Bible

 

lamentations 3

Studie

   

1 Minä olen se mies, joka olen kurjuutta nähnyt hänen vihastuksensa vitsan alla.

2 Minut hän on johdattanut ja kuljettanut pimeyteen eikä valkeuteen.

3 Juuri minua vastaan hän kääntää kätensä, yhäti, kaiken päivää.

4 Hän on kalvanut minun lihani ja nahkani, musertanut minun luuni.

5 Hän on rakentanut varustukset minua vastaan ja piirittänyt minut myrkyllä ja vaivalla.

6 Hän on pannut minut asumaan pimeydessä niinkuin ikiaikojen kuolleet.

7 Hän on tehnyt muurin minun ympärilleni, niin etten pääse ulos, on pannut minut raskaisiin vaskikahleisiin.

8 Vaikka minä huudan ja parun, hän vaientaa minun rukoukseni.

9 Hakatuista kivistä hän on tehnyt minun teilleni muurin, on mutkistanut minun polkuni.

10 Vaaniva karhu on hän minulle, piilossa väijyvä leijona.

11 Hän on vienyt harhaan minun tieni ja repinyt minut kappaleiksi, hän on minut autioksi tehnyt.

12 Hän on jännittänyt jousensa ja asettanut minut nuoltensa maalitauluksi.

13 Hän on ampunut munuaisiini nuolet, viinensä lapset.

14 Minä olen joutunut koko kansani nauruksi, heidän jokapäiväiseksi pilkkalauluksensa.

15 Hän on ravinnut minua katkeruudella, juottanut minua koiruoholla.

16 Hän on purettanut minulla hampaat rikki soraan, painanut minut alas tomuun.

17 Sinä olet syössyt minun sieluni ulos, rauhasta pois, minä olen unhottanut onnen.

18 Ja minä sanon: mennyt on minulta kunnia ja Herran odotus.

19 Muista minun kurjuuttani ja kodittomuuttani, koiruohoa ja myrkkyä.

20 Sinä kyllä muistat sen, että minun sieluni on alaspainettu.

21 Tämän minä painan sydämeeni, sentähden minä toivon.

22 Herran armoa on, ettemme ole aivan hävinneet, sillä hänen laupeutensa ei ole loppunut:

23 se on joka aamu uusi, ja suuri on hänen uskollisuutensa.

24 Minun osani on Herra, sanoo minun sieluni; sentähden minä panen toivoni häneen.

25 Hyvä on Herra häntä odottaville, sille sielulle, joka häntä etsii.

26 Hyvä on hiljaisuudessa toivoa Herran apua.

27 Hyvä on miehelle, että hän kantaa iestä nuoruudessaan.

28 Istukoon hän yksin ja hiljaa, kun Herra on sen hänen päällensä pannut.

29 Laskekoon suunsa tomuun-ehkä on vielä toivoa.

30 Ojentakoon hän posken sille, joka häntä lyö, saakoon kyllälti häväistystä.

31 Sillä ei Herra hylkää iankaikkisesti;

32 vaan jos hän on murheelliseksi saattanut, hän osoittaa laupeutta suuressa armossansa.

33 Sillä ei hän sydämensä halusta vaivaa eikä murehduta ihmislapsia.

34 Kun jalkojen alle poljetaan kaikki vangit maassa,

35 kun väännetään miehen oikeutta Korkeimman kasvojen edessä,

36 kun ihmiselle tehdään vääryyttä hänen riita-asiassaan-eikö Herra sitä näkisi?

37 Onko kukaan sanonut, ja se on tapahtunut, jos ei Herra ole käskenyt?

38 Eikö lähde Korkeimman suusta paha ja hyvä?

39 Miksi tuskittelee ihminen eläessään, mies syntiensä palkkaa?

40 Koetelkaamme teitämme, tutkikaamme niitä ja palatkaamme Herran tykö.

41 Kohottakaamme sydämemme ynnä kätemme Jumalan puoleen, joka on taivaassa.

42 Me olemme luopuneet pois ja olleet kapinalliset; sinä et ole antanut anteeksi,

43 olet peittänyt itsesi vihassasi, ajanut meitä takaa, surmannut säälimättä;

44 olet peittänyt itsesi pilvellä, niin ettei rukous pääse lävitse.

45 Tunkioksi ja hylyksi sinä olet meidät tehnyt kansojen seassa.

46 Suut ammollaan meitä vastaan ovat kaikki meidän vihamiehemme.

47 Osaksemme on tullut kauhu ja kuoppa, turmio ja sortuminen.

48 Vesipurot juoksevat minun silmistäni tyttären, minun kansani, sortumisen tähden.

49 Minun silmäni vuotaa lakkaamatta, hellittämättä

50 siihen asti, kunnes katsoo, kunnes näkee Herra taivaasta.

51 Silmäni tuottaa tuskaa minun sielulleni kaikkien minun kaupunkini tyttärien tähden.

52 Kiihkeästi pyydystivät minua kuin lintua ne, jotka syyttä ovat vihamiehiäni.

53 He sulkivat kuoppaan minun elämäni ja heittivät päälleni kiviä.

54 Vedet tulvivat minun pääni ylitse; minä sanoin: olen hukassa.

55 Minä huusin sinun nimeäsi, Herra, kuopan syvyydestä.

56 Sinä kuulit minun huutoni: "Älä peitä korvaasi minun avunhuudoltani, että saisin hengähtää".

57 Sinä olit läsnä silloin, kun minä sinua huusin; sinä sanoit: "Älä pelkää".

58 Sinä, Herra, ajoit minun riita-asiani, lunastit minun henkeni.

59 Olethan nähnyt, Herra, minun kärsimäni sorron: hanki minulle oikeus.

60 Olethan nähnyt kaiken heidän kostonhimonsa, kaikki heidän juonensa minua vastaan.

61 Sinä olet kuullut heidän häväistyksensä, Herra, kaikki heidän juonensa minua vastaan.

62 Minun vastustajaini huulet ja heidän aikeensa ovat minua vastaan kaiken päivää.

63 Istuivatpa he tai nousivat, katso: minä olen heillä pilkkalauluna.

64 Kosta heille, Herra, heidän kättensä teot.

65 Paaduta heidän sydämensä, kohdatkoon heitä sinun kirouksesi.

66 Aja heitä takaa vihassasi ja hävitä heidät Herran taivaan alta.

   

Komentář

 

Co říká Bible o tom, že se znovu narodí

Napsal(a) John Odhner (strojově přeloženo do čeština)

Photo by Jenny Stein

Nedávno jsem mluvil s někým, kdo se těšil, až se stane otcem. Zeptal se mě: "Je těžké naučit se být dobrým otcem? Jak ses vyrovnal s tou změnou ve svém životě?"

"Jednou z pěkných věcí na tom, stát se otcem," řekl jsem, "je to, že se to stalo krok za krokem. Nejprve jsme se zasnoubili a po nějaké době jsme se vzali. Během té doby mi povídání o rodičovství pomohlo připravit se na to, mentálně. Pár měsíců po naší svatbě moje žena otěhotněla a pak jsme měli ještě devět měsíců, než se naše dítě skutečně narodilo.“

"Samozřejmě, že narození miminka byla velká změna, ale přesto bylo mnoho rodičovských úkolů, které přicházely později. Například první rok nebyla disciplína problémem a trvalo dva roky, než jsme našemu synovi museli pomáhat." Naučte se vycházet s jeho novou sestřičkou. Být dobrým otcem najednou by bylo nemožné, ale Pán nám dává šanci učit se pomalu."

Většina změn v našem životě probíhá postupně. Palec růstu může dítěti trvat půl roku. Naučit se mluvit novým jazykem nebo hrát na hudební nástroj může trvat několik let. Dva lidé se mohou vzít za den, ale skutečné manželství myslí trvá desetiletí.

Změny v našem duchovním životě jsou také pozvolné. Probíhají krok za krokem a duchovní růst bude snazší, budeme-li vědět, že neproběhne za okamžik. Je to pokračující proces. Ježíš řekl,

"Dokud se někdo nenarodí znovu, nemůže spatřit království Boží." (Jan 3:3)

Mnoho pasáží v Bibli naznačuje, že znovuzrození duchovně bude procesem krok za krokem stejně jako fyzické početí, těhotenství, narození, růst a vývoj. Například Peter to popisuje v sedmi různých krocích:

"Přidej ke své víře ctnost a ke ctnosti poznání a k poznání sebeovládání a k sebeovládání vytrvalost a k vytrvalosti zbožnost, k zbožnosti, bratrskou laskavost a k bratrské laskavosti lásku." Pouze dokončením tohoto procesu si můžeme být jisti, že vstoupíme do Božího království. (2 Petr 1:5)

Jedním z důvodů, proč znovuzrození musí být postupný proces, je to, že zahrnuje úplnou změnu charakteru. Pavel to popisuje takto:

"Je-li kdo v Kristu, je novým stvořením: staré věci pominuly, hle, vše se stalo novými." (2 Korinťanům 5:5)

Znovuzrození zahrnuje nové poznání, nové zvyky, nové činnosti, nové lásky a nové vědomí Pána.

Nové znalosti

Znovuzrození neprobíhá slepým skokem víry, ale postupným vzděláváním, studiem a osvětou. Ježíš řekl,

"Pokud budete pokračovat v mém Slovu, ...pravda vás osvobodí." (Jan 15:3)

Pravda je nástrojem změny, prostředkem k novému životu. Ježíš řekl,

"Nyní jsi čistý skrze slovo, které jsem k tobě mluvil." (Jan 15:3)

Abychom se znovuzrodili, místo toho, abychom bez pochyby přijímali dogmata, musíme pochopit pravdu. Být „dětský“ neznamená být dětinský v našem přesvědčení.

"Ve zlobě buďte dětmi, ale v porozumění buďte dospělí." (1 Korinťanům 14:20)

V jednom ze svých příběhů Ježíš popisuje dobrého člověka jako toho, „kdo slyší Slovo, rozumí mu a také nese ovoce“. (Matouš 12:23)

Nejdůležitější ze všeho je porozumění Bohu. Pokud je pro nás Boží přirozenost tajemstvím, těžko můžeme říci, že jsme znovuzrozeni nebo že jsme Jeho synové. (Porovnej Jan 15:15.)

Poznání Boha jde ruku v ruce se zrozením z Něho. (1 Jan 4:7)

"Čistý v srdci uvidí Boha." (Matouš 5:8)

Když jsme znovuzrozeni, Bůh „září v našich srdcích, aby dal světlo poznání Boží slávy ve tváři Ježíše Krista“. (2 Korinťanům 4:6)

Nové návyky

Každý, kdo má ve zvyku dělat nebo myslet na zlé věci, žije „starý“ život a není schopen skutečné dobroty toho, kdo je překonal.

"Může leopard změnit své skvrny? Pak můžete také konat dobro, kdo jste zvyklí konat zlo." (Jeremiáše 13:23) "Kdo páchá hřích, je služebníkem hříchu." (Jan 8:34)

Přijetí nového života vyžaduje boj proti starým zvykům.

"Odvrhněte od sebe všechna provinění, kterých jste se dopustili, a získejte nové srdce a nového ducha. Proč byste měli zemřít? ...Obraťte se a žijte!" (Ezechiel 18:21, 31-32.)

"Umyjte se, očisťte se, odstraňte z mých očí zlo svého konání! Přestaň konat zlo, nauč se konat dobro." (Izajáš 1:16.)

Tento druh pokání se nemůže uskutečnit pouze modlitbou za odpuštění. Vyžaduje to boj, neustálý boj o překonání starých způsobů života. Pavel to nazval bojem mezi „tělem“ a „duchem“. (Galatským 4:29, Římanům 8:7.)

Je to bitva, která vyžaduje naše největší úsilí – „celé vaše srdce a celou vaši duši a veškerou vaši sílu“. (Deuteronomium 6:4)

Nakonec nám Bůh neustálým úsilím dává takovou moc nad našimi zvyky, že už by nás nenapadlo dělat něco zlého. Když tento čas konečně přijde, můžeme být nazýváni „znovuzrozeni“.

"Kdo se narodil z Boha, nehřeší... Nemůže hřešit, protože se narodil z Boha." (1 Jan 3:9)

"Co se narodilo z Boha, vítězí nad světem.... Víme, že kdo se narodil z Boha, nehřeší, ale kdo se narodil z Boha, zachovává se a ten ničemný se ho nedotýká.“ (1 Jan 5:4, 18)

Nové aktivity

Spolu s novými návyky přicházejí i nové aktivity. Člověk, který zanedbává být užitečný, se nemůže znovu narodit a nemůže jít do nebe. Ježíš naznačil, že někteří křesťané nebudou spaseni, protože nemají dobré skutky.

"Ne každý, kdo mi říká, Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích." (Matouš 7:21)

V jednom ze svých podobenství Ježíš vyprávěl o některých lidech, kteří půjdou do věčného trestu, ne proto, že by jim chyběla víra, ale protože nedokázali pomoci lidem, kteří byli v nouzi. (Matouš 25:41-46)

Po smrti Pán „oddává každému podle jeho skutků“. (Matouš 16:27)

Znovuzrozený člověk se zajímá o ostatní a svůj život orientuje na práci, kterou může dělat, aby pomohl druhým.

"Víra sama o sobě, pokud nemá skutky, je mrtvá... Člověk je ospravedlněn ze skutků, a ne pouze z víry." (List Jakubův 2:17, 24)

Abyste se znovu narodili, musíte „přinášet ovoce hodné pokání“. (Lukáš 3:8) Služba a užitečnost jsou znaky nového života.

Nové lásky

Ještě více než víra a více než skutky je síla, která způsobuje znovuzrození člověka, láska. Petr nám říká, že jsme znovuzrozeni prostřednictvím lásky a za účelem milovat druhé.

"Protože jste očistili své duše v poslušnosti pravdy skrze ducha v upřímné lásce k bratřím, milujte se navzájem vroucně čistým srdcem, znovuzrození...slovem Božím." (1 Petr 1:22, 23)

John také velmi jasně říká, že pouze ti, kdo milují druhé, mohou získat nový život:

"Víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme bratry. Kdo nemiluje svého bratra, zůstává ve smrti." (1 Jan 3:14)

"Každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a zná Boha. Kdo nemiluje, nezná Boha, neboť Bůh je láska." (1 Jan 4:7-8)

Nové vědomí Pána

Musíme vzít na sebe víru, bojovat se zlými pudy v sobě, sloužit druhým a milovat druhé, chceme-li se znovu narodit. Přesto si ve všech těchto věcech musíme také uvědomit, že je to Pán, kdo v nás působí.

"Také jsi v nás vykonal všechna naše díla." (Izajáš 26:12)

"Existuje mnoho forem práce, ale všechny ve všech lidech jsou dílem téhož Boha." (1 Korinťanům 12:6)

V procesu znovuzrození si uvědomujeme, že je to Pán působící v nás, který nám umožňuje pracovat, věřit, bojovat a milovat. Tyto schopnosti jsou Jeho milosrdným darem. On říká,

"Dám ti nové srdce a vložím do tebe nového ducha...a způsobím, že budeš chodit v mých nařízeních." (Ezechiel 36:26-27)

Trpělivost

Abychom se znovuzrodili, musíme obnovit své znalosti, zvyky, činy, lásky a vztah s Pánem. To vše vyžaduje čas, dokonce celý život. Stejně jako porod a růst vyžaduje trpělivost a vytrvalost, tak i znovuzrození.

"Ve své trpělivosti získáte své duše." (Lukáš 21:19)

"Kdo vytrvá do konce, bude spasen." (Matouš 10:22)

Bůh dá věčný život těm, kdo ho hledají „trpělivým pokračováním v činění dobra“. (Římanům 2:7)

Nemůžeme očekávat, že se znovu narodíme v jediném okamžiku. Pokud si přejeme získat nebeské zaslíbení, Bible znovu a znovu radí k vytrvalosti a vytrvalosti.

"Je dobře, že člověk má doufat a tiše čekat na spasení Páně." (Pláč Jeremjášův 3:26, 27)

Neboť to sice nějakou dobu trvá, ale když uděláme svůj díl, Pán to jistě udělá.

"Svěř svou cestu Hospodinu, důvěřuj mu také a on ji uskuteční." (Žalmy 37:5, 7)