Bible

 

Ezechiel 44

Studie

   

1 Tedy přivedl mne zase cestou k bráně svatyně zevnitřní, kteráž patří k východu, a ta byla zavřená.

2 I řekl ke mně Hospodin: Brána tato zavřená bude, nebudeť otvírána, aniž kdo bude vcházeti skrze ni. Nebo Hospodin Bůh Izraelský všel skrze ni; protož budeť zavřená.

3 Knížecí jest, kníže samo v ní sedati bude, aby jídalo chléb před Hospodinem. Cestou síně této brány vejde, a cestou její vyjde.

4 I vedl mne cestou k bráně půlnoční, k přední straně domu, i viděl jsem, a aj, naplnila sláva Hospodinova dům Hospodinův. I padl jsem na tvář svou.

5 I řekl ke mně Hospodin: Synu člověčí, přilož srdce své, a viz očima svýma, i ušima svýma slyš, cožkoli já mluvím tobě o všech ustanoveních domu Hospodinova, i o všech zákonech jeho. Přilož, pravím, srdce své k vcházení do domu, i ke všemu vycházení z svatyně,

6 A rci zpurnému domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Dosti mějte na všech ohavnostech svých, ó dome Izraelský,

7 Že jste uvodili cizozemce neobřezaného srdce a neobřezaného těla, aby bývali v svatyni mé, a poškvrňovali i domu mého, když jste obětovali chléb můj, tuk i krev, ješto oni sic rušili smlouvu mou, mimo všecky ohavnosti vaše,

8 A nedrželi jste stráže nad svatými věcmi mými, ale postavili jste strážné na stráži mé, v svatyni mé místo sebe.

9 Takto praví Panovník Hospodin: Žádný cizozemec neobřezaného srdce a neobřezaného těla nevejde do svatyně mé, ze všech cizozemců, kteříž mezi syny Izraelskými jsou.

10 Nýbrž i Levítové, kteříž se vzdalovali ode mne, když bloudil Izrael, kteříž zbloudili ode mne za ukydanými bohy svými, ponesou nepravost svou.

11 Nebo budou v svatyni mé za služebníky, v povinnostech při branách domu, a za slouhy při domu. Oni budou zabíjeti oběti zápalné i oběti lidu, a oni stávati budou před nimi k sloužení jim,

12 Proto že přisluhovali jim před ukydanými bohy jejich, a byli domu Izraelskému příčinou pádu v nepravost. Pročež přisáhl jsem jim, praví Panovník Hospodin, že ponesou nepravost svou.

13 Aniž přistoupí ke mně, aby mi kněžský úřad konali, ovšem aby přistupovati měli k kterým svatým věcem mým, neb k nejsvětějším, ale ponesou pohanění své i ohavnosti své, kteréž páchali.

14 Protož postavím je za strážné u domu, ke vší službě jeho i ke všemu, což činěno býti má v něm.

15 Kněží pak Levítští, synové Sádochovi, kteříž drželi stráž nad svatyní mou, když zbloudili synové Izraelští ode mne, ti budou přistupovati ke mně, aby mi přisluhovali, a státi před tváří mou, obětujíce mi tuk i krev, praví Panovník Hospodin.

16 Ti přicházeti budou k svatyni mé, a ti přistupovati k stolu mému, aby mi sloužili a drželi stráž mou.

17 I stane se, když budou míti vcházeti do bran síně vnitřní, že roucha lněná oblekou, aniž na se vezmou vlněného, když by služby konati měli v branách síně vnitřní i u vnitřku.

18 Klobouky lněné míti budou na hlavě své, a košilky lněné ať mají na bedrách svých, a nepřepasují se ničímž, což by pot vyvodilo.

19 A majíce vyjíti do síně zevnitřní, do síně zevnitřní k lidu, svlekou roucha svá, v kterýchž služby konali, a nechají jich v komůrkách svatyně, a oblekou roucha jiná, a nebudou posvěcovati lidu rouchem svým.

20 Aniž hlavy své holiti budou, ani vlasů nositi, ale slušně ostříhají vlasy své.

21 Vína též nebude píti žádný z kněží, když budou míti vcházeti do síně vnitřní.

22 Vdovy také aneb zahnané nebudou sobě pojímati za manželky, ale panny z semene domu Izraelského, aneb vdovu, kteráž by ovdověla po knězi, pojíti mohou.

23 A lid můj budou rozdílu učiti mezi svatým a nesvatým, též mezi nečistým a čistým ať je učí rozeznávati.

24 V rozepři pak ať se postavují k souzení, a podlé soudu mého soudí ji. Zákonů mých i ustanovení mých při všech slavnostech mých ať ostříhají, a soboty mé světí.

25 K mrtvému pak člověku nepůjde, aby se poškvrniti měl, leč při otci neb při mateři, též při synu a při dceři, při bratru a sestře, kteráž nebyla za mužem, může se poškvrniti.

26 Po očištění pak jeho (sedm dní odečtou jemu),

27 V ten den, v kterýž vejde do svatyně, do síně vnitřní, aby služby konal v svatyni, obětovati bude za hřích svůj, praví Panovník Hospodin.

28 Dědictví pak jejich toto: Já jsem Dědictví jejich, protož vládařství nedávejte jim v Izraeli; já jsem vládařství jejich.

29 Oběti suché a za hřích i vinu, to oni jísti budou, i všelijaká věc, oddána Bohu v Izraeli, jejich bude.

30 I přední věci všech prvotin ze všeho, i každá obět zhůru pozdvižení všeliké věci, ze všech obětí zhůru pozdvižení vašich, kněžské bude. I prvotiny těsta vašeho dávati budete knězi, aby odpočinulo požehnání v domě tvém.

31 Žádné mrchy a udáveného, ani z ptactva ani z hovad nebudou jídati kněží.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Božská Prozřetelnost # 134

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 340  
  

134. a. (2) Nikdo nebývá přetvořován pomocí vizí a hovorů s mrtvými, neboť ty přinucují. Jsou dva druhy vizí - božské a ďábelské. Božské vize se dějí prostřednictvím zobrazení v nebi, zatímco ďábelské vize prostřednictvím magických úkonů v pekle. Existují také imaginární vize, což jsou přeludy pomatené mysli.

Božské vize - vytvářené, jak bylo řečeno, zobrazeními v nebi - jsou vidění, jež se dála prorokům. Když měli tato vidění, nebyli ve svém těle, ale v duchu. Vize totiž nemůže mít nikdo, kdo je v bdělém tělesném stavu. Proto se o prorocích, když se jim zjevily vize, píše, že byli v duchu, jak ukazují následující pasáže. Ezechiel řekl: „Tu mě duch přenesl … a vzal mě zpět do Kaldejska k přesídlencům. Stalo se tak ve vidění (Boha) mocí ducha Božího; a vidění, jež jsem měl, se ode mne vzneslo.“ (Ezechiel 11:1, 24) Také praví, že jej duch vynesl mezi zemi a nebe a v Božích viděních ho přivedl do Jeruzaléma (Ezechiel 3:8 a násl.). Obdobně byl ve vidění Boha čili v duchu, když viděl čtyři bytosti, jež byly cheruby (Ezechiel 1, 10) a když spatřil nový chrám, novou zemi a anděla, který je vyměřoval (Ezechiel 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48). V kapitole 40:2, 26 říká, že měl vidění Boží, a v kapitole 43:5, že byl v duchu.

V podobném stavu byl Zacharjáš, když viděl muže na koni mezi myrtovím (Zacharjáš 1:8 a násl.); když viděl čtyři rohy (Zacharjáš 1:18) a muže s měřicím provazem v ruce (Zacharjáš 2:1-3 a násl.); když viděl svícen a dvě olivy (Zacharjáš 4:1 a násl.); když viděl letící svitek a éfu (Zacharjáš 5:1, 6) a když viděl mezi dvěma horami vyjíždět čtyři vozy a koně (Zacharjáš 6:1 a násl.).

V obdobném stavu byl Daniel, když viděl čtyři velká zvířata vystupující z moře (Daniel 7:1 a násl.) a zápas mezi beranem a kozlem (Daniel 8:1 a násl.). V kapitole Daniel 7:1-2, 13; 8:2; 10:1, 7-8 říká, že tyto věci viděl ve vidění ducha, a v kapitole Daniel 9:21, že ve vidění spatřil anděla Gabriela.

Ve vidění ducha byl také Jan, když spatřil to, co popisuje v knize Zjevení. Například když viděl sedm zlatých svícnů a uprostřed nich Syna Člověka (Zjevení Janovo 1:12-16; když viděl trůn na nebi a na tom trůnu Sedícího, a kolem něj čtyři bytosti, jež byly cheruby (kap. 4); když viděl knihu života, již přijal Beránek (kap. 5); když viděl čtyři koně vycházející z knihy (kap. 6); když viděl sedm andělů s polnicemi (kap. 8); když spatřil jícen propasti a z ní se rojit kobylky (kap. 9); když viděl draka a jeho bitvu s Michaelem (kap. 12); když viděl, jak se vynořily dvě šelmy, jedna z moře a druhá ze země (kap. 13); když viděl ženu sedící na dravé šelmě nachové barvy (kap. 17) a pád Babylóna (kap. 18); když viděl bílého koně a Sedícího na něm (kap. 19); když viděl nové nebe a novou zemi a svatý Jeruzalém sestupující z nebe (kap. 21); a když viděl řeku živé vody (kap. 22). Že tyto věci viděl ve vidění ducha, píše se v kapitole Zjevení Janovo 1:10; 4:2; 5:1 [9:17]; 6:1 [17:3]; 21:1-2 [21:10].

Takové byly vize, jež se zjevovaly z nebe před zraky jejich ducha, a nikoli před jejich tělesnými zraky. Takové vize se dnes již nezjevují - kdyby se zjevovaly, nebyly by pochopeny, neboť jsou vytvářeny prostřednictvím zobrazení, v nichž každá jednotlivost symbolizuje některý vnitřní aspekt církve a tajemství nebe. Že tyto vize ustanou, když Pán přijde na svět, bylo předpovězeno u Daniel 9:24.

Naopak ďábelské vize se občas dějí. Jsou navozovány entuziastickými a vizionářskými duchy, již ve stavu blouznění nazývají sebe sama Duchem svatým. Tyto duchy však Pán nyní shromáždil a svrhl do pekla odděleného od ostatních pekel.

Z toho všeho vysvítá, že nikdo nemůže být přetvořen pomocí žádných jiných vizí než těch, jež se nalézají ve Slovu. Existují také imaginární vize, avšak to jsou pouze přeludy pomatené mysli.

134b. Nikdo nemůže být přetvořen ani pomocí hovorů s mrtvými, jak plyne z Pánových slov o boháči a Lazarovi v náruči Abrahamově. Boháč pravil: „Prosím tě, otče (Abrahame), pošli jej (Lazara) do mého rodného domu, neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.“ Ale Abraham mu odpověděl: „Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!“ On řekl: „Ne tak, otče Abrahame, ale přijde-li k nim někdo z mrtvých, budou činit pokání!“ Řekl mu: „Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.“

Hovory s mrtvými by měly obdobný účinek jako zázraky, o nichž jsem právě hovořil - mohly by člověka na krátký čas přesvědčit a přinutit k uctívání Boha. Protože to však člověka připravuje o rozumnost a zároveň to uzavírá jeho zla, jak již bylo řečeno, takové vnitřní kouzlo či pouto se časem uvolní a uzavřená zla vyrazí ven s rouháním a znesvěcováním. To se však děje jen tehdy, když duchové člověku vnutí nějaké náboženské dogma - a to by nikdy neudělal žádný dobrý duch, a již vůbec ne nebeský anděl.

  
/ 340  
  

Many thanks to Lenka Máchová for her permission to use this translation on this site.