Bible

 

Jozue 1

Studie

1 Stalo se pak po smrti Mojžíše, služebníka Hospodinova, že mluvil Hospodin k Jozue, synu Nun, služebníku Mojžíšovu, řka:

2 Mojžíš, služebník můj, umřel; protož nyní vstaň, přejdi Jordán tento, ty i všecken lid tento, a jdi do země, kterouž já dávám synům Izraelským.

3 Každé místo, po kterémž šlapati budete nohama svýma, dal jsem vám, jakož jsem mluvil k Mojžíšovi.

4 Od pouště a Libánu toho až k řece veliké, řece Eufrates, všecka země Hetejská až do moře velikého na západ slunce bude pomezí vaše.

5 Neostojí žádný před tebou po všecky dny života tvého; jakož jsem byl s Mojžíšem, tak budu s tebou; nenechám tebe samého, aniž tě opustím.

6 Posilniž se a zmužile se měj, nebo ty uvedeš v dědictví lidu tomuto zemi, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům jejich, že ji dám jim.

7 Toliko posilň se a udatně sobě počínej, abys ostříhal a činil všecko podlé zákona, kterýž přikázal tobě Mojžíš, služebník můj; neuchyluj se od něho na pravo ani na levo, abys byl opatrný ve všem, k čemuž se obrátíš.

8 Neodejdeť kniha zákona tohoto od úst tvých, ale přemyšlovati budeš o něm dnem i nocí, abys ostříhal a činil všecko podlé toho, což psáno jest v něm; nebo tehdáž šťastný budeš na cestách svých, a tehdáž opatrný budeš.

9 Zdaliž jsem nepřikázal tobě, řka: Posilni se a zmužile se měj, neboj se, ani lekej, nebo s tebou jest Hospodin Bůh tvůj, kamž se koli obrátíš.

10 Tedy přikázal Jozue správcům lidu, řka:

11 Projděte skrze tábor a přikažte lidu, řkouce: Nachystejte sobě potravy, nebo po třech dnech půjdete přes Jordán tento, abyste vejdouce, opanovali zemi, kterouž Hospodin Bůh váš dává vám k dědičnému vládařství.

12 Rubenovu pak pokolení a Gádovu, a polovici pokolení Manassesova mluvil Jozue, řka:

13 Pomněte na to, co vám přikázal Mojžíš služebník Hospodinův, když řekl: Hospodin Bůh váš způsobil vám odpočinutí, že vám dal zemi tuto.

14 Ženy vaše, dítky vaše i dobytek váš nechť zůstanou v zemi, kterouž dal vám Mojžíš s této strany Jordánu, vy pak jděte vojensky zpořádaní před bratřími svými, kteříkoli jste muži silní, a pomáhejte jim,

15 Dokudž nedá odpočinutí Hospodin bratřím vašim jako i vám, a neobdrží dědičně také i oni země, kterouž Hospodin Bůh váš dává jim. Potom navrátíte se do země dědictví svého, kterouž dal vám Mojžíš, služebník Hospodinův, s této strany Jordánu, k východu slunce, a dědičně vlásti jí budete.

16 I odpověděli k Jozue, řkouce: Všecko, což jsi nám rozkázal, učiníme, a kamžkoli pošleš nás, půjdeme.

17 Rovně jakž jsme poslouchali Mojžíše, tak poslouchati budeme tebe; jediné nechť jest Hospodin Bůh tvůj s tebou, jako byl s Mojžíšem.

18 Kdo by koli odporný byl rozkázaní tvému, a neposlouchal by řečí tvých ve všech věcech, kteréž bys přikázal jemu, umřeť; toliko posilň se a zmužile se měj.

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 66

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

66. There are in general four differing styles in the Word. The FIRST is that of the Most Ancient Church. In their mode of expression, when they mentioned earthly and worldly things their thought was of the spiritual and celestial things which these represented. For this reason they not only expressed themselves by means of representatives but also, to bring them to life, they arranged them in quasi-historical sequence, and this gave them extremely great delight. This style was meant when Hannah prophesied and said,

Speak that which is high, that which is high; let that which is ancient come from your mouth. 1 Samuel 2:3.

In David those representatives are called,

Dark sayings from antiquity. Psalms 78:2-4.

From the descendants of the Most Ancient Church Moses came into possession of these stories concerning Creation, concerning the Garden of Eden, and of the event, down to the time of Abram.

[2] The SECOND is the historical style, which appears in the books of Moses to describe the time of Abram onwards, and in the books of Joshua, the Judges, Samuel, and the Kings. In these books the facts of history are exactly as set out in the sense of the letter, yet every single one contains something entirely different in the internal sense, which in the Lord's Divine mercy will be dealt with in proper order later on. The THIRD is the prophetical style, the offspring of the style of the Most Ancient Church, a style which they revered. However it is not continuous, nor does it take quasi-historical form as the most ancient style did. Instead it is diffuse and scarcely ever intelligible except in the internal sense where very deep arcana reside, linked together and following in perfect order. These arcana focus on the external man and the internal, the many states of the Church, heaven itself, and inmostly on the Lord. The FOURTH style is that of the Psalms of David, which varies between the prophetical style and ordinary speech. There in the personage of David asking the internal sense deals with the Lord.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.