¹ Tato jsou tažení synů Izraelských, kteříž vyšli z země Egyptské po houfích svých, pod spravou Mojžíše a Arona.

² Sepsal pak Mojžíš vycházení jejich podlé toho, jakž táhli k rozkazu Hospodinovu. Tato jsou tedy vycházení jejich podlé toho, jakž táhli.

³ Nejprv z Ramesses jdouce prvního měsíce, v patnáctý den téhož prvního měsíce, nazejtří po slavnosti Fáze vyšli synové Izraelští v ruce silné před očima všech Egyptských,

⁴ Kdyžto Egyptští pochovávali všecky prvorozené, kteréž zbil Hospodin mezi nimi, a při bozích jejich vykonal Hospodin soudy své.

⁵ Hnuvše se tedy synové Izraelští z Ramesses, položili se v Sochot.

⁶ Potom hnuvše se z Sochot, položili se v Etam, jenž jest při kraji pouště.

⁷ A hnuvše se z Etam, navrátili se zase k Fiarot, jenž jest před Belsefon, a položili se před Magdalem.

⁸ A hnuvše se z Fiarot, šli prostředkem moře na poušť, a ušedše tří dnů cesty po poušti Etam, položili se v Marah.

⁹ Jdouce pak z Marah, přišli do Elim, kdežto bylo dvanácte studnic vod, a sedmdesáte palm. I položili se tu.

¹⁰ A hnuvše se z Elim, položili se u moře Rudého.

¹¹ Potom hnuvše se od moře Rudého, položili se na poušti Sin.

¹² A když se hnuli z pouště Sin, položili se v Dafka.

¹³ A hnuvše se z Dafka, položili se v Halus.

¹⁴ Hnuvše se pak z Halus, rozbili stany v Rafidim, kdežto lid neměl vody ku pití.

¹⁵ A hnuvše se z Rafidim, položili se na poušti Sinai.

¹⁶ Hnuvše se pak z pouště Sinai, položili se v Kibrot Hattáve.

¹⁷ A když se hnuli z Kibrot Hattáve, položili se v Hazerot.

¹⁸ Hnuvše se pak z Hazerot, položili se v Retma.

¹⁹ A z Retma hnuvše se, položili se v Remmon Fáres.

²⁰ Potom hnuvše se z Remmon Fáres, položili se v Lebna.

²¹ A hnuvše se z Lebna, položili se v Ressa.

²² A hnuvše se z Ressa, položili se v Cehelot.

²³ Z Cehelot pak hnuvše se, položili se na hoře Sefer.

²⁴ A když se hnuli s hory Sefer, položili se v Arad.

²⁵ A hnuvše se z Arad, položili se v Machelot.

²⁶ Potom hnuvše se z Machelot, položili se v Tahat.

²⁷ A hnuvše se z Tahat, položili se v Tár.

²⁸ A když se hnuli z Tár, položili se v Metka.

²⁹ A hnuvše se z Metka, položili se v Esmona.

³⁰ Z Esmona pak hnuvše se, položili se v Moserot.

³¹ A když se hnuli z Moserot, položili se v Benejakan.

³² A hnuvše se z Benejakan, položili se v Chor Gidgad.

³³ A hnuvše se z Chor Gidgad, položili se v Jotbata.

³⁴ Když se pak hnuli z Jotbata, položili se v Habrona.

³⁵ A z Habrona hnuvše se, položili se v Aziongaber.

³⁶ A odtud hnuvše se, položili se na poušti Tsin, jenž jest Kádes.

³⁷ A hnuvše se z Kádes, položili se na hoře řečené Hor, při končinách země Edomské.

³⁸ Tu vstoupil Aron kněz na horu, jenž slove Hor, k rozkazu Hospodinovu, a umřel tam, léta čtyřidcátého po vyjití synů Izraelských z země Egyptské, v první den měsíce pátého.

³⁹ A byl Aron ve stu ve dvadcíti a třech letech, když umřel na hoře Hor.

⁴⁰ Uslyšel také Kananejský král v Arad, kterýž bydlil na poledne v zemi Kananejské, že by táhli synové Izraelští.

⁴¹ Tedy hnuvše se s hory Hor, položili se v Salmona.

⁴² A hnuvše se z Salmona, položili se v Funon.

⁴³ Z Funon pak hnuvše se, položili se v Obot.

⁴⁴ A když se hnuli z Obot, rozbili stany při pahrbcích hor Abarim, na pomezí Moábském.

⁴⁵ Potom hnuvše se od těch pahrbků, položili se v Dibongad.

⁴⁶ Z Dibongad hnuvše se, položili se v Helmondeblataim.

⁴⁷ A když se hnuli z Helmondeblataim, položili se na horách Abarim proti Nébo.

⁴⁸ Odšedše pak z hor Abarim, položili se na rovinách Moábských, při Jordánu proti Jerichu.

⁴⁹ A rozbili stany při Jordánu, od Betsimot až do Abelsetim, na rovinách Moábských.

⁵⁰ Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi na rovinách Moábských, při Jordánu naproti Jerichu, řka:

⁵¹ Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když přejdete Jordán, a vejdete do země Kananejské,

⁵² Vyžeňte všecky obyvatele země té od tváři vaší, a zkazte všecky rytiny jejich; i všecky obrazy slité jejich zkazte, všecky také výsosti jejich zbořte.

⁵³ A když vyženete obyvatele země, bydliti budete v ní; nebo vám jsem dal tu zemi, abyste jí dědičně vládli.

⁵⁴ Kteroužto rozdělíte sobě k dědictví losem, vedlé čeledí svých. Kterých jest více, těm větší dědictví dáte, kterých pak jest méně, těm menší dědictví dáte. Na kterém místě komu los padne, to jemu bude; podlé pokolení otců svých dědictví dosáhnete.

⁵⁵ Pakli nevyženete obyvatelů země od tváři své, tedy ti, kterýchž zanecháte, budou vám jako trní v očích vašich, a jako ostnové po bocích vašich, a budou vás ssužovati na zemi, na kteréž vy bydliti budete.

⁵⁶ A na to přijde, abych to, což jsem jim umínil učiniti, vám učinil.

¹ Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi a k Aronovi v zemi Egyptské, řka:

² Tento měsíc počátek měsíců vám bude; první vám bude mezi měsíci ročními.

³ Mluvte ke všemu shromáždění Izraelskému, řkouce: Desátého dne měsíce tohoto vezmete sobě jeden každý beránka po čeledech, beránka na každý dům.

⁴ Byl-li by pak dům tak malý, že by s beránka býti nemohl, přivezme souseda svého, kterýž jest blízký domu jeho, podlé počtu duší; jeden každý počte tolik osob, kolikž by jich snísti mohlo beránka.

⁵ Beránka bez vady, samce ročního míti budete, kteréhož z ovcí aneb z koz vezmete.

⁶ A chovati ho budete až do čtrnáctého dne měsíce tohoto; a zabije ho všecko množství shromáždění Izraelského k večerou.

⁷ A vezmouce krve, pomaží obou veřejí a nade dveřmi u domů, v nichž jej jísti budou.

⁸ I budou jísti noci té maso pečené ohněm, s chleby přesnými; s bylinami hořkými jísti jej budou.

⁹ Nebudete jísti z něho nic surového ani v vodě vařeného, ale pečené ohněm, s hlavou jeho i s nohami a droby.

¹⁰ Nezanecháte z něho ničehož do jitra; pakli by co pozůstalo z něho až do jitra, ohněm spálíte.

¹¹ Takto jej pak jísti budete: Bedra svá přepásaná míti budete, obuv svou na nohách svých a hůl svou v ruce své, a jísti budete s chvátáním; nebo Jití jest Hospodinovo.

¹² V tu noc zajisté půjdu po zemi Egyptské, a budu bíti všecko prvorozené v zemi Egyptské, od člověka až do hovada, a nade všemi bohy Egyptskými učiním soud: Já Hospodin.

¹³ Krev pak ta na domích, v nichž budete, budeť vám na znamení; a když uzřím Krev, pominu vás, a nebude mezi vámi rána zahubující, když bíti budu prvorozené v zemi Egyptské.

¹⁴ A budeť vám den ten na památku, a slaviti jej budete slavný Hospodinu po rodech svých; právem věčným slaviti jej budete.

¹⁵ Za sedm dní přesné chleby jísti budete, a hned prvního dne vyprázdníte kvas z domů vašich; nebo kdožkoli jedl by co kvašeného od prvního až do sedmého dne, vyhlazena bude duše ta z Izraele.

¹⁶ A v den první budeť shromáždění svaté; dne také sedmého shromáždění svaté míti budete. Žádného díla nebude děláno v nich; toliko čehož se užívá k jídlu od každého, to samo připraveno bude od vás.

¹⁷ A ostříhati budete přesnic, nebo v ten den vyvedl jsem vojska vaše z země Egyptské; protož zachovávati budete den ten po rodech svých právem věčným.

¹⁸ Prvního měsíce, čtrnáctého dne téhož měsíce, u večer jísti budete chleby přesné, až do dne jedenmecítmého téhož měsíce k večerou.

¹⁹ Za sedm dní nebude nalezeno kvasu v domích vašich; nebo kdo by koli jedl něco kvašeného, vyhlazena bude duše ta z shromáždění Izraelského, tak příchozí jako zrozený v zemi.

²⁰ Nic kvašeného jísti nebudete, ale ve všech příbytcích vašich jísti budete chleby přesné.

²¹ Tedy svolal Mojžíš všecky starší Izraelské, a řekl jim: Vybeřte a vezměte sobě beránka po čeledech svých, a zabíte Fáze.

²² Vezmete také svazček yzopu, a omočíte v krvi, kteráž bude v medenici, a pomažete nade dveřmi a na obou veřejích tou krví, kteráž bude v nádobě; z vás pak žádný nevycházej ze dveří domu svého až do jitra.

²³ Neboť půjde Hospodin, aby bil Egypt, a kde uzří krev nade dveřmi a na obou veřejích, přeskočí Hospodin ty dvéře, aniž dopustí zhoubci vjíti do domů vašich k hubení.

²⁴ Protož ostříhati budete věci této za ustanovení tobě i synům tvým až na věky.

²⁵ A když vejdete do země, kterouž dá Hospodin vám, jakž zaslíbil, zachovávati budete službu tuto.

²⁶ Když by pak řekli vám synové vaši: Jaká jest to služba vaše?

²⁷ Tedy díte: Obět Fáze toto jest Hospodinu, kterýž pominul domů synů Izraelských v Egyptě, když bil Egypt, domy pak naše vysvobodil. A lid sklonivše hlavy, poklonu učinili.

²⁸ A rozšedše se synové Izraelští, učinili, jakž byl Hospodin přikázal Mojžíšovi a Aronovi; tak a nejinak učinili.

²⁹ Stalo se pak o půlnoci, pobil Hospodin všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného Faraonova, kterýž seděti měl na stolici jeho, až do prvorozeného vězně, kterýž byl v žaláři, i všecko prvorozené hovad.

³⁰ Tedy vstal Farao noci té, a všickni služebníci jeho i všickni Egyptští, a vzešel křik veliký v Egyptě; nebo žádného nebylo domu, v němž by nebylo něčeho mrtvého.

³¹ A povolav Mojžíše a Arona v noci, řekl: Vstaňte, vyjděte z prostředku lidu mého, i vy i synové Izraelští, a odejdouce, služte Hospodinu, jakž jste mluvili.

³² Ovce také vaše i voly vaše vezměte, jakž jste žádali, a jděte; a dejte mi také požehnání.

³³ I nutkali Egyptští lid, aby co nejrychleji vyšli z země; nebo pravili: Všickni již teď zemřeme.

³⁴ Protož vzal lid těsto své, prvé než zkysalo, obaliv je v šaty své, na ramena svá.

³⁵ Učinili pak synové Izraelští podlé rozkazu Mojžíšova; nebo vyžádali byli od Egyptských klínotů stříbrných a zlatých, i šatů.

³⁶ A Hospodin dal milost lidu před očima Egyptských, tak že půjčovali jim. I obloupili Egyptské.

³⁷ Tedy táhli synové Izraelští z Ramesses k Sochot, okolo šestkrát sto tisíc pěších, mužů toliko kromě dětí.

³⁸ Ano také jiného lidu mnoho vyšlo s nimi, ovec také a volů, dobytka velmi mnoho.

³⁹ I napekli z těsta, kteréž vynesli z Egypta, koláčů nekvašených; nebo ještě bylo nezkynulo, proto že vypuzeni byli z Egypta, a nemohli prodlévati, a ani pokrmů na cestu nepřipravili sobě.

⁴⁰ Čas pak bydlení synů Izraelských, kteříž byli v Egyptě, byl čtyři sta a třidceti let.

⁴¹ A když se vyplnilo čtyři sta a třidceti let, právě toho dne vyšla všecka vojska Hospodinova z země Egyptské.

⁴² Noc tato pilně ostříhána býti má Hospodinu, v níž vyvedl je z země Egyptské; tať tedy Noc Hospodinova ostříhána bude ode všech synů Izraelských po národech jejich.

⁴³ I řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Tentoť bude řád při slavnosti Fáze: Žádný cizozemec nebude jísti z něho.

⁴⁴ Každý pak služebník váš za stříbro koupený, když by obřezán byl, teprv jísti bude z něho.

⁴⁵ Příchozí a nájemník nebude jísti z něho.

⁴⁶ V témž domě jísti jej budeš, nevyneseš z domu ven masa jeho; a kostí v něm nezlámete.

⁴⁷ Všecko shromáždění Izraelské tak s ním učiní.

⁴⁸ Jestliže by pak cizozemec bydlil s tebou pohostinu, a slaviti by chtěl Fáze Hospodinu, prvé obřezán bude každý pohlaví mužského; a tehdy přistoupí k slavení jeho, a bude jako tu v zemi zrozený; žádný pak neobřezaný nebude jísti z něho.

⁴⁹ Jednostejné právo bude tu zrodilému a příchozímu, kterýž jest pohostinu u prostřed vás.

⁵⁰ Tedy učinili všickni synové Izraelští, jakž přikázal Hospodin Mojžíšovi a Aronovi; tak učinili.

⁵¹ A tak stalo se právě toho dne, že vyvedl Hospodin syny Izraelské z země Egyptské s vojsky jejich.