctví, která byla symbolicky skrytá ve starozákonních příbězích. Obsahuje každá část zákona a proroků proroctví o Ježíšově životě? Ježíš řekl: „Nemyslete si, že jsem přišel zničit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem zničit, ale splnit. ze zákona nedojde, dokud nebude vše splněno. “ Pokud Ježíš splnil všechny poznámky a tituly Zákona a Proroků, pak musí každý zápis a titul obsahovat proroctví o svém životě, a to buď symbolicky skryté, nebo jasně řečeno.

Dosud jsme se zaměřili na Starý zákon. A co Nový zákon? Obsahuje také vnitřní významy? Ježíš neustále mluvil v podobenstvích: „Bez podobenství s nimi nemluvil.“ (Matouš 13:34)

Řekl nám, že nám nakonec odhalí vnitřní význam svých slov.

„Stále vám musím říci mnoho věcí, ale teď je nemůžete vydržet .... Tyto věci jsem s vámi mluvil v obrazném jazyce; ale nastává čas, kdy s vámi nebudu mluvit v obrazném jazyce, ale já řeknu vám jasně o Otci. “ (Jan 16:12, 25)

A co Kniha Zjevení? Zdá se, že mnoho věcí v této knize je symbolické. Například tato kniha hovoří o čtyřech jezdcích: o jednom na bílém koni, o jednom na červeném, o jednom na černém a druhé o smrti na bledém koni. Většina lidí vidí, že se nejedná o doslovné koně, ale o symboly něčeho jiného, jako je válka, hladomor a mor. (Zjevení Janovo 6:1-8)

Většina lidí si uvědomuje, že svaté město Nový Jeruzalém je symbolem nebe nebo nové éry na Zemi, a ne doslova město tisíce kilometrů vysoko vycházející z mraků.

Pokud je Kniha zjevení vůbec jako proroctví Starého zákona, musí obsahovat mnoho proroctví ukrytých v symbolice, která se vyjasní až po uskutečnění prorokovaných událostí.

Bible je Božím zjevením o sobě. Jako božské zjevení obsahuje Bible nekonečnou pravdu. Abychom tuto pravdu viděli více, musíme hledat hlubší významy, na které nás samotná Bible odkazuje. Pokud to uděláme, Pán „otevře oči, abychom viděli úžasné věci z Jeho zákona“, abychom mohli stále jasněji vidět Pána samotného zjeveného v „každém zapisování a titulku“.

Autor: Rev. John Odhner. Používá se svolením.

Přehrát video
The "Big Spiritual Questions" videos are produced by the General Church of the New Jerusalem. Link: newchurch.org