Bible

 

Matouš 3

Studie

   

1 V těch pak dnech přišel Jan Křtitel, káže na poušti Judské,

2 A řka: Pokání čiňte, nebo přiblížilo se království nebeské.

3 Totoť jest zajisté ten Předchůdce předpověděný od Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.

4 Měl pak Jan roucho z srstí velbloudových a pás kožený okolo bedr svých, a pokrm jeho byl kobylky a med lesní.

5 Tedy vycházeli k němu z Jeruzaléma a ze všeho Judstva, i ze vší krajiny ležící při Jordánu,

6 A křtěni byli od něho v Jordáně, vyznávajíce hříchy své.

7 Uzřev pak mnohé z farizeů a z saduceů, že jdou k jeho křtu, řekl jim: Pokolení ještěrčí, i kdo vám ukázal, kterak byste utéci měli budoucího hněvu?

8 Protož čiňte ovoce hodné pokání.

9 A nedomnívejte se, že můžete říkati sami u sebe: Otce máme Abrahama. Neboť pravím vám, že by mohl Bůh z kamení tohoto vzbuditi syny Abrahamovi.

10 A jižť jest i sekera k kořenu stromů přiložena. Každý zajisté strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.

11 Já křtím vás vodou ku pokání, ten pak, kterýž po mně přichází, jestiť mocnější nežli já, jehožto nejsem hoden obuvi nositi. Onť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm.

12 Jehožto věječka v ruce jeho, a vyčistíť humno své, a shromáždí pšenici svou do obilnice, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným.

13 Tehdy přišel Ježíš od Galilee k Jordánu k Janovi, aby také pokřtěn byl od něho.

14 Ale Jan zbraňoval mu, řka: Mně jest potřebí, abych od tebe pokřtěn byl, a ty pak jdeš ke mně?

15 A odpovídaje Ježíš, dí jemu: Dopusť tak; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost. Tedy dopustil jemu.

16 A pokřtěn jsa Ježíš, vystoupil ihned z vody; a aj, otevřína jsou mu nebesa, a viděl Ducha Božího, sstupujícího jako holubici a přicházejícího na něj.

17 A aj, zavzněl hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.

   

Ze Swedenborgových děl

 

True Christian Religion # 684

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 853  
  

684. VI. The third purpose of baptism, which is its end in view, is a person's regeneration.

This is the real purpose behind baptism, and so the end with a view to which it was instituted. The reason is that one who is truly a Christian gets to know and acknowledge the Lord the Redeemer, Jesus Christ; and since He is the Redeemer, He is also the Regenerator. Redemption and regeneration are one; see section III [579-582] in the chapter on reformation and regeneration. Another reason is that a Christian possesses the Word, in which is available a description of the means of regeneration, and these are faith in the Lord and charity towards the neighbour. This is the same as when it is said of the Lord that He will baptise with the Holy Spirit and with fire (Matthew 3:11; Mark 1:8-11; Luke 3:16; John 1:33). The Holy Spirit means the Divine truth of faith, fire the Divine good of love or charity, both of these proceeding from the Lord. For the Holy Spirit meaning the Divine truth of faith, see in the chapter on the Holy Spirit; for fire meaning the Divine good of love, see Apocalypse Revealed 395, 468. These two are the means by which all regeneration is accomplished by the Lord.

The reason why the Lord Himself was baptised by John (Matthew 3:13-17; Mark 1:9; Luke 3:21-22) was not only to introduce the practice of baptism for the future and to lead the way by His example, but also because He glorified His Human and made this Divine, just as He regenerates a person and makes him spiritual.

  
/ 853  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.