Bible

 

Jeremiáše 49

Studie

   

1 Proti Ammonitským. Takto praví Hospodin: Což nemá žádných synů Izrael? Což dědice žádného nemá? Proč dědičně opanoval král jejich Gádu, a lid jeho v městech tohoto bydlí?

2 Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, že způsobím, aby slyšáno bylo proti Rabba Ammonitských troubení válečné, a aby bylo obráceno v hromadu rumu, a jiná města jeho ohněm vypálena. I opanuje Izrael ty, kteříž jej byli opanovali, praví Hospodin.

3 Kvěl Ezebon, když popléněno bude Hai, křičte, ó dcery Rabba, přepašte se žíněmi, plačte, a běžte přes ploty; nebo král váš do zajetí půjde, kněží jeho i knížata jeho spolu.

4 Což se chlubíš údolími, když oplývá údolí tvé, ó dcero zpurná, kteráž doufáš v pokladech svých, říkajíc: Kdo by táhl na mne?

5 Aj, já uvedu na tebe strach, praví Panovník Hospodin zástupů, ze všeho vůkolí tvého, jímž rozehnáni budete všickni, a nebude žádného, kdo by shromáždil toulající se.

6 A však potom zase přivedu zajaté Ammonitské, dí Hospodin.

7 Proti Idumejským. Takto praví Hospodin zástupů: Což není více moudrosti v Teman? Zahynula rada od rozumných? Zmařena moudrost jejich?

8 Utíkejte, obraťe se, a hluboko se schovejte, obyvatelé Dedan; nebo bídu uvedu na Ezau v čas navštívení jeho.

9 Kdyby ti, kteříž zbírají víno, přišli na tebe, zdaž by nepozůstavili paběrků? Pakli zloději v noci, zdaž by škodili více nad potřebu svou?

10 Ale já obnažím Ezau, zodkrývám skrýše jeho, tak že se nebude moci ukryti. Pohubenoť bude símě jeho i bratří jeho i sousedé jeho, tak že nebude naprosto, kdo by řekl:

11 Zanech sirotků svých, já živiti je budu, a vdov svých mně se dověřte.

12 Takto zajisté praví Hospodin: Aj, ti, kteříž nemají žádného práva píti kalichu tohoto, předce pijí, ty pak sám abys toho naprosto prázen byl? Nebudeš prázen, ale jistotně píti budeš.

13 Nebo skrze sebe přisahám, dí Hospodin, že pustinou, útržkou, pouští a prokletím bude Bozra, a všecka města jeho budou pouští věčnou.

14 Pověst slyšel jsem od Hospodina, že posel k národům poslán jest: Shromažďte se, a táhněte proti němu; nuže, vstaňte k boji.

15 Nebo aj, způsobím to, abys byl za nejšpatnějšího mezi národy, v nevážnosti mezi lidmi.

16 To, že jsi hrozný, zklamá tě, i pýcha srdce tvého, ó ty, kterýž bydlíš v rozsedlinách skalních, kterýž se držíš vysokých pahrbků. Bys pak vysoko udělal hnízdo své jako orlice, i odtud tě strhnu, dí Hospodin.

17 I bude země Idumejská pustinou. Každý, kdož půjde skrze ni, užasne se, a diviti se bude nade všemi ranami jejími;

18 Jako podvrácení Sodomy a Gomory a sousedů jejich, praví Hospodin. Neosadí se tam žádný, aniž bydliti bude v ní syn člověka.

19 Aj, jako lev vystupuje i více než zdutí Jordána proti příbytku Nejsilnějšího, a však v okamžení zaženu jej z této země, a toho, kterýž jest vyvolený, ustanovím nad ní. Nebo kdo jest mně rovný? A kdo mi složí rok? A kdo jest ten pastýř, kterýž by se postavil proti mně?

20 Protož slyšte radu Hospodinovu, kterouž zavřel o Idumejských, a to, což myslil proti obyvatelům Temanským: Zajisté žeť je vyvlekou nejmenší tohoto stáda, zajisté že je popléní i příbytky jejich.

21 Od hřmotu pádu jejich třásti se bude ta země, hlas a křik jejich slyšán bude u moře Rudého.

22 Aj, jako orlice přitáhne a přiletí, a roztáhne křídla svá na Bozru, i bude srdce silných Idumejských v ten den podobné srdci ženy svírající se.

23 Proti Damašku. Zastydí se Emat i Arfad, nebo novinu zlou uslyší, a užasnou se, tak že se i moře zkormoutí, aniž se bude moci upokojiti.

24 Oslábne Damašek, obrátí se k utíkání, a hrůza podejme jej, svírání a bolesti zachvátí jej jako rodičku.

25 Ale řkou: Jakž by nemělo ostáti město slovoutné, město radosti mé?

26 Protož padnou mládenci jeho na ulicích jeho, a všickni muži bojovní vypléněni budou v ten den, dí Hospodin zástupů.

27 A zanítím oheň ve zdi Damašské, kterýž do konce zkazí paláce Benadadovy.

28 Proti Cedar a královstvím Azor, kteráž pohubiti má Nabuchodonozor král Babylonský. Takto praví Hospodin: Vstaňte, táhněte proti Cedar, a vypleňte národy východní.

29 Stany jejich i stáda jejich vezmou, kortýny jejich se vším nádobím jejich, i velbloudy jejich poberou sobě, a volati budou na ně: Strach jest vůkol.

30 Utecte, rozprchněte se rychle, skrejte se hluboce, obyvatelé Azor, dí Hospodin, neboť Nabuchodonozor král Babylonský složil proti vám radu, a vymyslil proti vám chytrost.

31 Vstaňte, táhněte proti národu upokojenému, kterýž sedí bezpečně, praví Hospodin. Nemá ani vrat ani závory, a samotní bydlejí.

32 Budou zajisté velbloudi jejich v loupež, a množství dobytků jejich v kořist, a rozptýlím na všeliký vítr ty, kteříž i v nejzadnějších koutech bydlejí, a ze všech stran uvedu bídu na ně, dí Hospodin.

33 I bude Azor příbytkem draků, pustinou až na věky; neosadí se tam žádný, aniž bude bydleti v něm syn člověka.

34 Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proroku proti Elamitským, na počátku kralování Sedechiáše krále Judského, řkoucí:

35 Takto praví Hospodin zástupů: Aj, já polámi lučiště Elamitských, největší sílu jejich.

36 Uvedu zajisté na Elamitské čtyři větry ode čtyř stran světa, a rozptýlím je na všecky ty větry, tak že nebude národu, do něhož by se nedostal někdo z vyhnaných Elamitských.

37 A předěsím Elamitské před nepřátely jejich a před těmi, kteříž hledají bezživotí jejich. Uvedu, pravím, na ně zlé, prchlivost hněvu svého, dí Hospodin, a budu posílati za nimi meč, dokudž jim konce neučiním.

38 I postavím stolici svou mezi Elamitskými, a vypléním odtud krále i knížata, praví Hospodin.

39 A však stane se v posledních dnech, že zase přivedu zajaté Elamitské, dí Hospodin.

   

Ze Swedenborgových děl

 

O Pánu # 14

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 65  
  

14. Pán přišel na svět, aby vše v nebi, a odtud i na zemi, uvedl v řád. Stalo se tak skrze boje proti peklům, která tehdy napadala všechny lidi, kteří přicházeli na svět a odcházeli ze světa. Pán se tak stal spravedlností a zachránil lidi, kteří by jinak zachráněni být nemohli. To vše je předpovězeno na mnoha místech u proroků, z nichž uvedeme jen několik. U Izajáše:

Kdo to přichází z Edómu, kdo v rouchu rudém jde z Bosry? Kdo je ten v úboru velebném, kráčející ve Své velké síle? „Já jsem, který mluvím ve spravedlnosti, mocný ke spasení.” Proč je Tvůj úbor krvavě zbarven a Tvé roucho jako toho, jenž v lisu šlape? „Sám jsem šlapal v lisovací kádi a nikdo z lidí se Mnou nebyl. Rozhněván jsem po nich šlapal, rozšlapal jsem je v Svém rozhořčení, proto vítězství nad nimi Mi roucho postříkalo. Neboť den pomsty v srdci Mém a léto pro Mé vykoupené nastalo. K vítězství Mi domopomhla vlastní paže, k zemi nechal jsem padnout jejich vítězství.” Prohlásil: „Vždyť oni jsou Můj lid, synové; proto stal se jim spasitelem, Svou láskou a shovívavostí je vykupoval. (Izajáš 63:1-9)

To se týká Pánových bojů s pekly. Velebným a rudým rouchem je myšleno Slovo, na němž židovský lid páchal násilí. Vlastní boj proti peklům a vítězství nad nimi jsou popsány tím, že On je ve Svém hněvu a rozhořčení pošlapal. Že bojoval sám a ze Své vlastní síly, popisuje se slovy: nikdo z lidí se Mnou nebyl, k vítězství Mi dopomohla vlastní paže, k zemi nechal jsem padnout jejich vítězství. Že je tím spasil a vykoupil, popisuje se tím, že se jim stal spasitelem, Svou láskou a shovívavostí je vykupoval. Že to bylo příčinou Jeho příchodu, popisují slova: den pomsty v srdci Mém a léto pro Mé vykoupené nastalo.

Znovu u Izajáše:

Viděl, že není nikoho, užasl, že není žádného prostředníka. Proto zachránila Ho Jeho paže, podepřela Ho Jeho spravedlnost. Proto oděl se spravedlností jako pancířem, na hlavě přilbu spásy, oděl se rouchem pomsty, jako pláštěm zahalil se rozhorlením: tehdy přišel vykupitel Sióna. (Izajáš 59:16-17, 20)

I zde se pojednává o Pánových bojích s pekly, když byl ve světě. Že s nimi bojoval pouze ze Své vlastní síly, rozumí se výrokem: užasl, že není žádného prostředníka. Proto zachránila Ho Jeho paže. Že se tak stal spravedlností, rozumí se slovy: podepřela Ho Jeho spravedlnost. Proto oděl se spravedlností jako pancířem, Že tak přinesl vykoupení, rozumí se prohlášením: tehdy přišel vykupitel Sióna.

U Jeremiáše:

Jsou naplněni děsem, jejich silní jsou rozdrceni, dali se na úprk, ani se neohlédnou. Onen den bude dnem pomsty pro Panovníka Hospodina zástupů, vykoná pomstu na Svých protivnících. Meč bude požírat, nasytí se. (Jeremiáše 46:5, 10)

Pánovy boje s pekly a Jeho vítězství nad nimi popisují slova: Jsou naplněni děsem, jejich silní jsou rozdrceni, dali se na úprk, ani se neohlédnou. Jejich silní a protivníci jsou pekla, jejichž všichni obyvatelé nenávidí Pána. Jeho příchod na svět za tímto účelem je popsán jako: den pomsty pro Panovníka Hospodina zástupů, vykoná pomstu na Svých protivnících.

U Jeremiáše:

Padnou mládenci na prostranstvích a všichni bojovníci v onen den zajdou. (Jeremiáše 49:26)

U Jóela:

Sám Hospodin dá povel Svému vojsku. Hospodinův den je veliký a přehrozný! Kdo mu odolá? (Jóel 2:11)

U Sofoniáše:

V den Hospodinova obětního hodu navštívím velmože i královské syny, všechny ty, kdo si oblékají cizokrajný šat. Onen den bude dnem tísně, dnem polnice a válečného ryku. (Sofonjáš 1:8, 15-16)

U Zacharjáše:

Hospodin vytáhne a bude bojovat proti oněm národům, jako bojoval kdysi v den bitvy. V onen den stanou Jeho nohy na hoře Olivové, ležící naproti Jeruzaléma. Vy pak budete utíkat do údolí Mých hor. V onen den nebude světlo ani jas. Hospodin bude Králem nad celou zemí; v onen den bude Hospodin jediný a jeho jméno jediné. (Zacharjáše 14:3-6, 9)

I na těchto místech se pojednává o Pánových bojích. Oním dnem se rozumí Jeho příchod. Olivová hora, ležící naproti Jeruzaléma, byla místem, kde se Pán obyčejně zdržoval - viz Marek 13:3; 14:26 Lukáše 21:37; 22:39; Jan 8:1 a jinde.

U Davida:

Ovinuly Mě provazy smrti, provazy podsvětí se kolem Mne stáhly, dostihly Mě léčky smrti. Proto vyslal Své šípy a množstvím blesků je uvedl v zmatek. Budu stíhat nepřátele, dopadnu je. Nevrátím se zpět, dokud je neudolám. Rozdrtím je, že už nepovstanou. Opášeš Mě statečností k boji, obrátíš Mé nepřátele na útěk. Roztluču je, budou jako prach ve větru, smetu je jak bláto z ulic. (Žalmy 18:5, 15, 38-41, 43)

Provazy a léčky smrti, které Jej ovinuly a dostihly, označují pokušení, jež jako pocházející z pekla se nazývají také provazy podsvětí. Tato slova i celý zbytek tohoto žalmu pojednávají o Pánových bojích a vítězstvích. Proto se také praví: „Vůdcem národů jsi Mě ustanovil, sloužit Mi bude i lid, který jsem neznal.” (Žalmy 18:44).

Znovu u Davida:

Boky si opásej, Mocný! Máš ostré šípy, národy padnou Ti k nohám, zasáhneš srdce nepřátel, králi! Tvůj trůn bude stát věčně a navždy. Miloval jsi spravedlnost, proto Tě pomazal Bůh. (Žalmy 45:4, 6-8)

I tato slova pojednávají o bojích s pekly a o jejich podrobení, neboť celý tento žalm pojednává o Pánu, tedy o Jeho bojích, o Jeho oslavení a o tom, že spasí Své věrné.

Žene se před Ním oheň, kolkolem sežehne Jeho protivníky. Země to uvidí a bude se děsit, hory se jako vosk roztaví před Pánem veškeré země. Nebesa ohlásí Jeho spravedlnost a všechny národy uvidí Jeho slávu. (Žalmy 97:3-6)

I v tomto žalmu se pojednává o Pánu a obdobných věcech, jak bylo uvedeno výše.

Výrok Hospodinův mému Pánu: „Zasedni po Mé pravici, dokud Ti nepoložím Tvé nepřátele za podnoží k nohám. Panuj uprostřed Svých nepřátel! Panovník po pravici Tvé rozdrtil v den hněvu Svého krále. Naplnil mrtvolami, rozdrtil hlavu mnohých zemí. (Žalmy 110:1 do konce)

Že to bylo řečeno o Pánu, je zřejmé z Jeho vlastních slov u Matouš 22:44; Marek 12:36 a Lukáše 20:42. sedět po pravici znamená všemohoucnost; nepřátelé označují pekla; králové ty, již jsou v klamu zla; položit je za podnoží k nohám, rozdrtit je v den hněvu a naplnit mrtvolami - to vše označuje porážku jejich moci, a rozdrtit hlavu mnohých zemí znamená zničit všechny.

Jelikož Pán porazil pekla sám bez pomoci jakéhokoliv anděla, nazývá se Bohatýr a Bojovník (Izajáš 42:13), Král slávy, Hospodin mocný, Bohatýr války (Žalmy 24:8, 10), Udatný Jákobův (Žalmy 132:2) a na mnoha místech Hospodin zástupů, tedy Hospodin válečného vojska. Jeho příchod se také nazývá dnem Hospodina strašným, hrozným, dnem rozhořčení, rozhorlení, hněvu, pomsty, zničení, války, polnice a válečného ryku, zmatku, jak lze vidět výše v odstavci 4.

Protože Pán, když byl na světě, vykonal prostřednictvím bojů s pekly a jejich podrobením poslední soud, hovoří se o tomto nadcházejícím soudu na mnoha místech. Například u Davida:

Hospodin přichází soudit zemi. On bude soudit svět spravedlivě a národy podle pravdy. (Žalmy 96:13)

a na mnoha dalších místech v prorocké části Slova.

V historické části slova jsou však podobné věci zobrazeny boji synů Izraele s různými národy; neboť vše, co se ve Slovu píše - jak v prorocké, tak i v historické části - pojednává o Pánu; proto je Slovo Božské. V rituálech židovské cirkve - v jejich zápalech i obětech, šabatech a slavnostech a v kněžství Árona a Levitů jsou obsažena mnohá tajemství týkající se Pánova oslavení; podobně tomu je i s dalšími výroky u Mojžíše, jež se nazývají zákony, soudy a výnosy. Totéž značí i Pánova slova učedníkům, když řekl, že se musí naplnit všechno, co je o Něm psáno v zákoně Mojžíšově (Lukáše 24:44), a Jeho slova Židům, že Mojžíš psal o Něm (Jan 5:46).

Z toho tedy vyplývá, že Pán přišel na svět, aby si podrobil pekla a oslavil Své lidství, a že utrpení na kříži bylo Jeho posledním bojem, kterým dovršil Své vítězství nad pekly a plně oslavil Své lidství.

Více však na toto téma objasní pojednání O Písmu svatém, jež bude následovat a shrne všechny pasáže z prorocké části Slova týkající se Pánových bojů s pekly a vítězství nad nimi, neboli (což je totéž) pasáže pojednávající o posledním soudu, který vykonal, když byl ve světě, a také ty pasáže, jež pojednávají o Jeho utrpení a oslavení Jeho lidství. Je jich tolik, že kdyby zde měly být citovány, zaplnily by celé strany.

  
/ 65  
  

Many thanks to Lenka Máchová for her permission to use her translation on this site.