Bible

 

Genezo 11

Studie

   

1 Sur la tuta tero estis unu lingvo kaj unu parolmaniero.

2 Kaj kiam ili ekiris de la oriento, ili trovis valon en la lando SXinar kaj tie eklogxis.

3 Kaj ili diris unu al alia: Venu, ni faru brikojn kaj ni brulpretigu ilin per fajro. Kaj la brikoj farigxis por ili sxtonoj, kaj la bitumo farigxis por ili kalko.

4 Kaj ili diris: Venu, ni konstruu al ni urbon, kaj turon, kies supro atingos la cxielon, kaj ni akiru al ni gloron, antaux ol ni disigxos sur la suprajxo de la tuta tero.

5 Kaj la Eternulo mallevigxis, por vidi la urbon kaj la turon, kiujn konstruis la homidoj.

6 Kaj la Eternulo diris: Jen estas unu popolo, kaj unu lingvon ili cxiuj havas; kaj jen, kion ili komencis fari, kaj ili ne estos malhelpataj en cxio, kion ili decidis fari.

7 Ni mallevigxu do, kaj Ni konfuzu tie ilian lingvon, por ke unu ne komprenu la parolon de alia.

8 Kaj la Eternulo disigis ilin de tie sur la suprajxon de la tuta tero, kaj ili cxesis konstrui la urbon.

9 Tial oni donis al gxi la nomon Babel, cxar tie la Eternulo konfuzis la lingvon de la tuta tero kaj de tie la Eternulo disigis ilin sur la suprajxon de la tuta tero.

10 Jen estas la generaciaro de SXem: SXem havis la agxon de cent jaroj, kaj naskigxis al li Arpahxsxad, du jarojn post la diluvo.

11 Kaj SXem vivis post la naskigxo de Arpahxsxad kvincent jarojn, kaj naskigxis al li filoj kaj filinoj.

12 Kaj Arpahxsxad vivis tridek kvin jarojn, kaj naskigxis al li SXelahx.

13 Kaj Arpahxsxad vivis post la naskigxo de SXelahx kvarcent tri jarojn, kaj naskigxis al li filoj kaj filinoj.

14 Kaj SXelahx vivis tridek jarojn, kaj naskigxis al li Eber.

15 Kaj SXelahx vivis post la naskigxo de Eber kvarcent tri jarojn, kaj naskigxis al li filoj kaj filinoj.

16 Kaj Eber vivis tridek kvar jarojn, kaj naskigxis al li Peleg.

17 Kaj Eber vivis post la naskigxo de Peleg kvarcent tridek jarojn, kaj naskigxis al li filoj kaj filinoj.

18 Kaj Peleg vivis tridek jarojn, kaj naskigxis al li Reu.

19 Kaj Peleg vivis post la naskigxo de Reu ducent naux jarojn, kaj naskigxis al li filoj kaj filinoj.

20 Kaj Reu vivis tridek du jarojn, kaj naskigxis al li Serug.

21 Kaj Reu vivis post la naskigxo de Serug ducent sep jarojn, kaj naskigxis al li filoj kaj filinoj.

22 Kaj Serug vivis tridek jarojn, kaj naskigxis al li Nahxor.

23 Kaj Serug vivis post la naskigxo de Nahxor ducent jarojn, kaj naskigxis al li filoj kaj filinoj.

24 Kaj Nahxor vivis dudek naux jarojn, kaj naskigxis al li Terahx.

25 Kaj Nahxor vivis post la naskigxo de Terahx cent dek naux jarojn, kaj naskigxis al li filoj kaj filinoj.

26 Kaj Terahx vivis sepdek jarojn, kaj naskigxis al li Abram, Nahxor, kaj Haran.

27 Kaj jen estas la generaciaro de Terahx: al Terahx naskigxis Abram, Nahxor, kaj Haran; kaj al Haran naskigxis Lot.

28 Kaj Haran mortis antaux sia patro Terahx en sia lando de naskigxo, en Ur la HXaldea.

29 Kaj Abram kaj Nahxor prenis al si edzinojn; la nomo de la edzino de Abram estis Saraj, kaj la nomo de la edzino de Nahxor estis Milka, filino de Haran, kiu estis la patro de Milka kaj la patro de Jiska.

30 Kaj Saraj estis senfrukta kaj ne havis infanon.

31 Kaj Terahx prenis sian filon Abram kaj sian nepon Lot, filo de Haran, kaj sian bofilinon Saraj, edzino de lia filo Abram; kaj ili eliris kune el Ur la HXaldea, por iri en la landon Kanaanan; kaj ili venis gxis HXaran kaj enlogxigxis tie.

32 Kaj Terahx atingis la agxon de ducent kvin jaroj, kaj Terahx mortis en HXaran.

   

Komentář

 

Doktrína

Napsal(a) Joe David (strojově přeloženo do čeština)

In this photo, entitled Reaching Out, two bean plants are climbing adjacent poles, and they have each reached out a tendril to bridge the gap.

Nauku lze definovat jako organizovanou pravdu, která informuje o tom, jak jednáme a přemýšlíme o světě.

V běžném zvyku není „doktrína“ něčím, co musí být velkolepé nebo vážné. Všichni máme doktríny o mnoha malých věcech, jako je péče o trávník, údržba auta nebo úprava chilli; tento druh doktríny je jen způsob, jakým něco děláme, protože si myslíme, že je to správný způsob. Často je důvodem těchto doktrín to, že je to tak, jak to udělali naši rodiče, že jsme to někde četli nebo že se to prostě zdá správné.

Každý má nějakou doktrínu o tom, jak žije svůj život obecně, jako je charitativní doktrína ohlížet se na druhé nebo sobecká doktrína „já první“. Ať už jsme o tom hodně přemýšleli nebo ne, žijeme v souladu s naší doktrínou – svým způsobem myšlení.

Swedenborg použil „doktrínu“ zcela konkrétně ve smyslu organizovaného uspořádání duchovních nauk o různých aspektech reality. Všechna náboženství mají posvátnou víru, některá z nich psaná, jako je Bible nebo Korán, a některá ústní. Z těchto přesvědčení zakládají doktrínu. V mnoha případech organizace stejného náboženství zdůrazní nebo odmítnou různé soubory pravd a vyvinou různé formy doktríny. Různá náboženství se navíc nebudou shodnout na platnosti původních přesvědčení. Ale většina by souhlasila s tím, že Pravda s velkým T pochází z nějaké verze Boha.

Spisy pro novou církev nám říkají, že v Bibli představují města nauku. Bylo to proto, že města byla organizovaná sídla, domov mnoha lidí, místa, kde docházelo k výměně myšlenek a zboží mezi lidmi. Byla to místa, která mohla pojmout různé čtvrti a která mohla být opevněna. Na duchovní úrovni lze všechny tyto věci říci o doktríně. Je zajímavé si všimnout, jak často jsou ve Slově zmíněna města, která mají být dobývána, bydlet v nich nebo postavena. Zmínka o městě přichází již v Geneze 4:17, těsně po vyhnání ze zahrady Eden, kde je nám řečeno, že Kain postavil město v zemi Nod a pojmenoval ho po svém synovi Enochovi. Pak dovnitř Geneze 11, muži nestaví jen známou babylonskou věž, ale také město, jehož součástí byla věž. Jsou zde zmíněny stovky dalších měst a znamenají různé struktury nauky.

Konečně v předposlední kapitole Slova (Zjevení Janovo 20) je nám řečeno o sestupu od Boha města Nový Jeruzalém, který sestoupil na zem. My v Nové církvi věříme, že toto město představuje novou doktrínu, danou Pánem, sepsanou a publikovanou Emanuelem Swedenborgem v roce 1700, která řeší falešné myšlenky, které vstoupily do křesťanství, myšlenkami tří osob v Bohu a s pozdější víra ve spasení pouze vírou.

Nová křesťanská doktrína tvrdí, že je jeden Bůh – jedna Božská Osoba, kterou je Pán Bůh Ježíš Kristus, a že spasení vyžaduje spojení víry a lásky k bližnímu (víru v pravé ideje a lásku k Bohu a bližnímu).

(Odkazy: Zjevená Apokalypsa 320, 902; Nebeská tajemství 399, 402, 3364 [2]; Nauka Nového Jeruzaléma o Písmu svatém 54; Nauka Nového Jeruzaléma O Pánu 63; Nový Jeruzalém a jeho nebeská nauka 7; Pravé křesťanské náboženství 508 [5])