Bible

 

Ezechiel 5

Studie

   

1 Potom ty synu člověčí, vezmi sobě nůž ostrý, totiž břitvu holičů, vezmi jej sobě, a ohol ním hlavu i bradu svou. Potom vezma sobě váhu, rozděl to.

2 Třetinu ohněm spal u prostřed města, když se vyplní dnové obležení; zatím vezma druhou třetinu, posekej mečem okolo něho; ostatní pak třetinu rozptyl u vítr. Nebo mečem dobytým budu je stihati.

3 A však odejmi odtud něco málo, a zavaž do křídel svých.

4 A i z těch ještě vezma, uvrz je do prostřed ohně, a spal je ohněm, odkudž vyjde oheň na všecken dům Izraelský.

5 Takto praví Panovník Hospodin: Tento Jeruzalém, kterýž jsem postavil u prostřed pohanů, a vůkol otočil krajinami,

6 Změnil soudy mé v bezbožnost více než pohané, a ustanovení má více než jiné země, kteréž jsou vůkol něho; nebo soudy mými pohrdli, a v ustanoveních mých nechodili.

7 Protož takto praví Panovník Hospodin: Proto že mnohem více než pohané, kteříž jsou vůkol vás, v ustanoveních mých nechodili jste, a soudů mých nečinili jste, nýbrž ani tak jako pohané, kteříž jsou vůkol vás, soudů nekonali jste:

8 Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, já na tebe, aj já, a vykonám u prostřed tebe soudy před očima pohanů.

9 Nebo učiním při tobě to, čehož jsem prv neučinil, a čehož podobně neučiním více pro všecky ohavnosti tvé,

10 Tak že otcové jísti budou syny u prostřed tebe, a synové jísti budou otce své, a vykonám proti tobě soudy, a rozptýlím všecky ostatky tvé na všecky strany.

11 Protož živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že poněvadž jsi ty svatyně mé poškvrnil všelikými mrzkostmi svými, a všelikými ohavnostmi svými, i já také zlehčím tebe, a neodpustíť oko mé, a nikoli se neslituji.

12 Třetina tebe morem zemře a hladem zhyne u prostřed tebe, a třetina druhá mečem padne vůkol tebe, ostatní pak třetinu na všecky stany rozptýlím, a mečem dobytým stihati je budu.

13 A tak do konce vylit bude hněv můj, a dotru prchlivostí svou na ně, i potěším se. I zvědíť, že já Hospodin mluvil jsem v horlivosti své, když vykonám prchlivost svou na nich,

14 A obrátím tě v poušť, a dám tě v útržku mezi národy, kteříž jsou vůkol tebe, před očima každého tudy jdoucího.

15 A tak budeš k útržce, posměchu, k hroznému příkladu a k užasnutí národům, kteříž jsou vůkol tebe, tehdáž když vykonám proti tobě soudy v hněvě a v prchlivosti a v žehrání zůřivém. Já Hospodin mluvil jsem.

16 Tehdáš když vystřelím jízlivé střely hladu k záhubě vaší, kteréž vystřelím, abych vás vyhubil, a hlad shromáždě proti vám, zlámi vám hůl chleba.

17 Pošli zajisté na vás hlad a zvěř lítou, kteráž tě na sirobu přivede; i mor a krev přijde na tebe, když uvedu na tě meč. Já Hospodin mluvil jsem.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Doctrine of the Sacred Scripture # 16

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 118  
  

16. Without the spiritual sense no one would know why the prophet Jeremiah was commanded to buy himself a sash and put it around his waist, not to drag it through water, and to hide it in a hole in the rock by the Euphrates (Jeremiah 13:1-7).

Or why the prophet Isaiah was commanded to loose the sackcloth from upon his loins and put off the sandals upon his feet, and to go naked and barefoot three years (Isaiah 20:2-3).

Or why the prophet Ezekiel was commanded to pass a razor over his head and his beard, and then to divide the hair, burn a third part in the midst of the city, strike a third part with a sword, and scatter a third part in the wind, and to bind a few of the hairs in the edges of his garment, and finally throw them into the midst of the fire (Ezekiel 5:1-4).

Or why the same prophet was commanded to lie three hundred and ninety days on his left side and forty days on his right side, and to make himself bread of wheat, barley, millet and spelt mixed with cow dung and eat it; and in the meantime to put up a wall and a mound against Jerusalem and lay siege to it (Ezekiel 4:1-15).

Or why the prophet Hosea was twice commanded to take to himself a harlot as a wife (Hosea 1:2-9, 3:2-3).

And many other passages of a similar kind.

[2] Furthermore, without the spiritual sense, who would know the symbolic meanings of everything connected with the Tabernacle, such as the ark, the mercy seat, the cherubim, the lampstand, the altar of incense, the showbread upon the table, and the Tabernacle’s veils and curtains?

Without the spiritual sense, who would know the symbolic meanings of Aaron’s holy vestments — of his tunic, robe, ephod, urim and thummim, turban, and more?

Without the spiritual sense, who would know the symbolic meanings of all the commandments regarding the whole burnt offerings, other burnt offerings, grain offerings, and drink offerings? Or regarding the sabbaths and feasts?

The truth is that not the least of these particulars was commanded that did not symbolize something having to do with the Lord, heaven and the church.

It may be plainly seen from these few examples that there is a spiritual meaning present in each and every constituent of the Word.

  
/ 118  
  

Thanks to the General Church of the New Jerusalem, and to Rev. N.B. Rogers, translator, for the permission to use this translation.