Bible

 

Amos 2

Studie

   

1 Näin sanoo Herra: Mooabin kolmen rikoksen, neljän rikoksen tähden minun päätökseni on peruuttamaton. Koska se on polttanut Edomin kuninkaan luut kalkiksi,

2 sentähden minä lähetän tulen Mooabia vastaan, ja se kuluttaa Kerijotin palatsit. Ja Mooab kuolee sodan melskeessä, sotahuudon ja pasunan pauhinassa.

3 Ja minä hävitän tuomarin sen keskeltä, ja kaikki sen päämiehet minä tapan yhdessä sen kanssa, sanoo Herra.

4 Näin sanoo Herra: Juudan kolmen rikoksen, neljän rikoksen tähden minun päätökseni on peruuttamaton. Koska he ovat hyljänneet Herran lain eivätkä ole pitäneet hänen käskyjänsä, vaan heidän valhejumalansa, joiden perässä jo heidän isänsä kulkivat, ovat heidät vietelleet,

5 sentähden minä lähetän tulen Juudaa vastaan, ja se kuluttaa Jerusalemin palatsit.

6 Näin sanoo Herra: Israelin kolmen rikoksen, neljän rikoksen tähden minun päätökseni on peruuttamaton. Sillä he myyvät hurskaan rahasta ja köyhän kenkäparista,

7 polkevat maan tomuun vaivaisten pään ja vääntävät mutkaiseksi nöyrien tien. Ja poika ja isä käyvät saman naisen pariin häväisten minun pyhän nimeni.

8 He loikovat pantiksi otetuilla vaatteilla jokaisen alttarin ääressä ja juovat sakotettujen viiniä jumalansa huoneessa.

9 Ja kuitenkin minä hävitin heidän edestänsä amorilaiset, jotka olivat korkeakasvuiset kuin setrit ja vahvat kuin tammet, ja minä hävitin niiden hedelmän ylhäältä ja niiden juuret alhaalta.

10 Ja minä johdatin teidät Egyptin maasta ja kuljetin teitä erämaassa neljäkymmentä vuotta, että saisitte ottaa omaksenne amorilaisten maan.

11 Ja minä herätin teidän pojistanne profeettoja ja nuorukaisistanne nasiireja. Vai eikö niin ole, te israelilaiset? sanoo Herra.

12 Mutta te juotitte nasiireille viiniä, ja profeettoja te kielsitte sanoen: "Älkää ennustako".

13 Katso, minä rusennan teidät alallenne, niinkuin täyteen kuormattu puimajyrä rusentaa lyhteet.

14 Silloin nopeakaan ei pääse pakoon, ei väkevällä ole apua voimastaan, eikä sankari pelasta henkeänsä;

15 jousimies ei kestä paikallansa, nopeajalkainen ei pelastu, eikä ratsumies pelasta henkeänsä.

16 Ja sankareista rohkein pakenee alasti sinä päivänä, sanoo Herra.

   

Komentář

 

Otec

  
Rudolf von Arthaber with his Children, by Friedrich von Amerling

Otec ve Slově znamená to, co je nejvnitřnější, a ve věcech, které se řídí Pánovým nařízením, to znamená, co je dobré. V nejvyšším smyslu Otec znamená samotného Pána, stvořitele. V generaci přirozených dětí je to otec, který poskytuje duši nebo nejvnitřnější schránku života, a vnitřní dědičnost, a matka, která poskytuje veškerou látku, kterou duše používá k formování svého těla, plus vnější dědičnost. V tomto procesu duše pochází od Pána skrze otce, a nikoli od otce, protože celý život je od Pána.

Moudrý člověk nazývá Pána svým otcem a církev svou matkou, protože jeho vnitřní lásky pocházejí od Pána, ale jsou mu dány formy a skutečnosti prostřednictvím pravd, kterým církev učí. Takto vytvořené věci jsou duchovní „děti“ člověka.

Když se v Novém zákoně mluví o Ježíši a Otci, myslí se tím vnější projev se samotným božským jako duší uvnitř. Protože se Ježíš narodil z přirozené matky, měl přirozené tělo a přirozenou židovskou dědičnost. Po celý svůj život, když byl pokoušen pekly, pomalu odkládal vše, co měl, od své matky a nahradil to tím, co měl uvnitř sebe, Otce. Přitom se stal jedním s Otcem, který byl Jeho nejvnitřnějším, aby mohl skutečně říci: „Já a můj Otec jsme jedno.“

(Odkazy: Zjevená Apokalypsa 170; Nebeská tajemství 1815, 3703 [4]; Božská Prozřetelnost 330 [1,2]; Pravé křesťanské náboženství 103 [1,2])