Bible

 

Genesis 14

Studie

   

1 Stalo se pak ve dnech těch, že Amrafel král Sinearský, Arioch král Elasarský, Chedorlaomer král Elamitský, a Thádal král Goimský,

2 Vyzdvihli válku proti Bérovi králi Sodomskému, a proti Bersovi králi Gomorskému, a Senábovi králi Adamatskému, a Semeberovi králi Seboimskému, a králi Bélamskému, to jest Ségorskému.

3 Všickni tito sjeli se do údolí Siddim, to jest již moře solné.

4 Dvanácte let sloužili Chedorlaomerovi, třináctého pak léta zprotivili se.

5 Protož léta čtrnáctého přitáhl Chedorlaomer a králové, kteříž byli s ním, a pobili Refaimské v Astarotu Karnaimských, a Zuzimské v Cham, a Eminské na rovinách Kariataimských,

6 A Horejské na hoře jich Seir, až k rovině Fáran, kteráž leží nad pouští.

7 A vracejíce se, přitáhli k En Misfat, kteráž již jest Kádes, a pohubili všecku krajinu Amalechitského, také i Amorejského, bydlícího v Hasesontamar.

8 Protož vytáhl král Sodomský, a král Gomorský, a král Adamatský, a král Seboimský, a král Bélamský, to jest Ségorský, a sšikovali se proti nim k bitvě v údolí Siddim,

9 Proti Chedorlaomerovi králi Elamitskému, a Thádalovi králi Goimskému, a Amrafelovi králi Sinearskému, i Ariochovi králi Elasarskému, čtyři králové proti pěti.

10 (V údolí pak Siddim bylo mnoho studnic klejovatých.) I utíkajíce král Sodomský a Gomorský, padli tam; a kteří pozůstali, utekli na hory.

11 A pobravše všecko zboží Sodomských a Gomorských, a všecky potravy jich, odtáhli.

12 Vzali také Lota, a zboží jeho, syna bratra Abramova, a odjeli; nebo on bydlil v Sodomě.

13 Přišel pak jeden, kterýž byl utekl, a zvěstoval Abramovi Hebrejskému, kterýž tehdáž bydlil v rovinách Mamre Amorejského, bratra Eškolova a bratra Anerova; nebo ti měli smlouvu s Abramem.

14 Uslyšev tedy Abram, že by zajat byl bratr jeho, vypravil způsobných k boji a v domě svém zrozených služebníků tři sta a osmnácte, a honil je až k Dan.

15 A odděliv se, připadl na ně v noci, on i služebníci jeho, a porazil je; a stihal je až k Chobah, kteréž leží na levo Damašku.

16 I odjal zase všecko zboží; také i Lota bratra svého s statkem jeho zase přivedl, ano i ženy a lid.

17 Tedy vyšel král Sodomský proti němu, když se navracoval od pobití Chedorlaomera a králů, kteříž byli s ním, k údolí Sáveh, kteréž jest údolí královské.

18 Melchisedech také král Sálem, vynesl chléb a víno; a ten byl kněz Boha silného nejvyššího.

19 I požehnal mu a řekl: Požehnaný Abram Bohu silnému nejvyššímu, kterýž vládne nebem a zemí;

20 A požehnaný Bůh silný nejvyšší, kterýž dal nepřátely tvé v ruce tvé. I dal mu Abram desátky ze všech věcí.

21 Král pak Sodomský řekl Abramovi: Dej mi lid, a zboží vezmi sobě.

22 I řekl Abram králi Sodomskému: Pozdvihl jsem ruky své k Hospodinu, Bohu silnému nejvyššímu, kterýž vládne nebem i zemí,

23 Že nevezmu od niti až do řeménka obuvi ze všech věcí, kteréž jsou tvé, abys neřekl: Já jsem obohatil Abrama,

24 Kromě toliko toho, což snědli bojovníci, a dílu mužů, kteříž se mnou šli, totiž Aner, Eškol a Mamre; oni nechať vezmou díl svůj.

   

Ze Swedenborgových děl

 

O Písmu svatém # 101

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 118  
  

101. Kapitola 12. Slovu, které je nyní na světě, předcházelo Slovo, které bylo ztraceno.

Ještě předtím, než bylo izraelskému lidu skrze Mojžíše a proroky zvěstováno Slovo, vyskytovala se u něj obětní bohoslužba a prorokování z úst Jehovových, jak se dozvídáme ze zmínek v knihách Mojžíšových. Znalost obětní bohoslužby vysvítá z těchto pasáží:

Synům Izraele bylo přikázáno „zbořit oltáře národů, poláMatoušejejich modly a posekat jejich háje”. (2. Mojž 34:13: 5. Mojž 7:5; 12:3)

„V Setim počal lid smilniti s dcerami Moábskými, kteréž pozvaly lidu k obětem bohů svých: i jedl lid, a klaněli se bohům jejich. I připojil se lid Izraelský k modle Belfegor, a popudila se prchlivost Hospodinova proti Izraelovi.” (4. Mojž 25:1-3)

Balám, jenž pocházel ze Sýrie, přikázal udělat oltáře a obětoval volky a ovce. (4. Mojž 22:40; 23:1-2, 14, 29-30)

Skutečnost, že lidé prorokovali z úst Jehovových, je zřejmá z Balámových proroctví. (4. Mojž 23:7-10, 18-24; 24:3-9, 16-24)

Prorokoval také Pánu, že „vyjdeť hvězda z Jákoba, a povstane berla z Izraele”. (4. Mojž 24:17)

Mluvil z úst Hospodinových. (4. Mojž 22:12, 17; 23:3, 5, 8, 16, 26; 24:1, 13)

Z toho vidíme, že mezi národy se vyskytovala bohoslužba podobná té, kterou ustanovil Mojžíš u izraelského národa. Ta existovala dokonce před Abramovou dobou, jak lze do jisté míry vyčíst ze slov u Mojžíše (5. Mojž 32:7-8), zřetelněji však z toho, co je řečeno o Melchisedechovi, králi ze Salemu - že totiž:

Vynesl chléb a víno, a požehnal Abramovi: „i dal mu Abram desátky ze všech věcí”. (1. Mojž 14:18-20)

Melchisedech také představoval Pána, protože je nazýván jako:

„Kněz Boha silného nejvyššího” (1. Mojž 14:18)

a u Davida se o Pánu praví:

„Ty jsi kněz na věky podlé řádu Melchisedechova.” (Žalmy 110:4)

To je také příčina, proč Melchisedech s sebou vzal chléb a víno jako svaté věci církve, jimiž jsou i ve svátosti Večeře Páně: a proč mohl žehnat Abramovi a Abram mu dal desátky ze všech věcí.

  
/ 118  
  

Many thanks to Lenka Valešová for her permission to use her translation on this site.