Bible

 

Soudců 1

Studie

1 Stalo se pak po smrti Jozue, otázali se synové Izraelští Hospodina, řkouce: Kdo z nás potáhne proti Kananejskému napřed, aby bojoval s ním?

2 Jimž řekl Hospodin: Juda nechť táhne, aj, dal jsem tu zemi v ruku jeho.

3 (Řekl pak byl Juda Simeonovi bratru svému: Potáhni se mnou k dobývání losu mého, abychom bojovali proti Kananejskému, a já také potáhnu s tebou k dobývání losu tvého. I táhl s ním Simeon.

4 Tedy vytáhl Juda, i dal Hospodin Kananejského a Ferezejského v ruce jejich, a porazili z nich v Bezeku deset tisíc mužů.

5 Nebo nalezše Adonibezeka v Bezeku, bojovali proti němu, a porazili Kananejského i Ferezejského.

6 Když pak utíkal Adonibezek, honili ho, a chytivše jej, zutínali mu palce u rukou i noh.

7 Tedy řekl Adonibezek: Sedmdesáte králů s uťatými palci u rukou i noh svých sbírali drobty pod stolem mým; jakž jsem činil, tak odplatil mi Bůh. I přivedli jej do Jeruzaléma, a tam umřel.

8 Nebo byli vybojovali synové Juda Jeruzalém, a vzavše jej, zbili obyvatele jeho ostrostí meče a město vypálili.

9 Potom také vytáhli synové Judovi, aby bojovali proti Kananejskému, bydlícímu na horách při straně polední i na rovinách.

10 Nebo byl vytáhl Juda proti Kananejskému, kterýž bydlil v Hebronu, (jméno pak Hebronu prvé bylo Kariatarbe,) a pobil Sesaie, a Achimana, a Tolmaie.

11 A odtud byl táhl na obyvatele Dabir, (jméno pak Dabir prvé bylo Kariatsefer).

12 Kdežto řekl Kálef: Kdo by dobyl Kariatsefer a vzal by je, dám jemu Axu dceru svou za manželku.

13 Tedy dobyl ho Otoniel, syn Cenezův, bratra Kálefova mladšího, i dal jemu Axu dceru svou za manželku.

14 Stalo se pak, že když přišla k němu, ponukla ho, aby prosil otce jejího za pole; i ssedla s osla. A řekl jí Kálef: Cožť jest?

15 A ona odpověděla: Dej mi dar; poněvadžs mi dal zemi suchou, dej mi také studnice vod. I dal jí Kálef studnice v horních i dolních končinách.

16 Synové také Cinejského, tchána Mojžíšova, odebrali se z města palmového s syny Juda na poušť Judovu, jenž jest k straně polední městu Arad; a odšedše, bydlili s lidem tím.

17 Potom táhl Juda s Simeonem, bratrem svým, a porazili Kananejské přebývající v Sefat, a zkazili je. I nazváno jest jméno města toho Horma.

18 Dobyl také Juda Gázy a pomezí jeho, i Aškalonu s pomezím jeho, též Akaronu a pomezí jeho.

19 Nebo byl Hospodin s Judou, a vyhnal obyvatele hor, ale nevyhnal obyvatelů údolí, proto že vozy železné měli.

20 I dali Kálefovi Hebron, jakož byl mluvil Mojžíš, a vyhnal odtud tři syny Enakovy.

21 Jebuzejského pak, bydlícího v Jeruzalémě, nevyhnali synové Beniamin; protož bydlil Jebuzejský v Jeruzalémě s syny Beniamin až do tohoto dne.

22 Vytáhla také i čeled Jozefova do Bethel, a Hospodin byl s nimi.

23 Nebo shlédla čeled Jozefova Bethel, kteréhožto města jméno prvé bylo Lůza.

24 Uzřevše pak ti špehéři muže vycházejícího z města, řekli jemu: Medle ukaž nám, kudy bychom mohli vjíti do města, a učinímeť milost.

25 Kterýžto ukázal jim, kudy by mohli vjíti do města; i vyhubili to město mečem, muže pak toho se vší čeledí jeho propustili.

26 I šel muž ten do země Hetejských, kdež vystavěl město, a nazval jméno jeho Lůza; to jest jméno jeho až do tohoto dne.

27 Manasses také nevyhnal obyvatelů Betsan a městeček jeho, ani Tanach a městeček jeho, ani obyvatelů Dor a Jibleam, a Mageddo a městeček jejich; i počal Kananejský svobodně bydliti v zemi té.

28 Když se pak zsilil Izrael, uvedl Kananejského pod plat, a maje jej vyhnati, nevyhnal.

29 Efraim také nevyhnal Kananejského bydlícího v Gázer, protož bydlil Kananejský u prostřed něho v Gázer.

30 Zabulon též nevyhnal obyvatelů Cetron, a obyvatelů Naalol, protož bydlil Kananejský u prostřed něho, a dával jemu plat.

31 Asser také nevyhnal obyvatelů Acho a obyvatelů Sidonu, ani Ahalab, ani Achzib, ani Helba, ani Afek, ani Rohob.

32 I bydlil Asser mezi Kananejskými obyvateli země té, nebo nevyhnal jich.

33 Též Neftalím nevyhnal obyvatelů Betsemes, ani obyvatelů Betanat, protož bydlil mezi Kananajeskými přebývajícími v zemi té; a však obyvatelé Betsemes a Betanat dávali jim plat.

34 Ssužovali pak Amorejští syny Dan na horách, tak že nedali jim scházeti do údolí.

35 Nebo počal Amorejský svobodně bydliti na hoře Heres, v Aialon a v Salbim, ale když se zsilila ruka čeledi Jozefovy, uvedeni jsou pod plat.

36 Pomezí pak Amorejského bylo od začátku hor Akrabim, od skály jejich i výše.

Ze Swedenborgových děl

 

Apocalypse Explained # 459

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 1232  
  

459. And they cry with a great voice.- That this signifies adoration from the good of truth, and thence from joy of heart, is plain from the signification of crying with a loud voice, as denoting adoration from the good of truth, and thence from joy of heart. For to cry signifies interior affection, because a cry is its effect; for when a man is in interior affection, and thence comes into confession, he cries out aloud; and for this reason to cry, in the Word, signifies every kind of spiritual affection, whether joy, grief, or any other affection, as may be seen above (n. 393, 424). That to cry, here, signifies adoration from the good of truth, is evident from what precedes, and what follows; from what precedes, because it is said that they had palms in their hands, which, as shewn above, signifies the good of truth with them; and from what follows, because they cried, "Salvation unto our God who sitteth on the throne, and unto the Lamb;" and the angels, the elders, and the four animals, fell down before the throne and worshipped God. And moreover all adoration, which is confession of the Lord, is from the good of truth, that is, from good by means of truths. A great voice also signifies truth from good, voice denoting truth, and great denoting good. That voice signifies truth, may be seen above (n. 261); and that great and greatness denote good may also be seen above (n. 336, 337, 424).

  
/ 1232  
  

Translation by Isaiah Tansley. Many thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 8366

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

8366. Verse 27 And they came to Elim, and here there were twelve springs of water and seventy palm trees; and they encamped there beside the waters.

'And they came to Elim' means a state of enlightenment and affection, and so a state of comfort after temptation. 'And here there were twelve springs of water' means that in that state they had truths in full abundance. 'And seventy palm trees' means forms of the good of truth in like measure. 'And they encamped there beside the waters' means that after temptation the truths of faith were arranged into order by the good of love.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.