Bible

 

Jóel 3

Studie

   

1 Nebo aj, v těch dnech a v ten čas, když zase přivedu zajatý lid Judský a Jeruzalémský,

2 Shromáždím také všecky národy, a svedu je do údolí Jozafat, abych se tam soudil s nimi o lid svůj a dědictví své, Izraele, jejž rozptýlili mezi pohany a zemi mou rozdělili.

3 Také o lid můj metali los, a dávali mládence za nevěstku, mladice pak prodávali za víno, aby pili.

4 Anobrž, co vy máte proti mně, ó Tyrští a Sidonští, i všecky končiny Filistinské? Zdaliž se mi odplacujete? Jestliže mi se odplacujete, snadněť a vnáhleť i já obrátím odplatu vaši na hlavu vaši,

5 Kteříž stříbro mé i zlato mé béřete, a klénoty mé výborné vnášíte do chrámů svých,

6 A syny Judské i syny Jeruzalémské prodáváte synům Javanovým, aby je pryč zavodili od pomezí jejich.

7 Aj, já vzbudím je z toho místa, kamž jste je prodali, a obrátím odplatu vaši na hlavu vaši.

8 Prodám zajisté syny i dcery vaše v moc synů Judských, i prodadí je Sabejským, do národu dalekého; neboť jest Hospodin mluvil.

9 Provolejte to mezi národy, vyhlaste boj, probuďte reků, nechť přitáhnou, a dadí se najíti všickni muži váleční.

10 Skujte motyky své v meče, a srpy své v oštípy; ten, kterýž jest mdlý, nechť řekne: Udatný jsem.

11 Shromažďte se a přitáhněte všickni národové okolní, a shlukněte se; způsobiž to, ať tam sstoupí, ó Hospodine, rekové tvoji.

12 Probudíť se a přitáhnou národové ti do údolé Jozafat; nebo tam se posadím, abych soudil všecky ty národy okolní.

13 Přičiňte srp, nebo uzralo obilé; poďte, sstupte, nebo plný jest pres, oplývají kádě; mnohá zajisté jest zlost jejich.

14 Ale více hromad, hromad v údolí posekání; nebo blízký jest den Hospodinův, v údolí posekání.

15 Slunce a měsíc zatmí se, a hvězdy potratí blesk svůj.

16 A Hospodin řváti bude z Siona, a z Jeruzaléma vydá hlas svůj, tak že se třásti budou nebesa i země; nebo Hospodin jest útočiště lidu svého, a síla synů Izraelských.

17 I zvíte, že já Hospodin jsem Bohem vaším, kterýž bydlím na Sionu, hoře svatosti své, a tak Jeruzalém bude svatý, a cizí nepůjdou přes něj více.

18 I stane se v ten čas, že hory dštíti budou mstem, a pahrbkové oplývati mlékem, a všickni potokové Judští budou plní vody, a studnice z domu Hospodinova vyjde, kteráž zapojí údolé Setim.

19 Egypt na zpuštění přijde, a země Idumejská hrozně zpuštěna bude pro násilí synům Judským činěné; nebo vylévali krev nevinnou v zemi jejich.

20 Juda pak na věky trvati bude, a Jeruzalém od národu do pronárodu.

21 A očistím ty, jejichž jsem krve neočistil; nebo Hospodin přebývá na Sionu.

   

Komentář

 

Eden

  
by Alison Cole; courtesy of Bryn Athyn Cathedral

“Eden” by itself stands for love, in most cases the love that comes from the Lord and our love for the Lord, which is the highest human love of all. Of course, “Eden” is closely identified with “garden,” which means intelligence and the intellect. The “Garden of Eden,” then, means the state of love and wisdom with people who are in a pure state of love to the Lord. The Garden of Eden is referred to throughout Scripture, but is described in detail in Genesis 2:8-17. Those verses, understood on a spiritual level, show the nature of what the Writings call the Most Ancient Church, in which people of pre-historic times were elevated to a state of love to the Lord and communion with heaven, a degree of innocence and love that we cannot truly imagine in the modern world.

Ze Swedenborgových děl

 

O Pánu # 49

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 65  
  

49. Duchem se také rozumí znovuzrozený život, jenž se nazývá duchovním životem.

Ježíš řekl: „Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího.” (Jan 3:5)

Dám vám nové srdce a nového ducha. Vložím vám do nitra svého ducha a učiním, že se budete řídit mými nařízeními. (Ezechiel 36:26-27)

Dám jim nové srdce a nového ducha. (Ezechiel 11:19)

Stvoř mi, Bože, čisté srdce, obnov v mém nitru pevného ducha. Dej, ať se zas veselím z Tvé spásy, podepři mě duchem dobrovolnosti. (Žalmy 51:12-14)

Obnovte své srdce a svého ducha. Proč byste měli zemřít, dome izraelský? (Ezechiel 18:31)

Sesíláš svého ducha a jsou stvořeni, a tak obnovuješ tvářnost země. (Žalmy 104:30)

Přichází hodina, ano již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v duchu a v pravdě. (Jan 4:23)

Bůh Hospodin dává život lidu a ducha těm, kdo chodí po zemi. (Izajáš 42:5)

Hospodin vytváří ducha člověka v jeho nitru. (Zacharjáš 12:1)

Má duše v noci po Tobě touží, můj duch ve Mně za úsvitu Tebe hledá. (Izajáš 26:9)

V onen den se Hospodin stane duchem práva tomu, kdo zasedá na soudu. (Izajáš 28:6)

Můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli. (Lukáše 1:47)

Nechají spočívat mého ducha v zemi severní. (Zacharjáš 6:8)

Svého ducha kladu do Tvých rukou, vykoupils mě. (Žalmy 31:6)

Nebyl jediný, i ostatní měli ducha. (Malachiáš 2:15)

Po třech a půl dnech vstoupil do dvou svědků zabitých šelmou duch života přicházející od Boha. (Zjevení Janovo 11:11)

Já Hospodin, tvůrce hor a stvořitel ducha. (Ámos 4:13)

Bože, Bože duchů veškerého tvorstva. (Numeri 16:22; 27:18)

Na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma vyleji ducha z výsosti. (Zacharjáš 12:10)

Až bude na nás vylit z výše duch. (Izajáš 32:15)

Já vyleji vody v místa zprahlá žízní, bystřiny na suchou zemi, vyleji Svého ducha na tvé potomstvo. (Izajáš 44:3)

Vyleji Svého ducha na každé tělo, i na otroky a otrokyně vyleji v oněch dnech Svého ducha. (Jóel 2:28-29)

Vylitím ducha se míní znovuzrození, podobně jako výrazem dát nové srdce a nového ducha.

Duchem se rozumí duchovní život těch, kdo žijí v ponížení.

Přebývám v zdeptaném a poníženém duchu, abych oživil ducha ponížených, abych oživil srdce zdeptaných. (Izajáš 57:15)

Zkroušený duch, to je oběť Bohu. Srdcem zkroušeným a zdeptaným Bůh nepohrdá. (Žalmy 51:19)

Dá olej veselí místo truchlení, závoj chvály místo ducha beznaděje. (Izajáš 61:3)

Žena opuštěná a na duchu ztrápená. (Izajáš 54:6)

Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království nebeské. (Matouš 5:3)

  
/ 65  
  

Many thanks to Lenka Máchová for her permission to use her translation on this site.