Bible

 

Jozue 11

Studie

   

1 To když uslyšel Jabín, král Azor, poslal k Jobábovi, králi Mádon, a k králi Simron, a k králi Achzaf,

2 I k králům, kteříž bydlili k straně půlnoční na horách i na rovinách ku polední Ceneret, i na rovinách a v krajinách Dor na západ,

3 K Kananejskému na východ i na západ, a k Amorejskému, Hetejskému, Ferezejskému a Jebuzejskému na horách, a k Hevejskému pod horou Hermon v zemi Masfa.

4 I vytáhli všickni ti a všecka vojska jejich s nimi, lid mnohý jako písek, kterýž jest na břehu mořském nesčíslný, i koňů i vozů velmi mnoho.

5 A smluvivše se všickni králové ti, přitáhli a položili se spolu při vodách Merom, aby bojovali proti Izraelovi.

6 Řekl pak Hospodin k Jozue: Neboj se jich, nebo zítra o této chvíli vydám všecky tyto k zabití Izraelovi; koňům jejich žily podřežeš, a vozy jejich ohněm spálíš.

7 Tedy vytáhl Jozue a s ním všecken lid válečný proti nim k vodám Merom rychle, a udeřili na ně.

8 I dal je Hospodin v ruku Izraelovi, a porazili je. I honili je až k Sidonu velikému, a až k vodám Maserefot, a k údolí Masfe na východ, a pobili je, tak že nepozůstavili žádného živého.

9 A učinil jim Jozue, jakož byl rozkázal jemu Hospodin, koňům jejich žily zpodřezoval, a vozy jejich ohněm popálil.

10 Potom navrátiv se Jozue téhož času, dobyl Azor, a krále jeho zabil mečem. Azor pak bylo prvé nejznamenitější mezi všemi království těmi.

11 Pobili také všecko, cožkoli v něm živo bylo, mordujíce je mečem, tak že nezůstalo žádného živého; Azor pak spálil ohněm.

12 Takž podobně učinil všechněm městům králů těch, a všecky krále jejich zjímal Jozue, a zbiv je mečem, vyhladil je, jakož přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův.

13 A však žádného města z těch, kteráž ještě zůstala v ohradě své, nespálil Izrael, kromě samého Azor, kteréž spálil Jozue.

14 A všecky loupeže měst těch i hovada rozdělili mezi sebou synové Izraelští; toliko všecky lidi zbili mečem, dokudž nevyhladili jich, nenechavše žádného živého.

15 Jakož byl přikázal Hospodin Mojžíšovi, služebníku svému, tak přikázal Mojžíš Jozue, a Jozue tak činil; nepominul ničeho toho, což byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.

16 A tak vzal Jozue všecku tu zemi, hory i všecku stranu polední, i všecku zemi Gosen, i roviny, i pole, totiž hory Izraelské i roviny jejich,

17 Od hory Halak, kteráž se táhne do Seir, až k Balgad na rovině Libánské, pod horou Hermon; všecky také krále jejich zjímal, a zbil je i zmordoval.

18 Po mnohé dny Jozue vedl válku se všechněmi těmi králi.

19 A nebylo města, ješto by v pokoj vešlo s syny Izraelskými, kromě Hevejských obyvatelů v Gabaon; jiná všecka válkou vzali.

20 Nebo od Hospodina to bylo, že jsou zatvrdili byli srdce své, tak aby vyšli válečně proti Izraelovi, a aby je v prokletí vydal, a neučinil jim milosti, ale aby je zahubil, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.

21 Toho pak času přitáhl Jozue a vyplénil Enaky z těch hor, totiž z Hebronu, z Dabir a z Anab, i ze všeliké hory Judské, a ze všeliké hory Izraelské; spolu s městy jejich vyhladil je Jozue.

22 Nezůstal žádný z Enaků v zemi synů Izraelských; toliko v Gáze, v Gát a v Azotu zůstali.

23 Tak tedy vzal Jozue všecku tu zemi, jakž byl rozkázal Hospodin Mojžíšovi, a dal ji Jozue v dědictví Izraelovi vedlé dílů jejich, po pokoleních jejich. I odpočinula země od válek.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 4240

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

4240. 'To the land of Seir' means celestial-natural good. This is clear from the meaning of 'the land of Seir' in the highest sense as the Lord's celestial-natural good. The reason why 'the land of Seir' has this meaning is that Mount Seir formed a boundary to the land of Canaan on one side, Joshua 11:16-17, and all boundaries such as rivers, mountains, and stretches of land represented the things that came last, 1585, 1866, 4116. Indeed these boundaries acquired their individual representations from the land of Canaan contained within them, which land represented the Lord's heavenly kingdom, and in the highest sense His Divine Human, see 1607, 3038, 3481, 3705. Things that are last, existing as boundaries, are those which are called natural, for natural things are the boundaries holding spiritual and celestial realities within them. This is so in the heavens, for the inmost or third heaven is celestial because it is governed by love to the Lord; the intermediate or second heaven is spiritual because it is governed by love towards the neighbour; and the last or first heaven is celestial-natural and spiritual-natural because it is governed by simple good, which is the last degree of order there. And the same is true with the regenerate person who is a miniature heaven. From all this one may now see the origin of the meaning of 'the land of Seir' as celestial-natural good. 'Esau' too, who dwelt there, represents that good, as has been shown above, and therefore the land where he dwelt has the same meaning. For lands take on the particular representations of their inhabitants, 1675.

[2] From all this one may now see what is meant in the Word by 'Seir', as in Moses,

Jehovah came from Sinai, and dawned from Seir upon them; He shone from Mount Paran, and came out of myriads of holiness. Deuteronomy 33:2-3.

In the Song of Deborah and Barak in the Book of Judges,

O Jehovah, when You went forth from Seir, when You set out from the field of Edom, the earth trembled, the heavens also dropped, the clouds indeed dropped water, the mountains flowed down, this Sinai before Jehovah God of Israel. Judges 5:4-5.

In Balaam's prophecy,

I see Him, but not now; I behold Him, but not near. A star will arise out of Jacob, and a sceptre will rise up out of Israel. And Edom will be an inheritance and Seir will be an inheritance of his enemies; and Israel is gaining strength. Numbers 24:17-18.

Anyone can see that in these places 'Seir' means some aspect of the Lord, since it is said that 'Jehovah dawned from Seir', that 'He went forth from Seir and set out from the field of Edom', and that 'Edom and Seir will be an inheritance'. But what aspect of the Lord is meant no one can know except from the internal sense of the Word. It is the Lord's Divine Human that is meant, and in particular the good of the Divine Natural within that Human, as may be seen from what has been mentioned above. 'Dawning from and going out of Seir' means that He made even the Natural Divine in order that this also might be a source of light, that is, of intelligence and wisdom, and in this way He might become Jehovah not only as regards the Human Rational but also as regards the Human Natural. This is why it is said that 'Jehovah dawned from Seir' and 'Jehovah went out of Seir' - the Lord being Jehovah, see 1343, 1736, 2004, 2005, 2018, 2025, 2156, 2329, 2921, 3023, 3035. Something similar is embodied in the prophetic utterance concerning Dumah,

One is calling to me from Seir, Watchman, what of the night? Watchman, what of the night? The watchman said, Morning comes, and also the night. Isaiah 21:11-12.

[3] In the relative sense 'the land of Seir' strictly speaking means the Lord's kingdom existing with those outside the Church, that is, with gentiles when the Church is being established among them, while the previous or old Church is simultaneously falling away from charity and faith. As is clear from many places in the Word, light comes at that time to those who are in darkness. And this is strictly speaking the meaning of 'dawning from Seir', and of 'going forth from Seir and setting out from the field of Edom'. It is also the meaning of 'Seir will be an inheritance', as well as of the words in Isaiah, 'One is calling to me from Seir, Watchman, what of the night? The watchman said, Morning comes, and also the night.' 'Morning comes' means the Lord's advent, 2405, 2780, and as a consequence enlightenment coming to people who are 'in the night', that is, who dwell in ignorance; but that enlightenment is from the Lord's Divine Natural, 4211. Since most things in the Word also have a contrary sense, so too does the name 'Seir', as in Ezekiel 25:8-9; 35:2-15, and in various places in the historical parts of the Word.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.