Bible

 

Leviticus 4

Studie

   

1 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:

2 Mluv synům Izraelským a rci: Když by kdo zhřešil z poblouzení proti některému ze všech přikázaní Hospodinových, čině, čehož býti nemá, a přestoupil by jedno z nich;

3 Jestliže by kněz pomazaný zhřešil hříchem jiných lidí: tedy obětovati bude za hřích svůj, kterýmž zhřešil, volka mladého bez poškvrny Hospodinu v obět za hřích.

4 I přivede volka toho ke dveřím stánku úmluvy před oblíčej Hospodinův, a položí ruku svou na hlavu volka toho, a zabije ho před oblíčejem Hospodinovým.

5 Tedy vezme kněz pomazaný krve z toho volka, a vnese ji do stánku úmluvy.

6 Potom omočí kněz prst svůj v té krvi, a kropiti jí bude sedmkráte před Hospodinem, před oponou svatyně.

7 Pomaže také kněz tou krví rohů oltáře, na němž se kadí vonnými věcmi před Hospodinem, kterýž jest v stánku úmluvy, a ostatek krve volka toho vyleje k spodku oltáře zápalu, kterýž jest u dveří stánku úmluvy.

8 Všecken pak tuk volka toho za hřích vyjme z něho, totiž tuk přikrývající střeva a všecken tuk, kterýž jest na nich,

9 Též obě dvě ledvinky s tukem, kterýž jest na nich i na slabinách, tolikéž i branici, kteráž jest na jatrách, s ledvinkami odejme ji,

10 Tak jako se odjímá od volka oběti pokojné, a páliti to bude kněz na oltáři zápalu.

11 Kůži pak volka toho, i všecko maso jeho s hlavou i s nohami jeho, střeva jeho i s lejny jeho,

12 A tak celého volka vynese ven za stany na místo čisté, tam kdež se popel vysýpá, a spálí jej na dříví ohněm; na místě, kdež se popel vysýpá, spálen bude.

13 Jestliže by pak všecko množství Izraelské pobloudilo, a byla by ta věc skrytá před očima shromáždění toho, a učinili by proti některému ze všech přikázaní Hospodinových, čehož by býti nemělo, tak že by vinni byli,

14 A byl by poznán hřích, kterýmž zhřešili: tedy obětovati bude shromáždění volka mladého v obět za hřích, a přivedou ho před stánek úmluvy.

15 I položí starší shromáždění toho ruce své na hlavu volka před Hospodinem, a zabije volka před Hospodinem.

16 I vnese kněz pomazaný z krve volka toho do stánku úmluvy,

17 A omoče kněz prst svůj v té krvi, kropiti jí bude sedmkráte před Hospodinem, před oponou.

18 Pomaže také kněz tou krví rohů oltáře, kterýž jest před Hospodinem v stánku úmluvy; potom všecku krev pozůstávající vyleje k spodku oltáře zápalu, kterýž jest u dveří stánku úmluvy.

19 Všecken také tuk jeho vyjme z něho, a páliti bude na oltáři.

20 S tím pak volkem tak učiní, jako učinil s volkem za hřích obětovaným, rovně tak učiní s ním. A tak očistí je kněz, i bude jim odpuštěno.

21 Volka pak vynese ven z táboru a spálí jej, jako spálil volka prvního; nebo obět za hřích shromáždění jest.

22 Jestliže pak kníže zhřeší, a učiní proti některému ze všech přikázaní Hospodina Boha svého, čehož býti nemělo, a to z poblouzení, tak že vinen bude,

23 A byl by znám hřích jeho, jímž zhřešil: tedy přivede obět svou z koz, samce bez poškvrny.

24 I položí ruku svou na hlavu toho kozla a zabije ho na místě, kdež se bijí oběti zápalné před Hospodinem; obět za hřích jest.

25 A vezma kněz z krve oběti za hřích na prst svůj, pomaže rohů oltáře zápalu, ostatek pak krve jeho vyleje k spodku oltáře zápalu.

26 Všecken také tuk jeho páliti bude na oltáři, jako i tuk obětí pokojných. A tak očistí jej kněz od hříchu jeho, a odpuštěn bude jemu.

27 Jestliže pak zhřeší člověk z lidu obecného z poblouzení, učině proti některému přikázaní Hospodinovu, čehož by nemělo býti, tak že vinen bude,

28 A byl by znám hřích jeho, kterýmž zhřešil: tedy přivede obět svou z koz, samici bez poškvrny, za hřích svůj, jímž zhřešil.

29 I položí ruku svou na hlavu oběti té za hřích a zabije tu obět za hřích na místě obětí zápalných.

30 A vezma kněz z krve její na prst svůj, pomaže rohů oltáře zápalu, a ostatek krve její vyleje u spodku oltáře.

31 Všecken také tuk její odejme, jako se odjímá tuk od obětí pokojných, a páliti jej bude kněz na oltáři u vůni příjemnou Hospodinu. A tak očistí jej kněz, a bude mu odpuštěno.

32 Pakli by z ovcí přinesl obět svou za hřích, samici bez poškvrny přinese.

33 A vloží ruku svou na hlavu té oběti za hřích a zabije ji v obět za hřích na místě, kdež se bijí oběti zápalné.

34 Potom vezma kněz krve z oběti té za hřích na prst svůj, pomaže rohů oltáře zápalu, ostatek pak krve její vyleje k spodku oltáře.

35 Všecken také tuk její odejme, jakž se odjímá tuk beránka z obětí pokojných, a páliti jej bude kněz na oltáři v obět ohnivou Hospodinu. A tak očistí jej kněz od hříchu jeho, kterýmž zhřešil, a odpuštěn bude jemu.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 10210

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

10210. 'With the blood of the sin [offering] of expiations' means by means of truths which spring from the good of innocence. This is clear from the meaning of 'the blood' as Divine Truth, dealt with in 4735, 6978, 7317, 7326, 7846, 7850, 9127, 9393, 10026, 10033, 10047; and from the meaning of 'the sin [offering] of expiations', or the sin sacrifice by means of which expiation was made, as purification from evils and consequent falsities.

'Sin' is used to mean a sacrifice for sin, see 10039.

'Expiation' means purification from evils and consequent falsities, 9506.

The reason why this purification is accomplished by means of truths which spring from the good of innocence is that the blood with which the expiation was accomplished came from a young bull or from a lamb, and 'a young bull' means the good of innocence in the external man, 9391, 9990, 10132, 'a lamb' the good of innocence in the internal man, 10132; and innocence must be present if truth and good are to be received, 3111, 3994, 4797, 6013, 6765, 7836(end), 7840, 9262, 10134, as well as the places referred to in 10021. The good of innocence consists in acknowledging that all truths and forms of good come from the Lord and none at all from the human self or proprium; thus it consists in wishing to be led by the Lord and not by self. From this it is evident that the more a person trusts and believes in himself, thus the more he is ruled by self-love, the less the good of innocence is present in him. This is why a person cannot be purified from evils unless the good of innocence is present in him. For if this good is not present that person is led not by the Lord but by self; and anyone who is led by self is led by hell, since the human proprium is nothing but evil, and all evil belongs to hell. The fact that every expiation was accomplished with the blood either of a young bull, or of a lamb, or of turtle doves, that is, young pigeons, is clear in Moses, in Exodus 29:36; Leviticus 4:1-7, 13-18, 27-end; 5:1-7; 15:14, 24, 28-31; Numbers 6:9-11. 'Turtle doves' and 'young pigeons' as well mean the good of innocence.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.