¹ I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

² Udělej sobě dvě trouby stříbrné. Dílem taženým uděláš je, kterýchž užívati budeš k svolání všeho množství, a když by se mělo hnouti vojsko.

³ Protož kdyžkoli zatroubí na ně, shromáždí se k tobě všecko množství ke dveřím stánku úmluvy.

⁴ Jestliže v jednu toliko zatroubí, tedy shromáždí se k tobě knížata, přední lidu Izraelského.

⁵ Pakli by s nějakým přetrubováním troubili, hnou se s místa, kteříž leželi k východní straně.

⁶ Když by pak troubili s přetrubováním po druhé, tedy hnou se ti, kteříž leželi ku poledni. S přetrubováním troubiti budou k tažení svému.

⁷ Ale když byste měli svolati všecko množství, prostě bez přetrubování troubiti budete.

⁸ Synové Aronovi kněží trubami těmi budou troubiti, a bude vám to ustanovení věčné v pronárodech vašich.

⁹ Když vyjdete na vojnu v zemi vaší proti nepříteli ssužujícímu vás, s přetrubováním troubiti budete v trouby ty, a budete v paměti před Hospodinem Bohem svým, a zachováni budete od nepřátel svých.

¹⁰ V den také veselí vašeho, a při slavnostech svých, a při začátcích měsíců vašich troubiti budete v trouby ty k obětem svým zápalným a pokojným, i budou vám na památku před Bohem vaším: Já Hospodin Bůh váš.

¹¹ I stalo se léta druhého, dvadcátý den měsíce druhého, že se vyzdvihl oblak z příbytku svědectví.

¹² I táhli synové Izraelští po svých taženích z pouště Sinai; a zastavil se oblak na poušti Fáran.

¹³ Takto nejprvé brali se z rozkazu Hospodinova skrze Mojžíše:

¹⁴ Šla napřed korouhev vojska synů Juda po houfích svých, a nad nimi byl Názon, syn Aminadabův.

¹⁵ Nad vojskem pak pokolení synů Izachar byl Natanael, syn Suar.

¹⁶ A nad vojskem pokolení synů Zabulon Eliab, syn Helonův.

¹⁷ Složen jest také i příbytek, a šli synové Gersonovi a synové Merari nesouce příbytek.

¹⁸ Potom šla korouhev vojska Rubenova po houfích svých, a nad nimi byl Elisur, syn Sedeurův.

¹⁹ Nad vojskem pak pokolení synů Simeon Salamiel, syn Surisaddai.

²⁰ A nad vojskem pokolení synů Gád Eliazaf, syn Duelův.

²¹ Šli také i Kahatští, nesouce svatyni; onino pak vyzdvihovali příbytek, až i tito přišli.

²² Potom šla korouhev vojska synů Efraim po houfích svých, a nad nimi byl Elisama, syn Amiudův.

²³ Nad vojskem pak pokolení synů Manasse Gamaliel, syn Fadasurův.

²⁴ A nad vojskem pokolení synů Beniamin Abidan, syn Gedeonův.

²⁵ Šla potom i korouhev vojska synů Dan, obsahující ostatek vojska po houfích svých, a nad vojskem jeho Ahiezer, syn Amisaddai.

²⁶ Nad vojskem pak pokolení synů Asser Fegiel, syn Ochranův.

²⁷ A nad vojskem pokolení synů Neftalím Ahira, syn Enanův.

²⁸ Ta jsou tažení synů Izraelských po houfích jejich, a tím pořádkem táhli.

²⁹ Řekl pak Mojžíš Chobabovi, synu Raguelovu Madianskému, tchánu svému: My se béřeme k místu, o kterémž Řekl Hospodin: Dám je vám. Protož poď s námi, a dobře učiníme tobě; nebo Hospodin mnoho dobrého zaslíbil Izraelovi.

³⁰ Kterýž odpověděl jemu: Nepůjdu, ale k zemi své a k příbuznosti své se navrátím.

³¹ I řekl Mojžíš: Neopouštěj medle nás; nebo ty jsi svědom na poušti, kde bychom se měli klásti, a budeš nám za vůdce.

³² Když pak půjdeš s námi, a přijde to dobré, jímž dobře učiní nám Hospodin, tedy i tobě dobře učiníme.

³³ A tak brali se od hory Hospodinovy cestou tří dnů, (a truhla smlouvy Hospodinovy předcházela je,) cestou tří dnů, pro vyhlédání sobě místa k odpočinutí.

³⁴ A oblak Hospodinův byl nad nimi ve dne, když se hýbali z ležení.

³⁵ Když pak počínali jíti s truhlou, říkával Mojžíš: Povstaniž Hospodine, a rozptýleni buďte nepřátelé tvoji, a ať utíkají před tváří tvou, kteříž tě v nenávisti mají.

³⁶ Když pak stavína byla, říkával: Navratiž se, Hospodine, k desíti tisícům tisíců Izraelských.