Bible

 

Genesis 40

Studie

   

1 Stalo se potom, že šeňkýř krále Egyptského a pekař provinili proti pánu svému, králi Egyptskému.

2 I rozhněval se Farao na oba úředníky své, na vládaře nad šeňkýři, a na vládaře nad pekaři.

3 A dal je do vězení v domě nejvyššího nad drabanty, do věže žalářné, v místo, v němž Jozef vězněm byl.

4 I postavil jim nejvyšší nad drabanty Jozefa k službě; a byli drahně dní u vězení.

5 I měli sen oba dva, každý z nich sen svůj noci jedné, každý podlé vyložení sna svého, šeňkýř i pekař krále Egyptského, kteříž seděli v věži.

6 Tedy přišel k nim Jozef ráno, a hleděl na ně; a aj, byli smutní.

7 I optal se těch úředníků Faraonových, kteříž s ním byli v vězení v domě pána jeho, řka: Proč jsou dnes tváři vaše smutnější?

8 Kteřížto odpověděli jemu: Měli jsme sen, a nemáme, kdo by jej vyložil. I řekl jim Jozef: Zdaliž Boží nejsou výkladové? Pravte mi medle.

9 Tedy správce nad šeňkýři vypravoval sen svůj Jozefovi, a řekl jemu: Zdálo se mi ve snách, že jsem viděl před sebou vinný kmen,

10 A na tom kmenu tři ratolesti; a ten kmen jako by pupence pouštěl, a vycházel květ jeho, až k sezrání přišli hroznové jeho.

11 A já maje koflík Faraonův v ruce své, bral jsem hrozny, a vytlačoval je do koflíka Faraonova, a podával jsem koflíka Faraonovi do rukou.

12 I řekl jemu Jozef: Toto jest vyložení jeho: Ti tři révové jsou tři dnové.

13 Po třech dnech povýší Farao hlavy tvé, a k úřadu tvému tě navrátí; i budeš podávati koflíka Faraonova do ruky jeho podlé obyčeje prvního, když jsi byl šeňkýřem jeho.

14 Ale mějž mne v své paměti, kdyžť se dobře povede; a učiň, prosím, se mnou to milosrdenství, abys zmínku učinil o mně před Faraonem, a vysvobodil mne z domu tohoto.

15 Nebo kradmo jsem vzat z země Židovské; a zde jsem ničeho neučinil, pročež by mne do tohoto vězení dali.

16 Vida pak správce nad pekaři, že dobře vyložil, řekl Jozefovi: Mně také zdálo se ve snách, ano tři košové pletení na hlavě mé.

17 A v koši vrchním byli všelijací pokrmové Faraonovi dílem pekařským strojení, a ptáci jedli je z koše nad hlavou mou.

18 I odpověděl Jozef a řekl: Toto jest vyložení jeho: Tři košové jsou Tři dnové.

19 Po třech dnech odejme tobě Farao hlavu tvou, a oběsí tě na dřevě; i budou jísti ptáci maso tvé s tebe.

20 Tedy stalo se v den třetí, v den pamatný narození Faraonova, že učinil hody všechněm služebníkům svým; i počítal hlavu vládaře nad šeňky, i hlavu vládaře nad pekaři, mezi služebníky svými.

21 A navrátil nejvyššího nad šeňky k místu jeho, aby podával koflíku Faraonovi do ruky.

22 Vládaře pak nad pekaři oběsil, tak jakž jim byl sen vyložil Jozef.

23 A nezpomenul správce nad šeňky na Jozefa, ale zapomenul na něj.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 5157

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

5157. And the bird shall eat thy flesh from upon thee. That this signifies that the falsity of evil will consume what is of these sensuous things, is evident from the signification of “eating,” as being to consume (of which above, n. 5149); and from the signification of “bird,” as being falsity (of which also above, n. 5149); and from the signification of “flesh,” as being good (see n. 3812, 3813), and hence in the opposite sense evil; for most of the expressions in the Word have also an opposite sense, which is known from their signification in the genuine sense; and from the signification of “from upon thee,” as being from the sensuous things subject to the will part, for these are represented by the baker (n. 5078, 5082). That these were evil, and therefore to be rejected, is evident from what goes before.

[2] How the case is in regard to this-that the sensuous things subject to the intellectual part, which are represented by the butler, were retained, and that the sensuous things subject to the will part, which are represented by the baker, were rejected-is a secret that without enlightenment cannot be comprehended, but what follows may help to throw light upon it. By sensuous things are meant those memory-knowledges and those delights which have been instilled through the five external or bodily senses into man’s memory and into his desires, and which together constitute the exterior natural, from which a man is called a sensuous man. These memory-knowledges are subject to the intellectual part, but the delights are subject to the will part; the memory-knowledges also bear relation to the truths which are of the understanding, and the delights to the goods which are of the will; the former are what are represented by the butler and were retained, and the latter are what are represented by the baker and were rejected.

[3] The reason why the former were retained is that for a time they could agree with intellectual things; and the reason why the latter were rejected is that they could not possibly agree. For the will part in the Lord (who is the subject here treated of in the supreme internal sense) was Divine from conception, and was the Divine good itself; but the will part that He had by birth from the mother was evil; and therefore this was to be rejected, and in its place a new one was to be procured from the Divine will part by means of the intellectual, or from the Divine good by means of the Divine truth, thus from His own power. This is the secret that is here described in the internal sense.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Foundation for the permission to use this translation.