Bible

 

Jóel 1

Studie

1 Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Joelovi synu Petuelovu:

2 Slyšte to starší, a pozorujte všickni obyvatelé této země, stalo-li se to za dnů vašich, aneb za dnů otců vašich?

3 Vypravujte o tom synům svým, a synové vaši synům svým, synové pak jejich rodině potomní.

4 Co pozůstalo po housenkách, snědly kobylky, a co pozůstalo po kobylkách, snědli brouci, co pak pozůstalo po broucích, dojedli chroustové.

5 Prociťte opilci, a plačte a kvělte všickni, kteříž píjíte víno, proto že odtržen jest mest od úst vašich.

6 Nebo přitáhl do zeměnárod silný a nesčíslný, jehož zubové zubové lva, a střenovní zubové jeho lvoví.

7 Přivedl vinné kmeny mé v pustinu, a fíkoví mé na zkázu; docela obnažil je a zporážel, zbělely ratolesti jejich.

8 Kvěl jako mladice přepásaná žíní pro muže mladosti své.

9 Odjata jest suchá i mokrá obět z domu Hospodinova, kvílí kněží, služebníci Hospodinovi.

10 Zpustlo pole, kvílí země, proto že pohubeno obilé, vyschl mest, olej zhynul.

11 Stydí se oráči, kvílí vinaři z příčiny pšenice a ječmene; nebo zahynula žeň polní.

12 Vinný kmen usechl, a fík usvadl, strom zrnatých jablek, též i palma i jabloň, všecko dříví polní poschlo, a že odňato potěšení od synů lidských.

13 Přepašte se a kvělte, ó kněží, úpějte přisluhující oltáři, vejděte a léhejte i v noci v žíních, služebníci Boha mého. Nebo nevnáší se do domu Boha vašeho suché ani mokré oběti.

14 Uložte půst, svolejte shromáždění, shromažďte starší i všecky obyvatele země do domu Hospodina Boha vašeho, a volejte k Hospodinu:

15 Ach, nastojte na tento den; nebo blízký jest den Hospodinův, a jako poplénění od Všemohoucího přichází.

16 Ano před očima našima pokrm odjat jest, z domu Boha našeho veselé a plésání.

17 Vyhynulo símě pod hrudami svými, zpustly stodoly, zbořeny jsou obilnice; nebo vyschlo obilé.

18 Aj, jak vzdychá dobytek, svírají se stáda skotů, proto že nemají žádné pastvy, ano i stáda bravů hynou.

19 K toběť, ó Hospodine, volám; nebo oheň sežral pastviska pouště; a plamen popálil všecka dříví polní.

20 Také i zvěř polní všecka lká k tobě, proto že vyschli potokové vod, a oheň sežral pastviska na poušti.

Ze Swedenborgových děl

 

O Písmu svatém # 87

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 118  
  

87. Totéž platí pro jiná slova: např. kde je řeč o radosti, mluví se i o veselí:

„A aj, radost a veselí vaše zabijeti voly.” (Izajáš 22:13)

„Radosti a veselé dojdou, zámutek pak a úpění uteče od nich.” (Izajáš 35:10; 51:11)

„Ano před očima našima pokrm odjat jest, z domu Boha našeho veselé a plésání.” (Jóel 1:16)

„Také způsobím to, aby zahynul jim hlas radosti i hlas veselé.” (Jeremiáše 7:34; 25:10)

„Půst desátého měsíce obrátí se domu Judskému v radost a veselí.” (Zacharjáš 8:19)

„Abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše, obveseliž nás.” (Žalmy 90:14-15)

„Veselte se s Jeruzalémem, a plésejte v něm všickni.” (Izajáš 66:10)

„Raduj se a vesel se, dcero Idumejská.” (Pláč Jeremjášův 4:21)

„Rozveseltež se nebesa, a plésej země.” (Žalmy 96:11)

„Dej mi slyšeti radost a potěšení.” (Žalmy 51:8)

„Nebo potěší Hospodin Siona: radost a veselí bude nalezeno v něm, díkčinění, a hlas žalmů zpívání.” (Izajáš 51:3)

„Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí se z jeho narození budou radovati.” (Lukáš 1:14)

„Způsobím také, aby přestal v městech Judských a v ulicích Jeruzalémských hlas radosti a hlas veselé, hlas ženicha a hlas nevěsty.” (Jeremiáše 7:34; 16:9; 25:10)

„Na tomto místě ...ještěť bude slýchán hlas radosti a hlas veselé, hlas ženicha a hlas nevěsty.” (Jeremiáše 33:10-11)

Důvod, proč se mluví jak o radosti, tak o veselí, spočívá v tom, že radost je věc dobra a veselí je věc pravdy, neboli radost patří lásce a veselí moudrosti. Radost je totiž záležitost srdce a veselí věc duše, takže radost patří vůli a veselí přísluší rozumu. Přítomnost manželství Pána s církví také v těchto obratech vysvítá z výroků:

„Hlas radosti a hlas veselé, hlas ženicha a hlas nevěsty.” (Jeremiáše 7:34; 16:9; 25:10; 33:10-11)

Pán je zde ženich a církev nevěsta.

(Že Pán je ženich, viz u Matouše 9:15: Marek 2:19-20: Lukáš 5:34-35: že církev je nevěsta, Zjevení 21:2, 9; 22:17.)

Proto Jan Křtitel řekl o Ježíši:

„Kdož má nevěstu, ženich jest.” (Jan 3:29)

  
/ 118  
  

Many thanks to Lenka Valešová for her permission to use her translation on this site.